<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN" "http://www.w3c.org/TR/html4/strict.dtd">
<html>
  <head>
    <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8">
    <title> Blikač </title>
    <meta name="keywords" content="stavebnice MLAB blikač bistabilní klopný obvod">
    <meta name="description" content="Projekt MLAB, Blikač">
    <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Head.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
    <link rel="StyleSheet" href="../../../../Web/CSS/MLAB.css" type="text/css" title="MLAB základní styl">
    <link rel="shortcut icon" type="image/x-icon" href="Web/PIC/MLAB.ico">
    <script type="text/javascript" src="../../../../Web/JS/MLAB_Menu.js"></script>
    <!-- AUTOINCLUDE END -->
  </head>

  <body lang="cs">

    <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Header.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
    <!-- ============== HLAVICKA ============== -->
    <div class="Header">
      <script type="text/javascript">
      <!--
        SetRelativePath("../../../../");
        DrawHeader();
      // -->
      </script>
      <noscript>
        <p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
      </noscript>
    </div>
    <!-- AUTOINCLUDE END -->

    <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Menu.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
    <!-- ============== MENU ============== -->
    <div class="Menu">
      <script type="text/javascript">
      <!--
        SetRelativePath("../../../../");
        DrawMenu();
      // -->
      </script>
      <noscript>
        <p><b> Pro zobrazení (vložení) menu je potřeba JavaScript </b></p>
      </noscript>
    </div>
    <!-- AUTOINCLUDE END -->

    <!-- ============== TEXT ============== -->
    <div class="Text">
      <p class="Title">
        Blikač
      </p>
      <p class=Autor>Milan Horkel</p>
      <p class="Subtitle">
        I obyčejný blikač je zajímavé zapojení. Je to způsobeno tím, že se 
        tranzistory zpracovávají velké signály a projevují se tak jak jejich
        schopnosti zesilovací tak i spínací.      
      </p>
      <p>
        <a href="../Blikač.pdf"><img class="NoBorder"
           src="../../../../Web/PIC/FileIco_PDF.ico"
           alt="Acrobat">&nbsp;PDF verze</a>
      </p>
      
      <h1> Obyčejný blikač – bistabilní klopný obvod</h1>

      <p>
        <img width=336 height=215 src="Pictures/image001.gif"
         alt="Schéma dvoutranzistorového blikače">
      </p>
      
      <p>
        Doba tmy D2 je dána členem RB2 a C2 v&nbsp;bázi Q2.
      </p>

      <p> 
        Pro blikač jsme použili obyčejné nízkofrekvenční křemíkové tranzistory.
        Po připojení napájení se blikač okamžitě rozbliká což je dáno tím,
        že blikač je v&nbsp;podstatě dvoustupňový zesilovač s&nbsp;obrovským
        zesílením u kterého je výstup propojen přímo se vstupem.
      </p>

      <p>
        <img width=522 height=303 src="Pictures/image002.jpg"
         alt="Oscilogram průběhů napětí">
      </p>

      <p>
        Horní průběh zobrazuje průběh napětí na kolektoru tranzistoru Q1 a
        spodní průběh pak napětí na bázi tranzistoru následujícího
        (tedy Q2). Značky uzemnění vlevo zobrazují, kde je pro oba průběhy
        úroveň 0V. Je vidět, že tranzistor nespíná úplně protože v&nbsp;sepnutém
        stavu je na něm skoro 1V. To je způsobeno tím, že je příliš velký odpor
        mezi bází a napájením. Následující průběh zobrazuje stejné zapojení ale
        s&nbsp;odpory RB1 a RB2 o hodnotě 9k1. Menší odpor v&nbsp;bázi zajistí
        mnohem lepší sepnutí tranzistoru.
      </p>

      <p>
        <img width=522 height=303 src="Pictures/image003.jpg"
         alt="Oscilogram průběhů napětí">
      </p>

      <p>
        Odpor RB1 s&nbsp;kondenzátorem C1 spolu určují, jak dlouho bude
        tranzistor Q1 uzavřen (dioda D1 nesvítí). Tranzistor bude uzavřen,
        dokud napětí na jeho bázi nevzroste nad cca 0.7V při kterém se tranzistor
        začíná otevírat. Za povšimnutí stojí to, že napětí na bázi tranzistoru
        se mění z&nbsp;hluboké záporné hodnoty a pomalu roste. Protože přechod
        B-E tranzistoru snese maximálně cca 8V v&nbsp;závěrném směru, je vhodné
        při vyšším napájecím napětí přidat do báze ochrannou diodu.
      </p>

      <p>
        <img width=432 height=215 src="Pictures/image004.gif"
         alt="Upravené schéma s diodou">
      </p>

      <p>
        Jakmile se tranzistor Q1 začne otevírat, začne klesat napětí na jeho
        kolektoru. Tento pokles se přenese kondenzátorem do báze Q2, který se
        začne zavírat. Jak se Q2 zavírá, začíná vzrůstat napětí na jeho
        kolektoru, které ještě podpoří otevírání tranzistoru Q1. Celý proces
        přepnutí je velmi rychlý a i při použití nízkofrekvenčních tranzistorů
        trvá otevření tranzistoru velmi krátkou dobu.
      </p>

      <p>
        <img width=522 height=303 src="Pictures/image005.jpg"
         alt="Časový průběh přepnutí">
      </p>

      <p>
        Sepnutí je tak rychlé, že může představovat významný zdroj rušení
        v&nbsp;zařízení protože přechodový jev obsahuje frekvence až do řádu
        stovek MHz. Rozepnutí tranzistoru Q1 je mnohem pomalejší vlivem
        kondenzátoru, který je zapojen z&nbsp;kolektoru do báze následujícího
        tranzistoru Q2. Tento kondenzátor se nabíjí omezeným proudem přes
        D1 a RC1 a přes odpor bázové diody tranzistoru Q2. Toto nabíjení trvá
        mnohem kratší dobu než je doba otevření tranzistoru Q1 a je vidět
        na prvním průběhu.
      </p>

      <h1> Blikač s&nbsp;lavinovým tranzistorem </h1>

      <p>
        <img width=160 height=155 src="Pictures/image006.gif"
         alt="Schéma lavinového generátoru">
        <img width=160 height=215 src="Pictures/image007.gif"
         alt="Schéma lavinového blikače">
      </p>

      <p> 
        Blikač s&nbsp;lavinovým tranzistorem využívá (či spíše zneužívá) toho,
        že u běžného malého křemíkového tranzistoru vydrží přechod B-E
        jen asi 8V závěrného napětí. V&nbsp;našem zapojení se postupně přes
        odpor R nabíjí kondenzátor C z&nbsp;napájecího zdroje. Když napětí na
        tranzistoru dosáhne hodnoty, kterou už tranzistor nesnese, dojde
        k&nbsp;průrazu jeho přechodu B-E a tím k&nbsp;rychlému vybití
        kondenzátoru C na hodnotu napětí, při kterém se tranzistor vzpamatuje.
        Napětí na kondenzátoru má pilový průběh.
      </p>

      <p>
        <img width=522 height=303 src="Pictures/image008.jpg"
         alt="Časový průběh napětí">
      </p>

      <p>
        Rychlost nabíjení je dána velikostí proudu. Menší odpor R a větší
        napájecí napětí mají za následek zrychlení nabíjení. Průběh ukazuje
        v&nbsp;první části děj při napájení 8.7V a dále při 12.8V. Náš
        tranzistor tedy snese maximální napětí cca 8.6V a vzpamatovává
        se při cca 7.5V.
      </p>

      <p>
        Do okruhu vybíjení je možné zařadit například LED diodu nebo reproduktor.
        Pokud má zařazená součástka dostatečně malý odpor, tak obvod bude
        fungovat jako blikač, metronom nebo bzučák. Pokud bude odpor „spotřebiče“
        příliš velký, obvod přestane fungovat jako oscilátor a začne fungovat
        spíše jako nekvalitní Zenerova dioda.
      </p>

      <p>
        <img width=522 height=303 src="Pictures/image009.jpg"
         alt="Průběh napětí v zapojení se svítivou diodou">
      </p>

      <p>
        Předchozí průběh ukazuje napětí na C při použití LED diody
        jako spotřebiče.
      </p>
    
    </div>

    <!-- AUTOINCLUDE START "Page/Footer.cs.ihtml" DO NOT REMOVE -->
    <!-- ============== PATIČKA ============== -->
    <div class="Footer">
      <script type="text/javascript">
      <!--
        SetRelativePath("../../../../");
        DrawFooter();
      // -->
      </script>
      <noscript>
        <p><b> Pro zobrazení (vložení) hlavičky je potřeba JavaScript </b></p>
      </noscript>
    </div>
    <!-- AUTOINCLUDE END -->

  </body>
</html>