| 415,25 → 415,52 |
|---|
| |
| \subsection{Tlaková nádoba} |
| |
| Pro první případ uvažující jednorázovou plynovou náplň byla vybrána tlaková nádoba zobrazena na obrázku \ref{fig:helium} |
| Pro první případ uvažující jednorázovou plynovou náplň byla vybrána tlaková nádoba zobrazena na obrázku \ref{fig:helium}. Její původní plánované využití je pro miniautogeny a je plněna tlakem 100 bar. Výhodou je výstupní šroubení M10x1 a uzavírání tlačným kuželovým ventilem, který by mělo být možné uvolňovat šroubovacím mechanismem. Například s pružně uloženým trnem |
| |
| \begin{figure} |
| \centering |
| \includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/Kartuse_s_heliem.png} |
| \caption{kartuse_helium} |
| \caption{Konstrukce ventilu plynové kartuše s héliem} |
| \label{fig:helium} |
| \end{figure} |
| |
| V originálním uspořádání je tlačný kuželový ventil otevírán redukčním ventilem, který je vidět na obrázku \ref{fig:ventil_autogen} |
| |
| \begin{figure} |
| \centering |
| \includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/Redukcni_ventil.png} |
| \includegraphics[width=10cm]{img/Redukcni_ventil.png} |
| \caption{Redukční ventil} |
| \label{fig:ventil} |
| \label{fig:ventil_autogen} |
| \end{figure} |
| |
| Ten kromě kuželu a přítlačné pružiny obsahuje ještě i zpětný ventil s hadičníkem, který lze z těla redukčního ventilu odšroubovat. |
| |
| Pro konstrukci prototypu napouštěče balónu jsme ale potřebovali opakovaně experimentovat s procesem napouštění a problém opakovaného naplnění plynové kartuše a otevírání kuželového ventilu se nepodařilo z časových důvodů vhodně vyřešit. |
| |
| Z toho důvodu byla použita opakovatelně plnitelná tlaková nádoba v kombinaci s klasickým redukčním ventilem na kyslík. |
| |
| \begin{figure} |
| \centering |
| \includegraphics[width=10cm]{img/redukcni_ventil_vodik.jpeg} |
| \caption{Redukční ventil na vodík - tento ventil byl pořízen s očekáváním lepších parametrů, než ventil kyslíkový, má však ale levý závit. (Jako všechny ventily pro hořlavé plyny splňující normu)} |
| \label{fig:redukcni_ventil_vodik} |
| \end{figure} |
| |
| Helium je pak dávkováno elektromagnetickým ventilem |
| |
| \begin{figure} |
| \centering |
| \includegraphics[width=10cm]{img/elektromagneticky_ventil.jpg} |
| \caption{Elektromagnetický dávkovací ventil} |
| \label{fig:elmag_ventil} |
| \end{figure} |
| |
| Toto uspořádání má značnou nevýhodu, že helium je pod stálým tlakem ve značném objemu aparatury a vlivem netěsností a difuze skrz materiály s nízkou hustotou, jako jsou například hadice, nebo pryžová těsnění z ní tak postupně uniká. |
| |
| Toto chování bylo demonstrováno při zkouškách prototypu natlakováním asi 1m dlouhé hadice s průměrem 6 mm přes redukční ventil na jejím druhém konci pak byl připojený manometr na kterém bylo možné sledovat klesání tlaku v hadici. Kdy tlak z původních 0,4 MPa klesl během několika desítek minut na 0,2 MPa. A pak dále přes noc až k nule. Hadice byla k regulačnímu ventilu a manometru připojena kvalitními nástrčnými šroubeními pro technické plyny se závity těsněnými teflonovou páskou. |
| |
| Je tedy jasné, že systém se stále otevřenou tlakovou lahví a regulačním ventilem nemůže být použit v produkční verzi zařízení, neboť nelze zaručit trvanlivost náplně v tlakové nádobě po delší dobu. |
| |
| \newpage |
| |
| \begin{thebibliography}{99} |
