Rev Author Line No. Line
187 miho 1 <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" "http://www.w3c.org/TR/html4/strict.dtd">
2 <html>
3 <head>
4 <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8">
5 <title> Blikač </title>
6 <meta name="keywords" content="stavebnice MLAB blikač bistabilní klopný obvod">
7 <meta name="description" content="Projekt MLAB, Blikač">
8 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Head.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
9 <link rel="StyleSheet" href="../../../../Web/CSS/MLAB.css" type="text/css" title="MLAB základní styl">
10 <link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="Web/PIC/MLAB.ico">
11 <script type="text/javascript" src="../../../../Web/JS/MLAB_Menu.js"></script>
12 <!-- AUTOINCLUDE END -->
13 </head>
14  
15 <body lang="cs">
16  
17 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Header.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
18 <!-- ============== HLAVICKA ============== -->
19 <div class="Header">
20 <script type="text/javascript">
21 <!--
22 SetRelativePath("../../../../");
23 DrawHeader();
24 // -->
25 </script>
26 <noscript>
27 <p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
28 </noscript>
29 </div>
30 <!-- AUTOINCLUDE END -->
31  
32 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Menu.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
33 <!-- ============== MENU ============== -->
34 <div class="Menu">
35 <script type="text/javascript">
36 <!--
37 SetRelativePath("../../../../");
38 DrawMenu();
39 // -->
40 </script>
41 <noscript>
42 <p><b> Pro zobrazení (vložení) menu je potřeba JavaScript </b></p>
43 </noscript>
44 </div>
45 <!-- AUTOINCLUDE END -->
46  
47 <!-- ============== TEXT ============== -->
48 <div class="Text">
49 <p class="Title">
50 Blikač
51 </p>
52 <p class=Autor>Milan Horkel</p>
53 <p class="Subtitle">
54 I obyčejný blikač je zajímavé zapojení. Je to způsobeno tím, že se
55 tranzistory zpracovávají velké signály a projevují se tak jak jejich
56 schopnosti zesilovací tak i spínací.
57 </p>
58 <p>
59 <a href="../Blikač.pdf"><img class="NoBorder"
60 src="../../../../Web/PIC/FileIco_PDF.ico"
61 alt="Acrobat">&nbsp;PDF verze</a>
62 </p>
63  
64 <h1> Obyčejný blikač – bistabilní klopný obvod</h1>
65  
66 <p>
67 <img width=336 height=215 src="Pictures/image001.gif"
68 alt="Schéma dvoutranzistorového blikače">
69 </p>
70  
71 <p>
72 Doba tmy D2 je dána členem RB2 a C2 v&nbsp;bázi Q2.
73 </p>
74  
75 <p>
76 Pro blikač jsme použili obyčejné nízkofrekvenční křemíkové tranzistory.
77 Po připojení napájení se blikač okamžitě rozbliká což je dáno tím,
78 že blikač je v&nbsp;podstatě dvoustupňový zesilovač s&nbsp;obrovským
79 zesílením u kterého je výstup propojen přímo se vstupem.
80 </p>
81  
82 <p>
83 <img width=522 height=303 src="Pictures/image002.jpg"
84 alt="Oscilogram průběhů napětí">
85 </p>
86  
87 <p>
88 Horní průběh zobrazuje průběh napětí na kolektoru tranzistoru Q1 a
89 spodní průběh pak napětí na bázi tranzistoru následujícího
90 (tedy Q2). Značky uzemnění vlevo zobrazují, kde je pro oba průběhy
91 úroveň 0V. Je vidět, že tranzistor nespíná úplně protože v&nbsp;sepnutém
92 stavu je na něm skoro 1V. To je způsobeno tím, že je příliš velký odpor
93 mezi bází a napájením. Následující průběh zobrazuje stejné zapojení ale
94 s&nbsp;odpory RB1 a RB2 o hodnotě 9k1. Menší odpor v&nbsp;bázi zajistí
95 mnohem lepší sepnutí tranzistoru.
96 </p>
97  
98 <p>
99 <img width=522 height=303 src="Pictures/image003.jpg"
100 alt="Oscilogram průběhů napětí">
101 </p>
102  
103 <p>
104 Odpor RB1 s&nbsp;kondenzátorem C1 spolu určují, jak dlouho bude
105 tranzistor Q1 uzavřen (dioda D1 nesvítí). Tranzistor bude uzavřen,
106 dokud napětí na jeho bázi nevzroste nad cca 0.7V při kterém se tranzistor
107 začíná otevírat. Za povšimnutí stojí to, že napětí na bázi tranzistoru
108 se mění z&nbsp;hluboké záporné hodnoty a pomalu roste. Protože přechod
109 B-E tranzistoru snese maximálně cca 8V v&nbsp;závěrném směru, je vhodné
110 při vyšším napájecím napětí přidat do báze ochrannou diodu.
111 </p>
112  
113 <p>
114 <img width=432 height=215 src="Pictures/image004.gif"
115 alt="Upravené schéma s diodou">
116 </p>
117  
118 <p>
119 Jakmile se tranzistor Q1 začne otevírat, začne klesat napětí na jeho
120 kolektoru. Tento pokles se přenese kondenzátorem do báze Q2, který se
121 začne zavírat. Jak se Q2 zavírá, začíná vzrůstat napětí na jeho
122 kolektoru, které ještě podpoří otevírání tranzistoru Q1. Celý proces
123 přepnutí je velmi rychlý a i při použití nízkofrekvenčních tranzistorů
124 trvá otevření tranzistoru velmi krátkou dobu.
125 </p>
126  
127 <p>
128 <img width=522 height=303 src="Pictures/image005.jpg"
129 alt="Časový průběh přepnutí">
130 </p>
131  
132 <p>
133 Sepnutí je tak rychlé, že může představovat významný zdroj rušení
134 v&nbsp;zařízení protože přechodový jev obsahuje frekvence až do řádu
135 stovek MHz. Rozepnutí tranzistoru Q1 je mnohem pomalejší vlivem
136 kondenzátoru, který je zapojen z&nbsp;kolektoru do báze následujícího
137 tranzistoru Q2. Tento kondenzátor se nabíjí omezeným proudem přes
138 D1 a RC1 a přes odpor bázové diody tranzistoru Q2. Toto nabíjení trvá
139 mnohem kratší dobu než je doba otevření tranzistoru Q1 a je vidět
140 na prvním průběhu.
141 </p>
142  
143 <h1> Blikač s&nbsp;lavinovým tranzistorem </h1>
144  
145 <p>
146 <img width=160 height=155 src="Pictures/image006.gif"
147 alt="Schéma lavinového generátoru">
148 <img width=160 height=215 src="Pictures/image007.gif"
149 alt="Schéma lavinového blikače">
150 </p>
151  
152 <p>
153 Blikač s&nbsp;lavinovým tranzistorem využívá (či spíše zneužívá) toho,
154 že u běžného malého křemíkového tranzistoru vydrží přechod B-E
155 jen asi 8V závěrného napětí. V&nbsp;našem zapojení se postupně přes
156 odpor R nabíjí kondenzátor C z&nbsp;napájecího zdroje. Když napětí na
157 tranzistoru dosáhne hodnoty, kterou už tranzistor nesnese, dojde
158 k&nbsp;průrazu jeho přechodu B-E a tím k&nbsp;rychlému vybití
159 kondenzátoru C na hodnotu napětí, při kterém se tranzistor vzpamatuje.
160 Napětí na kondenzátoru má pilový průběh.
161 </p>
162  
163 <p>
164 <img width=522 height=303 src="Pictures/image008.jpg"
165 alt="Časový průběh napětí">
166 </p>
167  
168 <p>
169 Rychlost nabíjení je dána velikostí proudu. Menší odpor R a větší
170 napájecí napětí mají za následek zrychlení nabíjení. Průběh ukazuje
171 v&nbsp;první části děj při napájení 8.7V a dále při 12.8V. Náš
172 tranzistor tedy snese maximální napětí cca 8.6V a vzpamatovává
173 se při cca 7.5V.
174 </p>
175  
176 <p>
177 Do okruhu vybíjení je možné zařadit například LED diodu nebo reproduktor.
178 Pokud má zařazená součástka dostatečně malý odpor, tak obvod bude
179 fungovat jako blikač, metronom nebo bzučák. Pokud bude odpor „spotřebiče“
180 příliš velký, obvod přestane fungovat jako oscilátor a začne fungovat
181 spíše jako nekvalitní Zenerova dioda.
182 </p>
183  
184 <p>
185 <img width=522 height=303 src="Pictures/image009.jpg"
186 alt="Průběh napětí v zapojení se svítivou diodou">
187 </p>
188  
189 <p>
190 Předchozí průběh ukazuje napětí na C při použití LED diody
191 jako spotřebiče.
192 </p>
193  
194 </div>
195  
196 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Footer.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
197 <!-- ============== PATIČKA ============== -->
198 <div class="Footer">
199 <script type="text/javascript">
200 <!--
201 SetRelativePath("../../../../");
202 DrawFooter();
203 // -->
204 </script>
205 <noscript>
206 <p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
207 </noscript>
208 </div>
209 <!-- AUTOINCLUDE END -->
210  
211 </body>
212 </html>