Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 1005 | Rev 1010 | Go to most recent revision | Details | Compare with Previous | Last modification | View Log

Rev Author Line No. Line
991 kaklik 1
\documentclass[12pt,a4paper,oneside]{report}
975 kaklik 2
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
1001 kaklik 3
\usepackage[english,czech]{babel}
930 kaklik 4
\usepackage{array}
5
\usepackage[pdftex]{graphicx}
975 kaklik 6
\usepackage{pdfpages}
991 kaklik 7
\usepackage{comment}
1001 kaklik 8
\usepackage{amsmath}
996 kaklik 9
\usepackage{url}
930 kaklik 10
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
11
\usepackage{color}
1001 kaklik 12
\usepackage{dirtree}
930 kaklik 13
 
997 kaklik 14
% vzdy trash aux files potom latex, bibtex bakalarka.aux, potom makeglossaries bakalarka.glo (z command line) potom latex
15
\usepackage[nonumberlist,toc,numberedsection=autolabel,shortcuts]{glossaries} % list of acronyms
16
\makeglossaries
991 kaklik 17
 
997 kaklik 18
\input{glossaries}
1001 kaklik 19
 
930 kaklik 20
\textheight     230.0mm
21
\textwidth      155.0mm 
22
%\topmargin        0.0mm
23
\topmargin      -20.0mm
24
\oddsidemargin    0.0mm
25
\parindent        0.0mm
1001 kaklik 26
\linespread{1.0}
930 kaklik 27
 
1001 kaklik 28
 
930 kaklik 29
\newcommand{\vsp}[1]{\vspace{#1mm}}
30
 
998 kaklik 31
\hyphenation{LASER}
32
 
930 kaklik 33
\begin{document}
991 kaklik 34
\pagenumbering{roman}
35
 
930 kaklik 36
\thispagestyle{empty}
37
 
38
\begin{center} 
39
  \extrarowheight 1.5ex
40
  \begin{tabular}{c} 
41
    \textbf{\Large České vysoké učení technické v Praze} \\
42
    \textbf{\Large Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská} \\
43
    \textbf{\Large Katedra fyzikální elektroniky}  
44
  \end{tabular}
45
\vsp{60}
46
 
47
\textbf{\Large Bakalářská práce}
48
\bigskip
49
 
50
\textbf{\LARGE Jakub Kákona}
51
\vfill
52
 
53
\textbf{\large Praha -- 2012} \\
54
\textcolor{red}{\small Vzor titulní strany na pevných deskách} \\
995 kaklik 55
 
930 kaklik 56
\end{center}
57
 
58
\pagebreak
59
\setcounter{page}{1}
60
\thispagestyle{empty}
61
 
62
\begin{center} 
63
  \extrarowheight 1.5ex
64
  \begin{tabular}{c} 
65
    \textbf{\Large České vysoké učení technické v Praze} \\
66
    \textbf{\Large Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská} \\
67
    \textbf{\Large Katedra fyzikální elektroniky}  
68
  \end{tabular}
1001 kaklik 69
 
70
	\vspace{1.5cm}
71
	\begin{figure}[ht] 
72
		\begin{center}	
73
		\includegraphics[width=3cm]{logo.png}
74
		\end{center}
75
	\end{figure} 
76
	\vspace{1.5cm}
930 kaklik 77
 
1001 kaklik 78
 
930 kaklik 79
\textbf{\Huge Vysílač pro laserový dálkoměr}
1001 kaklik 80
%\textbf{\Huge Laser transmitter for miniature rangefinder}
930 kaklik 81
\bigskip
82
 
83
\textbf{\Large Bakalářská práce}
84
\end{center}
85
\vfill
86
 
87
\extrarowheight 0.75ex
88
\begin{tabular}{>{\large}l>{\large}l}
89
Autor práce: & \textbf{Jakub Kákona} \\
976 kaklik 90
Školitel:    & \textbf{Prof. Ing. Ivan Procházka, DrSc.} \\
1006 kaklik 91
Konzultanti:  & \textbf{Prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc.} \\
92
			& \textbf{Doc. Ing. Václav Kubeček, DrSc.} \\
930 kaklik 93
Školní rok:  & \textbf{2011/2012} 
94
\end{tabular}
95
\vsp{0}
96
 
97
\pagebreak
98
 
99
\mbox{}
100
\vfill
101
 
102
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem
103
uvedl veškerou použitou literaturu.
104
\vsp{10}
105
 
106
\noindent
995 kaklik 107
\quad \hfill  \qquad \\
108
Praha, 9.7.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad
930 kaklik 109
\par
110
\vsp{5}
1001 kaklik 111
\pagebreak
930 kaklik 112
 
1001 kaklik 113
\includepdf[pages={1,2},landscape=false]{zadavaci_list.pdf}
114
 
976 kaklik 115
\begin{abstract}
1001 kaklik 116
Práce se zabývá prověřením možnosti použití diodově čerpaného pevnotlátkového laserového modulu generujícího výstupní záření 532nm, jako laserového vysílače vhodného, pro miniaturní laserový dálkoměr. Tyto laserové moduly jsou běžně používány v zelených laserových ukazovátkách, proto jsou velmi dobře dostupné na rozdíl od polovodičových laserových diod pro tyto vlnové délky. 
976 kaklik 117
 
1001 kaklik 118
\textbf{Klíčová slova:} DPSSFD, laserový vysílač, laserový dálkoměr, zelené ukazovátko, 532nm.  
976 kaklik 119
 
1001 kaklik 120
\end{abstract}
976 kaklik 121
 
1001 kaklik 122
%\begin{keyword}[class=AMS]
123
%\kwd[Primary ]{60K35}
124
%\kwd{60K35}
125
%\kwd[; secondary ]{60K35}
126
%\end{keyword}
976 kaklik 127
 
1001 kaklik 128
\selectlanguage{english}%
129
\begin{abstract}
130
This thesis is aimed on investigation of use an diode pumped solid state frequency doubled laser module as LASER transmitter for miniature laser range finder. This module is widely used in green laser pointers. Because of this it is easily available in oposition to semiconductor laser diodes for this wavelenghts.  
976 kaklik 131
 
1001 kaklik 132
\textbf{Keywords:} DPSS module, green laser pointer, laser range finder, miniature laser rangefinder construction, laser diode pulser circuit.
976 kaklik 133
\end{abstract}
1001 kaklik 134
\selectlanguage{czech}%
976 kaklik 135
 
136
\newpage
137
 
931 kaklik 138
\tableofcontents
942 kaklik 139
\newpage
930 kaklik 140
 
1001 kaklik 141
\pagebreak
142
\listoffigures
143
\pagebreak
144
\listoftables
145
\pagebreak
976 kaklik 146
 
991 kaklik 147
\section*{Zadání}
148
\pagenumbering{arabic}
149
 
997 kaklik 150
Cílem práce je prověřit možnost použití diodově čerpaného pevnolátkového laserového modulu v aplikaci laserového vysílače vhodného pro \gls{TOF} měření vzdálenosti (výšky oblačnosti).
930 kaklik 151
 
987 kaklik 152
Práce bude realizována v několika krocích:
931 kaklik 153
 
987 kaklik 154
\begin{itemize}
1001 kaklik 155
\item Změření skutečných parametrů laserových modulů.
987 kaklik 156
\item Návrh metody použití laserového modulu.
1001 kaklik 157
\item Konstrukce řídící elektroniky pro modulátor laserového vysílače. 
987 kaklik 158
\item Změření dosažených parametrů.  
159
\end{itemize}
160
 
161
V prvním kroku bude rozebrána konstrukce laserového modulu a ověřen princip jeho činnosti společně s rozborem průměrných parametrů modulů.
162
 
163
Po změření parametrů laserů bude možné rozhodnout o vhodnosti a konkrétním způsobu použití laserového modulu v laserovém dálkoměru. 
164
 
165
Následně je nutné zkonstruovat vhodný řídící obvod čerpací diody modulu, tak aby bylo možné modul využít pro zvolenou aplikaci. 
166
 
988 kaklik 167
V poslední části budou změřeny dosažené parametry  
987 kaklik 168
 
988 kaklik 169
Cílem použití konstruovaného laserového vysílače je měření výšky základny oblačnosti, respektive měření
170
výškového profilu hustoty kondenzující vody v atmosféře. Takto získané údaje mají být využity jako vstupní data řídícího systému automatického robotického teleskopu určeného pro astronomická pozorování. Primárním cílem využití těchto dat, je zabezpečení systému dalekohledu před poškozením sněhem/deštěm. 
1001 kaklik 171
V některých oblastech nasazení takto automatizovaných dalekohledů mohou být také problémem prachové bouře (Chile, Austrálie, Sahara) nebo extrémní teploty (Sibiř, Afrika). 
988 kaklik 172
 
1001 kaklik 173
Vzhledem k těmto faktům, kdy se jedná převážně o pozemní jevy  odehrávající se ve výškách menších, než cca 1km nad povrchem, není potřebné aby laserový vysílač umožňoval měření na delší vzdálenosti.
988 kaklik 174
 
987 kaklik 175
\newpage
176
 
177
 
991 kaklik 178
\chapter{Úvod}
931 kaklik 179
 
970 kaklik 180
Laserový dálkoměr je zařízení, které je schopno měřit vzdálenost objektu odrážejícího záření optických vlnových délek. Tyto objekty mohou být velmi různého charakteru a dálkoměr je pak v principu schopen měřit pevné, kapalné nebo i plynné struktury, případně i jejich kombinace.   
931 kaklik 181
 
932 kaklik 182
Možnosti jeho aplikace jsou proto velmi rozsáhlé od zaměřování a mapování topografie terénu přes vytváření přesných tvarových modelů malých předmětů až po jeho použití v meteorologii, nebo pro vojenské aplikace.  
931 kaklik 183
 
993 kaklik 184
\section{Principy měření vzdálenosti}
931 kaklik 185
 
988 kaklik 186
Základním principem laserových dálkoměrů je změření nějaké vlastnosti signálu odraženého od předmětu vůči známým parametrům signálu vyzářeného vysílačem. Existuje k tomu několik používaných metod.
931 kaklik 187
 
188
\begin{itemize}
189
\item Měření geometrického posunu stopy laseru na předmětu
190
\item Měření fázového posunu přijímaného a vysílaného signálu
997 kaklik 191
\item Měření časového zpoždění vyslaného a odraženého fotonu \gls{TOF}. 
931 kaklik 192
\end{itemize}
193
 
993 kaklik 194
\subsection{Triangulační metoda}
931 kaklik 195
 
997 kaklik 196
Tato metoda měření je založena na geometrické vlastnosti světelného paprsku - světlo se v homogenním prostředí šíří přímočaře. Toho lze využít tak, že použijeme-li zdroj světla, který vydává málo rozbíhavý světelný paprsek  \acrshort{LASER} a pod určitým úhlem vůči ose pozorovatele jej budeme promítat na předmět, tak pozorovatel bude mít světelnou stopu v různých bodech zorného pole podle vzdálenosti pozorovaného předmětu. 
931 kaklik 197
 
987 kaklik 198
Tato metoda, je velice snadná a proto existuje mnoho realizací od amatérských konstrukcí až po profesionální výrobky. Obvykle jsou tímto způsobem řešeny 3D skenery malých předmětů, jako jsou historické vázy, sochy, nebo jiná umělecká díla, která je vhodné tvarově zdokumentovat. Skener pak pro urychlení procesu nepoužívá pouze jeden světelný bod, který laser obvykle produkuje, ale použita  cylindrická čočka, která svazek rozšíří do roviny ve směru řezu předmětu (laser-sheet). V tomto uspořádání pak stačí s laserem, nebo promítacím zrcátkem hýbat pouze v jedné ose, pro kompletní 3D obraz objektu. 
931 kaklik 199
 
997 kaklik 200
Ke snímání obrazu je v tomto případě obvykle využíván maticový snímač - \acrshort{CCD}, nebo \acrshort{CMOS} sensor. A metoda funguje pouze v rozsahu vzdáleností daných úhlem ve kterém se laser na předmět promítá a také úhlovou velikostí zorného pole snímače. 
931 kaklik 201
 
952 kaklik 202
Z praktických důvodů a požadavků na přesnost měření je tato metoda využívána pouze v rozsahu několika centimetrů až několika metrů.  
931 kaklik 203
 
993 kaklik 204
\subsection{Fázová metoda}
931 kaklik 205
 
933 kaklik 206
U této metody je již vyžívána samotná vlastnost světla, že se prostorem šíří pouze omezenou rychlostí. A měření je prováděno tak, že vysílač vysílá určitým způsobem periodicky modulovaný signál, který se odráží od předmětu a dopadá na intenzitní detektor, který umožňuje jeho časovou korelaci s modulovaným odchozím signálem.  
931 kaklik 207
 
976 kaklik 208
Výsledkem měření tedy je fázové zpoždění odpovídající určité vzdálenosti. Očekávaným problémem této metody ale je fakt, že způsob modulace přímo ovlivňuje měřený rozsah tj. měření vzdálenosti je možné pouze na rozsahu jedné periody modulace. A vzhledem k tomu, že měřená vzdálenost není obvykle dopředu známa, tak je potřeba aby vysílač umožňoval mnoho způsobů modulace vysílaného svazku. 
931 kaklik 209
 
949 kaklik 210
Další komplikací pak je požadavek na dobrou reflexivitu měřeného předmětu, protože fázový detektor potřebuje ke své správné funkci dostatečný odstup signálu od šumu.  
931 kaklik 211
 
952 kaklik 212
Metoda se proto obvykle využívá pro měření vzdáleností v malém rozsahu řádově desítky metrů a méně. Typickým příkladem využití této měřící metody jsou kapesní stavební dálkoměry používané jako náhrada klasických svinovacích metrů. 
931 kaklik 213
 
952 kaklik 214
Tato fázová metoda má ještě další variaci a to tu, že jako modulaci signálu je možné v určitých podmínkách využít samotnou vlnovou strukturu světla. A vysílaný i od předmětu odražený svazek nechat interferovat na maticovém snímači. Výsledná interference je pak velmi citlivá na vzájemný fázový posun obou svazků ve zlomcích vlnové délky. 
933 kaklik 215
 
216
Tím lze dosáhnout velmi velkého prostorového rozlišení ve smyslu měření změn vzdálenosti až na atomární úroveň tedy desítky až jednotky nanometrů. Tento princip je pak využíván ve specializovaných aplikacích, jako jsou velmi přesné obráběcí automaty, AFM mikroskopy, detektory gravitačních vln, nebo špionážní zařízení měřící zvukem vybuzené vibrace okenních výplní. 
217
 
218
 
997 kaklik 219
\subsection{Měření doby šíření (ToF) }
931 kaklik 220
 
987 kaklik 221
Další metodou, kterou můžeme využít pro měření vzdálenosti na základě známé a konečné rychlosti šíření světla, je změření doby šíření určitého balíku fotonů, který vygenerujeme vysílačem a následně po odrazu od měřeného objektu detekujeme v detektoru. Změřená doba šíření pak odpovídá dvojnásobku vzdálenosti mezi vysílačem a měřeným předmětem. 
931 kaklik 222
 
933 kaklik 223
\begin{equation}
224
 d = \frac{ct}{2n}
225
\end{equation}
931 kaklik 226
 
987 kaklik 227
Kde $c$ je rychlost šíření elektromagnetického záření ve vakuu, $n$ je index lomu prostředí a $t$ je změřená doba šíření. Veličina $d$ je pak vzdálenost předmětu, kterou potřebujeme změřit.
931 kaklik 228
 
1001 kaklik 229
Při měření se tak předpokládá homogenní prostředí ve kterém se světlo šíří, nebo alespoň prostředí o nějaké známé efektivní hodnotě indexu lomu. Pokud dále předpokládáme prostředí bez rozptylu a absorpce. S tím, že celý laserový signál zasáhne kompaktní měřený objekt, tak zpětně odražený počet fotonů může být přibližně vyjádřen rovnicí (\ref{radarova_rovnice}). 
931 kaklik 230
 
947 kaklik 231
\begin{equation}
988 kaklik 232
 N \approx E \eta \frac{1}{R^2}r
947 kaklik 233
\label{radarova_rovnice}
234
\end{equation}
235
 
948 kaklik 236
Kde
237
 
238
\begin{description}
988 kaklik 239
\item[$N$] - počet detekovaných fotoelektronů.
240
\item[$E$] - energie ve vyslaném laserovém pulzu.
241
\item[$\eta$] - koeficient celkové optické optické účinnosti přístroje.
242
\item[$R$] - vzdálenost cíle.
243
\item[$r$] - označuje efektivní reflektivitu cíle.
949 kaklik 244
\end{description}
947 kaklik 245
 
997 kaklik 246
Dále vzhledem k tomu, že pro větší vzdálenosti je pravděpodobnost zachycení zpětně odraženého fotonu malá, tak jsou využívány různé techniky pro zlepšení poměru \acrshort{SNR}. Často jde o metody statického zpracování nebo o lock-in měření.   
949 kaklik 247
 
997 kaklik 248
Tato metoda má vzhledem k předchozím podstatnou výhodou především v tom, že její princip umožňuje změřit vzdálenosti v obrovském rozsahu a přitom neklade (díky pokročilým možnostem zpracování) vysoké nároky na odstup signálu od šumu. Běžně se proto využívá například pro měření a následné výpočty korekcí drah družic, nebo i měření podélných parametrů optických komunikačních vláken, kde je metoda známa, jako \acrshort{TDR}.  
987 kaklik 249
Možnosti aplikace metody měření doby šíření jsou tak rozsáhlé, že z ní vychází i další přistroje, jako radiolokátory nebo echolokátory. 
933 kaklik 250
 
997 kaklik 251
V principu existují dvě možné varianty implementace \gls{TOF} metody měření vzdálenosti, které se liší způsobem zpracování signálu. První je měření časového průběhu intenzity odraženého signálu z prostředí před vysílačem. Využívá se při tom rychlý intenzitní detektor a vzorkovací obvod, který v intervalech odpovídajících časovému rozlišení přístroje periodicky vzorkuje signál z detektoru. Velkou výhodou tohoto přístupu je, že i z jediného výstřelu laseru je možné získat poměrně značné množství informací.
988 kaklik 252
Problémem ale je požadavek na velký špičkový výstupní výkon laseru (řádově stovky Wattů), který může značně snížit bezpečnost provozu zařízení. Nezanedbatelné jsou zároveň také požadavky na velkou vstupní aperturu detekčního teleskopu, která je obvykle řádově desítky cm. 
1001 kaklik 253
Používá se proto i méně náročná implementace, která využívá kvantovou povahu světla a detektorem jsou detekovány jednotlivé odražené fotony, což umožňuje podstatně snížit nároky na špičkový výstupní výkon i na sběrnou plochu detektoru. Nevýhodou ale je nutnost opakovat mnoho měření k získání několika tisíc až stovek tisíc hodnot, které je pak možné statisticky zpracovat. Podstatnou výhodou této metody ale je fakt, že je možné ji aplikovat i na extrémní vzdálenosti, kde i původní vícefotonová implementace již z principiálních důvodů selhává (respektive konverguje k této jednofotonové variantě) \cite{CTU_reports}.       
988 kaklik 254
 
973 kaklik 255
Tato práce je proto zaměřena právě na tento princip měření.
947 kaklik 256
 
972 kaklik 257
\section{Požadavky na pulsní laserový vysílač}
931 kaklik 258
 
988 kaklik 259
Protože laserový vysílač může mít různé specifické parametry podle účelu jeho použití, tak se následující kapitola týká parametrů vysílače určeného k měření oblačnosti.   
973 kaklik 260
 
972 kaklik 261
\subsection{Vlnová délka záření}
262
 
988 kaklik 263
Vhodná vlnová délka výstupního záření laserového vysílače záleží na mnoha faktorech, jako je například absorpce v médiu vyplňujícím prostor mezi vysílačem a detekovaným předmětem, nebo i spektrální odrazivost měřeného objektu. Pro uvažovanou modelovou aplikaci měření výšky a mohutnosti oblačnosti jsou vhodné krátké vlnové délky z optického oboru elektromagnetického záření. Je to dáno vlastnostmi atmosféry, která dobře propouští vlnové délky z oblasti viditelného spektra. Viz. obr. \ref{atmosfera_ztraty}.
933 kaklik 264
\begin{figure}[htbp]
265
\includegraphics[width=150mm]{./img/atmospheric_absorption.png}
988 kaklik 266
\caption{Závislost transmisivity čisté atmosféry na vlnové délce záření}
267
\label{atmosfera_ztraty}
933 kaklik 268
\end{figure} 
269
 
997 kaklik 270
Ovšem vzhledem k tomu, že na krátkých vlnových délkách směrem k \acrshort{UV} oblasti strmě stoupá vliv nežádoucího Rayleighova rozptylu (rovnice \ref{Raylengh}), který omezuje použitelný dosah měření. Tak je vhodné použít střední vlnovou délku optického záření, ze zelené oblasti spektra. Která relativně dobře prochází čistou atmosférou.
988 kaklik 271
 
272
\begin{equation}
273
\kappa _R (\lambda) =  K \frac{1}{\lambda ^4}
274
\label{Raylengh}
275
\end{equation}
276
\begin{description}
277
\item[$\kappa _R (\lambda)$] - extinkční koeficient Rayleihova rozptylu. 
278
\item[$K$] je parametr závisející na typech plynů v prostředí a jejich parciálních tlacích.
991 kaklik 279
\end{description}
988 kaklik 280
 
998 kaklik 281
Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův díky vlivu geometrie částic. Naměřená závislost ze zdroje \cite{snih_vlocky} je uvedena na obrázku \ref{odrazivost_mraky}.
988 kaklik 282
 
993 kaklik 283
\begin{figure}[htbp]
284
\includegraphics[width=150mm]{./img/grafy/vlocky_snih.jpg}
995 kaklik 285
\caption{Běžná závislost reflektance vodních oblaků v atmosféře. Barevnými křivkami je pak znázorněna reflektance sněhu.}
286
\label{odrazivost_mraky}
993 kaklik 287
\end{figure}
288
 
972 kaklik 289
\subsection{Délka výstupního světelného impulzu}
933 kaklik 290
 
998 kaklik 291
V případě, že nás zajímá metoda založená na měření doby šíření, tak od laserového vysílače budeme také požadovat, aby umožňoval generovat krátké časové impulzy. Což je důležité kvůli lepšímu časovému rozlišení při měření a následnému lepšímu prostorovému rozlišení při měření vzdálenosti. Je to dáno tím, že v impulzu je obvykle vysláno velké množství fotonů ale zpátky v detektoru je detekován jeden. A v případě dlouhého impulzu pak nejsme schopni určit z které části impulzu nám detekovaný foton přišel. 
931 kaklik 292
 
933 kaklik 293
Pro případ měření výšky základny oblačnosti, která sama o sobě nemá příliš strmý přechod je zbytečné měřit s přesností lepší, než řádově metry. Proto stačí od laserového vysílače požadovat délky pulzů kratší, než stovky nanosekund.
931 kaklik 294
 
972 kaklik 295
\subsection{Energie impulzu}
931 kaklik 296
 
998 kaklik 297
Energie výstupního impulzu je ideálně co největší, aby bylo dosaženo vysoké pravděpodobnosti zachycení některého zpětně odraženého fotonu v každém měření. Ale vzhledem k tomu, že je třeba brát ohled i na bezpečnostní rizika takového systému, tak je potřeba se držet bezpečných úrovní pro intenzity elektromagnetického záření.  
933 kaklik 298
 
988 kaklik 299
Vysílač tedy musí být konstruovaný tak, aby výstupní svazek (který bude v našem případě směřovat svisle do atmosféry) měl dostatečně malou hustotu energie, aby nebyla nebezpečná pro letecký provoz a ideálně ani pro případné živočichy pohybující se nad laserovým měřičem. 
973 kaklik 300
 
987 kaklik 301
\subsection{Divergence a parametry svazku ve vzdálené zóně}
972 kaklik 302
 
988 kaklik 303
Během vygenerování balíku fotonů laserovým vysílačem,  mají na prostorové rozložení energie v pulzu vliv různé asymetrie laserové dutiny, rezonátoru a apertury. Důsledkem obvykle je, jiný než gaussovský příčný profil svazku. A také vlivem konečného rozměru výstupní apertury i nenulová rozbíhavost svazku. Vzhledem k tomu, že svazek je takto modifikován primárně difrakčními jevy, tak je smysluplné zkoumat profil svazku hlavně ve vzdálené zóně. Avšak existuje difrakční limit minimální divergence svazku na apertuře konečného průměru, který lze vyjádřit vztahem \ref{difrakcni_limit}. 
304
 
305
\begin{equation}
306
\theta = \frac{2 \lambda}{\pi w_0} 
307
\label{difrakcni_limit}
308
\end{equation}
1002 kaklik 309
\begin{description}
310
\item[$\theta$] - divergence svazku.
311
\item[$\lambda$] - vlnová délka záření.
312
\item[$w_0$] - poloměr nejužšího místa svazku.  
313
\end{description}
972 kaklik 314
 
988 kaklik 315
Pro laserový vysílač používaný k měření oblačnosti je však podstatné, že pokud předpokládáme velikost oblaku minimálně stejnou, jako průměr svazku v dané výšce, tak počet odražených fotonů není závislý na divergenci svazku výstupního záření (platí vztah \ref{radarova_rovnice}). 
997 kaklik 316
Větší divergence svazku však vyžaduje stejný \acrshort{FOV} na teleskopu přijímače, což komplikuje dosažení dobrého poměru \acrshort{SNR}.  
973 kaklik 317
 
988 kaklik 318
\subsection{ Nejistota spouštění (Trigger jitter)}
987 kaklik 319
 
988 kaklik 320
Nejistota spuštění je časový parametr, který určuje velikost intervalu během kterého může po náhodném čase od sepnutí laseru dojít k vygenerování světelného impulzu. Skutečnost, že tato doba není striktně konstantní je dána mimo jiné například tím, že v laserovém oscilátoru vzniká stimulovaný světelný impulz na základě prvního uvolněného spontánního fotonu, k jehož uvolnění dochází v náhodném čase. 
987 kaklik 321
 
988 kaklik 322
Pro jednoduchost konstrukce laserového vysílače je výhodné, pokud laser generuje impulsy se známým zpožděním, nebot pak není nutné měřit  přesnou dobu, kdy vygenerovaný balík fotonů ve skutečnosti opustil vysílač. Vzhledem k plánovanému použití vysílače, je asi rozumné požadovat aby jitter spuštění byl maximálně srovnatelný s generovanou délkou pulsu.
997 kaklik 323
Tento požadavek by byl nejlépe splnitelný pro polovodičový diodový laser. Ale vzhledem ke komplikovanější konstrukci \gls{DPSS} modulu není úplně zřejmé, zda tohoto stavu je možné dosáhnout.      
988 kaklik 324
 
993 kaklik 325
\chapter{Rozbor problému}
326
 
952 kaklik 327
\section{Druhy modulovatelných laserů}
933 kaklik 328
 
988 kaklik 329
V dnešní době existuje mnoho typů laserů. Avšak pouze malá část z nich je vhodná pro použití v laserových dálkoměrech. Omezením často bývají rozměry aparatury, hmotnost, pořizovací cena, provozní podmínky a odolnost při manipulaci.
933 kaklik 330
 
951 kaklik 331
\subsection{Polovodičový diodový LASER}
332
 
995 kaklik 333
Polovodičové laserové diody, jsou nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální.  Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserových diod v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením.\cite{LD_zelene} Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká. 
951 kaklik 334
 
943 kaklik 335
\subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické}
931 kaklik 336
 
997 kaklik 337
Jde o konstrukci laseru, který jako aktivního prostředí využívá pevnolátkový krystal čerpaný polovodičovou diodou. V rezonátoru laseru je zároveň umístěn konverzní krystal, který díky nelineárním optickým jevům umožňuje generovat druhou harmonickou frekvenci základní vlnové délky generované aktivním prostředím. Toto konstrukční uspořádání je známo jako \gls{DPSSFD}.
931 kaklik 338
 
999 kaklik 339
\section{Metody generace krátkých impulzů}
997 kaklik 340
Pro měření vzdálenosti metodou \gls{TOF} je klíčové aby vysílač mohl generovat krátké světelné impulzy. Obvykle se toho dosahuje několika různými metodami. 
931 kaklik 341
 
999 kaklik 342
\subsection{Volně běžící pulzní režim (PCW)}
973 kaklik 343
 
344
Volně běžící laser je základní metodou, jak se pokusit generovat krátký laserový puls. Princip spočívá v pulzně modulovaném čerpání aktivního prostředí. Laser se pak chová tak, že v době kdy je čerpání pod prahovou úrovní, tak nedochází ke generování laserového záření. S rostoucí intenzitou čerpání (na náběžné hraně čerpacího pulsu) se však laser postupně dostává přes prahovou úroveň a nejdříve generuje sled krátkých impulzů o intenzitě vyšší, než je ustálený kontinuální režim do kterého tyto pulzy postupně konvergují.
345
Po skončení čerpacího pulzu (sestupná hrana) dochází k postupnému exponenciálnímu snižování výstupní intenzity vlivem nenulové doby života fotonů v rezonátoru.
346
 
997 kaklik 347
Toto chování je důsledkem, rychlostních rovnic popsaných v odstavci \ref{rychlostni_rovnice}. 
973 kaklik 348
 
999 kaklik 349
\subsection{Q spínání}
973 kaklik 350
V tomto, režimu je krátký impulz generován tak, že optickému rezonátoru je nejdříve uměle snížena jakost tak, aby nemohlo dojít ke stimulované emisi fotonů, jako je tomu za běžného provozu rezonátoru. Následně je aktivní prostředí laseru načerpáno energií z vnějšího zdroje a v okamžiku nasycení je Q rezonátoru skokově zvýšeno. Tím dojde k definované stimulované emisi přes celou délku aktivního prostředí. A k vygenerování impulsu s vysokou intensitou záření a energií koncentrovanou v čase. Délka takto vygenerovaného impulzu se pohybuje v řádu ns.   
933 kaklik 351
 
1003 kaklik 352
\subsection{Synchronizace módů (Mode-locking)}
947 kaklik 353
 
952 kaklik 354
Mode-locking je dalším vylepšením Q spínaného režimu a generace krátkého impulzu záření se zde dosahuje sesynchronizováním mnoha podélných módů v optickém rezonátoru tak, že je vždy vybrán pouze mód s největší energií.  Metoda je obvykle složitější, protože klade větší nároky na parametry spínače umístěného v rezonátoru ale je možné tak dosáhnout impulzů se sub-nanosekundovou délkou. 
947 kaklik 355
 
999 kaklik 356
\subsection{Spínání ziskem (gain switching)}
952 kaklik 357
 
973 kaklik 358
Poslední známou možností, jak se pokusit laserem generovat krátký světelný impulz je spínání ziskem. Jeho princip je v nastavení pracovního bodu laseru tak, aby úroveň čerpání byla dlouhodobě těsně pod prahem laserové generace.
970 kaklik 359
 
973 kaklik 360
Následně je pak v případě požadavku na vygenerování krátkého impulzu čerpání skokově zvýšeno na maximální úroven a v okamžiku vzniku impulzu naopak opět sníženo pod prahovou úroveň. Výsledkem je vygenerování jednoho laserového impulsu, který je sice delší, než v případě Q spínání, ale má lepší parametry než impulz vygenerovaný volně běžícím režimem.   
361
 
1003 kaklik 362
\section{Fyzikální model laserového vysílače}
943 kaklik 363
 
973 kaklik 364
K zachycení dějů v aktivním prostředí je zajímavé pokusit se o numerické namodelování laseru. Vzhledem, tomu, že jde převážně o materiálové a těžko měřitelné jevy je přesné modelování obtížné, přesto ale bude  uvedeno několik základních postupů, které mohou tento problém řešit.   
943 kaklik 365
 
999 kaklik 366
\subsection{Rychlostní rovnice} 
973 kaklik 367
\label{rychlostni_rovnice}
368
 
1005 kaklik 369
Rychlostní rovnice jsou základním matematickým popisem dějů v laserovém systému.  Jde o soustavu diferenciálních rovnic, která popisuje inverzi populace kvantových stavů v aktivním krystalu a hustotu generovaných fotonů. Pro případ čtyř-hladinového kvantového systému, kterým je například aktivní prostředí \acrshort{Nd:YAG}, nebo \acrshort{Nd:YVO} nabývají tvaru \ref{rate_equ_n}, \ref{rate_equ_pho}.    
973 kaklik 370
 
1003 kaklik 371
\begin{eqnarray}
372
\frac{\partial n_2}{\partial t} &=& -n_2 c \sigma \phi  - \frac{n_2}{\tau _f} + W_p (n_0 - n_2) 
373
\label{rate_equ_n} \\
374
\frac{\partial \phi}{\partial t} &=& c \sigma \phi n - \frac{\phi}{\tau _c} + S_1 .
375
\label{rate_equ_pho}
376
\end{eqnarray}
1001 kaklik 377
 
1003 kaklik 378
Význam jednotlivých proměnných je následující:
1001 kaklik 379
 
1002 kaklik 380
\begin{description}
1003 kaklik 381
\item[$n_2$] - .
382
\item[$n_0$] - .
383
\item[$W_p$] - rychlost čerpání do vyšších kvantových stavů [$s^{-1}$].
384
\item[$t$] - .
385
\item[$c$] - grupová rychlost světla v aktivním prostředí ($c=c_0/n$).
386
\item[$\sigma$] - . 
387
\item[$\phi$] - hustota generovaných fotonů v prostředí. 
388
\item[$n$] - .
389
\item[$\tau _c$] - .
390
\item[$\tau _f$] - doba života elektronu na horní laserové hladině $\tau _{12}$.
1004 kaklik 391
\item[$S_1$] - odpovídá počáteční úrovni šumu vlivem spontánní emise fotonů $\phi$.  
1002 kaklik 392
\end{description}
1001 kaklik 393
 
1002 kaklik 394
\subsection{Relaxační kmity pevnolátkových laserů}
943 kaklik 395
 
1002 kaklik 396
Relaxační oscilace jsou hlavním důvodem, proč řada pevnolátkových laserů negeneruje ve volně běžícím režimu čistý a stabilní výstup. Důvod tohoto chování je součástí principu generace laserového záření. 
397
V případě, že do termodynamicky ustáleného aktivního prostředí je přiveden zdroj čerpacího záření je hustota generovaných fotonů velmi malá. V krystalu proto lineárně narůstá inverze populace hladin až nad hodnotu, která by v krystalu existovala v ustáleném režimu generace, neboť v rezonátoru zatím neexistují fotony, které by způsobily stimulovanou emisi záření. 
398
První spontánní emise fotonu však způsobí hromadnou stimulovanou emisi záření vzhledem k tomu, že inverze populace dosáhla podstatně vyšší hodnoty, než v ustáleném stavu, tak i tok fotonů v rezonátoru dosáhne vyšších hodnot. Protože ale vysoká hustota fotonů v rezonátoru znamená rychlou depopulaci excitovaných hladin (podstatně vyšší, než je rychlost čerpání), tak dojde ke ztrátě inverzní populace až výrazně pod hodnotu ustáleného stavu a tedy i hustota fotonů v rezonátoru klesne na minimální úroveň a inverzní populace hladin začne opět narůstat. Tím se uzavře cyklus, který způsobí opakované generování stejných, nebo podobných světelných impulzů na výstupu laseru. 
973 kaklik 399
 
1002 kaklik 400
K exaktnímu popisu tohoto jevu je opět možné využít rychlostní rovnice. 
973 kaklik 401
 
1002 kaklik 402
Na začátku cyklu je úroveň stimulované emise zanedbatelná,  protože hustota generovaných fotonů v rezonátoru se blíží nule. Proto inverze populace hladin může být vyjádřena vztahem (\ref{narust_populace}) a roste lineárně s časem. 
403
 
404
\begin{equation}
405
\frac{\partial n}{\partial t}= W_p n_{tot}
406
\label{narust_populace}
407
\end{equation}  
408
 
409
Následně začíná vlivem spontánní emise narůstat hustota fotonů v rezonátoru a naopak se stává zanedbatelná rychlost čerpání i ztráty v rezonátoru. Rychlostní rovnice pak nabývají tvaru \ref{equ_relaxacni_oscilace}.
410
 
411
 
1003 kaklik 412
\begin{eqnarray}
413
\frac{\partial n}{\partial t} &=& -n c \sigma \phi \gamma \\ \frac{\partial \phi}{\partial t} &=& c \sigma \phi n
1002 kaklik 414
\label{equ_relaxacni_oscilace}
1003 kaklik 415
\end{eqnarray}
1002 kaklik 416
 
417
Relaxační oscilace jsou tedy fundamentálním jevem, který je předpovězený rychlostními rovnicemi. Ve značném množství aplikací ale jde o jev nežádoucí a proto se pokusy o jejich aktivní tlumení datují již do roku 1962 \cite{koechner}. K tomuto účelu byly využívány elementy v podobě Kerrovy cely,  Pockelsovy cely nebo akusto-optické modulátory. Moderní diodově čerpané lasery s velmi nízkým šumem, využívají monolitické konstrukce rezonátoru s konduktivním odvodem tepla a rychlou elektronickou zpětnou vazbu ovlivňující čerpání.     
418
 
999 kaklik 419
\subsection{Spínání impulzu ziskem}
943 kaklik 420
 
1002 kaklik 421
Gain switchinq, neboli spínání ziskem je principiálně přesným opakem regulace laseru s aktivním potlačením relaxačních oscilací. Neboť relaxační oscilace lze i využít ke generaci krátkých impulzů s vyšším výkonem, než by bylo možné ve volně běžícím režimu. 
422
Protože v případě, že je laser čerpán z jiného pulzního laseru, tak je možné v aktivním prostředí vytvořit nadkritickou inverzi populace podstatně dříve, než dojde k  naplnění rezonátoru generovanými fotony. Pokud navíc čerpací zdroj umožňuje rychlou modulaci a čerpání je deaktivováno v době generace výstupního záření, tak dojde k propadu inverze populace hladin hluboko po kritickou úroveň a další impulz už generován není. 
931 kaklik 423
 
1002 kaklik 424
Prakticky bývá tato metoda implementována tak, že v případě diodově čerpaného pevnolátkového laseru, je pracovní bod laserové diody nastaven těsně pod prahovou úroveň generace pevnolátkového laseru a několik mikrosekund před požadovaným vygenerováním impulzu je intenzita čerpání skokově zvýšena a v okamžiku vzniku výstupního impulzu je čerpání vypnuto. Tím dojde k vygenerování jednoho relaxačního kmitu laseru, který je navíc kratší, než relaxační impulz ve volně běžícím režimu. 
1000 kaklik 425
 
1002 kaklik 426
Rozdíl oproti Q spínání je především v tom, že v tomto případě je před vygenerováním impulzu v inverzi populace hladin skladováno pouze minimum energie a nedochází proto v tomto případě k tak silnému nárůstu výstupního výkonu oproti výkonu čerpání. A v případě gain switchingu je délka a výkon výstupního impulzu srovnatelná s čerpacím impulzem.
1000 kaklik 427
 
1002 kaklik 428
\subsection{Generace druhé harmonické}
429
 
430
Samotná generace druhé harmonické je nelineárním jevem, v materiálu krystalu 
431
 
1001 kaklik 432
 
1002 kaklik 433
 
999 kaklik 434
\section{Zdroje ztrátového výkonu v DPSSFD}
933 kaklik 435
 
999 kaklik 436
\subsection{Účinnost čerpací diody}
933 kaklik 437
 
1001 kaklik 438
Pro správnou funkci čerpání aktivního prostředí je nutné, aby čerpací dioda emitovala záření co nejpřesněji kopírující špičku absorpce, aktivního materiálu \acrshort{Nd:YVO}, který se za běžných podmínek nachází na 808,5nm.   
973 kaklik 439
 
1001 kaklik 440
V případě, že čerpací vlnová délka se posune mimo tento pík (například teplotním driftem laserové diody), tak dojde ke snížení účinnosti. Toto je zvláště nepříjemné, když k takové situaci dojde speciálně vlivem zvýšené teploty čerpací diody. řídící elektronika laseru se totiž v takovém případě může snažit kompenzovat snižující se výstupní výkon  zvýšením  čerpacího výkonu, což má za následek další tepelné ztráty v laserové diodě a další zvyšování teploty, což může vést až k přehřátí a následnému zničení diody. Z tohoto důvodu je nutné, aby seriózní řídící obvod regulující výstupní výkon laseru měl možnost detekovat tento stav a vhodně reagovat, případně vyřadit zařízení z provozu s chybovým hlášením.       
973 kaklik 441
 
1001 kaklik 442
Účinnost čerpání je také ovlivněna kvalitou navázání laserového výstupu diody do krystalu.  
443
 
999 kaklik 444
\subsection{Konverzní účinnost aktivního prostředí}
933 kaklik 445
 
1001 kaklik 446
Aktivní prostředí \acrshort{Nd:YVO} je čtyřhladinový kvantový systém 
988 kaklik 447
 
1001 kaklik 448
 
999 kaklik 449
\subsection{Konverzní účinnost na druhou harmonickou}
987 kaklik 450
 
999 kaklik 451
\subsection{Celková účinnost modulu}
987 kaklik 452
 
972 kaklik 453
\section{Dosavadní řešení problému}
933 kaklik 454
 
973 kaklik 455
Existuje několik typů meteorologických přístrojů určených k měření výšky základny oblačnosti   
456
 
998 kaklik 457
Speciálně pak pro aplikaci zabezpečení automatických teleskopů před poškozením možnými srážkami bylo v minulosti vyvinuto již několik přístrojů většinou pracujících na principu pasivní detekce termálního IR záření generovaného povrchem Země a odraženého od případné oblačnosti v atmosféře. Tato metoda, je velmi spolehlivá a používá se na mnoha automatických observatořích po celém světě. Má však ale díky svému pasivnímu principu nedostatky způsobené jednak roční variabilitou teplot a také geografickou polohou, proto vyžaduje poměrně dlouhotrvající kalibraci zařízení na lokální podmínky. Další nevýhodou, je pak také malé prostorové rozlišení. Například senzor MRAKOMĚR 4 má \acrshort{FOV} 40$^\circ$ což způsobuje koplikace při některých meteorologických situacích, kdy se například nad observatoří vyskytuje hustá kumulovitá oblačnost avšak místy obsahující trhliny, kterými by bylo možné potenciálně některé astronomické jevy ještě pozorovat.     
973 kaklik 458
 
972 kaklik 459
\subsection{Jiné pulzní dálkoměry}
460
 
461
\subsection{Moderní laserové vysílače}
462
Polovodičové diody, pevnolátkové lasery  
463
 
464
 
993 kaklik 465
\chapter{Řešení}
972 kaklik 466
 
467
Pro konstrukci laserového vysílače vhodného pro ToF LRF, je potřeba několik dílčích součástí.  Znázorněných v blokovém schématu.
468
 
1002 kaklik 469
\begin{comment}
470
 
941 kaklik 471
\begin{figure}[htbp]
943 kaklik 472
\includegraphics[width=150mm]{./img/LASER_transmitter.png}
987 kaklik 473
\caption{Zjednodušené blokové schéma laserového vysílače.}
996 kaklik 474
\label{laser_transmitter}
943 kaklik 475
\end{figure} 
476
 
477
\begin{description}
988 kaklik 478
\item[DPSSFD] - diodově čerpaný laserový modul modul s generací druhé harmonické (532nm)
943 kaklik 479
\end{description}
1002 kaklik 480
\end{comment}
943 kaklik 481
 
1000 kaklik 482
\section{Konstrukce DPSSFD modulu}
943 kaklik 483
 
950 kaklik 484
 
943 kaklik 485
Typická konfigurace levného diodově čerpaného laseru s generováním druhé harmonické 532nm je zobrazena na obrázku \ref{laser_module}.  
486
 
487
\begin{figure}[htbp]
941 kaklik 488
\includegraphics[width=150mm]{./img/Green_laser_pointer.png}
996 kaklik 489
\caption{Typická konstrukce diodově čerpaného pevnolátkového laseru používaného, jako zelené laserové ukazovátko. \cite{laser_pointer} }
943 kaklik 490
\label{laser_module}
941 kaklik 491
\end{figure} 
492
 
931 kaklik 493
 
1000 kaklik 494
\subsection{Čerpací dioda}
931 kaklik 495
 
998 kaklik 496
Polovodičová čerpací dioda, která je na obrázku  (\ref{laser_module}) v levo může mít obecně několik možností konstrukce. Samotné pouzdro diody však obvykle obsahuje kromě laserové diody, generující výstupní svazek, ještě referenční fotodiodu sloužící k získání zpětné vazby z výkonu vystupujícího svazku záření \cite{LD_cerpaci}. Tyto dvě diody mají běžně společný jeden vývod. A protože každá z diod má interně dva vývody, tak je možných několik způsobů zapojení v pouzdře. Označují se písmeny P, N, M viz. obr. \ref{LD_diody}. Referenční dioda pak bývá rozlišována jako \gls{MD} a laserová dioda \gls{LD} .
931 kaklik 497
 
999 kaklik 498
Referenční zpětnovazebná fotodioda se ale nedá použít ke kalibračním účelům, protože takto indikovaný výkon má mezi jednotlivými várkami laserů rozptyl až jeden řád \cite{LD_driving}.  
950 kaklik 499
 
999 kaklik 500
Vyzařovaná vlnová délka \gls{LD} diody je poměrně silně závislá na teplotě přechodu v polovodičové struktuře a u běžných GaAlAs diod se teplotní koeficient, změny vlnové délky pohybuje okolo hodnoty 0,25nm/$^\circ$C. Což je zvláště kritické při použití aktivního přostředí \acrshort{Nd:YAG} jehož nejúčinnější absorpční čára na 807,5 nm je široká pouze $\sim$1nm. Což klade poměrně vysoké nároky na stabilizaci teploty PN přechodu. Vysoká provozní teplota čerpací laserové diody navíc vede ke zvýšení prahu laserové generace a tím pádem, ke zvýšení potřebného budícího proudu, který má za následek vyšší ztrátový výkon. Dalším problémem, který při vysokých pracovních teplotách může nastat, je mode-hopping, který se projevuje náhodným přeskakováním vyzařovaných vlnových délek \cite{LD_driving}. 
950 kaklik 501
 
987 kaklik 502
Z tohoto důvodu, byl pro měření celý modul společně s čerpací diodou vybaven masivním chladičem umožňujícím dobrý odvod tepla z laserového systému.  
950 kaklik 503
 
1000 kaklik 504
\subsection{Čerpací optika}
931 kaklik 505
 
1000 kaklik 506
Bezprostředně za diodou je některých konstrukcí čočka, která upravuje záření vycházejí z laserové diody, tak aby bylo možné jej navázat skrz dielektrické zrcadlo na čele krystalu do rezonátoru a čerpat jím aktivní prostředí \acrshort{Nd:YVO}. V testovaných modulech ale čočka byla vynechána a vazba čerpací diody s rezonátorem  je tvořena pouze přímým kontaktem aktivního krystalu a čela diody. 
973 kaklik 507
 
508
 
1000 kaklik 509
\subsection{Aktivní prostření a konverzní krystal}
973 kaklik 510
 
998 kaklik 511
Aktivním prostředím v laserovém modulu je obvykle krystal \acrshort{Nd:YVO} kombinovaný s konverzním krystalem \acrshort{KTP} do bloku o rozměrech 1x1x3mm, který je přímo nalepený na mosazném držáku zajišťujícím odvod tepla. Přes tento krystal je našroubovaný další mosazný díl, který obsahuje expanzní čočku a  IR filtr. Je možné, že tento prostřední díl společně s čočkou funguje částečně jako čerpací dutina. Protože při jeho odmontování byl pozorován pokles intenzity výstupního záření.
973 kaklik 512
 
998 kaklik 513
U starších konstrukcí laserových ukazovátek může být konverzní krystal \acrshort{KTP} oddělený a aktivní prostředí je pak tvořeno samostatným krystalem \acrshort{Nd:YAG} nebo výjimečně \acrshort{Nd:YLF} \cite{laser_pointer}
514
 
999 kaklik 515
Použití aktivního  prostředí \acrshort{Nd:YVO} je výhodné díky 5x většímu účinnému průřezu stimulované emise, který je větší, než u \acrshort{Nd:YAG} zároveň je také silné široké absorpční čáře, takže modul může pracovat při větším rozsahu teplot. I přes tyto parametry a fakt, že aktivní materiál \acrshort{Nd:YVO} byl objeven už v roce 1966, tak byly velkou překážkou jeho použití problémy s růstem krystalů dostatečné velikosti vhodné pro výbojkové čerpání. Tento problém se však podařilo překonat koherentním čerpáním polovodičovými laserovými diodami. Kde se navíc využívá silné absorpce čerpacího záření v materiálu, takže stačí krystaly velké pouze několik milimetrů \cite{koechner}.   
974 kaklik 516
 
999 kaklik 517
\begin{figure}[htbp]
518
\includegraphics[width=150mm]{./img/grafy/NdYVO_absorption.png}
519
\caption{Výstupní výkon \acrshort{Nd:YVO} laseru v závislosti na teplotě diody a vlnové délce \cite{koechner}.}
520
\label{laser_module_original_circuit}
521
\end{figure}
974 kaklik 522
 
1000 kaklik 523
\subsection{Kolimace výstupního svazku a výstupní IR filtr}
973 kaklik 524
 
988 kaklik 525
Výstupní záření vycházející z optického rezonátoru je ideálně pouze 532nm, které je kolimováno do výstupního svazku s divergencí menší než 0,5mrad.
973 kaklik 526
 
999 kaklik 527
Vzhledem k přesnosti výroby a poměrně vysokých výkonů koherentního čerpání je na výstup laseru ještě z bezpečnostních důvodů zařazen IR filtr, který odstraní případné zbytky čerpacího záření, nebo nezkonvertované záření 1064nm vycházející z dutiny rezonátoru.  
973 kaklik 528
 
988 kaklik 529
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 530
\begin{center}
531
\includegraphics[height=60mm]{./img/svazky/laser_5mW_calibrated_B_rainbow.png}
532
\includegraphics[height=60mm]{./img/svazky/laser_20mW_calibrated_G_rainbow.png}
988 kaklik 533
\caption{Promítané stopy svazků ve vzdálenosti 20m od modulu. Vlevo modul 5mW, napravo varianta 20mW. Měřítko vpravo dole má rozměr 0,5mrad.}
996 kaklik 534
\label{laser_module_divergence}
992 kaklik 535
\end{center}
988 kaklik 536
\end{figure}
537
 
538
Pro oba typy testovaných modulů byl změřen profil svazku ve vzdálené zóně. Měření bylo provedeno zaměřením modulu na 20m vzdálenou stěnu  a vyfotografováním vzniklé stopy společně se stupnicí dělenou po mm, bylo možné zkalibrovat úhlové rozlišení snímku.  Jas snímků kalibrován není a obrázek tak proto dává přibližnou představu pouze o rozbíhavosti svazků. 
999 kaklik 539
Naměřené hodnoty 0,2x0,3mrad a  0,15x0,2 lze považovat spíše za horní hranice rozbíhavosti pro tovární nastavení modulů, neboť modul byl před měřením několikrát rozebrán z důvodu průzkumu jeho obsahu, což mělo negativní vliv na přesnost jeho kolimace. Nejlepší naměřená hodnota 0,15mrad je však v podstatě shodná s teoretickým difrakčním limitem odvozeným z rozměrů laseru viz. kapitola \ref{parametry_modulu}.    
988 kaklik 540
 
541
Tyto hodnoty divergence lze tak pro uvažovanou aplikaci považovat za více než dostatečné, neboť i největší stopa svazku o divergenci 0,5 mrad  bude mít ve výšce 1km nad detektorem rozměr pouze 0,5m což je zaručeně méně, než velikost základny kumulu, či kumulonimbu, který by mohl potenciálně poškodit vybavení observatoře. 
542
 
1000 kaklik 543
\subsection{Původní regulační obvod}
931 kaklik 544
 
974 kaklik 545
Původní regulační obvod laseru se skládal z operačního zesilovače zapojeného, jako velmi jednoduchý lineární zdroj proudu. 
999 kaklik 546
Protože takto konstruovaný zdroj proudu má poměrně velký ztrátový výkon a použité součástky jsou vesměs poddimenzovány, tak není možné v zapnutém stavu provozovat ukazovátko delší dobu, ani na něm provádět měření. Tento problém lze ale vyřešit náhradou regulačního obvodu a přidáním chladiče viz. odstavec \ref{proudovy_zdroj}.
973 kaklik 547
 
977 kaklik 548
\begin{figure}[htbp]
549
\includegraphics[width=150mm]{./img/Puvodni_budic.JPG}
550
\caption{Měření prováděné s původním regulačním obvodem.}
996 kaklik 551
\label{laser_module_original_circuit}
977 kaklik 552
\end{figure} 
553
 
554
 
1000 kaklik 555
\section{Parametry laserových modulů}
988 kaklik 556
\label{parametry_modulu}
999 kaklik 557
Všechny tyto běžně dostupné moduly jsou válcové o průměru (11,9 $\pm$ 0,1)mm délky 40mm (20mW) nebo 35mm (5mW). Na výstupní části je 10mm dlouhé osazení  s jemným závitem M8 respektive M10. Výstupní apertura modulů je 3,9mm. Průměr svazku na výstupní apertuře je ale pouze 2,3mm (změřeno posuvným měřítkem).
972 kaklik 558
 
991 kaklik 559
Z těchto parametrů lze tak podle výrazu \ref{difrakcni_limit} určit difrakčně limitovanou minimální divergenci svazku, která je $\sim$ 0,15mrad.   
974 kaklik 560
 
975 kaklik 561
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 562
\includegraphics[height=80mm]{./img/DPSSFD_5mW.jpg}
563
\includegraphics[height=80mm]{./img/DPSSFD_20mW.jpg}
975 kaklik 564
\caption{Použité testovací DPSSFD moduly 5mW (vlavo) a 20mW (vpravo).}
996 kaklik 565
\label{laser_module_picture}
975 kaklik 566
\end{figure} 
974 kaklik 567
 
975 kaklik 568
 
569
 
1000 kaklik 570
\subsection{Běžné provozní hodnoty} 
972 kaklik 571
 
973 kaklik 572
Za běžných provozních hodnot je laserový modul provozován v pracovním bodě. 
573
 
574
 
974 kaklik 575
\begin{table}[htbp]
983 kaklik 576
\caption{Parametry laserového modulu s původním regulátorem}
974 kaklik 577
\begin{center}
578
\begin{tabular}{ccc}
579
\hline
580
Parametr & hodnota &  \\ \hline
999 kaklik 581
Výstupní výkon [mW] & 20mW  &    \\
582
Napěťový úbytek na LD [V] &   2,24  &  \\
583
Proud čerpací diodou [mA] &    &    \\
974 kaklik 584
\hline
585
\end{tabular}
586
\end{center}
984 kaklik 587
\label{parametry_puvodni_regulator}
974 kaklik 588
\end{table}
589
 
590
 
1000 kaklik 591
\subsection{Rozdíly mezi laserovými moduly}
972 kaklik 592
 
987 kaklik 593
Hlavní rozdíl mezi moduly je výrobcem udávaný kontinuální výstupní výkon modulu a pracovní napětí, které je u 20mW modulu udáváno jako 3V a u 5mW modulu 5V. U testovaných levných laserových modulů nebyl zjištěn žádný výrazný konstrukční rozdíl. Pouze výkonnější z modulů (20mW) má masivnější materiál okolo výstupní optiky, patrně kvůli zlepšení přestupu odpadního tepla do pláště ukazovátka.   
594
Ostatní části jsou identické u obou výkonových verzí včetně samotného aktivního krystalu. Nelze však jednoduše potvrdit, že je identická i samotná čerpací dioda, neboť na jejím pouzdře chybí typové označení. Existuje možnost že je uvedeno na boční straně diody, ale k němu se nelze jednoduchým způsobem dostat bez totální destrukce modulu, protože čerpací dioda je zalepena v masivním mosazném elementu.      
972 kaklik 595
 
974 kaklik 596
Původní řídící elektronika je taktéž stejná u obou modulů a neliší se ani hodnotami součástek.  
973 kaklik 597
 
999 kaklik 598
Optický výstupní výkon modulů byl změřen miliwattmetrem a bylo zjištěno, že v základním nastavení se výstupní výkony všech testovaných modulů pohybují okolo 20mW CW.  
599
 
1000 kaklik 600
\section{Měření krátkých světelných impulzů}
972 kaklik 601
 
1000 kaklik 602
K tomu, aby bylo možné kvantifikovat dosažené parametry laserového vysílače, je potřeba umět změřit i výstupní časový průběh intenzity záření v impulzu. K tomuto účelu se obvykle využívá zapojení předepjaté PIN fotodiody, která pak  díky svojí nízké parazitní kapacitě pracuje jako vhodný snímač  pro velmi rychlé děje. Pro účely měření byl jeden takový snímač zkonstruován. Jeho zapojení je znázorněno na obrázku \ref{schema_detektoru}. Použitá PIN dioda je CENTRONIC - OSD1-5T s kapacitou přechodu 7pF a aktivní plochou 1mm$^2$ \cite{PIN_dioda}.
972 kaklik 603
 
604
\begin{figure}[htbp]
605
\includegraphics[width=150mm]{./img/SCH_detector.png}
606
\caption{Schéma detektoru s PIN diodou.}
607
\label{schema_detektoru}
608
\end{figure} 
609
 
998 kaklik 610
PIN dioda je v tomto případě kvůli jednoduchosti konstrukce a odstranění možnosti rušení ze zdroje napájena baterií 9V. Na výstupní konektor \acrshort{SMA}-zásuvka se připojuje koaxiálním kabelem RG174, osciloskop impedančně přizpůsobený na 50 Ohm. Snížená impedance je zde důležitá, kvůli možnosti rychlého odvedení náboje z přechodu diody.   
972 kaklik 611
 
977 kaklik 612
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 613
\begin{center}
991 kaklik 614
\includegraphics[height=80mm]{./img/detektor.JPG}
615
\includegraphics[height=80mm]{./img/detektor_opened.JPG}
977 kaklik 616
\caption{Realizovaný detektor časového průběhu záření}
617
\label{realizace_detektoru}
992 kaklik 618
\end{center}
977 kaklik 619
\end{figure} 
972 kaklik 620
 
1000 kaklik 621
\section{Relaxační kmity DPSSFD modulu}
972 kaklik 622
 
988 kaklik 623
Během měření charakteristik modulů na zkonstruovaném zdroji proudu bylo zjištěno, že existuje pracovní oblast, kde dochází k samovolné pulzní modulaci výstupního záření. Tato oblast se nachází těsně nad prahem laserové generace. A lze jí nalézt postupným zvyšováním čerpacího výkonu a sledováním časové charakteristiky výstupního záření. 
974 kaklik 624
Při určité úrovni tato pulzní modulace dosahuje maximálního kontrastu a při dalším zvyšování úrovně čerpání se pulzy rozlévají i do oblastí s původně nulovou intenzitou záření. Až při dosažení běžného pracovního bodu je výstupní záření téměř konstantní v čase. 
625
 
1000 kaklik 626
Konkrétní pracovní bod ve kterém k takovýmto kmitům dojde je ale závislý na podmínkách ve kterých je laserový modul provozován. Podle pozorování má na tento jev vliv hlavně teplota modulu.     
974 kaklik 627
 
975 kaklik 628
\begin{figure}[htbp]
629
\includegraphics[width=150mm]{../../mereni/zdroj_proudu/PI_chart.png}
630
\caption{Závislost intenzity výstupního záření na proudu čerpací diodou.}
631
\label{proudovy_zdroj}
632
\end{figure} 
633
 
1000 kaklik 634
Jednou z uvažovaných konstrukčních variant vysílače pro laserový dálkoměr bylo využití těchto autonomních kmitů laseru, jako zdroje vhodných laserových impulzů. Ovšem vzhledem k nestabilitě tohoto režimu by tato možnost vyžadovala stabilizaci tohoto stavu regulačním obvodem, čehož by bylo asi možné dosáhnout Fourierovým rozkladem výstupního signálu a analýzou frekvenčních komponent. Ale vzhledem k faktu, že průběhy generované jednotlivými typy laserů nejsou naprosto identické, tak by byla tato cesta velmi komplikovaná.
1001 kaklik 635
Navíc při měření výstupní energie, těchto relaxačních oscilací se ukázalo, že energie obsažená v jenom pulzu se pohybuje v rozsahu jednotek nJ. Konkrétně byla změřena hodnota 5,7 nJ při opakovací frekvenci 56kHz. Tuto energii nelze považovat za uspokojivý výsledek i přes to, že laserový vysílač má pracovat hlavně v noci a tudíž by bylo možné si dovolit zvyšování optické účinnosti z rovnice (\ref{radarova_rovnice}) zvětšováním vstupní apertury teleskopu přijímače.  Velká vstupní apertura detektoru je ale z konstrukčních důvodů nepraktická. Měření je navíc pravděpodobně zatíženo chybou s faktorem 2--3 neboť energie v impulzu je spočítána ze středního výkonu výstupního záření, ale intenzita výstupního záření mezi impulzy neklesá až k nule. Skutečná energie v impulzu proto pravděpodobně bude ještě menší.       
1000 kaklik 636
 
637
Proto bylo zvoleno méně komplikované řešení - generování impulzů pulzním čerpáním a využití techniky spínání ziskem. 
975 kaklik 638
 
981 kaklik 639
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 640
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/autonomni_impulz.png}
641
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/opakovaci_perioda.png}
1000 kaklik 642
\caption{Časové průběhy výstupních impulzů laseru pro 20mW modul (typ s větší výstupní hlavou M10) s vhodně nastaveným pracovním bodem.}
996 kaklik 643
\label{relaxacni_kmity_20mW}
981 kaklik 644
\end{figure} 
645
 
982 kaklik 646
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 647
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/1modul_5mW.png}
648
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/2modul_5mW.png}
1000 kaklik 649
\caption{Průběh výstupních impulzů v případě použití 5mW verze modulu (typ s menší výstupní hlavou M8).}
996 kaklik 650
\label{realizace_detektoru_5mW}
982 kaklik 651
\end{figure} 
652
 
1000 kaklik 653
Těchto autonomně generovaných průběhů bylo možné dosáhnout již s původním regulačním obvodem. Avšak vzhledem k tomu, že ten je výkonově poddimenzován, tak nebylo možné modul takovým způsobem používat delší dobu.  
982 kaklik 654
 
972 kaklik 655
\section{Vlastní Řídící elektronika}
656
 
1000 kaklik 657
Aby bylo možné uvažovat o použití těchto laserových modulů, jako laserového dálkoměru je z výše popsaných důvodů nutné změnit způsob regulace laserového systému.  
973 kaklik 658
 
972 kaklik 659
\subsection{Stabilizovaný zdroj proudu}
999 kaklik 660
\label{zdroj_proudu}
972 kaklik 661
 
975 kaklik 662
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 663
\includegraphics[width=150mm]{./img/Current_source.JPG}
975 kaklik 664
\caption{Aparatura použitá pro měření intenzity optického výstupu v závislosti na budícím proudu.}
665
\label{proudovy_zdroj}
666
\end{figure} 
667
 
1000 kaklik 668
Stabilizovaný zdroj proudu byl jedním z prvních pokusů o zlepšení parametrů stávající regulace. Je zkonstruován opět jako lineární zdroj, ale jako výstupní budič je použit výkonový operační zesilovač L165. Proud je stabilizován udržováním napěťového úbytku na měřícím odporu. Tato hodnota je nastavována odporovým děličem ze zdroje referenčního napětí LM431.   
973 kaklik 669
 
670
Na měřícím odporu je pak výstupem operačního zesilovače udržováno toto referenční napětí. 
671
 
978 kaklik 672
 
973 kaklik 673
pridat schema zapojeni zdroje proudu. 
674
 
975 kaklik 675
 
978 kaklik 676
Celý proudový zdroj je zkonstruovaný z následujících modulů stavebnice MLAB: OZPOWER01A, OZdual01B,
975 kaklik 677
 
978 kaklik 678
Použití tohoto konstrukčního systému umožnilo zkonstruování variabilního laboratorního prototypu vysílače generujícího zesílené šumové impulzy. Vzhledem k principiálním problémům stabilizace pracovního bodu v režimu autonomních oscilací je nastavení vhodného budícího proudu ponecháno na uživateli prototypu.  
973 kaklik 679
 
983 kaklik 680
\begin{table}[htbp]
681
\caption{Parametry laserového modulu napájeného zkonstruovaným zdrojem proudu.}
682
\begin{center}
683
\begin{tabular}{ccc}
684
\hline
685
Parametr & hodnota &  \\ \hline
1000 kaklik 686
Střední výkon [uW] &  320   &    \\
687
Průměrná energie v impulzu [nJ] &   4,3--5,7  &    \\
688
Opakovací frekvence [kHz] &  56--74  &    \\
988 kaklik 689
Divergence výstupního svazku [mrad] &  0,3x0,2  &    \\
983 kaklik 690
\hline
691
\end{tabular}
692
\end{center}
1000 kaklik 693
\label{parametry_proudovy_zdroj}
983 kaklik 694
\end{table}
973 kaklik 695
 
983 kaklik 696
 
972 kaklik 697
\subsection{Pulsní budič laserové diody}
698
 
980 kaklik 699
Pulsní budič čerpací diody je vylepšením původního experimentu se zdrojem proudu. Je konstruován tak, aby umožnil kontinuální provoz i v dříve ověřeném režimu autonomních oscilací, čehož je dosaženo možností stabilizace budícího proudu v kontinuálním režimu.  
972 kaklik 700
 
997 kaklik 701
Vzhledem k tomu, že od pulzního budiče jsou vyžadovány vysoké nároky na strmost proudových impulzů při proudech v rozsahu stovek mA, tak není vhodným řešením konstrukce budiče z diskrétních součástek. Neboť neumožňuje snížení parazitních indukčností a kapacit na nejnižší možnou úroveň. Tento fakt, kromě samotné možnosti generace krátkých impulzů komplikuje i nároky na stínění z důvodu zajištění elektromagnetické kompatibility. Integrované řešení navíc umožňuje dosáhnout vyšší spolehlivosti, protože snižuje počet pájených spojů. Moderní integrované obvody určené pro napájení laserových diod mají také další bezpečnostní funkce, jako je ochrana proti přepólování, nebo přepětí \cite{diskretni_integrovane}. 
972 kaklik 702
 
988 kaklik 703
Při návrhu tohoto typu budiče pro laserovou diodu bylo uvažováno o použití několika různých integrovaných obvodů. Jako velice perspektivní se zdály být obvody určené pro vysokorychlostní optické spoje. Od jejich použití bylo ale nakonec ustoupeno z důvodu jejich obecně malého budícího výkonu. A také kvůli vlastnostem specifickým pro optické přenosy, což znamená například předpoklad 50\% střídy signálu a také často implementované automatické regulační a měřící funkce, které nelze jednoduše ovlivnit.  V následujícím seznamu je uveden souhrn uvažovaných obvodů.
979 kaklik 704
 
988 kaklik 705
\begin{description}
706
\item[CX02068] - obvod pro buzení laserových diod pro ptické spoje. Náběžná a sestupná hrana má délku menčí než 180ps. Nedostatekem je však nízký bias proud, který je maximálně 100mA a modulační proud pouze 85mA.
707
\item[ADN2830] - je regulátor pro laserové diody pracující v CW režimu. Umožňuje poměrně vysoký provozní proud laserových diod (do 200mA). Regulace průměrného výstupního optického výkonu je založena na měření proudu monitorovací diodou. Neumoňuje  však modulaci budícího proudu laserové diody. 
708
\item[ADN2870] - je obvod určený pro modulaci vláknových laserů optických komunikací umožňuje modulační frekvence v rozsahu od 50 Mbps do 3,3 Gbps. Modulační proud je ale pouze 90mA a bias proud maximálně 100mA. 
709
\item[ADN2871] -  je obvod s podobnými parametry, jako předchozí typ. S tím rozdílem, že má zjednodušenou regulační smyčku budícího proudu. To umožňuje modulační frekvence až do 4,25 Gbps 
710
\item[ONET1141L] - je obvod pro vysokorychlostní optické spoje s datovou propustností od 1 Gbps až do 11.3 Gbps. Zajímavým parametrem je bias proud laserové diody, který může být až 145mA. Obvod ale předpokládá speciální konstrukci laserové diody electroabsorptive modulated laser (EML) a i proto je udáván maximální modulační rozsah v napěťovém měřítku 2.0Vpp Single-Ended.
711
\item[iC-HB] -  obvod trojnásobného spínače pro laserové diody. Umožňuje spínat špičkově proudy do 300mA na jeden kanál, nebo v kontinuálním režimu reguluje proud do 65mA na jeden kanál. Obsahuje ochranné obvody proti přepětí a budící proudy je možné nastavit napětím, na řídících vstupech. Maximální modulační frekvence je 155MHz. 
712
\item[iC-HG] je šestikanálový budič laserovvých diod, umožňující modulaci celkovým proudem až 3A (po paralelním spojení všech kanálů). Modulační frekvence je až 200MHz. Má LVDS i TTL spouštěcí vstupy a možnost provozu na napětí až do 12V pro buzení modrých laserových diod. 
713
\item[iC-HK] dvojitý spínač laserových diod. s řídícími proudy 150mA kontinuálně pro každý kanál a 700mA špičkový obvod se chová, jako napětově řízený zdroj proudu. Umožnuje spínání o šířce pásma 155MHz. 
981 kaklik 714
 
1001 kaklik 715
\item[iC-NZ] je univerzální budič pro spínání laserových diod o šířce pásma 155MHz obsahuje zpětnou vazbu z monitorovací diody. A navíc má i vstup pro externí kontrolní monitorovací diodu sloužící k zajištění detekce poškození laseru, nebo naopak k jeho ochraně před přetížením. Pracovní bod laserové diody se nastavuje na základě předefinovaného proudu monitorovací diodou. Obsahuje tři nezávisle spínatelné kanály každý s kontinuálním proudem 100mA a 700mA špičkový proud.
988 kaklik 716
\end{description}    
981 kaklik 717
 
1001 kaklik 718
Z těchto integrovaných obvodů byl jako nejvhodnější vybrán obvod iC-NZ díky svým vyhovujícím výkonovým parametrům a bezpečnostním funkcím. Nevýhodou volby tohoto obvodu může ale v budoucnu být absence symetrických LVDS vstupů pro rychlé spínání a předpoklad použití monitorovací diody v laseru.
988 kaklik 719
 
1001 kaklik 720
Na základě údajů z katalogového výrobce byl navržen univerzální modul pro testování laserových modulů. Zapojení je zvoleno tak, aby umožnilo konstrukci všech typů laserových měřičů vzdálenosti, jejichž principy byly zmíněny v úvodní kapitole. Tento modul je navíc technicky kompatibilní s otevřenou stavebnicí MLAB, díky čemuž je možné jeho využití i k jiným účelům než pouze laserový dálkoměr. Modul je navíc koncipován tak, aby bylo možné jej v budoucnu využít k přímému spínání laserových diod generujících jiné vlnové délky. 
988 kaklik 721
 
1001 kaklik 722
Stavebnice MLAB \cite{mlab_project} již obsahuje TDC modul  GP201A, který je určený k přesnému měření časových intervalů s vysokým rozlišením. A laserový vysílačový LDD01A modul je proto k němu logickým komplementem. 
979 kaklik 723
 
1001 kaklik 724
Schéma zkonstruovaného pulzního budiče je uvedeno v příloze \ref{schema_LDD01A}. Jednotlivé vrstvy plošného spoje jsou pak součástí přílohy. 
725
 
988 kaklik 726
Plošný spoje modulu je navržen tak, aby umožnil přímé osazení laserovým modulem s odebranou původní elektronikou. Laserová dioda je zaletována přímo do plošného spoje a tělo modulu je kvůli lepší mechanické stabilitě přilepeno k plošnému spoji modulu \ref{LDD_PCB}.
979 kaklik 727
 
975 kaklik 728
\begin{figure}[htbp]
992 kaklik 729
\includegraphics[width=150mm]{./img/LDD_PCB.png}
975 kaklik 730
\caption{Návrh plošného spoje pulsního budiče čerpací diody}
731
\label{LDD_PCB}
732
\end{figure} 
973 kaklik 733
 
1001 kaklik 734
Modul má s ohledem na možný další vývoj  laserových diod možnost zapojit diody s různými typy konfigurace vývodů z pouzdra. Nejběžnější   konfigurace vývodů laserové a monitorovací diody jsou znázorněny na obrázku (\ref{LD_diody}).
973 kaklik 735
 
988 kaklik 736
\begin{figure}[htbp]
737
\begin{center}
992 kaklik 738
\includegraphics[width=80mm]{./img/typy_zapouzdreni.png}
988 kaklik 739
\caption{Běžné typy konfigurace vnitřního zapojení polovodičových laserů}
740
\label{LD_diody}
741
\end{center}
742
\end{figure}
973 kaklik 743
 
950 kaklik 744
\section{Diskuse dosažených výsledků}
931 kaklik 745
 
950 kaklik 746
\subsection{Dosažené parametry vysílače}
943 kaklik 747
 
987 kaklik 748
Bylo zjištěno a ověřeno, že DPSSFD moduly používané v laserových ukazovátkách lze opakovaně a definovaným postupem uvést do stavu, kdy dochází k autonomnímu generování krátkých šumových impulzů s délkou v oblasti stovek nanosekund. Samotný tvar impulzu ale záleží na konkrétním typu konstrukce laserového modulu. Mezi identickými typy modulů ale průběh nevykazuje znatelnou kusovou variabilitu. 
943 kaklik 749
 
974 kaklik 750
Tento výsledek může být například užitečný, k laboratornímu testování některých experimentálních senzorů.  Je ale ovšem třeba vybrat vhodný modul pro daný experiment.   
751
 
950 kaklik 752
\subsection{Možnosti dalšího vylepšení}
943 kaklik 753
 
988 kaklik 754
Způsob modifikace laserového ukazovátka do podoby vhodné pro laserový dálkoměr byl v průběhu práce prozkoumán již dostatečně. Avšak pro další vývoj zařízení jsou možnosti stále rozsáhlé. Některé předpokládané koncepční problémy jsou diskutovány v následujících odstavcích.  
755
 
950 kaklik 756
\subsubsection{Zapouzdření vysílače}
943 kaklik 757
 
991 kaklik 758
Konstrukce vhodného obalu pro celé zařízení bude problametickou úlohou pro skutečnou realizaci, neboť je vzhledem k aplikaci potřebné a by konstrukce nemohla být poškozena, nebo vyřazena z funkce povětrnostními vlivy. 
759
Zvláště problematické mohou být sníh, nebo námraza na optických komponentech. Kterou bude třeba řešit buď aktivním vyhříváním výstupních čoček a nebo mechanickou závěrkou, případě pohyblivou hlavicí podobnou přístroji MRAKOMĚR 2 ze zdroje.  
988 kaklik 760
 
950 kaklik 761
\subsubsection{Aktivní stabilizace teploty}
995 kaklik 762
Vzhledem k tomu, že pro správnou funkci polovodičové diody je kritická její provozní teplota. Tak by bylo vhodné zařízení vybavit systémem s aktivní regulací provozní teploty laseru, stávající stav konstantního odvodu tepla chladičem, je účinný pouze v prostředí s vhodným rozsahem teplot, které umožní ustálení tepelné rovnováhy. A tím i stabilizaci pracovního bodu laseru. Zároveň je známá závislost mezi provozní teplotou a životností diody, která odpovídá zhruba zdvojnásobení životnosti při redukci provozní teploty o 10$^\circ C$. \cite{LD_driving}
950 kaklik 763
 
764
\subsubsection{Kombinace s jinými přístroji}
765
 
988 kaklik 766
Vzhledem ke koncepčnímu řešení prototypu, který je konstruován modulárně z dílů OpenSource stavebnice MLAB a navržený řídící modul laserové diody tuto koncepci doplňuje. Tak je možnost připojení, nebo modifikace zařízení pro jiné účely velice přímočará. A ve většině případů by mělo stačit vyměnit některý z modulů za modul vhodnější pro konkrétní aplikaci. 
950 kaklik 767
 
988 kaklik 768
Lze tak například snadno implementovat elektroniku laserového dálkoměru, která může s řídícím systémem dalekohledu komunikovat po různých typech sběrnic, například: RS232, RS485, CAN, USB, Ethernet.  
769
 
770
 
771
\subsubsection{Bezpečnost vysílače}
772
 
998 kaklik 773
Bezpečnost provozu vysílače je komplexním parametrem, který je ovlivněn všemi výše zmíněnými vlastnostmi. Nejpřímější vliv má však energie a divergence svazku, tedy hustota energie v průřezu svazku, která není konstantní v celém měřícím rozsahu a s rostoucí vzdáleností značně klesá. 
774
Pokud budeme vycházet z dříve realizovaných konstrukcí laserových dálkoměrů pro atmosférická měření, tak potřebná energie v jednom impulzu se pohybuje okolo 0,5uJ/100ns. Což odpovídá špičkovému výkonu 5W. 
988 kaklik 775
 
998 kaklik 776
Z toho vyplývá, že pro lidský zrak je problematická zóna do vzdálenosti Xm od vysílače. Existují sice speciální vlnové délky označované, jako Eye Safe okolo 1500nm, které neprochází rohovkou a tudíž, jsou částečně bezpečné pro oční sítnici. Ovšem tato vlnová délka není příliš vhodná pro detekci oblačnosti a navíc právní norma žádné skutečné Eye Safe vlnové délky nezná. Rešením tohoto problému může být rekolimace svazku do většího průměru hned na výstupu vysílače.
1000 kaklik 777
Casteně lze ale předpokládat, že bezpečnosti provozu vysílače napomůže i fakt, že generovaná vlnová délka je ve viditelné oblasti světla a stopa svazku ve vzduchu je navíc dobře viditelná. A tudíž se nejedná o skryté nebezpeční avšak uvažovaná aplikace vysílače patří z hlediska bezpečnostních podmínek k nejproblematičtějším - svazek je vyzařovaný svisle vzhůru, měření bude prováděno hlavně v noci což znamená za největšího průměru očních zornic a od obsluhy nelze reálně očekávat využití ochranných brýlí.  
988 kaklik 778
 
993 kaklik 779
\chapter{Závěr}
991 kaklik 780
 
988 kaklik 781
Byla prozkoumána konstrukce běžně dostupných diodově čerpaných modulů používaných v laserových ukazovátkách a zjištěny jejich parametry, které byly vzhledem k jejich dostupnosti uznány jako zajímavé pro konstrukci vysílače pro laserový dálkoměr. 
782
Následně proto byla řešena úloha konstrukce vhodného řídícího obvodu pro čerpací laserovou diodu modulu. 
783
 
784
Výsledkem práce jsou dva prototypy laserového vysílače vhodného pro další experimentální využití. Jednoduší varianta regulovatelného proudového zdroje, která vytváří impulzy samovolným kmitáním laseru. A sofistikovanější univerzální modul pro řízení laserových diod, který umonuje generovat pulsy řízením způsobem, nebo případně provozovat laser v pracovním bodě samovolného kmitání. 
785
Přínosem druhého prototypu také je, že poskytuje možnost realizovat zařízení pro laserové měření vzdálenosti, založené i na jiných principech, než je měření doby šíření. 
786
Výstupní energie obou prototypů by podle laboratorních měla být dostatečná pro detekci srážkově potenciální oblačnosti ve výškách menších, než 1km nad přístrojem.
787
Pro reálnou aplikaci vysílače, a realizaci kompletního dálkoměru je třeba jej pouze doplnit o vhodný detektor a patřičně zakrytovat.   
788
Zadání práce bylo proto splněno v celém rozsahu. 
991 kaklik 789
 
790
 
791
\bibliographystyle{ieeetr}
792
\bibliography{laserovy_vysilac}
993 kaklik 793
\addcontentsline{toc}{chapter}{Literatura}	
991 kaklik 794
 
993 kaklik 795
Konstrukce obou prototypů laserového vysílače byla realizovaná z prostředků firmy Universal Scientific Technologies s.r.o.
991 kaklik 796
 
797
 
993 kaklik 798
\appendix
986 kaklik 799
 
997 kaklik 800
\printglossaries
801
\glsaddall
993 kaklik 802
 
1003 kaklik 803
\chapter{Schéma pulzního budiče}
1001 kaklik 804
\label{schema_LDD01A}
993 kaklik 805
\includepdf[pages={1},landscape=true]{LDD01A.pdf}
806
 
1003 kaklik 807
\chapter{Plošný spoj navrženého pulzního budiče}
808
\label{PCB_LDD01A}
1004 kaklik 809
\includepdf[pages={1},landscape=true]{./LDD/O1.pdf}
1003 kaklik 810
\includepdf[pages={1},landscape=true]{./LDD/O2.pdf}
1004 kaklik 811
\includepdf[pages={1},landscape=true]{./LDD/V1.pdf}
1003 kaklik 812
\includepdf[pages={1},landscape=true]{./LDD/V2.pdf}
1004 kaklik 813
\includepdf[pages={1},landscape=true]{./LDD/T1.pdf}
814
\includepdf[pages={1},landscape=true]{./LDD/DRL.pdf}
1003 kaklik 815
 
1001 kaklik 816
\chapter{Obsah přiloženého CD}
817
 
818
\begin{figure}
819
	\dirtree{%
820
		.1 readme.txt\DTcomment{description of CD contents}.
821
		.1 src\DTcomment{source code}.
822
		.2 thesis\DTcomment{source code for this thesis in \LaTeX{}}.
823
		.1 text\DTcomment{compiled thesis}.
824
		.2 thesis.pdf\DTcomment{thesis in PDF}.
825
		.1 photo \DTcomment{photos of prototype development}.
826
		}
827
\end{figure}
828
 
930 kaklik 829
\end{document}