/Articles/HowTo/How_to_make_PCB.cs.html
55,7 → 55,7
</p>
<p class="Subtitle">
Domácí výroba plošných spojů fotocestou, naše zkušenosti a ověřené
postupy od surového materiálu k hotové osazené desce.
postupy, od surového materiálu k hotové osazené desce.
</p>
 
<p class="Subtitle">
83,16 → 83,22
<h2> Střihání či jiné dělení desky </h2>
<p>
Výchozím materiálem je kuprextit (sklolaminát po jedné nebo po obou
stranách plátovaný měděnou fólií). Nejprve je potřeba desku upravit
Výchozím materiálem je kuprextit což je sklolaminát po jedné nebo po
obou stranách plátovaný měděnou fólií. Nejprve je potřeba desku upravit
na vhodnou velikost. K tomu se nejlépe hodí padací nebo pákové nůžky.
Kdo je nemá použije přímočarou pilu, lupínkovou pilku a podobně.
Výhoda padacích a pákových nůžek je že dělají vždy rovné a přesné
střihy, na rozdíl od pily kterou obvykle docílíme řez neurčitého tvaru.
Padací a pákové nůžeky dělají pěkné rovné a přesné střihy, na rozdíl
od pily, kterou obvykle docílíme řez neurčitého tvaru.
</p>
 
<p>
<strong>Desku vždy připravíme o něco větší než je požadovaná konečná
Je vhodné lehce srazit hrany smirkovým papírem šikmo ze strany mědi,
aby okraje po střihání či řezání nevyčuhovaly nad desku (nadzvedávání
předlohy, pořezání prstů při mytí a podobně).
</p>
 
<p>
<strong>Desku vždy připravíme o něco větší, než je požadovaná konečná
velikost. Obvykle stačí přidat 3-5mm na každé straně.</strong>
</p>
 
109,23 → 115,17
alt="Řezání strojní pilkou"></a>
 
<p>
V nouzi lze použít i nástroje jako jsou nůžky na plech, nebo pilka na
V nouzi lze použít i nástroje jako jsou nůžky na plech nebo pilka na
železo. Těmito nástroji ale nedosáhneme příliš dobrých výsledků,
protože kroutí materiál a poměrně značně poškozují hranu desky.
</p>
 
<p>
Je vhodné lehce srazit hrany smirkovým papírem šikmo ze strany mědi aby
okraje po střihání či řezání nevyčuhovaly nad desku (nadzvedávání
předlohy, pořezání prstů při mytí a podobně).
</p>
 
<p>
Mimochodem, měděná fólie má nejčastěji tloušťku 35µm (ale běžné jsou i
hodnoty poloviční i dvojnásobné). Měděná fólie se vyrábí tak, že se na
otáčející vodivý buben galvanicky nanáší měď, která se na druhé straně
oddělí. Proces je kontinuální. Samotnou měděnou fólii používají výrobci
vícevrstvých plošných spojů. O tom někdy příště.
vícevrstvých plošných spojů ale o tom až někdy příště.
</p>
 
<h2> Čištění </h2>
132,20 → 132,20
<p>
Protože měděná vrstva kuprextitové desky nebývá dokonale čistá, často je
mastná, nebo zoxidovaná musíme jí pořádně vyčistit. Nejlépe je vydrhnout
desku pískem na nádobí. Je ovšem těžké určit ten správný protože moderní
drogistické obchody prodávají nepřeberné množství všelijakých náhražek,
je potřeba vybrat něco co obsahuje skutečně (jemný) písek a pokud možno
bez přídavku "aktivního chlóru". Nejlépe se osvědčila pasta na nádobí
<b>Toro</b>. Dobré výsledky také vykazují přípravky na mytí "silně
špinavých rukou" tedy něco na způsob známé Solviny.
mastná nebo zoxidovaná, musíme jí pořádně vyčistit. Nejlépe je vydrhnout
desku pískem na nádobí. Je ovšem těžké určit ten správný, protože
moderní drogistické obchody prodávají nepřeberné množství všelijakých
náhražek a je potřeba vybrat něco co obsahuje skutečně (jemný) písek a
pokud možno bez přídavku "aktivního chlóru". Nejlépe se osvědčila pasta
na nádobí <b>Toro</b>. Dobré výsledky také vykazují přípravky na mytí
"silně špinavých rukou" tedy něco na způsob známé Solviny.
</p>
<p>
<strong>Že je deska dostatečně čistá poznáme tak, že voda se na ní drží
rovnoměrně po celé ploše a nemá tendenci tvořit jednotlivé kapičky.
Vyplatí se raději čistit více než méně protože zejména staré desky mohou
být pokryty vrstvou, která je totálně nepájitelná.</strong>
Vyplatí se raději čistit více než méně, protože zejména staré desky
mohou být pokryty vrstvou, která je totálně nepájitelná.</strong>
</p>
 
<!-- Obrázek Toro -->
154,7 → 154,6
<img width="300" height="225" src="How_to_make_PCB/Toro.jpg"
alt="Přípravek TORO"></a>
 
 
<!-- Obrázek čištění pomocí Toro -->
<a href="How_to_make_PCB/Myti_Big.jpg"
title="Mytí desky - pěkně přitlačit palečky">
161,14 → 160,14
<img width="300" height="225" src="How_to_make_PCB/Myti.jpg"
alt="Mytí desky"></a>
 
 
<p>
Po vydrhnutí desku dostatečně opláchneme čistou vodou a usušíme. Na
desce nesmí zbýt žádné zbytky čistícího prostředku. Postup sušení pomocí
hadru je sporný, protože při otírání desky hadříkem se stává, že některá
vlákna zůstanou na ostrých hranách desky. Na druhou stranu se tím
eliminují mapy vznikající při vysrážení solí z odpařené vody jak je tomu
při sušení proudem vzduchu. Vysrážené soli vadí méně, než zbytky vláken.
desce nesmí zbýt žádné zbytky čistícího prostředku. Postup sušení
pomocí hadru je sporný, protože se při otírání desky hadříkem stává, že
některá vlákna zůstanou na ostrých hranách desky. Na druhou stranu se
tím eliminují mapy, vznikající při vysrážení solí z odpařené vody, jak
je tomu při sušení proudem vzduchu. Vysrážené soli vadí méně než zbytky
vláken.
</p>
 
<h1> Fotocitlivá vrstva </h1>
178,13 → 177,14
<p>
Nanesení fotocitlivé vrstvy je proces neobyčejně náročný na čistotu a
vadí zde jakékoliv zrníčko prachu. Ještě víc než zrníčka prachu vadí
vlákna protože dokážou přerušit spoj nebo vyrobit zkrat. Alternativně
vlákna, protože dokážou přerušit spoj nebo vyrobit zkrat. Alternativně
je možné použít desku s již nanesenou citlivou vrstvou. Ale je dost
drahá.
drahá a pokud se nám proces nepovede napoprvé, nemáme ho možnost
opakovat.
</p>
<p>
Prach se vyskytuje ve dvou variantách. <b>Obyčejný</b> prach v podstatě
Prach se vyskytuje ve dvou variantách. <b>Obyčejný</b> prach příliš
nevadí protože se stane součástí emulze a pokud není motiv extrémně
jemný tak nic nezkazí. Naproti tomu <b>odpudivý prach</b> od sebe
fotoemulzi odpuzuje a vytváří tak ostrůvky bez emulze a to už zasahuje
211,20 → 211,20
než dopadne na desku a už se nerozlije. Deska nesmí být zahřátá protože
by se lak nerozlil. Nejlépe je pracovat v místnosti s teplotou pod 20°C.
<b>Positiv&nbsp;20</b> je málo citlivý na žárovkové světlo (světlo
neobsahuje modrou složku), takže je možné pracovat za běžného umělého
neobsahuje modrou složku) takže je možné pracovat za běžného umělého
osvětlení.
</p>
<p>
Stříkáme na jeden zátah. Pokud se nepodařilo pokrýt emulzí nějaký kousek
plochy musíme ho dostříknout ihned. Dodatečné vylepšování nefunguje.
Špatně nastříknutou vrstvu je lépe umýt a nastříknou znova a lépe.
plochy musíme ho dostříknout ihned. Dodatečné vylepšování moc nefunguje.
Špatně nastříknutou vrstvu je lépe umýt a nastříknout znova a lépe.
<p>
<p>
Těsně po nastříknutí vypadá lak na desce "hrozně" ale pokud pracujeme
Těsně po nastříknutí vypadá lak na desce "hrozně", ale pokud pracujeme
správně dojde za chvilku (1-2 minuty) ke slití vrstvy a vznikne pěkný
jednolitý povrch. Na obrázcích to moc nevynikne ale v reálu je rozdíl
jednolitý povrch. Na obrázcích to moc nevynikne, ale v reálu je rozdíl
značný. Pokud ke slití nedojde je třeba stříkat z menší vzdálenosti,
snížit teplotu v místnosti a nebo snížit teplotu desky. Celá plocha by
měla mít zhruba stejný odstín (tloušťku vrstvy). Stříkáme spíše tenkou
246,19 → 246,19
 
<p>
Tato nejjednodušší metoda má ale dvě poměrně zásadní nevýhody. Jednak
těžko dosáhneme rovnoměrné vrstvy a potom těžko zaručíme dostatečnou
těžko dosáhneme rovnoměrné vrstvy, a potom těžko zaručíme dostatečnou
čistotu do doby zaschnutí laku. Zlepšit to můžeme tak, že použijeme
přípravek
<a href="./RGHE/RGHE.cs.html">RGHE (Rotační Gravitační Homogenizátor Emulze)</a>.
Jedná se o rotační zařízení v krabici. Stříká se na otáčející desku
Jedná se o rotační zařízení v krabici. Stříká se na otáčející se desku
ve svislé poloze.
</p>
<h2> Vytvrzení fotolaku </h2>
<h2> Vytvrzení fotoemulze </h2>
 
<p>
Emulze po nanesení zavadá za několik minut a zasychá zhruba do hodiny.
Aby fungovala je třeba aby došlo k vytvrzení, což trvá 24&nbsp;hodin
Aby fungovala je třeba, aby došlo k vytvrzení, což trvá 24&nbsp;hodin
při 20°C nebo 15&nbsp;minut při 70°C&nbsp;. Nevytvrzená emulze se pozná
podle toho, že se při vyvolávání prakticky hned smyje emulze z celé
plochy.
270,9 → 270,9
</p>
<p>
Doba použitelnosti je značná ale s postupující dobou se fotoemulze
Doba použitelnosti je značná, ale s postupující dobou se fotoemulze
obtížněji vyvolává. Emulzi Lze bez problémů použít i po více než měsíci
od nanesení ale možná bude potřeba zvýšit koncentraci vývojky.
od nanesení, ale možná bude potřeba zvýšit koncentraci vývojky.
</p>
 
<h1> Výroba předlohy </h1>
298,8 → 298,8
</ul>
 
<p>
<strong>Než začnete tisknout z Acrobata zkontrolujte si, že není
nastaveno zvětšování ani zmenšování stránky při tisku.</strong>
<strong>Než začnete tisknout z programu Adobe Acrobat zkontrolujte si,
že není nastaveno zvětšování ani zmenšování stránky při tisku.</strong>
</p>
 
<!--
337,9 → 337,10
definovanou vysokou tvarovou stálostí a osvitové jednotky (fotoplotry)
pracující s velmi vysokou absolutní přesností. Dále obvykle potřebuje
na filmu vhodné technologické okolí. Pro vícevrstvé desky je to
nezbytné. Na druhou stranu rozumí Gerber a Excelon souborům a soubory
PDF nebo PostScript nepoužívají. Je jiný svět za jiné peníze.
Profesionální filmy od výrobců plošných spojů jsou velmi drahé.
nezbytné k sesazení vrtev přesně na sebe. Na druhou stranu rozumí
Gerber a Excelon souborům a soubory PDF nebo PostScript nepoužívají.
Je jiný svět za jiné peníze. Profesionální filmy od výrobců plošných
spojů jsou velmi drahé.
</p>
 
<p>
353,8 → 354,8
 
<p>
Výhodou tohoto typu předlohy je její snadná výroba. Nevýhodou je poměrně
špatný kontrast způsobený nedostatečným krytím zvláště velkých ploch a
vysoká cena fólie.
špatný kontrast způsobený nedostatečným krytím, zvláště velkých ploch,
a vysoká cena fólie.
</p>
<!-- Obrázek fólie v ruce -->
380,17 → 381,17
alt="Předloha na pauzáku"></a>
 
<p>
U tohoto typu předlohy je opět problém s krytím zejména větších černých
ploch. Cena za pauzouvací papír je podstatně nižší.
U tohoto typu předlohy je opět problém s krytím větších černých ploch.
Cena za pauzouvací papír je podstatně nižší.
</p>
 
<p>
<i> Pouze na vaše riziko:</i> Strkat do laserové tiskárny cokoli, co
není určeno pro tisk na laserové tiskárně je na vaše riziko. Kousek
pauzáku se přilepí ke stránce papíru pouze na té straně, která vstupuje
do tiskárny jako první papírovou samolepkou. Použijeme odstřižek ze
samolepky pro tisk na laserové tiskárně. Při tomto uspořádání prakticky
nehrozí uvíznutí v tiskárně.
není určeno pro tisk na laserové tiskárně je na vaše riziko. Postupuje
se tak, že se kousek pauzáku přilepí ke stránce papíru kouskem papírové
samolepky a to na té straně, která vstupuje do tiskárny jako první.
Použijeme odstřižek ze samolepky pro tisk na laserové tiskárně.
Při tomto uspořádání prakticky nehrozí uvíznutí v tiskárně.
</p>
<!-- Tisk na kousek pauzáku -->
402,11 → 403,11
<h3> Předloha vytištěná na obyčejný papír </h3>
 
<p>
Problémem je omezená průsvitnost papíru a opět nedokonalé krytí zejména
větších černých ploch. Při správném osvitu a vyvolání lze nicméně
dosáhnout velmi dobré kvality výsledku. Větší plochy mědi bývají
nedokonalé, jemné linie bývají bez problémů. Plochy lze snadno
před leptáním vyretušovat .
Problémem je omezená průsvitnost papíru a opět nedokonalé krytí větších
černých ploch. Při správném osvitu a vyvolání lze nicméně dosáhnout
velmi dobré kvality výsledku. Větší plochy mědi bývají nedokonalé,
jemné linie bývají bez problémů. Plochy lze snadno před leptáním
vyretušovat lihovou fixou.
</p>
 
<p>
427,7 → 428,7
<p>
Kontrast předlohy vytištěné laserovou tiskárnou na fólii zlepšíme tak,
že celou plochu začerníme černým fixem na tabule (stíratelným) a opatrně
setřeme kouskem vaty. Finta spočívá v tom, že barva fixy zůstene pouze
setřeme kouskem vaty. Finta spočívá v tom, že barva fixy zůstane pouze
v miniaturních dírkách mezi zapečenými zrníčky sazí laserového tisku.
Kontrast kresby se tak podstatně zlepší. Tato metoda bohužel nefunguje
uspokojivě pro jemné motivy jak je vidět na obrázku.
470,7 → 471,7
<h2> Osvěcovací přípravek </h2>
 
<p>
Papírovou předlohu je třeba způsvitnit pomocí zprůsvitňovače
Papírovou předlohu je třeba zprůsvitnit pomocí zprůsvitňovače
<b>Transparent&nbsp;21</b>. Jedná se o lehké frakce na bázi ropy, které
fungují tak, že papír je jakoby mastný a tím průsvitný. Po čase
přípravek z předlohy vyprchá. Dáváme ho tolik, aby, pokud možno, nebyly
497,12 → 498,13
 
<p>
Pokud potřebujeme vyrobit oboustranný plošný spoj (motiv na obou
stranách desky) připravíme si předlohu pro obě strany tak, že je
přilepíme na kousek kuprextitu. Vytvoříme tak jakousi kapsu a máme
zafixované polohy obou stran tak, aby motivy ležely správně proti sobě.
Následně zasuneme do této kapsy kuprextit opatřený po obou stranách
fotoemulzí a celek stiskneme mezi dvě skla. Tato dvě skla dočasně
spojíme několika kolíky na prádlo a svítíme jednu a druhou stranu.
stranách desky) připravíme si předlohu pro obě strany tak, že oba motivy
přilepíme na kousek tenčího kuprextitu. Vytvoříme tak jakousi kapsu a
máme zafixované polohy obou stran tak, aby motivy ležely správně proti
sobě. Následně zasuneme do této kapsy kuprextit opatřený po obou
stranách fotoemulzí a celek stiskneme mezi dvě skla. Tato dvě skla
dočasně spojíme několika kolíky na prádlo a svítíme jednu a pak druhou
stranu bez rizika vzájemného posuvu motivů.
<p>
<!-- Obrázek oboustranného spoje -->
598,7 → 600,7
<p>
Máme na mysli rtuťovou vysokotlakou výbojku 250W nebo 400W. Mezi
amatéry se jich vyskytuje spousta protože se postupně z veřejného
amatéry se jich vyskytuje spousta, protože se postupně z veřejného
osvětlení vyřazují a nahrazují se obvykle sodíkovými výbojkami. K
výbojce patří tlumivka (podobně jako k zářivce) ale nepotřebuje startér.
Výbojka nejde nastartovat pokud je rozehřátá. Po zapnutí se naplno
613,10 → 615,10
 
<p>
I když je tato výbojka opatřena luminoforem (na vnitřní straně vnější
baňky) není třeba tuto baňku odstraňovat protože intenzita světla je
pro náš účel dostatečná. Je to tak bezpečnější pro oči. Svítí se
obvykle několik minut ze vzdálenosti 40&nbsp;cm. Nutno vyzkoušet pro
konkrétní případ.
baňky), který převádí ultrafialové záření na viditelné, není třeba
tuto baňku odstraňovat protože intenzita světla je pro náš účel
dostatečná. Je to tak bezpečnější pro oči. Svítí se obvykle několik
minut ze vzdálenosti 40&nbsp;cm. Nutno vyzkoušet pro konkrétní případ.
</p>
 
<h1> Vyvolávání </h1>
626,9 → 628,9
koncentraci 0,25mol/dm3 tedy 10g/l. Nenechte se zmást návodem na spreji
<b>Positiv&nbsp;20</b>, bývá tam uvedeno 7g/l ale to obvykle nefunguje.
Louh vychytává ze vzduchu vodu a CO<sub>2</sub> a proto je nezbytné
uchovávat jej v dobře zavřených nádobách. Protože louh mírně napadá sklo
není vhodná nádoba se zabroušeným skleněným uzávěrem. Použitý roztok
vylijeme protože jej nelze uchovávat a jeho koncentrace je nedefinovaná.
uchovávat jej v dobře zavřených nádobách. Protože louh mírně napadá
sklo, není vhodná nádoba se zabroušeným skleněným uzávěrem. Použitý
roztok vylijeme protože jeho koncentrace je nedefinovaná.
</p>
 
<!-- Louh a jeho vážení -->
639,10 → 641,16
 
<p>
Vyvolává se v roztoku při pokojové teplotě, tak že krouživým pohybem
promícháváme roztok v misce. Deska je přitom položena na dně misky
fotoemulzí nahoru. Vyvoláváme při mírném umělém osvětlení. Doba vyvolání
by měla být asi 2&nbsp;minuty.
promícháváme roztok v misce. Roztoku dáme do misky tak asi 1cm. Deska
je přitom položena na dně misky fotoemulzí nahoru. Vyvoláváme při
mírném umělém osvětlení. Doba vyvolání by měla být asi 2&nbsp;minuty.
</p>
<p>
Pokud předlohou byl papír napuštěný zprůhledňovačem, je třeba desku
před vyvoláním umýt vodou a mýdlem, nebo ji alespoň utřít do sucha,
protože zprůhledňovač odpozuje roztok vývojky.
</p>
 
<!-- Obrázek vyvolávání -->
<a href="How_to_make_PCB/Vyvojka_Big.jpg"
677,18 → 685,18
</ul>
 
<p>
Občas se stává, že osvícená emulze se z desky nesmyje do dvou minut,
v takovém to případě je vhodné použít jemný štětec k selektivnímu omytí
problémových míst, pokud se ale jedná o plošnou komplikaci je vhodnější
zvýšit koncentraci roztoku přihozením jednoho zrníčka NaOH. Nesmí se
ovšem stát že zrníčko při míchání "přeběhne" přes plošný spoj. V takto
zasažených místech se emulze okamžitě rozpustí.
Občas se stává, že osvícená emulze se z desky nesmyje do dvou minut.
V takovém to případě je možné použít jemný štětec k selektivnímu omytí
problémových míst ale pokud se ale jedná o plošnou komplikaci je
vhodnější zvýšit koncentraci roztoku přihozením jednoho zrníčka NaOH.
Nesmí se ovšem stát že zrníčko při míchání "přeběhne" přes plošný spoj.
V takto zasažených místech se emulze okamžitě rozpustí.
</p>
 
<p>
Obtížné vyvolání vzniká po dlouhodobém skladování desky nebo při
přílišném vytvrzení fotoemulze za zvýšené teploty. Dalším možným důvodem
je nedostatečná doba osvitu.
je nedostatečná doba osvitu nebo zvětralá nebo vyčerpaná vývojka.
</p>
 
<h2> Problém - jak ji namočím nic nezbyde </h2>
702,6 → 710,7
<li>Fotoemulze není vytvrzená</li>
<li>Vývojka je příliš koncentrovaná</li>
<li>Přílišná expozice, příliš průsvitná předloha</li>
<li>Deska nebyla uložena ve tmě</li>
</ul>
 
<h2> Problém - některá místa se neodleptají </h2>
717,7 → 726,7
<h1> Retuš </h1>
<p>
Protože je obtížné nanést fotocitlivou vrstvu dokonale je občas třeba
Protože je obtížné nanést fotocitlivou vrstvu dokonale, je občas třeba
opravit drobné nedokonalosti, zejména místa s drobnými nečistotami.
K zakrytí takových míst použijeme tenký lihový fix. Nadbytečnou
fotoemulzi je možné opatrně odškrábnout ale bezpečnější je odškrábnout
724,6 → 733,13
měď na hotovém plošném spoji.
</p>
<p>
Správně vyvolaná fotoemulze je (v místech, kde je) na svém povrchu
hladká a lesklá. Je-li matná, je to známka toho, že už se začala
rozpouštět ve vývojce a v těchto místech hrozí proleptání. Taková místa
raději také vyretušujeme.
</p>
<!-- Obrázek retuše fixou -->
 
<h1> Leptání </h1>
733,20 → 749,31
<p>
<i>Bezpečnostní poznámka:</i> Chlorid železitý FeCl<sub>3</sub> není
přímo zvlášť nebezpečný ale zanechává obtížně odstranitelné hnědé
skvrny, které se na oblečení po čase mohou změnit v díry. Ruce v roztoku
zbytečně nenamáčíme, po práci je důkladně umyjeme a ošetříme krémem.
skvrny, které se na oblečení po čase mohou změnit v díry. Ruce v
roztoku zbytečně nenamáčíme, po práci je důkladně umyjeme a ošetříme
krémem.
</p>
<p>
Někdy se stává, že se i u dobře vyvolané desky při leptání postupně
rozpustí fotoemulze na desce a dojde k odleptání mědi i v místech, kde
evidentně fotoemulze byla. Může to být způsobeno tím, že je leptací
roztok zásaditý a nedošlo tak k zastavení procesu vyvolávání fotoemulze.
Pro nápravu stačí do leptacího roztoku přidat tak asi 10ml HCl
(kyseliny chlorovodíkové) na 1l roztoku. Obvykle to není třeba, protože
roztok chloridu sám o sobě bývá kontaminován zbytky kyseliny a není
zásaditý a fotoemulzi nenapadá.
</p>
<h3> Vodorovné leptání </h3>
<p>
Způsobů provedení leptání v chloridu železitém je hned několik.
Nejrozšířenějším způsobem je použití misky, do které nalijeme vrstvu
chloridu železitého rozpuštěného ve vodě. Plošný spoj poté položíme na
hladinu stranou plošného spoje dolů. Pokud je horní strana plošného
spoje suchá, zůstane deska plavat na hladině a leptací roztok s
rozpuštěnou mědí klesá samovolně ke dnu misky. Proces leptání tak
probíhá rychleji.
Způsobů leptání v chloridu železitém je hned několik. Nejrozšířenějším
způsobem je použití misky, do které nalijeme vrstvu chloridu železitého
rozpuštěného ve vodě. Plošný spoj poté položíme na hladinu stranou
plošného spoje dolů. Pokud je horní strana plošného spoje suchá,
zůstane deska plavat na hladině a leptací roztok s rozpuštěnou mědí
klesá samovolně ke dnu misky. Proces leptání tak probíhá rychleji.
</p>
<p>
787,13 → 814,13
<img width="300" height="225" src="How_to_make_PCB/Leptani_Vyndani.jpg"
alt="Vyndání vyleptané desky"></a>
 
<h3>Svislé (pěnové) leptání</h3>
<h3> Svislé (pěnové) leptání </h3>
 
<p>
Provedení se na první pohled zdá složité, ale není. Během leptání je
do leptací nádoby vháněn vzduch, který zajistí promíchávání roztoku.
Leptání probíhá rychle a zkvalitně. Zdrojem vzduchu je vzduchovadlo
pro akvarium napojené na skleněnou trubičku vhodného průměru.
Leptání probíhá rychle a kvalitně. Zdrojem vzduchu je vzduchovadlo
pro akvárium napojené na skleněnou trubičku vhodného průměru.
</p>
<p>
800,11 → 827,11
Leptání dále pomůže ohřátí chloridu železitého alespoň na pokojovou
teplotu. Osvědčená teplota je 20-30°C. Příliš studený chlorid (z
nevytápěné dílny, garáže, sklepa) neleptá. K ohřívání chloridu je možné
použít topné tělísko podobné jako pro akvaristiku. Do skleněné zkumavky
vložíme rezistor vhodné hodnoty, zasypeme suchým pískem a vršek utěsníme
epoxidem. Teplotu můžeme regulovat pomocí zpětné vazby s (digitálním)
teploměrem pomocí PC přizpůsobeného jako PLC nebo jednoúčelovým
mikropočítačem třeba s procesorem PIC (vhodnější řešení).
použít topné tělísko podobné jako se používalo pro akvária. Do skleněné
zkumavky vložíme rezistor vhodné hodnoty, zasypeme suchým pískem a
vršek utěsníme epoxidem. Teplotu můžeme regulovat pomocí zpětné vazby s
(digitálním) teploměrem pomocí PC přizpůsobeného jako PLC nebo
jednoúčelovým mikropočítačem třeba s procesorem PIC (vhodnější řešení).
</p>
 
<p>
883,7 → 910,7
přebytečných okrajů pákovými nůžkami. Snažíme se střihat tak, aby na
desce tak akorát zbyly obrysové čáry (proto tam jsou). Profesionální
výrobci obrysové čáry nepoužívají místo toho používají značky na
technologickém okolí desky.
technologickém okolí desky a optické nůžky.
</p>
<!-- Jak se finálně stříhá -->
961,11 → 988,12
<h2> Nanášení pájitelného laku </h2>
<p>
Po leptání je potřeba odstranit emulzi a v zápětí nanést pájitelný lak,
aby nedošlo k oxidaci mědi. Emulzi odstraníme acetonem a lak naneseme
štětcem na plošný spoj položený vodorovně. Lak buďto koupíme, nebo
připravíme rozpuštěním práškové kalafuny v acetonu. Líh není vhodný
protože lak zůstává velmi dlouho lepkavý.
Po leptání je potřeba odstranit emulzi a neprodleně nanést pájitelný
lak, aby nedošlo k oxidaci mědi. Emulzi odstraníme lihem nebo acetonem.
Lak naneseme štětcem na plošný spoj položený vodorovně. Lak buďto
koupíme, nebo připravíme rozpuštěním práškové kalafuny v acetonu. Líh
není vhodný protože lak zůstává velmi dlouho lepkavý, lépe funguje
aceton.
</p>
 
<!-- Pájitelný lak -->
980,11 → 1008,11
Tato povrchová úprava je vhodná pro desky, které se moc nevydařily a
které mají mnoho částečně poleptaných ploch. Dále je vhodná pro
univerzální desky se kterými se bude intenzivně manipulovat. Cínování se
provádí mikropájkou a používá se minimální množství pájky ("cínu"). Před
cínováním je nebytné desku natřít pájitelným lakem ale nemusíme čekat
na jeho uschnutí. Plošné cínování nelze provádět pistolovou páječkou
protože ta má příliš vysokou teplotu a pěšinky se odlupují. Desku
nakonec umyjeme od zbytků tavidla (pájitelného laku).
provádí mikropáječkou a používá se minimální množství pájky ("cínu").
Před cínováním je nebytné desku natřít pájitelným lakem ale nemusíme
čekat na jeho úplné uschnutí. Plošné cínování nelze provádět pistolovou
páječkou, protože ta má příliš vysokou teplotu a pěšinky se odlupují.
Desku nakonec umyjeme od zbytků tavidla (pájitelného laku).
</p>
 
<!-- Cínování -->
1007,17 → 1035,18
</p>
<p>
Chemické cínování pomocí přípravku "cínovací lázeň" (dodává GM) se
neosvědčilo. Pájitelnost z čerstvého roztoku není sice špatná ale po
několika použitích roztoku se začnou vytvářet totálně nepájiteolné
povrchy.
<!-- REVIDOVAT -->
Chemické cínování pomocí přípravku "cínovací lázeň" (dodává GM pod
objednacím číslem 745-021) se neosvědčilo. Pájitelnost z čerstvého
roztoku není sice špatná ale po několikanásobném použití roztoku se
začnou vytvářet totálně nepájitelné povrchy. Patrně začnou vznikat
nevhodné intermetalické slitiny Sn-Cu z nichž některé jsou extrémně
nesmáčivé pájkou.
</p>
 
<h2> Alternativní úprava </h2>
 
<p>
Pokud se chystáme desku okamžitě po vyrobení osadit je možné změnit
Pokud se chystáme desku okamžitě po vyrobení osadit, je možné změnit
postup tak, že desku nejdříve vyvrtáme, poté pomocí jemného smirkového
papíru (hrubost 1600) pod vodou vyleštíme a hned bez lakování pájíme.
Tento postup vyžaduje čistotu (nesahat na měď rukama) a rychlé
1031,7 → 1060,7
Vrtání desek provádíme nejlépe na stojanové vrtačce ať už jakéhokoliv
typu. Důležitá je házivost, velikost vůle ložisek a nejmenší průměr
vrtáku, který lze upnout do sklíčidla. Lze samozřejmě použít i
ruční vrtačku ovšem sníží se tím kvalita vyvrtaných děr protože je
ruční vrtačku, ovšem sníží se tím kvalita vyvrtaných děr protože je
obtížné vrtat stejnoměrně a kolmo.
</p>
 
1042,22 → 1071,23
alt="Vrtačka se stojanem"></a>
 
<p>
Otáčky se volí přiměřené kvalitě vrtáku, obvykle do 6000ot/min. Je
vyzkoušené, že běžné vrtáky ze železářství se při rychlosti nad
10000ot/min. zničí už po pár dírách. Naproti tomu profesionální vrtáky
vyžadují vyšší otáčky ale jsou velmi křehké a nedá se s nimi vrtat bez
stojanu. Velmi snadno se lámou.
Otáčky se volí přiměřené průměru a kvalitě vrtáku, obvykle do
6000ot/min. Je vyzkoušené, že běžné vrtáky ze železářství se při
rychlosti nad řekněme 10000ot/min. zničí už po pár dírách. Naproti tomu
profesionální vrtáky vyžadují vyšší otáčky ale jsou velmi křehké a nedá
se s nimi vrtat bez stojanu. Velmi snadno se lámou.
</p>
 
<p>
U každého plošného spoje je (má být) v adresáři <code>CAM_DOC</code>
soubor <code>DILL.PDF</code>, který obsahuje náhled vrtání desky včetně
tabulky použitých vrtáků. Průměry jsou v milsech,
1mils&nbsp;=&nbsp;2.54um (tisícina palce). Nejsnazší je nejprve vyvrtat
všechny díru jedním vrtákem, obvykle vyhoví průměr 0,7 až 0,8mm a pak
dle potřeby převrtat díry na větší průměr. Převrtání jde velmi snadno
protože už se nemusíme přesně trefovat. Pro hřebínky je optimální
vrtání 0,9mm, hřebínky pak jdou přiměřenou silou zamáčknout do desky.
U každého návrhu plošného spoje je (má být) v adresáři
<code>CAM_DOC</code> soubor <code>DILL.PDF</code>, který obsahuje
náhled vrtání desky včetně tabulky použitých vrtáků. Průměry jsou v
milsech, 1mils&nbsp;=&nbsp;2.54um (tisícina palce). Nejsnazší je nejprve
vyvrtat všechny díry jedním vrtákem, obvykle vyhoví průměr 0,7 až 0,8mm,
a pak dle potřeby převrtat díry na větší průměr. Převrtání jde velmi
snadno, protože už se nemusíme přesně trefovat. Pro hřebínky je
optimální vrtání 0,9mm, hřebínky pak jdou přiměřenou silou zamáčknout do
desky.
</p>
 
<h1> Amatérský potisk </h1>
1067,8 → 1097,8
samolepku pro tisk na laserové tiskárně. Po vytištění je vhodné tisk
zafixovat přestříknutím bezbarvým sprejem. Před nalepením potisku je
nutné zahloubit díry na straně součástí. Stačí rukou otočit tlustším
vrtákem. Než začnete tisknout z Acrobata zkontrolujte si, že není
nastaveno zvětšování ani zmenšování stránky při tisku.
vrtákem. Než začnete tisknout z programu Adobe Acrobat zkontrolujte si,
že není nastaveno zvětšování ani zmenšování stránky při tisku.
</p>
<p>
1080,8 → 1110,8
vytvořit vodní film po celé ploše desky. Po uschnutí vody se potisk
přestane hýbat a je možné jehlou propíchat dírky v místě vrtání.
Větší otvory (asi od 2mm výše) protáhneme vrtákem, kterým jsme ty díry
vrtali. Ne kroutit ale jen svisle prostrčit vrták, funguje to jako
nůžky, krásně se vystřihne otvor s hladkými hranami.
vrtali. Ne kroutit vrtákem, ale vrták jen svisle prostrčit. Funguje to
jako nůžky, krásně se vystřihne otvor s hladkými hranami.
</p>
<!-- Obrázek potisku s dírami -->
1091,16 → 1121,17
alt="Amatérský potisk desky"></a>
 
<p>
<i> Pouze na vaše riziko:</i> Kdo je Spořínek může samolepky šetřit
<i> Pouze na vaše riziko:</i> Kdo je Spořínek, může samolepky šetřit
tak, že vytiskne motiv na obyčejný papír a pak na ten papír přilepí
odstřižený kus samolepky a celé to protáhne znova tiskárnou. Lepí se
jen za horní okraj (ten okraj, který první leze do tiskárny) tak, že se
odstraní cca 5mm krycího voskového papíru na spodní straně samolepky.
Pokud se Vám stane, že se samolepka nalepí na fotoválec v tiskárně (což
je při tomto postupu prakticky nemožné) vězte, že není nic ztraceno.
Velmi opatrně se samolepka odstraní (nepoškrábat válec!) a zbytky
lepidla lze umýt benzinem. Když budete mít kliku, tak benzin válci
neuškodí. Ověřeno na tiskárně HP4200 a několika dalších.
odstřižený kus samolepky a celé to protáhne znova tiskárnou. Samolepka
se lepí jen za horní okraj (ten okraj, který první leze do tiskárny)
tak, že se odstraní cca 5mm krycího voskového papíru na zadní straně
samolepky. Pokud se Vám stane, že se samolepka nalepí na fotoválec v
tiskárně (což je při tomto postupu prakticky nemožné) vězte, že není
nic ztraceno. Velmi opatrně se samolepka odstraní (nepoškrábat válec!)
a zbytky samolepkového lepidla lze z válce umýt benzinem. Když budete
mít kliku, tak benzin válci neuškodí. Ověřeno na tiskárně HP4200 a
několika dalších.
</p>
 
<!-- Obrázek tisku vzor Spořínek -->
1112,9 → 1143,9
<h1> Postup osazování </h1>
<p>
Obecný postup osazování je takový, že součástky se na plošný spoj
osazují v takovém pořadí aby si navzájem co nejméně překážely při
pájení. Většinou tedy od nejmenších po největší, vyjma součástek u
Obecný postup osazování je takový, že se součástky na plošný spoj
osazují v takovém pořadí, aby si navzájem co nejméně překážely při
pájení. Většinou tedy od nejmenších po největší vyjma součástek u
kterých hrozí poškození statickou elektřinou nebo manipulací s deskou.
Takové se osazují až na konec, případně do patice.
</p>
1125,10 → 1156,10
Pájení je řemeslo a vyžaduje fortel. Bez tréninku to nejde. Žádný popis
nebo návod moc nepomůže, mnohem lepší je chvíli pracovat pod dohledem
zkušenějšího. Nejběžnější chybou začátečníků je to, že nepoužívají
tavidlo a snaží se o pájení příliš vysokou teplotou podle zásady když
tavidlo a snaží se o pájení příliš vysokou teplotou podle zásady, když
to nejde tak přitvrdíme. Největším nepřítelem pájení je kyslík a
oxidace kovových povrchů, zejména při vyšší teplotě. Během tuhnutí
roztavené pájky ve spoji se součásti nesmí vzájemě hýbat.
roztavené pájky ve spoji se pájené povrchy nesmí vzájemně hýbat.
</p>
<h3> Terminologie </h3>
1145,8 → 1176,9
cínu a olova (63% cínu, zbytek olovo, teplota tání 183ºC). Pájka bývá
lidově nazývaná <b>"cín"</b>. V současné době se přechází na materiály
bez obsahu olova. Používají se slitiny na bázi cínu (největší podíl ve
slitině), mědi, stříbra, bizmutu, zinku a dalších kovů. Teplota tání
bývá značně vyšší než u olovnatých slitin (až 220ºC).
slitině), mědi, stříbra, bizmutu, zinku a dalších kovů (desetiny
procenta až několik procent). Teplota tání bývá značně vyšší než u
olovnatých slitin (až 220ºC).
</p>
<p>
1158,7 → 1190,8
<p>
<b>Tavidlo</b> = přídavný materiál, obvykle na bázi kalafuny
(pryskyřice stromů), který má za úkol odstraňovat oxidy, chránit spoj
během pájení před kyslíkem a pomáhat roztékání pájky.
během pájení před kyslíkem a pomáhat roztékání pájky po pájených
součástech.
</p>
<h3> Pistolová páječka </h3>
1176,7 → 1209,7
<p>
Pro práci s běžnými drátovými součástkami je vhodná. Pro práci se SMD
použijeme smyčku z tenčího drátu (průměr 0,8mm, "tlustý zvonkový"
drát) a použije pastové tavidlo. Při troše šikovnosti lze zapájet i
drát) a použijeme pastové tavidlo. Při troše šikovnosti lze zapájet i
velmi jemné součástky. Dává se <i>minimum</i> pájky aby se spoje
neslily.
</p>
1191,7 → 1224,7
Vzhledem k tomu, že u pistolové páječky tečou smyčkou značné proudy
řádu 100A je to nástroj nebezpečný pro citlivé součástky. Zejména
nebezpečný je okamžik zapnutí a vypnutí, který generuje veliká přepětí.
Běžné digitální součástky to snesou bez problému ale citlivé analogové
Běžné digitální součástky to snesou bez problému, ale citlivé analogové
obvody (přesné operační zesilovače, vysokofrekvenční obvody ale i
některé rychlejší digitální obvody) je bezpečnější pájet mikropáječkou.
</p>
1205,6 → 1238,9
tak asi 1mm. Jemnější (ostré) hroty jsou potřeba výjimečně pro extra
jemné práce (pájení součástek s roztečí 0.5mm), pro běžnou práci se
ostré hroty nehodí protože nedokážou přenést teplo a prohřát spoj.
Vybíráme typ, u kterého je samostatně vyvedená kostra pájecího hrotu
na zdířku. Užije se to při pájení součástek extrémně citlivých na přepětí
a statickou elektřinu.
</p>
 
<!-- Obrázek mikropáječky -->
1215,9 → 1251,10
<p>
<strong>Nikdy neotíráme hrot do ničeho jiného než do navlhčené přírodní
houby. Hrot je měděný, na povrchu pokovený železem a pokud se tato
houby. Hrot je uvniř měděný aby dobře vedl teplo a na povrchu je
pokovený železem aby nemohla roztavená pájka k mědi. Pokud se tato
železná vrstva poškodí, dojde k postupnému rozpuštění mědi hrotu v
roztavené pájce (pájka hrot "vyžere").
roztavené pájce a pájka hrot doslova "vyžere".
</strong>
</p>
 
1235,7 → 1272,7
obyčejná kalafuna (přečištěná pryskyřice). Při pájení se kalafunou
nešetří. Kalafuna bývá také základem laků pro lakování plošných spojů
po jejich (zejména amatérské) výrobě. Kalafunu není nutné z plošného
spoje mýt protože za studena není korozivní ale je to vhodné. Silnější
spoje mýt, protože za studena není korozivní ale je to vhodné. Silnější
vrstva kalafuny praská a odlupuje se, zuhelnatělé zbytky kalafuny mohou
být částečně vodivé.
</p>
1247,7 → 1284,7
alt="Kalafuna"></a>
 
<p>
Pro práci s SMD a pro práci s mikropáječkou je vhodné použít pastovité
Pro práci se SMD a pro práci s mikropáječkou je vhodné použít pastovité
tavidlo, které se nanáší přímo na pájené místo. Používá se minimální
množství. Na závěr je vhodné plošný spoj umýt protože aktivační příměsi
mohou být korozivní. Základem pastovité pájecí pasty bývá opět kalafuna
1274,9 → 1311,9
</p>
<!-- Obrázek injekční stříkačky s jehlou -->
<a href="How_to_make_PCB/Tavidlo_TSF_male_Big.jpg"
<a href="How_to_make_PCB/Tavidlo_TSF_Male_Big.jpg"
title="Tavidlo v příručním balení">
<img width="300" height="116" src="How_to_make_PCB/Tavidlo_TSF_male.jpg"
<img width="300" height="116" src="How_to_make_PCB/Tavidlo_TSF_Male.jpg"
alt="Tavidlo v příručním balení"></a>
 
<h3> Licna </h3>
1284,10 → 1321,10
<p>
Licna je plochá pletenina z tenkých měděných drátků napuštěných
tavidlem. Používá se k odstraňování přebytečné pájky. Místo s přebytkem
pájky se skrz licnu prohřeje hrotem páječky a síly vzlínavosti zařídí,
že se roztavená pájka nasaje do licny. Odstranění pájky potřebujeme při
opravách k odstranění pájky po sundání součástky z plošného spoje a pro
odstranění zkratů mezi nožičkami SMD součástek, když jsme použili
pájky se skrz licnu prohřeje hrotem mikropáječky a síly vzlínavosti
zařídí, že se roztavená pájka nasaje do licny. Nejčastěji ji použijeme
k očištění pájecích plošek po odpájení SMD součástek z desky při opravě
a pro odstranění zkratů mezi vývody SMD součástek, když jsme použili
příliš mnoho pájky.
</p>
 
1329,8 → 1366,8
 
<p>
Při pájení integrovaných obvodů nejprve připájíme 2 protilehlé vývody,
pod lupou zkontrolujeme zda jsme se trefili a pokud ano zapájíme zbytek
vývodů a opět zkontrolujeme výsledek.
pod lupou zkontrolujeme zda jsme se trefili, a pokud ano, zapájíme
zbytek vývodů a opět zkontrolujeme výsledek.
</p>
 
<!-- Připájený IO -->
1343,7 → 1380,7
Kdo má jen trafopáječku udělá si do ní smyčku z tenčího drátu (průměr
0,8mm, tlustý zvonkový drát). Mikropáječka má výhodu v tom, že se s ní
snáze udrží vhodná teplota při pájení spoje a neohrožuje citlivé
součástky statickou elektřinou a elektromagnetickými impulzy při pájení.
součástky statickou elektřinou a elektromagnetickými impulsy při pájení.
Topným drátem trafopáječky teče značný proud řádu 100A a vytváří silné
magnetické pole. Magnetické součástky se pak lepí na smyčku.
</p>
1352,14 → 1389,14
<p>
Při osazování obyčejných součástek postupujeme tak, že nožičky součástky
prostrčíme dírkami v plošném spoji a součástku tak umístíme do vhodné
výšky nad plošný spoj, poté odštípneme přebytečné části nožiček (cca
1-2mm nad plošným spojem). Na očko trafopáječky nabereme trochu pájky
(lidově cínu) páječku vypneme a očko ponoříme do kalafuny. V zápětí
očko vyndáme, a zapneme pájku těsně před přiložením na místo spoje.
Počkáme než se pájka rozteče po plošce a nožičce součástky a očko pájky
sundáme. V případě že se pájka neroztekla po celém obvodu nožičky tak
postup opakujeme.
prostrčíme dírkami v plošném spoji, součástku umístíme do vhodné výšky
nad plošný spoj a odštípneme přebytečné části nožiček (cca 1-2mm nad
plošným spojem). Na očko trafopáječky nabereme trochu pájky (lidově
cínu), páječku vypneme a očko krátce ponoříme do kalafuny. Páječku
zapneme těsně před přiložením na místo spoje a počkáme, než se pájka
rozteče po plošce a nožičce součástky. Očko páječky sundáme a vypneme.
V případě že se pájka neroztekla po celém obvodu nožičky, postup
opakujeme.
</p>
<p>
1411,7 → 1448,7
<h2> Lakování </h2>
<p>
Poslední operací je lakování ochranným lakem. Lak je možno koupit nebo
Poslední operací je lakování ochranným lakem. Lak je možné koupit nebo
lze v nouzi použít rozpuštěnou kalafunu v acetonu. Kalafuna poměrně
dlouho lepí než zaschne. Pokud je plošný spoj celý pocínovaný není
lakování třeba.