569 |
kaklik |
1 |
\documentclass[12pt,a4paper]{article}
|
|
|
2 |
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
|
|
|
3 |
\usepackage[utf8]{inputenc}
|
|
|
4 |
\usepackage[czech]{babel}
|
|
|
5 |
\usepackage{graphicx}
|
|
|
6 |
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm
|
|
|
7 |
\topmargin -1.3cm
|
|
|
8 |
\oddsidemargin 0cm
|
|
|
9 |
\pagestyle{empty}
|
|
|
10 |
\begin{document}
|
|
|
11 |
\title{Studium ultrazvukových vln}
|
|
|
12 |
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz}
|
|
|
13 |
\date{}
|
|
|
14 |
\maketitle
|
|
|
15 |
\thispagestyle{empty}
|
|
|
16 |
\begin{abstract}
|
|
|
17 |
Dokument je zaznamem měření, vlastností ultrazvukových vln. Odrazu, rychlosti šíření a difrakce.
|
|
|
18 |
\end{abstract}
|
|
|
19 |
\section{Úvod}
|
|
|
20 |
Prvním úkolem měření bylo zjistit závislost intenzity odraženého signálu od rovné kovové desku v závyslosti na úhlu mezi vysílačem a přijímačem.
|
|
|
21 |
\section{Postup měření}
|
|
|
22 |
Nejdříve jsme začali ověřováním zákonu úhlu drazu. Za tímto účelem, jseme k úhlo měru připevnili odraznou kovovou desku, kterou jsme pam pomocí UZ reproduktoru ozarovali pod několika zvolenými úhly. Jak je vidět v následujících tabulkách.
|
|
|
23 |
\begin{table}[htbp] \caption{Měření rychlosti zvuku}
|
|
|
24 |
\begin{center}
|
|
|
25 |
\begin{tabular}{|c|c|}
|
|
|
26 |
\hline Vzdalenost [cm] & cas[us$^\circ$] \\ \hline
|
|
|
27 |
5 & 420 \\ \hline
|
|
|
28 |
10 & 681 \\ \hline
|
|
|
29 |
15 & 1010 \\ \hline
|
|
|
30 |
20 & 1260 \\ \hline
|
|
|
31 |
25 & 1620 \\ \hline
|
|
|
32 |
30 & 1870 \\ \hline
|
|
|
33 |
35 & 2160 \\ \hline
|
|
|
34 |
40 & 2470 \\ \hline
|
|
|
35 |
45 & 2750 \\ \hline
|
|
|
36 |
50 & 3020 \\ \hline
|
|
|
37 |
\end{tabular}
|
|
|
38 |
\end{center}
|
|
|
39 |
\label{rychlost}
|
|
|
40 |
\end{table}
|
|
|
41 |
|
|
|
42 |
\section{Diskuse}
|
|
|
43 |
Díky našim měřícím podmínkám bych výsleky měření hodnotil spíše, jako velice informativní, neboť například zvláště při měření difrakce se v datech uplaťnovala jakákoli změna měřeného prostředí. (procházející kolegové, přesun přívodních vodičů, i samotný přesun měřícího mikrofonu). Při ověřivání zákonu odrazu byla zase problematická neznalost vyzařívacích charakteristik reproduktoru. Navíc díky absenci jakéhokoli mechanického vedení docházelo k vyosení snímače z jeho původní pozice. Tento jev by sice bylo možné částečně eliminovat hledáním maxima signálu vždy pod zvoleným reflexním úhlem ale tato metoda by asi značně přesáhla měřící čas, který i tak byl velice napjatý.
|
|
|
44 |
\section*{Závěr}
|
|
|
45 |
Měřením jsme ověřili platnost zákona odrazu z geometrické optiky i pro zvukové vlny. Dále jsme zjistili, že rychlosti zvuku v našich laboratorních podmínkách se nijak zásadně neliší od tabulkových hodnot a též Dopplerův efekt je reálnou vlastností vlnění.
|
|
|
46 |
%\begin{thebibliography}{99}
|
|
|
47 |
%\end{thebibliography}
|
|
|
48 |
\end{document}
|
|
|
49 |
|
|
|
50 |
|
|
|
51 |
|
|
|
52 |
|
|
|
53 |
|
|
|
54 |
|
|
|
55 |
|