<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" "http://www.w3.org/TR/html4/strict.dtd"><html><head><meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><title> Průvodce začátečníka </title><meta name="keywords" content="stavebnice MLAB používané nástroje"><meta name="description" content="Projekt MLAB, Používané nástroje"><!-- AUTOINCLUDE START "Page/Head.cs.ihtml" DO NOT REMOVE --><link rel="StyleSheet" href="../../../../../Web/CSS/MLAB.css" type="text/css" title="MLAB základní styl"><link rel="StyleSheet" href="../../../../../Web/CSS/MLAB_Print.css" type="text/css" media="print"><link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="../../../../../Web/PIC/MLAB.ico"><script type="text/javascript" src="../../../../../Web/JS/MLAB_Menu.js"></script><!-- AUTOINCLUDE END --></head><body lang="cs"><!-- AUTOINCLUDE START "Page/Header.cs.ihtml" DO NOT REMOVE --><!-- ============== HLAVICKA ============== --><div class="Header"><script type="text/javascript"><!--SetRelativePath("../../../../../");DrawHeader();// --></script><noscript><p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p></noscript></div><!-- AUTOINCLUDE END --><!-- AUTOINCLUDE START "Page/Menu.cs.ihtml" DO NOT REMOVE --><!-- ============== MENU ============== --><div class="Menu"><script type="text/javascript"><!--SetRelativePath("../../../../../");DrawMenu();// --></script><noscript><p><b> Pro zobrazení (vložení) menu je potřeba JavaScript </b></p></noscript></div><!-- AUTOINCLUDE END --><!-- ============== TEXT ============== --><div class="Text"><p class="Title">Průvoce pro začátečníky - konstruktéry uživatele</p><p class=Autor>Jakub Kákona</p><p class="Subtitle">Na tomto místě najdete základní informace potřebné pro používání systému MLAB ve smyslu vytváření novýchkonstrukcí z jeho modulů.</p><h1> Účel systému </h1><p>MLAB byl vymyšlen proto, aby svým uživatelům ušetřil práci s návrhem elektroniky pro jejichvlastní projekty. Vznikal tak, že opakující se části zařízení byly pečlivě transformovány na moduly.Od toho se odvíjí i způsob jakým je dokumentován. Neboť každý modul má svojí vlastní dokumentaci a zároveňjeho design je takový, aby umožňoval využití co největšího množství jiných modulů.</p><h2> Konstrukce zařízení </h2><h3> Koncept </h3><p>Pro použití stavebnice je tedy potřeba vědět, jaké moduly vybrat. Na to lze uplatnit poměrně jednoduchýpostup. Nejdříve je třeba si ujasnit, jaké funkce má vaše zařízení mít - sepište si je na papír.</p><p><i>Příklad</i>Potřebuji udělat vlastní elektronický teploměr. Vím, že chci:<ul><li>Měřit teplotu vzduchu v místnosti - v laboratoři</li><li>Naměřenou teplotu budu zobrazovat na display</li><li>Zařízení budu napájet z baterií</li></ul></p><p>Když si budete jistí, že už máte všechny, pokračujte tak, že si od zařízení nakreslíte blokové schéma.</p><p><a href="thermometer.cs.png"title="Blokové schéma příkladu teploměru"><img width="687" height="163" src="thermometer.cs.png"alt="Vyrobený plošný spoj"></a></p><h3> Výběr modulů </h3><p>Z blokového schéma tedy vidím, že hledám modul mikroprocesoru, LCD, napájení a snímače teploty. Projdu tedy<a href="/Server/GenIndex/GenIndex.php?lang=cs&path=/Modules" title="výpis modulů">seznam modulů</a> a podívám se, jestli jižneexistuje něco se mnou požadovanou funkcí.</p><p>Vidím, že se zobrazením problém není. Mohu například použít <a href="/Modules/HumanInterfaces/LCD2L4P02A/DOC/HTML/LCD2L4P02A.cs.html"title="výpis modulů">LCD2L4P02A</a>. Pro měření teploty mi sice žádný z modulů se senzory nevyhovuje, ale na<a href="http://wiki.mlab.cz/" title="MLAB wiki">wiki</a> najdu, že měření teploty lze snadno realizovat připojením<a href="http://wiki.mlab.cz/doku.php?id=cs:wire_sensors" title="MLAB wiki">vhodného čidla</a> přímo na modul mikroprocesoru.Co se týká výběru samotného mikroprocesoru, je zde výběr již mnohem širší.</p><h2> Mikroprocesory </h2><p>Vzhledem k tomu, že dnes již téměř každé elektronické zařízení obsahuje v nějaké formě zabudovaný mikroprocesor, je vhodné se jim vícevěnovat.</p><p>Momentálně ve stavebnici existují tři rodiny mikroprocesorů AVR (Atmel), PIC (Microchip) a ARM (ST). Tato situace je důsledkem prostéhofaktu, že tyto typy mikroprocesorů jsou jednoznačně nejpoužívanější.</p><h3> AVR </h3><p>Jde o velmi rozšířenou platformu zvláště mezi klasickými bastlíři, jelikož její hlavní vývojové prostředí (AVRStudio) jedostupné zdarma přímo na stránkách výrobce <a href="http://www.atmel.com/" title="Web Atmelu">ATMEL</a>. Jde o klasického zástupce mikroprocesorové architektury<a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/RISC" title="Wiki RISC">RISC</a> Mezi obecné vlastnosti těchto mikroprocesorů patří schopnostpřímo řešit matematickéoperace jako násobení, dělení, mocnění. Za to je zaplaceno poněkud vyšší spotřebou. Velkou nevýhodou AVR je ale skutečnost, žejelikož k nim existuje právě pouze volné vývojové prostředí o které se Atmel nijak výrazněji nestará a neudržuje databáziknihoven, tak na internetu vznikají tisíce různých projektů, které jsou navzájem vývojově nekompatibilní právě díky použitýmknihovnám. Pro začátečníka tak může být velmi těžké udělat si pořádek v používaných nástrojích.</p><h3> PIC </h3><p>Tento typ má proti AVR ještě více redukovanou instrukční sadu, která je u každého konkrétního typu jiná a často proto neumí hardwarověnásobit a dělit. Ale na druhou stranu to umožňuje velmi výrazně snížit spotřebu mikroprocesoru. A jsou tak velmi vhodné pro zařízení,kde je kritická vlastní spotřeba. PIC mezi běžnými typy mikroprocesorů vyniká hlavně existencí velmi kvalitních komerčních vývojovýchnástrojů, jakými je například CCS C compiler. Který má v sobě automaticky zabudovanou i širokou paletu knihoven pro nejrůznějšíperiferie. Volnou alternativou je prostředí MPLAB udržované přímo výrobcem Microchip.</p><h3> ARM </h3><p>Jde o velmi výkonné mikroprocesory pracující řádově na desítkách MHz a jejich spotřeba je vyšší než u předchozích dvou. Jejichhlavní výhodou je vysoký výpočetní výkon, který umožňuje zpracovávat relativně velké toky dat (například obraz z malé kamery).Jejich vývojové prostředí je tak na mezi úrovní AVR a PIC existují tedy relativně kvalitní knihovny, avšak programovacíprostředí (i komerční) téměř výhradně používají volný kompilátor GNU gcc.</p><h2> Propojení a programování </h2>Díky tomu, že moje zařízení má být napájeno z baterií a nepotřebuje téměř žádný výpočetní výkon vyberu mikroprocesor PIC16F877 v moduluPIC16F87xTQ4401B. Firmware naprogramuji v prostředí CCS C, které jsem si jako student s nedostatkem času pro dokončení projektu koupil (škola mi koupila) zasníženou cenu.<h2> Publikujte </h2><p>Posledním důležitým krokem je se o novou konstrukci podělit s ostatními.</p></div><!-- AUTOINCLUDE START "Page/Footer.cs.ihtml" DO NOT REMOVE --><!-- ============== PATIČKA ============== --><div class="Footer"><script type="text/javascript"><!--SetRelativePath("../../../../../");DrawFooter();// --></script><noscript><p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p></noscript></div><!-- AUTOINCLUDE END --></body></html>