79,18 → 79,15 |
Komunikace s řídícím systémem sítě stanic je aktuálně řešena terminálem na RS232 tvořeného modulem \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/RS232SINGLE01A}{RS232SINGLE01A} respektive jeho USB variantou \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/USB232R01B}{USB232R01B}. Další možnosti připojení jsou následující: |
|
\begin{itemize} |
\item |
Ethernet - modulem \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/ETH01A}{ETH01A} |
\item |
Konvertor z TTL na sběrnici CAN \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLCAN01B}{TTLCAN01B} |
\item |
Konvertor z TTL na sběrnici RS485. \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLRS48501A}{TTLRS48501A} |
\item |
GSM (pro odlehlé oblasti) |
\item Ethernet - modul \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/ETH01A}{ETH01A} |
\item Konvertor z TTL na sběrnici CAN \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLCAN01B}{TTLCAN01B} |
\item Konvertor z TTL na sběrnici RS485. \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLRS48501A}{TTLRS48501A} |
\item GSM výhodné pro odlehlé oblasti a odesílání informací o poruchách. |
\item USB - je přímo osazeno na použitém řídícím modulu a lze jej použít jako servisní terminál a k aktualizaci firmwaru pomocí bootloaderu. |
\end{itemize} |
|
Jako hlavní řídící MCU této jednotky byl vybrán ARM STM32F103R8T v modulu |
\href{/doku.php?id=cs:stm32f10xrxt}{STM32F10xRxT01A} |
\href{/doku.php?id=cs:stm32f10xrxt}{STM32F10xRxT01A}. Firmware je pak dále popsán v kapitole \ref{Box_firmware}. |
|
\paragraph{Napájení systému} |
|
131,12 → 128,28 |
přepalovaná výkonovým rezistorem) ke spínáni proudu do rezistorů |
je využit modul \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/NFET4X01B}{NFET4X01B} |
|
Dále se nám podařilo sestrojit prototyp odpalování pružiny pro otevírání víka pozemní vypouštěcí stanice. Tento pokus nejlépe ilustruje toto |
|
\href{http://www.mlab.cz/redmine/attachments/download/3/video-2013-03-09-23-43-33.mp4}{video}. |
|
U tohoto prototypu bylo zjištěno, že doba přepalování je poměrně dlouhá, což není vhodné. Jedním ze záměrů zhotovitele bylo nezničit odpor, což pravděpodobně nebude možné, aby doba spouštění nebyla příliš dlouhá. |
\begin{figure}[hbtp] |
\centering |
\includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/odpalovac2.jpg} |
\caption{Odpalovač víka} |
\label{fig:odpalovac} |
\end{figure} |
|
|
\section{Firmware pozemní stanice} |
\label{Box_firmware} |
|
\subsection{Real-time operační systém} |
Pro ovládání celého systému byl zvolen real-time operační systém (RTOS). Ten byl zvolen především pro zjednušení programování vypouštěče, konkrétně nastavování periférií procesoru a řízení vícevláknové aplikace na něm běžící.\\ |
Jako RTOS pro tuto aplikaci tak byl zvolen ChibiOS, který splňuje standardní požadavky na RTOS a také s ním máme zkušenosti s programováním jiných aplikací pod procesory ARM a ovládáním modulů \href{http://www.mlab.cz/}{stavebnice MLAB}. |
|
\subsection{Vysvětlení funkce firmwaru} |
|
Aplikace pro ovládání odpalování se dá rozdělit na čtyři funkční bloky, které jsou realizovány pomocí vláken. Funkční diagram je zobrazen na Obr. \ref{fig:Diag_firmware}. V následujících kapitolách bude podrobněji rozebrána funkce jednotlivých vláken aplikace. |
\subsubsection{Blikání LED} |
V tomto vlákně je realizované prosté blikání LED, které slouží pro signalizaci běhu programu. Mezi tím, kdy dioda svítí a nebo je vypnutá je vlákno uspáno. Tím je vyřešeno jak časování tak úspora prostředků procesoru. |
375,6 → 388,7 |
\end{itemize} |
|
\section{Problémy a jejich řešení} |
|
Dosud jsme narazili hned na několik problémů, které ovlivnili naše další rozhodování a realizaci. Mezi ně patří: |
\begin{itemize} |
\item |
388,23 → 402,25 |
\end{itemize} |
Navrhovaná řešení jednotlivých problémů jsou uvedena v technické části vždy u příslušné kapitoly. |
|
\newpage |
\section{Dílčí výsledky a jejich diskuze} |
Naším prvním dílčím výsledkem je několik návrhů řešení jednotlivých částí popsaných výše. |
Dále nalezení konkrétních součástí, jejichž objednávka včetně fyzického zajištění se bude realizovat příští týden. |
Dále se nám podařilo sestrojit prototyp odpalování pružiny pro otevírání víka pozemní vypouštěcí stanice. Tento pokus nejlépe ilustruje toto \href{http://www.mlab.cz/redmine/attachments/download/3/video-2013-03-09-23-43-33.mp4}{video}. |
U tohoto prototypu bylo zjištěno, že doba přepalování je poměrně dlouhá, což není vhodné. Jedním ze záměrů zhotovitele bylo nezničit odpor, což pravděpodobně nebude možné, aby doba spouštění nebyla příliš dlouhá. |
\begin{figure}[hbtp] |
\centering |
\includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/odpalovac2.jpg} |
\caption{Odpalovač víka} |
\label{fig:odpalovac} |
\end{figure} |
\section{Pneumatická část napouštěcího systému} |
|
Pneumatika napouštěče balónu řeší problém dávkování nosného plynu do balónu. Pro experimenty s funkčním vzorem přístroje byl jako nosný plyn vybráno helium, jako bezpečný inertní plyn. |
|
Pro dávkování nosného plynu do balónu byly uvažovány dva koncepty. |
|
\begin{enumerate} |
\item Použití jednorázové plynové kartuše naplněné právě potřebným množstvím plynu. |
\item Použití opakovaně plnitelné tlakové lahve |
\end{enumerate} |
|
\subsection{Tlaková nádoba} |
|
Pro první případ uvažující jednorázovou plynovou náplň byla vybrána tlaková nádoba zobrazena na obrázku \ref{fig:helium} |
|
\begin{figure} |
\centering |
\includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/Kartuse_s_heliem.png} |
\caption{Lahev hélia} |
\caption{kartuse_helium} |
\label{fig:helium} |
\end{figure} |
|
415,11 → 431,9 |
\label{fig:ventil} |
\end{figure} |
|
\newpage |
\section{Doporučení pro příští cvičení} |
Tato část není příliš vhodná pro naše komentáře neboť pracujeme na samostatném tématu. Co se týká konkrétně našeho týmu, potřebovali bychom k dispozici patřičně vybavenou laboratoř, ve které bychom mohli provádět realizaci. |
Cvičení jsou jinak vedena zajímavě, hodně zaměřena na standardní samostatnou úlohu, což nám vyhovuje. |
|
|
|
\newpage |
|
\begin{thebibliography}{99} |