Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Details | Last modification | View Log

Rev Author Line No. Line
601 kaklik 1
\documentclass[12pt,a4paper,oneside]{article}
2
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
3
\usepackage[utf8]{inputenc}
4
\usepackage[czech]{babel}
5
\usepackage{graphicx}
6
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm
7
\topmargin -1.3cm 
8
\oddsidemargin 0cm
9
\pagestyle{empty}
10
\begin{document}
11
\title{Tepelné Stroje}
12
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz}
13
\date{2.11.2009}
14
\maketitle
15
\thispagestyle{empty}
16
\begin{abstract}
17
 
18
\end{abstract}
19
\section{Úvod}
20
\begin{enumerate}
604 kaklik 21
\item Zkalibrujte tlakoměr, zkontrolujte čidlo pro odečítání polohy pístu.
22
\item rozeberte nastíněný pracovní cyklus, popište jeho jednotlivé fáze v p - V diagramu.
23
\item Proveďte opakovaně popsaný cyklus s různými závažími. Získejte pro každé měření plochu uzavřenou křivkami v p-V diagramu a spočítejte rozdíl potenciálních energií pro dané závaží. Vynášejte obě hodnoty do grafu, výsledné hodnoty proložte přímkou. $W =a* \Delta E+b$ 
601 kaklik 24
\end{enumerate}
25
 
26
\section{Postup měření}
27
\subsection{Měření účinnosti Peltierova článku}
28
 
604 kaklik 29
Aparaturu jsme zapojili podle zadání tak, aby bylo možné meřit elektricky přikon do zahřívacího odporu i výkon dodávaný do zátěže  Peltierovým článkem.
601 kaklik 30
 
604 kaklik 31
Po uvedení přístrojů do provozu měření probýhalo, tak, že jsme nastavili teplotu horké lázně a při odpojené zátěži počkali, až se ustálí. Následně jsme odečetli napětí, na Peltierově článku. A zátěž zapojili, teplotu horké lázně bylo nyní potřeba dorovnat na teplotu při odpojené zátěži, aby bylo možné určit vnitřní odpor měřeného článku a tepelný výkon, který neprochází přímo aktivní oblastí. Naměřená data jsou uvedena v tabulce \ref{Peltier} kde každý druhý řádek odpovídá připojené zátěži R = 2 Ohm. 
32
 
33
\begin{table}[htbp]
34
\begin{center}
35
\begin{tabular}{|c|c|c|c|c|c|c|}
36
\hline
37
$U_{h} [V]$ & \% & $I_{h} [A]$ & \% & $U_{sr}$ [mV] & $T_h [^\circ C]$ & $T_c [^\circ C]$\\ \hline
38
2,02 & 2,38 & 0,40 & 6,00 & 139,9 & 13 & 7 \\ \hline
39
2,40 & 2,00 & 0,47 & 5,11 & 84,9 & 13 & 7 \\ \hline
40
2,40 & 2,00 & 0,48 & 5,00 & 169,1 & 15 & 7,5 \\ \hline
41
2,70 & 8,89 & 0,54 & 4,44 & 101,9 & 15 & 7,5 \\ \hline
42
4,00 & 6,00 & 0,78 & 3,08 & 410 & 27 & 9 \\ \hline
43
4,50 & 5,33 & 0,86 & 2,79 & 236 & 27 & 10 \\ \hline
44
5,00 & 4,80 & 1,00 & 2,40 & 633 & 38 & 11 \\ \hline
45
5,20 & 4,62 & 1,01 & 2,38 & 310 & 38 & 15 \\ \hline
46
6,10 & 3,93 & 1,20 & 2,00 & 907 & 56 & 18 \\ \hline
47
6,50 & 3,69 & 1,30 & 9,23 & 487 & 56 & 20 \\ \hline
48
\end{tabular}
49
\end{center}
50
\caption{Hodnoty naměřené na Peltierově článku}
51
\label{Peltier}
52
\end{table}
53
 
54
Z těchto hodnot jsme pak vypočetli jeho účinnost, která byla bez korekce pod jedním procentem. Jak je vidět na grafu \ref{PeltierXCarnot}.
55
 
56
\begin{figure}
57
\begin{center}
58
\includegraphics[width=150mm]{peltier.pdf} 
59
\end{center}
60
\label{PeltierXCarnot}
61
\caption{Učinnost Peltierova článku v porovnání s Carnotovým strojem za stejných podmínek}
62
\end{figure}
63
 
64
Při aplikování korekce na vnitřní odpor a tepelné ztráty se účinnost dostala přibližně ke 4,55\%, 
65
 
601 kaklik 66
\subsection{Carnotův Cyklus}
67
 
604 kaklik 68
Tepelný stroj jsme zatěžovali závažím o definované hmotnosti a ze změny jeho potenciální energie jsme určili práci, kterou stoj vykonal.
69
Energii v Carnotova cyklu jsme získali výpočtem z uzavřené plochy p-V diagramu. Náš naměřený výsledek je vidět v grafu \ref{carnot}.
70
 
71
\begin{figure}
72
\begin{center}
73
\includegraphics[width=150mm]{carnot.pdf}  
74
\caption{Práce a energie laboratorního tepelného stroje.}
75
\label{carnot}
76
\end{center}
77
\end{figure}
78
 
79
Při nafitování naměřených bodů výrazem $W =a* \Delta E+b$ se ukázalo, že koeficienty jsou: $a = 1.04815 \pm 0.01257$ , $b = 0.00517276 \pm 0.0008125$ Což znamená, že účinnost laboratorní aparatury je přibližně 95\%.
80
 
601 kaklik 81
\section{Diskuse}
604 kaklik 82
Při měření Peltierova článku by bylo asi vhodné použít kratší přívodní hadičky ke chladící lázni, jelikož voda se tak zbytečně ohřívá z původní teploty tání ledu a teplota studené strany článku se tak stává nestabilní.  
601 kaklik 83
 
84
\section{Závěr}
604 kaklik 85
Potvrdili jsme, že účinnost Peltierova článku je značně nízká ve srovnání s Carnotovým cyklem, což opodstatňuje jeho nepoužití v elektrárnách místo parních turbín k přímému generování elektrické energie.  
601 kaklik 86
 
87
 
88
\begin{thebibliography}{99}
604 kaklik 89
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - Tepelný stroj}. \href{http://praktika.fjfi.cvut.cz/TepelnyStroj}{http://praktika.fjfi.cvut.cz/TepelnyStroj}
90
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - 	Účinnost tepelného stroje}.\href{http://fyzika.fjfi.cvut.cz/Peltier}{http://fyzika.fjfi.cvut.cz/Peltier}
601 kaklik 91
\end{thebibliography}
92
\end{document}