<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" "http://www.w3.org/TR/html4/strict.dtd">
<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8">
<title> Průvodce začátečníka </title>
<meta name="keywords" content="stavebnice MLAB používané nástroje">
<meta name="description" content="Projekt MLAB, Používané nástroje">
<!-- AUTOINCLUDE START "Page/Head.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
<link rel="StyleSheet" href="../../../../../Web/CSS/MLAB.css" type="text/css" title="MLAB základní styl">
<link rel="StyleSheet" href="../../../../../Web/CSS/MLAB_Print.css" type="text/css" media="print">
<link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="../../../../../Web/PIC/MLAB.ico">
<script type="text/javascript" src="../../../../../Web/JS/MLAB_Menu.js"></script>
<!-- AUTOINCLUDE END -->
</head>
<body lang="cs">
<!-- AUTOINCLUDE START "Page/Header.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
<!-- ============== HLAVICKA ============== -->
<div class="Header">
<script type="text/javascript">
<!--
SetRelativePath("../../../../../");
DrawHeader();
// -->
</script>
<noscript>
<p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
</noscript>
</div>
<!-- AUTOINCLUDE END -->
<!-- AUTOINCLUDE START "Page/Menu.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
<!-- ============== MENU ============== -->
<div class="Menu">
<script type="text/javascript">
<!--
SetRelativePath("../../../../../");
DrawMenu();
// -->
</script>
<noscript>
<p><b> Pro zobrazení (vložení) menu je potřeba JavaScript </b></p>
</noscript>
</div>
<!-- AUTOINCLUDE END -->
<!-- ============== TEXT ============== -->
<div class="Text">
<p class="Title">
Průvoce pro začátečníky - konstruktéry uživatele
</p>
<p class=Autor>
Jakub Kákona
</p>
<p class="Subtitle">
Na tomto místě najdete základní informace potřebné pro používání systému MLAB ve smyslu vytváření nových
konstrukcí z jeho modulů.
</p>
<h1> Účel systému </h1>
<p>
MLAB byl vymyšlen proto, aby svým uživatelům ušetřil práci s návrhem elektroniky pro jejich
vlastní projekty. Vznikal tak, že opakující se části zařízení byly pečlivě transformovány na moduly.
Od toho se odvíjí i způsob jakým je dokumentován. Neboť každý modul má svojí vlastní dokumentaci a zároveň
jeho design je takový, aby umožňoval využití co největšího množství jiných modulů.
</p>
<h2> Konstrukce zařízení </h2>
<h3> Koncept </h3>
<p>
Pro použití stavebnice je tedy potřeba vědět, jaké moduly vybrat. Na to lze uplatnit poměrně jednoduchý
postup. Nejdříve je třeba si ujasnit, jaké funkce má vaše zařízení mít - sepište si je na papír.
</p>
<p>
<i>Příklad</i>
Potřebuji udělat vlastní elektronický teploměr. Vím, že chci:
<ul>
<li>Měřit teplotu vzduchu v místnosti - v laboratoři</li>
<li>Naměřenou teplotu budu zobrazovat na display</li>
<li>Zařízení budu napájet z baterií</li>
</ul>
</p>
<p>
Když si budete jistí, že už máte všechny, pokračujte tak, že si od zařízení nakreslíte blokové schéma.
</p>
<h3> Výběr modulů </h3>
<p>
Z blokového schéma tedy vidím, že hledám modul mikroprocesoru, LCD, napájení a snímače teploty. Projdu tedy
<a href="/Server/GenIndex/GenIndex.php?lang=cs&path=/Modules" title="výpis modulů">seznam modulů</a> a podívám se, jestli již
neexistuje něco se mnou požadovanou funkcí.
</p>
<p>
Vidím, že se zobrazením problém není. Mohu například použít <a href="/Modules/HumanInterfaces/LCD2L4P02A/DOC/HTML/LCD2L4P02A.cs.html"
title="výpis modulů">LCD2L4P02A</a>. Pro měření teploty mi sice žádný z modulů se senzory nevyhovuje, ale na
<a href="http://wiki.mlab.cz/" title="MLAB wiki">wiki</a> najdu, že měření teploty lze snadno realizovat připojením
<a href="http://wiki.mlab.cz/doku.php?id=cs:wire_sensors" title="MLAB wiki">vhodného čidla</a> přímo na modul mikroprocesoru.
Co se týká výběru samotného mikroprocesoru, je zde výběr již mnohem širší.
</p>
<h2> Mikroprocesory </h2>
<p>
Vzhledem k tomu, že dnes již téměř každé elektronické zařízení obsahuje v nějaké formě zabudovaný mikroprocesor, je vhodné se jim více
věnovat.
</p>
<p>
Momentálně ve stavebnici existují tři rodiny mikroprocesorů AVR (Atmel), PIC (Microchip) a ARM (ST). Tato situace je důsledkem prostého
faktu, že tyto typy mikroprocesorů jsou jednoznačně nejpoužívanější.
</p>
<h3> AVR </h3>
<p>
Jde o velmi rozšířenou platformu zvláště mezi klasickými bastlíři, jelikož její hlavní vývojové prostředí (AVRStudio) je
dostupné zdarma přímo na stránkách výrobce ATMEL. Jde o klasického zástupce mikroprocesorové architektury
<a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/RISC" title="Wiki RISC">RISC</a> Mezi obecné vlastnosti těchto mikroprocesorů patří schopnost
přímo řešit matematické
operace jako násobení, dělení, mocnění. Za to je zaplaceno poněkud vyšší spotřebou. Velkou nevýhodou AVR je ale skutečnost, že
jelikož k nim existuje právě pouze volné vývojové prostředí o které se Atmel nijak výrazněji nestará a neudržuje databázi
knihoven, tak na internetu vznikají tisíce různých projektů, které jsou navzájem vývojově nekompatibilní právě díky použitým
knihovnám. Pro začátečníka tak může být velmi těžké udělat si pořádek v používaných nástrojích.
</p>
<h3> PIC </h3>
<p>
Tento typ má proti AVR ještě více redukovanou instrukční sadu, která je u každého konkrétního typu jiná a často proto neumí hardwarově
násobit a dělit. Ale na druhou stranu to umožňuje velmi výrazně snížit spotřebu mikroprocesoru. A jsou tak velmi vhodné pro zařízení,
kde je kritická vlastní spotřeba. PIC mezi běžnými typy mikroprocesorů vyniká hlavně existencí velmi kvalitních komerčních vývojových
nástrojů, jakými je například CCS C compiler. Který má v sobě automaticky zabudovanou i širokou paletu knihoven pro nejrůznější
periferie. Volnou alternativou je prostředí MPLAB udržované přímo výrobcem Microchip.
</p>
<h3> ARM </h3>
<p>
Jde o velmi výkonné mikroprocesory pracující řádově na desítkách MHz a jejich spotřeba je vyšší než u předchozích dvou. Jejich
hlavní výhodou je vysoký výpočetní výkon, který umožňuje zpracovávat relativně velké toky dat (například obraz z malé kamery).
Jejich vývojové prostředí je tak na mezi úrovní AVR a PIC existují tedy relativně kvalitní knihovny, avšak programovací
prostředí (i komerční) téměř výhradně používají volný kompilátor GNU gcc.
</p>
<h2> Propojení a programování </h2>
Díky tomu, že moje zařízení má být napájeno z baterií a nepotřebuje téměř žádný výpočetní výkon vyberu mikroprocesor PIC16F877 v modulu
PIC16F87xTQ4401B. Firmware naprogramuji v prostředí CCS C, které jsem si jako student s nedostatkem času koupil za sníženou cenu.
</div>
<!-- AUTOINCLUDE START "Page/Footer.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
<!-- ============== PATIČKA ============== -->
<div class="Footer">
<script type="text/javascript">
<!--
SetRelativePath("../../../../../");
DrawFooter();
// -->
</script>
<noscript>
<p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
</noscript>
</div>
<!-- AUTOINCLUDE END -->
</body>
</html>