| Line 62... |
Line 62... |
| 62 |
|
62 |
|
| 63 |
\includepdf[pages={1,2,3,4},landscape=true]{../../SCH/sdrx.pdf} |
63 |
\includepdf[pages={1,2,3,4},landscape=true]{../../SCH/sdrx.pdf} |
| 64 |
|
64 |
|
| 65 |
Další nezbytnou součástí přijímače je lokální oscilátor, který se připojuje k přijímači externě pomocí krátkého SATA kabelu. Jako LO lze použít modul CLKGEN01B osazený 570ABB000107DG. SATA kabel je vhodné volit co nejkratší kvůli minimalizaci zemní smyčky a vyzařování. |
65 |
Další nezbytnou součástí přijímače je lokální oscilátor, který se připojuje k přijímači externě pomocí krátkého SATA kabelu. Jako LO lze použít modul CLKGEN01B osazený 570ABB000107DG. SATA kabel je vhodné volit co nejkratší kvůli minimalizaci zemní smyčky a vyzařování. |
| 66 |
|
66 |
|
| 67 |
\includepdf[pages={1},landscape=true]{../../CAM_DOC/O1.pdf} |
- |
|
| 68 |
|
- |
|
| 69 |
\includepdf[pages={1},landscape=true]{../../CAM_DOC/O2.pdf} |
- |
|
| 70 |
|
67 |
|
| 71 |
\subsection{Odrušení} |
68 |
\subsection{Odrušení} |
| 72 |
Pro správnou funkci přijímače je nutné řádné odrušení napájecích zdrojů. Vhodné je také omezit zemní smyčky a zem rozvádět pokud možno hvězdicově. Konstrukce obsahuje několik Jumperů, kterými je možné různými způsoby propojit země a eliminovat tak proudy tekoucí mezi nimi. Zvláště nežádoucí je proměnný proud tekoucí stíněním, například u výstupních CINCHů, Jumpery proto umožňují jejich odpojení od AGND přijímače. V tom případě se ale předpokládá propojení země ADC a AGND externím vedením, tak aby jím tekoucí proud neindukoval signál v analogových obvodech. |
69 |
Pro správnou funkci přijímače je nutné řádné odrušení napájecích zdrojů. Vhodné je také omezit zemní smyčky a zem rozvádět pokud možno hvězdicově. Konstrukce obsahuje několik Jumperů, kterými je možné různými způsoby propojit země a eliminovat tak proudy tekoucí mezi nimi. Zvláště nežádoucí je proměnný proud tekoucí stíněním, například u výstupních CINCHů, Jumpery proto umožňují jejich odpojení od AGND přijímače. V tom případě se ale předpokládá propojení země ADC a AGND externím vedením, tak aby jím tekoucí proud neindukoval signál v analogových obvodech. |
| 73 |
V některých případech (anténa uzemněna na hromosvod, nebo daleko od přijímače) se může vyskytnout problém se síťovým napájeným 50Hz indukovaným do svodu antény. Ten pak vytváří okolo nulové frekvence spektrogramu nežádoucí hrb, ten lze pak v takovém případě eliminovat oddělovacím transformátorem, na vstupu přijímače. |
70 |
V některých případech (anténa uzemněna na hromosvod, nebo daleko od přijímače) se může vyskytnout problém se síťovým napájeným 50Hz indukovaným do svodu antény. Ten pak vytváří okolo nulové frekvence spektrogramu nežádoucí hrb, ten lze pak v takovém případě eliminovat oddělovacím transformátorem, na vstupu přijímače. |
| 74 |
|
71 |
|
| Line 82... |
Line 79... |
| 82 |
Výrobu vlastní desky pro přijímač nemohu doporučit. Neboť domácí výroba je dvouvrstvého plošného spoje je náročná sama o sobě a tento motiv plošného spoje navíc obsahuje plošky pro komponenty s poměrně vysokou třídou přesnosti. |
79 |
Výrobu vlastní desky pro přijímač nemohu doporučit. Neboť domácí výroba je dvouvrstvého plošného spoje je náročná sama o sobě a tento motiv plošného spoje navíc obsahuje plošky pro komponenty s poměrně vysokou třídou přesnosti. |
| 83 |
|
80 |
|
| 84 |
\subsection{Osazení} |
81 |
\subsection{Osazení} |
| 85 |
Vlastní osazení přijímače předpokládá zvládnutí SMT technologie. Nejkomplikovanější část je letování analogových spínačů u kterých je nutné dát pozor na přehřátí a je tedy vhodné použít více tavidla. |
82 |
Vlastní osazení přijímače předpokládá zvládnutí SMT technologie. Nejkomplikovanější část je letování analogových spínačů u kterých je nutné dát pozor na přehřátí a je tedy vhodné použít více tavidla. |
| 86 |
|
83 |
|
| - |
|
84 |
\begin{figure} [h!tbp] |
| - |
|
85 |
\centering |
| - |
|
86 |
\includegraphics[trim = 9.5cm 6.5cm 8.5cm 6.5cm, clip, width=18.5cm]{../../CAM_DOC/O1.pdf} |
| - |
|
87 |
\includegraphics[trim = 9.5cm 6.5cm 9.0cm 6.5cm, clip, width=18cm]{../../CAM_DOC/O2.pdf} |
| - |
|
88 |
\caption{Osazovací plán horní a spodní strany plošného spoje} |
| - |
|
89 |
\label{fig:osazovaci_plan} |
| - |
|
90 |
\end{figure} |
| - |
|
91 |
|
| 87 |
\subsection{Nastavení} |
92 |
\subsection{Nastavení} |
| 88 |
Nastavení přijímače spočívá v opatrném připojení na napáje\-cí napětí. Symetrický napájecí zdroj musí být dostatečně kvalitní a vyhlazený, aby nedocházelo k průniku rušení do analogové části. A je též vhodné aby zdroj měl proudové omezení |
93 |
Nastavení přijímače spočívá v opatrném připojení na napáje\-cí napětí. Symetrický napájecí zdroj musí být dostatečně kvalitní a vyhlazený, aby nedocházelo k průniku rušení do analogové části. A je též vhodné aby zdroj měl proudové omezení |
| 89 |
|
94 |
|
| 90 |
Následně je důležité nastavení shodných amplitud obou výstupních kanálů I a Q na stejnou úroveň pomocí trimru na horní straně desky. To lze udělat buď pomocí zvukové karty a minimalizace zrcadlových kmitočtů nějakého relativně silného AM vysílače. Lze použít i metodu, kdy pomocí Jumperů, které slouží na výběr zesílení odpojíme jeden kanál (ten ve větvi s trimrem) a v softwaru si označíme aktuální úroveň signálu z antény. Pak analogicky kanál odpojíme připojíme naopak původně odpojený. Pomocí trimru pak nastavíme stejnou hodnotu signálu. Tento způsob je velmi jednoduchý a lze ho použít i za chodu, ale není příliš přesný. hodí se spíše na detekci poruchy (nefungující jeden z kanálů). |
95 |
Následně je důležité nastavení shodných amplitud obou výstupních kanálů I a Q na stejnou úroveň pomocí trimru na horní straně desky. To lze udělat buď pomocí zvukové karty a minimalizace zrcadlových kmitočtů nějakého relativně silného AM vysílače. Lze použít i metodu, kdy pomocí Jumperů, které slouží na výběr zesílení odpojíme jeden kanál (ten ve větvi s trimrem) a v softwaru si označíme aktuální úroveň signálu z antény. Pak analogicky kanál odpojíme připojíme naopak původně odpojený. Pomocí trimru pak nastavíme stejnou hodnotu signálu. Tento způsob je velmi jednoduchý a lze ho použít i za chodu, ale není příliš přesný. hodí se spíše na detekci poruchy (nefungující jeden z kanálů). |
| 91 |
|
96 |
|
| Line 98... |
Line 103... |
| 98 |
|
103 |
|
| 99 |
\section{Důležité poznámky k používání} |
104 |
\section{Důležité poznámky k používání} |
| 100 |
\begin{itemize} |
105 |
\begin{itemize} |
| 101 |
\item Vzhledem k použitému principu spínaného směšovače přijímač z principu poměrně silně vyzařuje zpět do antény. \textbf{Nesmí se proto využívat k poslechu chráněných pásem přímo bez izolačního členu na vstupu!} (izolačním členem je myšlen prvek, který zabezpečí dostatečný útlum signálu směřujícího do antény, obvykle jde o LNA, nebo izolační zesilovač) |
106 |
\item Vzhledem k použitému principu spínaného směšovače přijímač z principu poměrně silně vyzařuje zpět do antény. \textbf{Nesmí se proto využívat k poslechu chráněných pásem přímo bez izolačního členu na vstupu!} (izolačním členem je myšlen prvek, který zabezpečí dostatečný útlum signálu směřujícího do antény, obvykle jde o LNA, nebo izolační zesilovač) |
| 102 |
|
107 |
|
| 103 |
\item Aktuální způsoby použití a poznatky uživatelů přijímače najdete na adrese: \\ |
108 |
\item Aktuální způsoby použití a poznatky uživatelů přijímače najdete na wiki stránce MLAB \cite{SDRX}. |
| 104 |
http://wiki.mlab.cz/doku.php?id=cs:sdrx |
- |
|
| 105 |
\end{itemize} |
109 |
\end{itemize} |
| 106 |
|
110 |
|
| 107 |
\begin{thebibliography}{99} |
111 |
\begin{thebibliography}{99} |
| 108 |
\bibitem{DR2G}{Původní konstrukce přijímače DR2G} |
112 |
\bibitem{DR2G}{Původní konstrukce přijímače DR2G} |
| 109 |
\href{http://yu1lm.qrpradio.com/SMT SDR RX DR2G-YU1LM.pdf}{http://yu1lm.qrpradio.com/SMT SDR RX DR2G-YU1LM.pdf} |
113 |
\href{http://yu1lm.qrpradio.com/SMT SDR RX DR2G-YU1LM.pdf}{http://yu1lm.qrpradio.com/SMT SDR RX DR2G-YU1LM.pdf} |
| 110 |
|
- |
|
| - |
|
114 |
\bibitem{SDRX}{MLAB wiki stránka přijímače SDRX01B} |
| - |
|
115 |
\href{http://wiki.mlab.cz/doku.php?id=cs:sdrx}{http://wiki.mlab.cz/doku.php?id=cs:sdrx} |
| 111 |
\end{thebibliography} |
116 |
\end{thebibliography} |
| 112 |
\end{document} |
117 |
\end{document} |
| 113 |
|
118 |
|