1 |
\documentclass[12pt,a4paper,twoside]{article} |
1 |
\documentclass[12pt,a4paper,twoside]{article} |
2 |
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref} |
2 |
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref} |
3 |
\usepackage[utf8]{inputenc} |
3 |
\usepackage[utf8]{inputenc} |
4 |
\usepackage[czech]{babel} |
4 |
\usepackage[czech]{babel} |
5 |
\usepackage{graphicx} |
5 |
\usepackage{graphicx} |
6 |
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm |
6 |
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm |
7 |
\topmargin -1.3cm |
7 |
\topmargin -1.3cm |
8 |
\oddsidemargin 0cm |
8 |
\oddsidemargin 0cm |
9 |
\pagestyle{empty} |
9 |
\pagestyle{empty} |
10 |
\begin{document} |
10 |
\begin{document} |
11 |
\title{Softwarově definovaný přijímač SDRX01A} |
11 |
\title{Softwarově definovaný přijímač SDRX01A} |
12 |
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz} |
12 |
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz} |
13 |
\maketitle |
13 |
\maketitle |
14 |
\thispagestyle{empty} |
14 |
\thispagestyle{empty} |
15 |
\begin{abstract} |
15 |
\begin{abstract} |
16 |
\end{abstract} |
16 |
\end{abstract} |
17 |
|
17 |
|
18 |
\begin{figure} [htbp] |
18 |
\begin{figure} [htbp] |
19 |
\label{tranzistory} |
19 |
\label{tranzistory} |
20 |
\begin{center} |
20 |
\begin{center} |
21 |
\includegraphics [width=80mm] {SDRX01A_Top_Big.JPG} |
21 |
\includegraphics [width=80mm] {SDRX01A_Top_Big.JPG} |
22 |
\end{center} |
22 |
\end{center} |
23 |
\end{figure} |
23 |
\end{figure} |
24 |
|
24 |
|
25 |
\tableofcontents |
25 |
\tableofcontents |
26 |
|
26 |
|
27 |
\section{Technické parametry} |
27 |
\section{Technické parametry} |
28 |
\begin{table}[htbp] |
28 |
\begin{table}[htbp] |
29 |
\begin{center} |
29 |
\begin{center} |
30 |
\begin{tabular}{|r|r|} |
30 |
\begin{tabular}{|r|r|} |
31 |
\hline |
31 |
\hline |
32 |
\multicolumn{1}{|c|}{Parametr} & \multicolumn{1}{|c|}{Hodnota} & \multicolumn{1}{|c|}{Poznámka} \\ \hline |
32 |
\multicolumn{1}{|c|}{Parametr} & \multicolumn{1}{|c|}{Hodnota} & \multicolumn{1}{|c|}{Poznámka} \\ \hline |
33 |
Napájecí napětí & \plusminus 10-12V & \\ \hline |
33 |
Napájecí napětí & \plusminus 10-12V & \\ \hline |
34 |
Šumové číslo & < 30dB & \\ \hline |
34 |
Šumové číslo & < 30dB & \\ \hline |
35 |
& & \\ \hline |
35 |
& & \\ \hline |
36 |
& & \\ \hline |
36 |
& & \\ \hline |
37 |
\end{tabular} |
37 |
\end{tabular} |
38 |
\end{center} |
38 |
\end{center} |
39 |
\end{table} |
39 |
\end{table} |
40 |
|
40 |
|
41 |
\newpage |
41 |
\newpage |
42 |
\section{Popis konstrukce} |
42 |
\section{Popis konstrukce} |
43 |
\subsection{Zapojení} |
43 |
\subsection{Zapojení} |
44 |
Zapojení přijímače vychází z původní konstrukce |
44 |
Zapojení přijímače vychází z původní konstrukce |
45 |
|
45 |
|
46 |
\subsection{Мechanická konstrukce} |
46 |
\subsection{Мechanická konstrukce} |
47 |
|
47 |
|
48 |
Mechanická konstrukce je řešena na dvouvrstvé desce rozměry kompatibilní se základovou deskou MLAB. Dvouvrstvá deska je zvolena hlavně kvůli kvalitnímu odstínění okolního rušení horní měděnou vstrvou. To umožnuje přijímače instalovat i velmi blízko sebe případně i nad sebe avšak všechny konektory kromě NF audio výstupu předpokládají přivedení kobelu kolmo na rovinu desky. SMA konektor je možné osadit i úhlový s přivedením kabelu do boku, ale za cenu nepatrně vyššího útlumu úhlového konektoru. Při těsné montáži je potřeba počítat i s určitou teplotní stabilizací, nebot digitální část okolo spínaného směšovače má poměrně velký příkon a způsobuje zahřívání zhruba o 15 C nad okolní teplotu. |
48 |
Mechanická konstrukce je řešena na dvouvrstvé desce s rozměry kompatibilními se základovou deskou MLAB. Dvouvrstvá deska je zvolena hlavně kvůli kvalitnímu odstínění okolního rušení horní měděnou vstrvou. To umožnuje přijímače instalovat i velmi blízko sebe případně i nad sebe avšak všechny konektory kromě NF audio výstupu předpokládají přivedení kabelu kolmo na rovinu desky. SMA konektor je možné osadit i úhlový s přivedením kabelu do boku, ale za cenu nepatrně vyššího útlumu úhlového konektoru. Při těsné montáži je potřeba počítat i s určitou teplotní stabilizací, nebot digitální část okolo spínaného směšovače má poměrně velký příkon a způsobuje zahřívání zhruba o 15 C nad okolní teplotu. |
49 |
|
49 |
|
50 |
\section{Výroba a testování} |
50 |
\section{Výroba a testování} |
51 |
Výrobu vlastní desky pro přijímač nemohu doporučit. Nebot domácí výroba je dvouvrstvého plošného spoje je náročná sama od sebe a tento navíc obsahuje komponenty s poměrně vysokou třídou přesnosti. |
51 |
Výrobu vlastní desky pro přijímač nemohu doporučit. Nebot domácí výroba je dvouvrstvého plošného spoje je náročná sama o sobě a tento motiv plošného spoje navíc obsahuje plošky pro komponenty s poměrně vysokou třídou přesnosti. |
52 |
|
52 |
|
53 |
\subsubsection{Osazení} |
53 |
\subsubsection{Osazení} |
54 |
Vlastní osazeni prijimace predpokládá zvládnutí SMT technologie. Nejkomplikovanější část je letování analogových spínačů u kterých je nutné dát pozor na přehřátí a je tedy vhodné použít více pastového tavidla. |
54 |
Vlastní osazeni prijímače predpokládá zvládnutí SMT technologie. Nejkomplikovanější část je letování analogových spínačů u kterých je nutné dát pozor na přehřátí a je tedy vhodné použít více pastového tavidla. |
55 |
|
55 |
|
56 |
\subsubsection{Nastavení} |
56 |
\subsubsection{Nastavení} |
57 |
Pokud je přijímač osazen bez chyb a zkratů, tak nastavení přijímače spočívá v opatrném připojení na napájecí napětí. (Symetrický napájecí zdroj musí být dostatečně kvalitní a vyhlazený, aby nedocházelo k průniku rušení do analogové části. Je též vhodné aby zdroj měl proudové omezení.) A nastavení shodných amplitud obou výstupních kanálů I a Q na stejnou úroven pomocí trimru na horni strane desky. To lze udělat bud pomocí zvukové karty a minimalizace zdrcadlovychh kmitoctu nejakeho relativne silneho AM vysilace a nnebo presneji pomoci dvoukanaloveho osciloskopu v libovolné části pásma. |
57 |
Pokud je přijímač osazen bez chyb a zkratů, tak nastavení přijímače spočívá v opatrném připojení na napájecí napětí. (Symetrický napájecí zdroj musí být dostatečně kvalitní a vyhlazený, aby nedocházelo k průniku rušení do analogové části. Je též vhodné aby zdroj měl proudové omezení.) A nastavení shodných amplitud obou výstupních kanálů I a Q na stejnou úroven pomocí trimru na horní straně desky. To lze udělat buď pomocí zvukové karty a minimalizace zdrcadlovychh kmitoctu nejakeho relativně silného AM vysílače a nebo přesneji pomoci dvoukanálového osciloskopu v libovolné části pásma. Lze použít i metodu, kdy pomocí Jumperů, které slouží na výběr zesílení odpojíme jeden kanál (ten ve větvi s trimrem) a v softwaru si označíme aktuální úroveň signálu z antény. Pak analogicky kanál odpojíme připojíme naopak ten původně odpojený. Pomocí trimru pak nastavíme stejnou hodnotu signálu. Tento způsob je velmi jednoduchý a lze ho použít i za chodu, avšak je třeba si uvědomit, že je potřeba ještě zkontrolovat fázový posun. Který by mezi kanály měl být $/pi / 2$. |
58 |
|
58 |
|
59 |
\section{Programové vybavení} |
59 |
\section{Programové vybavení} |
60 |
|
60 |
|
61 |
Základním programovým vybavením jsou všechny softwary využívající zvukovou kartu v komplexním režimu pro vstup signálu |
61 |
Základním programovým vybavením jsou všechny softwary využívající zvukovou kartu v komplexním režimu pro vstup signálu. Tedy například programy jako Winrad či Spectrum Lab. |
62 |
|
62 |
|
63 |
\end{document} |
63 |
\end{document} |