37,8 → 37,7 |
\begin{center} |
\begin{tabular}{|c|c|p{5cm}|} |
\hline |
Parametr & Hodnota & \multicolumn{1}{|c|}{Poznámka} \\ |
\hline |
\multicolumn{1}{|c|}{Parametr} & \multicolumn{1}{|c|}{Hodnota} & \multicolumn{1}{|c|}{Poznámka} \\ \hline |
Napájecí napětí analogové části & $\pm$12V \footnote{první kusy vyrobené do 1.8.2011 ale mohou mít osazené pouze 10V konenzátory 100uF} 100mA & Typicky 30mA \\ \hline |
Napájecí napětí digitální části & +5V & 300mA \\ \hline |
Napájecí napětí LNA & do +20V & max 500mA \\ \hline |
51,7 → 50,6 |
Šumové číslo & $<$ 30dB & \\ \hline |
\end{tabular} |
\caption{Údaje uvedené v tabulce jsou platné pro příjem na frekvenci 150MHz.} |
\label{Technicke_parametry} |
\end{center} |
\end{table} |
\end{savenotes} |
77,11 → 75,11 |
|
Mechanická konstrukce je řešena na dvouvrstvé desce s geometrií kompatibilní se základo\-vou deskou MLAB (Pro lepší odstínění přijímače je vhodné použít duralovou desku ALBASE). Dvouvrstvý plošný spoj je zvolen hlavně kvůli kvalitnímu odstínění okolního rušení horní měděnou vrstvou. To umožňuje přijímače instalovat i velmi blízko sebe případně i nad sebe avšak všechny konektory kromě NF audio výstupu předpokládají přivedení kabelu kolmo na rovinu desky. SMA konektor je možné osadit i úhlový s přivede\-ním kabelu do boku, ale za cenu nepatrně vyššího útlumu úhlového konektoru. Při těsné montáži je potřeba počítat i s určitou teplotní stabilizací, neboť digitální část okolo spínaného směšovače má poměrně velký příkon a způsobuje zahřívání zhruba o 15$^\circ C$ nad okolní teplotu. Pokud je od přijímače vyžadována dlouhodobá stabilita je proto vhodné jej umístit do termostatovaného boxu společně s LO. |
|
\section{Výroba} |
\section{Výroba a testování} |
Výrobu vlastní desky pro přijímač nemohu doporučit. Neboť domácí výroba je dvouvrstvého plošného spoje je náročná sama o sobě a tento motiv plošného spoje navíc obsahuje plošky pro komponenty s poměrně vysokou třídou přesnosti. |
|
\subsection{Osazení} |
Vlastní osazení přijímače předpokládá zvládnutí SMT technologie. Nejkomplikovanější část je letování analogových spínačů u kterých je nutné dát pozor na přehřátí a je tedy vhodné použít více tavidla. Následně je potřeba pod mikroskopem zkontrolovat kvalitu pájení (zkraty, nepřipojené nožičky). |
Vlastní osazení přijímače předpokládá zvládnutí SMT technologie. Nejkomplikovanější část je letování analogových spínačů u kterých je nutné dát pozor na přehřátí a je tedy vhodné použít více tavidla. |
|
\begin{figure} [h!tbp] |
\centering |
91,62 → 89,13 |
\label{fig:osazovaci_plan} |
\end{figure} |
|
\begin{table}[h!] |
\begin{center} |
\begin{tabular}{ |c|p{5cm}|c|c| } |
\hline |
Počet & Označení & Typ & Pouzdro \\ |
\hline |
18 & C1, C4, C8, C10, C12, C15, C19, C21, C23, C27, C30, C32, C36, C39, C40, C41, C42, C45 & 100nF & 805 \\ |
17 & C2, C5, C9, C11, C13, C16, C20, C22, C24, C31, C35, C43, C44, C46, C47, C48, C49 & 47uF & SMC \\ |
4 & C3, C6, C14, C17 & 4,7uF & 805 \\ |
4 & C25, C28, C33, C37 & 470nF & 805 \\ |
4 & C26, C29, C34, C38 & 22nF & 805 \\ |
3 & D1, D2, D3 & M4 & SMA \\ |
1 & F1 & 750mA & \\ |
5 & J1, J4, J12, J13, J14 & JUMP2 & \\ |
2 & J2,J5 & JUMP3 & \\ |
1 & J3 & CINCH I & \\ |
1 & J6 & CINCH Q & \\ |
1 & J7 & SMA6251A13G50 & \\ |
1 & J8 & JUMP7 & \\ |
1 & J9 & JUMP2X5 & \\ |
1 & J10 & JUMP2X3 & \\ |
1 & J11 & JUMP2X4 & \\ |
5 & L1, L2, L3, L4, L5 & 100uH & \\ |
1 & P1 & 200 & 805 \\ |
13 & R1, R2, R8, R14, R15, R16, R17, R28, R30, R32, R34, R36, R40 & 100 & 805 \\ |
12 & R3, R5, R7, R9, R12, R13, R18, R19, R23, R24, R27, R29 & 10k 1\% & 805 \\ |
4 & R4,R11,R21,R26 & 1k 1\% & 805 \\ |
2 & R6,R22 & 47k 1\% & 805 \\ |
2 & R10,R25 & 4k7 1\% & 805 \\ |
10 & R31, R33, R35, R39, R45, R46, R47, R48, R51, R52 & 82 & 805 \\ |
2 & R37,R38 & 330 & 805 \\ |
6 & R41,R42,R43,R44,R49,R50 & 130 & 805 \\ |
2 & U1,U3 & LT6231 & SO8 \\ |
2 & U2,U4 & NE5532 & SO8 \\ |
2 & U5,U6 & NC7WB66 & \\ |
2 & U7,U9 & MC100EP51 & SO8 \\ |
2 & U8,U10 & SY100ELT23 & SO8 \\ |
1 & U11 & LM1117MPX & SOT \\ |
\hline |
\end{tabular} |
\end{center} |
\caption{Seznam součástek plošného spoje.} |
\label{seznam_soucastek} |
\end{table} |
|
\subsection{Testování} |
Testování přijímače spočívá v připojení na zdroje napájecího napětí s omezením proudu nastaveným na maximální hodnoty uvedené v tabulce \ref{Technicke_parametry}. Symetrický napájecí zdroj musí být dostatečně kvalitní a vyhlazený, aby nedocházelo k průniku rušení do analogové části. Je taktéž vhodné aby i symetrický zdroj měl proudové omezení. Pokud proudový odběr nepřekračuje stanovené limity. Můžeme připojit i lokální oscilátor. Pro testovací účely stačí použít modul CLKGEN01B pouze s připojeným napájením, tím dosáhneme přivedení jeho základní frekvence 10 MHz na vstupní děličku přijímače. |
|
Nyní můžeme osciloskopem zkontrolovat signál na vstupu analogových spínačů, kde by po připojení oscilátoru přes SATA kabel měl být měřitelný TTL signál. Se střídou 50 \% a frekvencí 5 MHz. Je potřeba změřit každý vstup spínače samostatně. Pokud jsou analogové spínače v pořádku, lze pokračovat v ověření parametrů analogové části. To provedeme změřením napěťového offsetu na výstupním operačním zesilovači. Jeho hodnota by neměla být více než 1 V, měření je vhodné provádět osciloskopem, neboť tím lze detekovat i případné kmitání operačních zesilovačů. |
|
\subsection{Nastavení} |
Nastavení přijímače spočívá v opatrném připojení na napáje\-cí napětí. Symetrický napájecí zdroj musí být dostatečně kvalitní a vyhlazený, aby nedocházelo k průniku rušení do analogové části. A je též vhodné aby zdroj měl proudové omezení |
|
Následně je důležité nastavení shodných amplitud obou výstupních kanálů I a Q na stejnou hodnotu pomocí víceotáčkového trimru na horní straně desky. To lze udělat buď pomocí zvukové karty a minimalizace zrcadlových kmitočtů nějakého relativně silného AM vysílače. Nebo lze použít i metodu, kdy pomocí Jumperů, které slouží na výběr zesílení odpojíme jeden kanál (ten ve větvi s trimrem) a v softwaru si označíme aktuální úroveň signálu z antény. Pak analogicky kanál odpojíme připojíme naopak původně odpojený. Pomocí trimru pak nastavíme stejnou hodnotu signálu. Tento způsob je velmi jednoduchý a lze ho použít i za chodu, ale není příliš přesný. hodí se spíše na detekci poruchy (nefungující jeden z kanálů). |
Následně je důležité nastavení shodných amplitud obou výstupních kanálů I a Q na stejnou úroveň pomocí trimru na horní straně desky. To lze udělat buď pomocí zvukové karty a minimalizace zrcadlových kmitočtů nějakého relativně silného AM vysílače. Lze použít i metodu, kdy pomocí Jumperů, které slouží na výběr zesílení odpojíme jeden kanál (ten ve větvi s trimrem) a v softwaru si označíme aktuální úroveň signálu z antény. Pak analogicky kanál odpojíme připojíme naopak původně odpojený. Pomocí trimru pak nastavíme stejnou hodnotu signálu. Tento způsob je velmi jednoduchý a lze ho použít i za chodu, ale není příliš přesný. hodí se spíše na detekci poruchy (nefungující jeden z kanálů). |
|
Nejpřesnější metoda je použití signálového generátoru, který necháme vysílat do přijí\-ma\-če signálem cca -50dBm na požadovaném kmitočtu, kde potřebujeme přijímač zkalibrovat a trimrem nastavíme zrcadlový kmitočet ve spektrogramu na minimální hodnotu. Pokud nemáme signálový generátor lze využít například další přijímač SDRX01B s dalším lokálním oscilátorem. Který díky zpětnému vyzařování do antény umožní stejný postup. |
Další jeměšjí potlačení zrcadlového kmitočtu lze provádět vhodným nastavením zesílení jednotlivých kanálů ADC a jejich fázovým posuvem. Většina programů pro SDR má proto možnost vyvážení amplitudy a fáze. |
Nejpřesnější metoda je použití signálového generátoru, který necháme vysílat do přijí\-ma\-če signálem cca -50dBm na požadovaném kmitočtu, kde potřebujeme přijímač zkalibrovat a trimrem nastavíme zrcadlový kmitočet ve spektrogramu na minimální hodnotu. Pokud nemáme signálový generátor lze využít například další přijímač SDRX01B s jiným LO. Který díky zpětnému vyzařování do antény umožní stejný postup. |
Další potlačení zrcadlového kmitočtu lze provádět vhodným nastavením zesílení jednotlivých kanálů ADC a jejich fázovým posuvem. Většina programů pro SDR má proto možnost vyvážení amplitudy a fáze. |
|
\section{Programové vybavení} |
|