/Designs/Measuring_instruments/AWS01B/DOC/src/AWS01B.cs.tex
42,11 → 42,11
\end{table}
 
\newpage
\section{Úvod}
\section{Konstrukce meteostanice}
 
Měření meteorologických veličin je běžným problémem v technické praxi neboť je jimi značně ovlivněno mnoho procesů nejen zemědělského systému, ale i výzkumných a ekonomických aktivit, je tudíž žádoucí, aby tyto veličiny byly měřeny s vysokou kvalitou a spolehlivostí.
 
Za účelem vývoje speciální meteorologické stanice vybavené autodiaognostikou byly vybrány speciální snímače, které umožňují kromě změření dané veličiny získat ještě nějakou další znalost o stavu zařízení.
Za účelem vývoje speciální meteorologické stanice vybavené autodiaognostikou byly vybrány snímače, které umožňují kromě změření dané veličiny získat ještě nějakou další znalost o stavu zařízení.
 
\subsection{Použité snímače}
 
105,7 → 105,15
 
Měřění relativní vlhkosti a teploty vzduchu je klíčovou součástí meteostanice. Proto byla pro tento účel vybrána speciální čidla \cite{SHT25V01A}, která mají integrováno miniaturní topné těleso umožňující mírné zahřátí senzoru a tím otestování citlivosti senzoru. O tomto testu se předpokládá, že bude aktivován v pseudonáhodném čase nadřazeným systémem.
 
\subsection{Zapojení modulů}
 
\begin{figure} [htbp]
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {./img/Block_schematic.png}
\end{center}
\caption{Blokové schéma celé konstrukce meteostanice}
\end{figure}0
 
\section{Struktura zpracování dat}
 
Pro zpracování dat je zvolen víceúrovňový systém, kdy v první úrovni jsou data pouze vyčítána a provedeno jejich základní zpracování do fyzikálního rozměru.
152,7 → 160,7
 
\section{Výsledky}
 
Podařilo se vylepšit stávající klasickou konstrukci meteorologických čidel do stavu vhodného k implementaci do meteostanice obsahující interní autodiagnostiku.
Podařilo se vylepšit stávající klasickou konstrukci meteorologických čidel do stavu vhodného k implementaci do meteostanice obsahující interní autodiagnostiku. Avšak měřené hodnoty z magnetometru v anemometru mají komplikovaný průběch. Ze kterého bude těžké určit rychlost větru. Proto je možné, že tento způsob měření bude v budoucnu nahrazen například ultrazvukovým anemometrem.
 
 
\begin{thebibliography}{99}