| 601 |
kaklik |
1 |
\documentclass[12pt,a4paper,oneside]{article}
|
|
|
2 |
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
|
|
|
3 |
\usepackage[utf8]{inputenc}
|
|
|
4 |
\usepackage[czech]{babel}
|
|
|
5 |
\usepackage{graphicx}
|
|
|
6 |
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm
|
|
|
7 |
\topmargin -1.3cm
|
|
|
8 |
\oddsidemargin 0cm
|
|
|
9 |
\pagestyle{empty}
|
|
|
10 |
\begin{document}
|
|
|
11 |
\title{Tepelné Stroje}
|
|
|
12 |
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz}
|
|
|
13 |
\date{2.11.2009}
|
|
|
14 |
\maketitle
|
|
|
15 |
\thispagestyle{empty}
|
|
|
16 |
\begin{abstract}
|
|
|
17 |
|
|
|
18 |
\end{abstract}
|
|
|
19 |
\section{Úvod}
|
|
|
20 |
\begin{enumerate}
|
| 604 |
kaklik |
21 |
\item Zkalibrujte tlakoměr, zkontrolujte čidlo pro odečítání polohy pístu.
|
|
|
22 |
\item rozeberte nastíněný pracovní cyklus, popište jeho jednotlivé fáze v p - V diagramu.
|
|
|
23 |
\item Proveďte opakovaně popsaný cyklus s různými závažími. Získejte pro každé měření plochu uzavřenou křivkami v p-V diagramu a spočítejte rozdíl potenciálních energií pro dané závaží. Vynášejte obě hodnoty do grafu, výsledné hodnoty proložte přímkou. $W =a* \Delta E+b$
|
| 601 |
kaklik |
24 |
\end{enumerate}
|
|
|
25 |
|
|
|
26 |
\section{Postup měření}
|
|
|
27 |
\subsection{Měření účinnosti Peltierova článku}
|
|
|
28 |
|
| 604 |
kaklik |
29 |
Aparaturu jsme zapojili podle zadání tak, aby bylo možné meřit elektricky přikon do zahřívacího odporu i výkon dodávaný do zátěže Peltierovým článkem.
|
| 601 |
kaklik |
30 |
|
| 604 |
kaklik |
31 |
Po uvedení přístrojů do provozu měření probýhalo, tak, že jsme nastavili teplotu horké lázně a při odpojené zátěži počkali, až se ustálí. Následně jsme odečetli napětí, na Peltierově článku. A zátěž zapojili, teplotu horké lázně bylo nyní potřeba dorovnat na teplotu při odpojené zátěži, aby bylo možné určit vnitřní odpor měřeného článku a tepelný výkon, který neprochází přímo aktivní oblastí. Naměřená data jsou uvedena v tabulce \ref{Peltier} kde každý druhý řádek odpovídá připojené zátěži R = 2 Ohm.
|
|
|
32 |
|
|
|
33 |
\begin{table}[htbp]
|
|
|
34 |
\begin{center}
|
|
|
35 |
\begin{tabular}{|c|c|c|c|c|c|c|}
|
|
|
36 |
\hline
|
|
|
37 |
$U_{h} [V]$ & \% & $I_{h} [A]$ & \% & $U_{sr}$ [mV] & $T_h [^\circ C]$ & $T_c [^\circ C]$\\ \hline
|
|
|
38 |
2,02 & 2,38 & 0,40 & 6,00 & 139,9 & 13 & 7 \\ \hline
|
|
|
39 |
2,40 & 2,00 & 0,47 & 5,11 & 84,9 & 13 & 7 \\ \hline
|
|
|
40 |
2,40 & 2,00 & 0,48 & 5,00 & 169,1 & 15 & 7,5 \\ \hline
|
|
|
41 |
2,70 & 8,89 & 0,54 & 4,44 & 101,9 & 15 & 7,5 \\ \hline
|
|
|
42 |
4,00 & 6,00 & 0,78 & 3,08 & 410 & 27 & 9 \\ \hline
|
|
|
43 |
4,50 & 5,33 & 0,86 & 2,79 & 236 & 27 & 10 \\ \hline
|
|
|
44 |
5,00 & 4,80 & 1,00 & 2,40 & 633 & 38 & 11 \\ \hline
|
|
|
45 |
5,20 & 4,62 & 1,01 & 2,38 & 310 & 38 & 15 \\ \hline
|
|
|
46 |
6,10 & 3,93 & 1,20 & 2,00 & 907 & 56 & 18 \\ \hline
|
|
|
47 |
6,50 & 3,69 & 1,30 & 9,23 & 487 & 56 & 20 \\ \hline
|
|
|
48 |
\end{tabular}
|
|
|
49 |
\end{center}
|
|
|
50 |
\caption{Hodnoty naměřené na Peltierově článku}
|
|
|
51 |
\label{Peltier}
|
|
|
52 |
\end{table}
|
|
|
53 |
|
|
|
54 |
Z těchto hodnot jsme pak vypočetli jeho účinnost, která byla bez korekce pod jedním procentem. Jak je vidět na grafu \ref{PeltierXCarnot}.
|
|
|
55 |
|
|
|
56 |
\begin{figure}
|
|
|
57 |
\begin{center}
|
|
|
58 |
\includegraphics[width=150mm]{peltier.pdf}
|
|
|
59 |
\end{center}
|
|
|
60 |
\label{PeltierXCarnot}
|
|
|
61 |
\caption{Učinnost Peltierova článku v porovnání s Carnotovým strojem za stejných podmínek}
|
|
|
62 |
\end{figure}
|
|
|
63 |
|
|
|
64 |
Při aplikování korekce na vnitřní odpor a tepelné ztráty se účinnost dostala přibližně ke 4,55\%,
|
|
|
65 |
|
| 601 |
kaklik |
66 |
\subsection{Carnotův Cyklus}
|
|
|
67 |
|
| 604 |
kaklik |
68 |
Tepelný stroj jsme zatěžovali závažím o definované hmotnosti a ze změny jeho potenciální energie jsme určili práci, kterou stoj vykonal.
|
|
|
69 |
Energii v Carnotova cyklu jsme získali výpočtem z uzavřené plochy p-V diagramu. Náš naměřený výsledek je vidět v grafu \ref{carnot}.
|
|
|
70 |
|
|
|
71 |
\begin{figure}
|
|
|
72 |
\begin{center}
|
|
|
73 |
\includegraphics[width=150mm]{carnot.pdf}
|
|
|
74 |
\caption{Práce a energie laboratorního tepelného stroje.}
|
|
|
75 |
\label{carnot}
|
|
|
76 |
\end{center}
|
|
|
77 |
\end{figure}
|
|
|
78 |
|
|
|
79 |
Při nafitování naměřených bodů výrazem $W =a* \Delta E+b$ se ukázalo, že koeficienty jsou: $a = 1.04815 \pm 0.01257$ , $b = 0.00517276 \pm 0.0008125$ Což znamená, že účinnost laboratorní aparatury je přibližně 95\%.
|
|
|
80 |
|
| 601 |
kaklik |
81 |
\section{Diskuse}
|
| 604 |
kaklik |
82 |
Při měření Peltierova článku by bylo asi vhodné použít kratší přívodní hadičky ke chladící lázni, jelikož voda se tak zbytečně ohřívá z původní teploty tání ledu a teplota studené strany článku se tak stává nestabilní.
|
| 601 |
kaklik |
83 |
|
|
|
84 |
\section{Závěr}
|
| 604 |
kaklik |
85 |
Potvrdili jsme, že účinnost Peltierova článku je značně nízká ve srovnání s Carnotovým cyklem, což opodstatňuje jeho nepoužití v elektrárnách místo parních turbín k přímému generování elektrické energie.
|
| 601 |
kaklik |
86 |
|
|
|
87 |
|
|
|
88 |
\begin{thebibliography}{99}
|
| 604 |
kaklik |
89 |
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - Tepelný stroj}. \href{http://praktika.fjfi.cvut.cz/TepelnyStroj}{http://praktika.fjfi.cvut.cz/TepelnyStroj}
|
|
|
90 |
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - Účinnost tepelného stroje}.\href{http://fyzika.fjfi.cvut.cz/Peltier}{http://fyzika.fjfi.cvut.cz/Peltier}
|
| 601 |
kaklik |
91 |
\end{thebibliography}
|
|
|
92 |
\end{document}
|