No changes between revisions
/Designs/Measuring_instruments/ABL01A/DOC/src/img/elektromagneticky_ventil.jpg
Cannot display: file marked as a binary type.
svn:mime-type = application/octet-stream
Property changes:
Deleted: svn:mime-type
-application/octet-stream
\ No newline at end of property
/Designs/Measuring_instruments/ABL01A/DOC/src/zprava.cs.pdf
Cannot display: file marked as a binary type.
svn:mime-type = application/octet-stream
/Designs/Measuring_instruments/ABL01A/DOC/src/zprava.cs.tex
415,52 → 415,25
 
\subsection{Tlaková nádoba}
 
Pro první případ uvažující jednorázovou plynovou náplň byla vybrána tlaková nádoba zobrazena na obrázku \ref{fig:helium}. Její původní plánované využití je pro miniautogeny a je plněna tlakem 100 bar. Výhodou je výstupní šroubení M10x1 a uzavírání tlačným kuželovým ventilem, který by mělo být možné uvolňovat šroubovacím mechanismem. Například s pružně uloženým trnem
Pro první případ uvažující jednorázovou plynovou náplň byla vybrána tlaková nádoba zobrazena na obrázku \ref{fig:helium}
 
\begin{figure}
\centering
\includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/Kartuse_s_heliem.png}
\caption{Konstrukce ventilu plynové kartuše s héliem}
\caption{kartuse_helium}
\label{fig:helium}
\end{figure}
 
V originálním uspořádání je tlačný kuželový ventil otevírán redukčním ventilem, který je vidět na obrázku \ref{fig:ventil_autogen}
 
\begin{figure}
\centering
\includegraphics[width=10cm]{img/Redukcni_ventil.png}
\includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/Redukcni_ventil.png}
\caption{Redukční ventil}
\label{fig:ventil_autogen}
\label{fig:ventil}
\end{figure}
 
Ten kromě kuželu a přítlačné pružiny obsahuje ještě i zpětný ventil s hadičníkem, který lze z těla redukčního ventilu odšroubovat.
 
Pro konstrukci prototypu napouštěče balónu jsme ale potřebovali opakovaně experimentovat s procesem napouštění a problém opakovaného naplnění plynové kartuše a otevírání kuželového ventilu se nepodařilo z časových důvodů vhodně vyřešit.
 
Z toho důvodu byla použita opakovatelně plnitelná tlaková nádoba v kombinaci s klasickým redukčním ventilem na kyslík.
 
\begin{figure}
\centering
\includegraphics[width=10cm]{img/redukcni_ventil_vodik.jpeg}
\caption{Redukční ventil na vodík - tento ventil byl pořízen s očekáváním lepších parametrů, než ventil kyslíkový, má však ale levý závit. (Jako všechny ventily pro hořlavé plyny splňující normu)}
\label{fig:redukcni_ventil_vodik}
\end{figure}
 
Helium je pak dávkováno elektromagnetickým ventilem
 
\begin{figure}
\centering
\includegraphics[width=10cm]{img/elektromagneticky_ventil.jpg}
\caption{Elektromagnetický dávkovací ventil}
\label{fig:elmag_ventil}
\end{figure}
 
Toto uspořádání má značnou nevýhodu, že helium je pod stálým tlakem ve značném objemu aparatury a vlivem netěsností a difuze skrz materiály s nízkou hustotou, jako jsou například hadice, nebo pryžová těsnění z ní tak postupně uniká.
 
Toto chování bylo demonstrováno při zkouškách prototypu natlakováním asi 1m dlouhé hadice s průměrem 6 mm přes redukční ventil na jejím druhém konci pak byl připojený manometr na kterém bylo možné sledovat klesání tlaku v hadici. Kdy tlak z původních 0,4 MPa klesl během několika desítek minut na 0,2 MPa. A pak dále přes noc až k nule. Hadice byla k regulačnímu ventilu a manometru připojena kvalitními nástrčnými šroubeními pro technické plyny se závity těsněnými teflonovou páskou.
 
Je tedy jasné, že systém se stále otevřenou tlakovou lahví a regulačním ventilem nemůže být použit v produkční verzi zařízení, neboť nelze zaručit trvanlivost náplně v tlakové nádobě po delší dobu.
 
\newpage
 
\begin{thebibliography}{99}