Rev 3480 Rev 3484
Line 10... Line 10...
10 \oddsidemargin 0cm 10 \oddsidemargin 0cm
11 \usepackage{footnote} 11 \usepackage{footnote}
12 \pagestyle{empty} 12 \pagestyle{empty}
13 \begin{document} 13 \begin{document}
14 \title{Testování modulu ALTIMET01A} 14 \title{Testování modulu ALTIMET01A}
15 \author{Jakub Kákona, Eva Pomíchalová; kaklik@mlab.cz} 15 \author{Jakub Kákona, Eva Pomíchalová; kaklik@mlab.cz, evapomichal@gmail.com}
16 \maketitle 16 \maketitle
17   17  
18 \thispagestyle{empty} 18 \thispagestyle{empty}
19 \begin{abstract} 19 \begin{abstract}
20 Při realizaci projektu ABL01A bylo zjištěno, že snímání tlaku z čidla MPL3115A2 funguje navzdory specifikaci výrobce minimálně do výšky 16 km což je cca 10 kPa. Na druhou stranu interní tlakový atmosférický model je použitelný pouze do výšky cca 10 km ve větších výškách vykazuje značné nepřesnosti. Cílem tohoto dokumentu je popsat přesnější měření a kalibrace čidla v případě použití v barometrickém výškoměru pro balonovou sondu ABL01A 20 Při realizaci projektu ABL01A bylo zjištěno, že snímání tlaku z čidla MPL3115A2 funguje navzdory specifikaci výrobce minimálně do výšky 16 km což je cca 10 kPa. Na druhou stranu interní tlakový atmosférický model je použitelný pouze do výšky cca 10 km ve větších výškách vykazuje značné nepřesnosti. Cílem tohoto dokumentu je popsat přesnější měření a kalibrace čidla v případě použití v barometrickém výškoměru pro balonovou sondu ABL01A
Line 106... Line 106...
106 ser.close() 106 ser.close()
107 \end{lstlisting} 107 \end{lstlisting}
108   108  
109 Data jsou přijata ve formě stringu. Pro získání numerické proměnné by bylo třeba je parserovat a vyhledávat číselný obsah. 109 Data jsou přijata ve formě stringu. Pro získání numerické proměnné by bylo třeba je parserovat a vyhledávat číselný obsah.
110   110  
111 \section{Výsledky} 111 \section{Měření}
112   112  
-   113 Blokové schéma měření je zobrazeno na obrázku \ref{test_block_scheme}.
-   114  
-   115 \begin{figure} [htbp]
-   116 \centering
-   117 \includegraphics [width=100mm, origin=c] {./img/Diagram1.png}
113 \subsection{Systém sběru dat z tlakových čidel} 118 \caption{Blokové schéma zapojení měření.}
-   119 \label{test_block_scheme}
-   120 \end{figure}
114   121  
-   122 \subsection{Systém sběru dat z tlakových čidel}
115 Pro testování modulu ALTIMET01A s tlakovým čidlem MPL3115A2 byl vytvořen testovací přípravek využívající I2C a převodník i2c-avr-USB. Měřící systém byl ovládán skriptem napsaným v jazyce Python spouštěném na linuxovém počítači. 123 Pro testování modulu ALTIMET01A s tlakovým čidlem MPL3115A2 byl vytvořen testovací přípravek využívající I2C a převodník i2c-avr-USB. Měřící systém byl ovládán skriptem napsaným v jazyce Python spouštěném na linuxovém počítači.
116   124  
-   125 \subsection{Výsledky}
-   126  
-   127 Byly provedeny 3 měření z nichž použitelné byly 2 sady dat. V první sadě bylo použito pouze 5 senzorů, 1 byl nefunkční. V druhé sadě bylo stoupání ukončeno ve výšce přibližně 16 km z časových důvodů. Nicméně získaná data jsou pro účely práce dostačující.
-   128  
-   129 Na obrázku \ref{KorekceTlaku} je porovnání údajů ze senzorů oproti údajům z DPI 145. Naměřené hodnoty byly proloženy polynomem prvního stupně. Hodnoty koeficientů pro jednotlivé senzory jsou následující.
-   130  
-   131 \newpage
-   132  
-   133 \begin{verbatim}
-   134 Final set of parameters Asymptotic Standard Error
-   135 ======================= ==========================
-   136  
-   137 k1 = 0.998531 +/- 0.0004952 (0.04959%)
-   138 q1 = 1.00027 +/- 25.23 (2522%)
-   139  
-   140 k2 = 0.999998 +/- 0.0005202 (0.05202%)
-   141 q2 = 1 +/- 26.47 (2646%)
-   142  
-   143 k3 = 0.998286 +/- 0.0002962 (0.02967%)
-   144 q3 = 171.628 +/- 15.05 (8.77%)
-   145  
-   146 k4 = 0.999579 +/- 0.001141 (0.1142%)
-   147 q4 = 1.00012 +/- 58.07 (5807%
-   148  
-   149 k5 = 1.00002 +/- 0.0002655 (0.02655%)
-   150 q5 = 84.5852 +/- 13.49 (15.95%)
-   151  
-   152 k6 = 1.00217 +/- 1.274e+10 (1.271e+12%)
-   153 q6 = 1.00217 +/- 1.274e+10 (1.271e+12%)
-   154 \end{verbatim}
-   155  
-   156 Při bližším zkoumání grafu v části s nízkými hodnotami tlaku \ref{KorekceTlakuZoom}, lze nalézt drobné odchylky hodnot od aproximace přímkou. Pokud by tyto odchylky byly několikanásobně větší, znamenalo by to, že senzory neměří přesně oproti DPI145. Odchylky jsou však jen drobné, proto lze usuzovat, že senzory měří i ve vyšších výškách než udává výrobce minimálně s takovou přesností jako DPI145.
-   157  
-   158 Pro rozšíření informací o přístrojích používaných v laboratoři se lze podívat na obrázek \ref{stoupani}, na kterém vidíme rychlost "stoupání" do výšky téměř 19 km. Stoupání bylo simulováno vývěvou, která odsávala vzduch z vakuového zvonu, ve kterém byly uloženy senzory. Tlak vzduchu byl regulován ručně studentem provádějícím měření přes regulátor, který je zachycen na obrázku na úvodní stránce zprávy.
-   159  
-   160 Výška byla vypočítána pomocí barometrické rovnice. Pro zajímavost lze porovnat zobrazení závislosti tlaku a výšky vypočítané pomocí barometrické rovnice z naměřených "kalibrovaných" hodnot \ref{tlak_vyska} a stejnou závislost v grafu pro mezinárodní standardní atmosféru \ref{MSA}.
-   161  
-   162 \begin{figure} [htbp]
-   163 \centering
-   164 \includegraphics [width=130mm, origin=c] {./img/KorekceTlaku.png}
-   165 \caption{Senzory vs. DPI145.}
-   166 \label{KorekceTlaku}
-   167 \end{figure}
-   168  
-   169 \begin{figure} [htbp]
-   170 \centering
-   171 \includegraphics [width=130mm, origin=c] {./img/KorekceTlakuZoom.png}
-   172 \caption{Proklad polynomem - nízké hodnoty tlaku.}
-   173 \label{KorekceTlakuZoom}
-   174 \end{figure}
-   175  
-   176 \begin{figure} [htbp]
-   177 \centering
-   178 \includegraphics [width=130mm, origin=c] {./img/Stoupani.png}
-   179 \caption{Stoupání.}
-   180 \label{stoupani}
-   181 \end{figure}
-   182  
-   183 \begin{figure} [htbp]
-   184 \centering
-   185 \includegraphics [width=130mm, origin=c] {./img/Tlak_vyska.png}
-   186 \caption{Tlak vs. výška.}
-   187 \label{tlak_vyska}
-   188 \end{figure}
-   189  
-   190 \begin{figure} [htbp]
-   191 \centering
-   192 \includegraphics [width=100mm, origin=c] {./img/graf.png}
-   193 \caption{Mezinárodní standardní atmosféra.}
-   194 \label{MSA}
-   195 \end{figure}
-   196  
-   197 \subsection{Nejistota}
-   198 Nejistotu lze spočítat podle následujících vzorců. Byla spočítaná tzv. rozšířená nejistota. Vzorec platí za předpokladu, že chyby jsou rovnoměrně rozložené.
-   199 $u_{DPI}$ označuje nejistotu tlakoměru DPI145, $u_s$ označuje nejistotu senzorů udávanou výrobcem v rozsahu 70-110 kPa. $u_{st}$ je potom tzv. standardní nejistota a $u_{aug}$ nejistota rošířená.
-   200  
-   201 \begin{equation}
-   202 u_{DPI} = 0.0002 \cdot rdg + 0.0001 \cdot FS
-   203 \end{equation}
-   204 \begin{equation}
-   205 u_{s} = 0.005 kPa
-   206 \end{equation}
-   207 \begin{equation}
-   208 u_{st} = \sqrt{u_{DPI}^{2}+u_{s}^{2}}
-   209 \end{equation}
-   210 \begin{equation}
-   211 u_{aug} = \frac{2}{\sqrt{3}} \cdot u_{st}
-   212 \end{equation}
-   213  
-   214 Například pro naměřenou hodnotu tlaku 0.30259 kPa vyjde nejistota 0.30669 kPa. Tato chyba je oproti chybě senzorů udávané výrobcem velmi vysoká. Proto není možné senzory pomocí přístroje DPI145 kalibrovat. Přesnost DPI145 by bylo vhodné vylepšit vhodnějším nastavením rozsahu, to by ovšem zmenšilo chybu pouze 2.6x což stále není přesnější než senzory.
-   215  
-   216 \subsection{Závěr}
-   217  
-   218 \begin{itemize}
-   219 \item Při měření byla udělána chyba v nastavení rozsahu přístroje DPI145. Z hlediska nejistoty by bylo vhodnější nastavit menší rozsah.
-   220 \item Použité přístroje nevykázaly žádné potíže ani ve výškách vyšších než 11 km. Pouze vakuování zvonu ve vyšších výškách trvalo delší dobu.
-   221 \item Senzory měří i mimo výrobcem udávaný rozsah (ve větších výškách) a to minimálně se stejnou přesností jako přístroj DPI145.
-   222 \item Senzory jsou v rozsahu udávaném výrobcem dle jejich výrobce přesnější než přístroj DPI145.
-   223 \item Senzory není možné kalibrovat pomocí přístroje DPI145.
-   224 \item Naměřené hodnoty přibližně odpovídají hodnotám MSA, barometrická rovnice byla použita správně. Do cca 18 km nejsou vykázány žádné výrazné změny oproti MSA, ačkoli obecně barometrická rovnice platí pouze do 11 km. Pro účely tohoto měření a zobrazení postačí.
-   225 \end{itemize}
-   226  
-   227  
-   228  
117 \begin{thebibliography}{99} 229 \begin{thebibliography}{99}
118 \bibitem{MLAB-I2c-modules}{https://github.com/MLAB-project/MLAB-I2c-modules} 230 \bibitem{MLAB-I2c-modules}{https://github.com/MLAB-project/MLAB-I2c-modules}
119 \href{https://github.com/MLAB-project/MLAB-I2c-modules}{MLAB-I2c-modules} 231 \href{https://github.com/MLAB-project/MLAB-I2c-modules}{MLAB-I2c-modules}
120 \bibitem{data_logger}{svn://svn.mlab.cz/mlab/Modules/Sensors/ALTIMET01A/SW/Python} 232 \bibitem{data_logger}{svn://svn.mlab.cz/mlab/Modules/Sensors/ALTIMET01A/SW/Python}
121 \href{svn://svn.mlab.cz/mlab/Modules/Sensors/ALTIMET01A/SW/Python}{MLAB-I2c-modules} 233 \href{svn://svn.mlab.cz/mlab/Modules/Sensors/ALTIMET01A/SW/Python}{MLAB-I2c-modules}