Rev Author Line No. Line
980 miho 1 <!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" "http://www.w3.org/TR/html4/strict.dtd">
2 <html>
3 <head>
4 <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8">
5 <title> Blikač </title>
6 <meta name="keywords" content="stavebnice MLAB blikač bistabilní klopný obvod">
7 <meta name="description" content="Projekt MLAB, Blikač">
8 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Head.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
9 <link rel="StyleSheet" href="../../../../../Web/CSS/MLAB.css" type="text/css" title="MLAB základní styl">
10 <link rel="StyleSheet" href="../../../../../Web/CSS/MLAB_Print.css" type="text/css" media="print">
11 <link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="../../../../../Web/PIC/MLAB.ico">
12 <script type="text/javascript" src="../../../../../Web/JS/MLAB_Menu.js"></script>
13 <!-- AUTOINCLUDE END -->
14 </head>
15  
16 <body lang="cs">
17  
18 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Header.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
19 <!-- ============== HLAVICKA ============== -->
20 <div class="Header">
21 <script type="text/javascript">
22 <!--
23 SetRelativePath("../../../../../");
24 DrawHeader();
25 // -->
26 </script>
27 <noscript>
28 <p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
29 </noscript>
30 </div>
31 <!-- AUTOINCLUDE END -->
32  
33 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Menu.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
34 <!-- ============== MENU ============== -->
35 <div class="Menu">
36 <script type="text/javascript">
37 <!--
38 SetRelativePath("../../../../../");
39 DrawMenu();
40 // -->
41 </script>
42 <noscript>
43 <p><b> Pro zobrazení (vložení) menu je potřeba JavaScript </b></p>
44 </noscript>
45 </div>
46 <!-- AUTOINCLUDE END -->
47  
48 <!-- ============== TEXT ============== -->
49 <div class="Text">
50 <p class="Title">
51 Blikač
52 </p>
53 <p class=Autor>Milan Horkel</p>
54 <p class="Subtitle">
55 I obyčejný blikač je zajímavé zapojení. Je to způsobeno tím, že se
56 tranzistory zpracovávají velké signály a projevují se tak jak jejich
57 schopnosti zesilovací tak i spínací.
58 </p>
59 <p>
60 <a href="../Blikač.pdf"><img class="NoBorder"
61 src="../../../../../Web/PIC/FileIco_PDF.ico"
62 alt="Acrobat">&nbsp;PDF verze</a>
63 </p>
64  
65 <h1> Obyčejný blikač – bistabilní klopný obvod</h1>
66  
67 <p>
68 <img width=336 height=215 src="Pictures/image001.gif"
69 alt="Schéma dvoutranzistorového blikače">
70 </p>
71  
72 <p>
73 Doba tmy D2 je dána členem RB2 a C2 v&nbsp;bázi Q2.
74 </p>
75  
76 <p>
77 Pro blikač jsme použili obyčejné nízkofrekvenční křemíkové tranzistory.
78 Po připojení napájení se blikač okamžitě rozbliká což je dáno tím,
79 že blikač je v&nbsp;podstatě dvoustupňový zesilovač s&nbsp;obrovským
80 zesílením u kterého je výstup propojen přímo se vstupem.
81 </p>
82  
83 <p>
84 <img width=522 height=303 src="Pictures/image002.jpg"
85 alt="Oscilogram průběhů napětí">
86 </p>
87  
88 <p>
89 Horní průběh zobrazuje průběh napětí na kolektoru tranzistoru Q1 a
90 spodní průběh pak napětí na bázi tranzistoru následujícího
91 (tedy Q2). Značky uzemnění vlevo zobrazují, kde je pro oba průběhy
92 úroveň 0V. Je vidět, že tranzistor nespíná úplně protože v&nbsp;sepnutém
93 stavu je na něm skoro 1V. To je způsobeno tím, že je příliš velký odpor
94 mezi bází a napájením. Následující průběh zobrazuje stejné zapojení ale
95 s&nbsp;odpory RB1 a RB2 o hodnotě 9k1. Menší odpor v&nbsp;bázi zajistí
96 mnohem lepší sepnutí tranzistoru.
97 </p>
98  
99 <p>
100 <img width=522 height=303 src="Pictures/image003.jpg"
101 alt="Oscilogram průběhů napětí">
102 </p>
103  
104 <p>
105 Odpor RB1 s&nbsp;kondenzátorem C1 spolu určují, jak dlouho bude
106 tranzistor Q1 uzavřen (dioda D1 nesvítí). Tranzistor bude uzavřen,
107 dokud napětí na jeho bázi nevzroste nad cca 0.7V při kterém se tranzistor
108 začíná otevírat. Za povšimnutí stojí to, že napětí na bázi tranzistoru
109 se mění z&nbsp;hluboké záporné hodnoty a pomalu roste. Protože přechod
110 B-E tranzistoru snese maximálně cca 8V v&nbsp;závěrném směru, je vhodné
111 při vyšším napájecím napětí přidat do báze ochrannou diodu.
112 </p>
113  
114 <p>
115 <img width=432 height=215 src="Pictures/image004.gif"
116 alt="Upravené schéma s diodou">
117 </p>
118  
119 <p>
120 Jakmile se tranzistor Q1 začne otevírat, začne klesat napětí na jeho
121 kolektoru. Tento pokles se přenese kondenzátorem do báze Q2, který se
122 začne zavírat. Jak se Q2 zavírá, začíná vzrůstat napětí na jeho
123 kolektoru, které ještě podpoří otevírání tranzistoru Q1. Celý proces
124 přepnutí je velmi rychlý a i při použití nízkofrekvenčních tranzistorů
125 trvá otevření tranzistoru velmi krátkou dobu.
126 </p>
127  
128 <p>
129 <img width=522 height=303 src="Pictures/image005.jpg"
130 alt="Časový průběh přepnutí">
131 </p>
132  
133 <p>
134 Sepnutí je tak rychlé, že může představovat významný zdroj rušení
135 v&nbsp;zařízení protože přechodový jev obsahuje frekvence až do řádu
136 stovek MHz. Rozepnutí tranzistoru Q1 je mnohem pomalejší vlivem
137 kondenzátoru, který je zapojen z&nbsp;kolektoru do báze následujícího
138 tranzistoru Q2. Tento kondenzátor se nabíjí omezeným proudem přes
139 D1 a RC1 a přes odpor bázové diody tranzistoru Q2. Toto nabíjení trvá
140 mnohem kratší dobu než je doba otevření tranzistoru Q1 a je vidět
141 na prvním průběhu.
142 </p>
143  
144 <h1> Blikač s&nbsp;lavinovým tranzistorem </h1>
145  
146 <p>
147 <img width=160 height=155 src="Pictures/image006.gif"
148 alt="Schéma lavinového generátoru">
149 <img width=160 height=215 src="Pictures/image007.gif"
150 alt="Schéma lavinového blikače">
151 </p>
152  
153 <p>
154 Blikač s&nbsp;lavinovým tranzistorem využívá (či spíše zneužívá) toho,
155 že u běžného malého křemíkového tranzistoru vydrží přechod B-E
156 jen asi 8V závěrného napětí. V&nbsp;našem zapojení se postupně přes
157 odpor R nabíjí kondenzátor C z&nbsp;napájecího zdroje. Když napětí na
158 tranzistoru dosáhne hodnoty, kterou už tranzistor nesnese, dojde
159 k&nbsp;průrazu jeho přechodu B-E a tím k&nbsp;rychlému vybití
160 kondenzátoru C na hodnotu napětí, při kterém se tranzistor vzpamatuje.
161 Napětí na kondenzátoru má pilový průběh.
162 </p>
163  
164 <p>
165 <img width=522 height=303 src="Pictures/image008.jpg"
166 alt="Časový průběh napětí">
167 </p>
168  
169 <p>
170 Rychlost nabíjení je dána velikostí proudu. Menší odpor R a větší
171 napájecí napětí mají za následek zrychlení nabíjení. Průběh ukazuje
172 v&nbsp;první části děj při napájení 8.7V a dále při 12.8V. Náš
173 tranzistor tedy snese maximální napětí cca 8.6V a vzpamatovává
174 se při cca 7.5V.
175 </p>
176  
177 <p>
178 Do okruhu vybíjení je možné zařadit například LED diodu nebo reproduktor.
179 Pokud má zařazená součástka dostatečně malý odpor, tak obvod bude
180 fungovat jako blikač, metronom nebo bzučák. Pokud bude odpor „spotřebiče“
181 příliš velký, obvod přestane fungovat jako oscilátor a začne fungovat
182 spíše jako nekvalitní Zenerova dioda.
183 </p>
184  
185 <p>
186 <img width=522 height=303 src="Pictures/image009.jpg"
187 alt="Průběh napětí v zapojení se svítivou diodou">
188 </p>
189  
190 <p>
191 Předchozí průběh ukazuje napětí na C při použití LED diody
192 jako spotřebiče.
193 </p>
194  
195 </div>
196  
197 <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Footer.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
198 <!-- ============== PATIČKA ============== -->
199 <div class="Footer">
200 <script type="text/javascript">
201 <!--
202 SetRelativePath("../../../../../");
203 DrawFooter();
204 // -->
205 </script>
206 <noscript>
207 <p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
208 </noscript>
209 </div>
210 <!-- AUTOINCLUDE END -->
211  
212 </body>
213 </html>