/Designs/ROBOTS/Camerus/htm/index.htm
222,7 → 222,7
robot svítí, ale velký problém byl s denním svìtlem, pokud pøicházelo pouze
z&nbsp;jednoho smìru.<br>
<br>
Konstrukèní øešení, které následovalo, bylo doplnìní dvou modrých èidel po
Konstrukèní øešení, které následovalo, bylo doplnìní dvou pùvodních modrých èidel po
stranách robota na sledování èáry. Èidla byla umístìna tak, že vidìla èáru, až
když èára byla mimo zorné pole kamery a uplatòovala se pouze v&nbsp;pøípadì, že
kamera èáru nevidí. To velmi zvýšilo spolehlivost sledování èáry. Zároveò jsme
243,7 → 243,7
odometrie. Takto vybaveni jsme odjeli do Vídnì na Robot Challenge 2007. Øekli
jsme si, že to tam odladíme, protože jsou tam jednodušší podmínky než
v&nbsp;Bratislavì (alespoò na první pohled, robot mùže být vìtší a tunel je také
vìtší, takže robot nemusí jet tak pøesnì).<br>
vìtší, takže menší robot nemusí jet tak pøesnì).<br>
<br>
Rozhodnutí ladit robota na Robot Challenge se ukázalo jako správné. Podmínky
totiž byly nároèné. Bodové osvìtlení, dráha složená z&nbsp;desek s&nbsp;mezerami, styl
305,7 → 305,7
další mìniè nahoru na 12V. Byl použit mìniè ze staré síové karty.</font></p>
<p align="left"><font face="Times New Roman">Samostatným konstrukèním problémem
bylo umístìní kompasu. Nakonec musel být kompas umístìn nad všechny desky s
elektronikou a musel být orientován tak, aby èidla byla pod úhlem 45<span lang="en">°
elektronikou a musel být orientován tak, aby èidla kompasu byla pod úhlem 45<span lang="en">°
k </span>ose robota.<span lang="en"> Pokud byla èidla v ose robota, byl kompas
ovlivòován zbytkovým magnetickým polem v kovových (zejména železných) èástech
robota.</span><br>
315,8 → 315,8
<p align="left"><font face="Times New Roman">Pøidání kompasu na I2C sbìrnici si
vyžádalo pøeadresaci kamery, protože kamera a kompas mìly na I2C sbìrnici
stejnou adresu a adresa kompasu se nedala zmìnit. To kupodivu byl velký problém,
který jsme už øešili poslední weekend pøed soutìží a vynutil si tak zásadní
zásah jako rozebrání objektivu kamery, což znamenalo peèlivé èištìní pouzdra
který jsme øešili až poslední weekend pøed soutìží a pøitom vyžadoval tak zásadní
zásah jako rozebrání objektivu kamery, což znamenalo peèlivé èištìní pouzdra a
èipu kamery, protože pøípadné smítko na pouzdøe èipu by mìlo pøi soutìži fatální
následky. Èip kamery sice pøeadresaci umí, ale bylo nutné pøipojit vývod MULT
(47) na <span lang="en-us">log_1 </span>a na to kupodivu na plošném spoji kamery
331,10 → 331,10
<p align="left"><font face="Times New Roman">Poslední weekend pøed soutìží nás
napadlo ještì jednou projít seznam problémù, které jsme si poznamenali v&nbsp;prùbìhu
loòské soutìže. Hned na zaèátku tam bylo: „Zkontrolovat, jestli neprokluzují
koleèka na høídeli.“ Prokluzovaly. Zkusili jsme je pøilepit anaerobním lepidlem.
koleèka na høídeli.“ Prokluzovala... Zkusili jsme je pøilepit anaerobním lepidlem.
Výsledek byl, že se zalepily høídelky do ložisek a koleèka prokluzovala dál.
Zkusili jsme je pøilepit epoxidem. Naneštìstí nám trochu epoxidu zøejmì nateklo
do ložisek a koleèka se zase utrhla. Poslední weekend pøed soutìží jsme tedy
do ložisek a koleèka se zase utrhla. Poslední nedìli pøed soutìží jsme tedy
mìli zatuhlé pøevodovky a koleèka prokluzovala. Snažili jsme se do høídelek
vyvrtat dírky a dát tam kolík, ale vrták vùbec nitridovanou ocel z&nbsp;CD mechanik
nebral. Nakonec jsme do høídelek pouze vypilovali drážky a opìt jsme je zalili
354,8 → 354,7
cihly se dokonce obèas zastavil. No jasnì, øekli jsme si, jsou stále zatuhlé
pøevodovky, zmìnili jsme pár konstant v&nbsp;programu a jakš takš to zase jezdilo.
Situace se ale o pùlnoci zase zhoršila a zaèal smrdìt H-mùstek. Vymìnili jsme
tedy H-mùstek a nepomohlo to. Vymìnili jsme tedy motor a pomohlo to! Prostì jsme
neustálým ladìním programu a zkoušením znièili jeden motor! Vrátili jsme tedy do
tedy H-mùstek a nepomohlo to. Vymìnili jsme tedy motor a pomohlo to! (Pozdìjší analýzou záznamu použitého dílu bylo zjištìno, že motor è.2 byl použit spolu s pùvodním podvozkem na výstavì Vzdìlání a Øemeslo v Èeských Budìjovicích, kde byla levotoèivá tra a jeho provozní doba tak vzrostla o desítky hodin proti motoru è.1) Vrátili jsme tedy do
robota pùvodní H-mùstek (asi tak v&nbsp;jednu hodinu ráno) a zase to nejelo. Mìøením
jsme pak zjistili dvì vìci, jednak byly pøes pájecí lak odizolovány zemnící
šrouby na plošném spoji H-mùstku a tak všechen proud tekl pøes høebínkový
378,7 → 377,7
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span>
11: IstRobot 2007 – tvar dráhy.</font></p>
<p align="left"><font face="Times New Roman">Potenciálním problémem byly
magnetické stojánky na kterých stály èidla èasomíry. Magnetické pole nad dráhou
magnetické stojánky na kterých stála èidla èasomíry. Magnetické pole nad dráhou
bylo díky nim znaènì nehomogenní (stojánek na Obr. 11 vlevo dole a dva stojánky
na startu). Robot využíval kompas pouze u cihly, a zøejmì byl stojánek
dostateènì daleko/blízko, že nakonec nevadil. Údaje z kompasu se zpracovávaly