Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 775 | Rev 945 | Go to most recent revision | Details | Compare with Previous | Last modification | View Log

Rev Author Line No. Line
767 kaklik 1
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article}
2
 
3
\usepackage[czech]{babel}
4
\usepackage[pdftex]{graphicx}
5
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce
6
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
7
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů
8
\usepackage{rotating}
9
 
10
% Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption.
11
\makeatletter
12
% http://www.texnik.de/floats/caption.phtml
13
% This does spacing around caption.
14
\setlength{\abovecaptionskip}{2pt}   % 0.5cm as an example
15
\setlength{\belowcaptionskip}{2pt}   % 0.5cm as an example
16
% This does justification (left) of caption.
17
\long\def\@makecaption#1#2{%
18
\vskip\abovecaptionskip
19
\sbox\@tempboxa{#1: #2}%
20
\ifdim \wd\@tempboxa >\hsize
21
#1: #2\par
22
\else
23
\global \@minipagefalse
24
\hb@xt@\hsize{\box\@tempboxa\hfil}%
25
\fi
26
\vskip\belowcaptionskip}
27
\makeatother
28
 
29
 
30
\begin{document}
31
 
32
\pagestyle{empty} %nastavení stylu stránky
33
\def\tablename{\textbf {Tabulka}}
34
 
35
\begin {table}[tbp]
36
\begin {center}
37
\begin{tabular}{|l|l|}
38
\hline
39
\multicolumn{ 2}{|c|}{\Large \bfseries FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE \huge\strut} \\ \hline
40
\textbf{Datum měření:} {18.3.2011} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline
41
\textbf{Pracovní skupina:} {4} & \textbf{Ročník a kroužek:} {Pa 9:30} \\ \hline
42
\textbf{Spolupracovníci:} {Jana Navrátilová} & \textbf{Hodnocení:}  \\ \hline 
43
\end{tabular}
44
\end {center}
45
\end {table}
46
 
47
\begin{center} \Large{Měření spektra gamma záření scintilačním počítačem} \end{center}
48
 
49
\begin{abstract}
776 kaklik 50
Úloha se zabývá měřením spekter nejběžnějších umělých zářičů a metodami cejchování scintilačního detektoru. 
767 kaklik 51
\end{abstract}
52
 
53
\section{Úvod}
54
\subsection{Zadání}
55
\begin{enumerate}
774 kaklik 56
\item Pozorujte osciloskopem impulsy přiložených zářičů na výstupu jednokanálového spektrometru. Pokuste se odhadnout tvar spektra.(Osciloskop ukazuje tvary a amplitudy jednotlivých pulsů. Počet pulsů je dán intenzitou barvy a energie výškou impulsu.)
57
\item Naměřte spektrum impulsů $ ^{137}\rm Cs$ pomocí manuálního měření. Okno volte o šířce 100mV. Zpracujte hodnoty do grafu.
58
\item Naměřte spektrum impulsů $ ^{137}\rm Cs$ pomocí mnohokanálového analyzátoru. Dobu měření volte alespoň 400s. Přiložte graf a porovnejte s předchozími dvěma metodami.
59
\item Zkalibrujte X osu 3 bodovou kalibrací pomocí dvojice zářičů $ ^{137}\rm Cs+^{60}\rm Co$.
60
\item Změřte spektra všech přiložených zářičů multikanálovým analyzátorem. Dobu měření volte 15min. Grafy přiložte do protokolu.
61
\item Určete neznámý zářič zjištěním polohy hlavního píku a porovnáním s tabulkou.
62
\item Změřte radiační pozadí v místnosti(zářiče je třeba dát do trezoru). Okomentujte, zda má šum vliv na tvar vámi změřených spekter.
63
\item Určete rozlišovací schopnost spektrometru pro energii spektrální čáry $ ^{137}\rm Cs$(viz poznámky).
767 kaklik 64
\end{enumerate}
65
 
66
\section{Experimentální uspořádání a metody}
67
 
68
\subsection{Teoretický úvod}
776 kaklik 69
Radioaktivita je charakterizována, jako jev při němž se jádro atomu určitého prvku samovolně přemění na jádro jiného prvku, tento proces je často doprovázen emisí vysokoenergetického záření. Jádra s těmito vlastnostmi se nazývají radionuklidy - radioaktivní zářiče. Rozeznáváme $\alpha, \beta, \gamma $ zářiče. Aktivita je veličina charakterizující počet jader, které se přemění za 1s, jednotkou je 1 becquerel [Bq]. Počet jader ve vzorku se řídí rovnicí
70
\begin{equation} \displaystyle N_{(t)}=N_0 \rm {e}^{-\lambda t}, \end{equation}
767 kaklik 71
 
776 kaklik 72
kde $N_0$ je počet jader na počátku měření a $\lambda$ je střední pravděpodobnost rozpadu jádra. Dále platí rovnost
767 kaklik 73
 
776 kaklik 74
\begin{equation} \displaystyle \lambda=\frac{\rm {ln}2}{T_{\frac{1}{2}}},\end{equation} 
75
kde $T_{\frac{1}{2}}$ je poločas rozpadu, doba za kterou se rozpadne právě $\frac{1}{2}$ jader.
76
\\
77
Průchod záření látkou: \\
78
Comptonův rozptyl: Jedná se vlastně o pružnou srážku fotonu a elektronu. Foton změní svůj směr díky absorpci části energie volným elektronem. \\
79
Fotoefekt: Foton všechnu energii předá elektronu, který byl vázán v atomu, a nyní je vyražen a pohybuje se.\\
80
Tvorba elektron/pozitronový pár: Foton má dostatečnou energii ($ \succ 2m_ec^2$), při průletu silným polem zanikne za vniku elektron-pozitronového páru. Následnou anihilací vzniknou dva fotony o energii 511keV. 
81
 
82
\subsection{Pomůcky}
83
Scintilační detektor, zdroj vysokého napětí NL2410, jednokanálový analyzátor PHYWE, čítač impulsů NL2301, multikanálový analyzátor PHYWE, osciloskop, osobní počítač, zdroje gama záření, USB link PASCO 2100, program pro datový sběr Data Studio, program MEASURE.
84
 
767 kaklik 85
\section{Výsledky a postup měření}
776 kaklik 86
\subsection{Manuální měření se jednokanálovým analyzátorem}
87
Nejdříve jsme změřili spektrum zářiče $^{137}\rm Cs$ jednokanálovým analyzátorem. Šířku okna detektoru jsme nastavili na 100mV. V tomto okně jsme pak čítačem měřili četnost impulzů. Naměřené hodnoty jsou vidět v grafu. 
767 kaklik 88
 
776 kaklik 89
 
767 kaklik 90
\begin{figure}
776 kaklik 91
\begin{center}
767 kaklik 92
\label{amplituda}
776 kaklik 93
\includegraphics [width=100mm] {Cs137_manualne.png} 
94
\caption{Manuální měření $^{137}\rm Cs$} 
95
\end{center}
96
\end{figure}
97
 
98
\subsection{Automatický mnohakanálový analyzátor}
99
 
100
Pomocí mnohakanálového analyzátoru připojeného k počítači jsme změřili gamma spektra zářičů $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$, které jsme pak graficky zpracovali. 
101
 
102
\begin{figure}
767 kaklik 103
\begin{center}
776 kaklik 104
\label{amplituda}
105
\includegraphics [width=100mm] {Am241.png} 
106
\caption{Změřené spektrum $^{241}\rm Am$} 
767 kaklik 107
\end{center}
108
\end{figure}
109
 
110
 
776 kaklik 111
\begin{figure}
112
\label{amplituda}
113
\begin{center}
114
\includegraphics [width=100mm] {Ba133.png} 
115
\end{center}
116
\caption{Změřené spektrum $^{133}\rm Ba$} 
117
\end{figure}
118
 
119
 
120
\begin{figure}
121
\label{amplituda}
122
\begin{center}
123
\includegraphics [width=100mm] {Co60.png} 
124
\end{center}
125
\caption{Změřené spektrum $^{60}\rm Co$} 
126
\end{figure}
127
 
128
\begin{figure}
129
\label{amplituda}
130
\begin{center}
131
\includegraphics [width=100mm] {Cs137.png} 
132
\end{center}
133
\caption{Změřené spektrum $^{137}\rm Cs$} 
134
\end{figure}
135
 
136
 
137
\subsection{Identifikace neznámého zářiče}
138
 
139
Ve spektru neznámého zářiče jsme nalezli dva charakteristické píky první s energií 550 keV a druhý s mnohem nižší intenzitou a energií 1270 keV. 
140
Neznámý zářič jsme určili jako Na22, podle charakteristického píku 1274.5keV.
141
 
142
\begin{figure}
143
\label{amplituda}
144
\begin{center}
145
\includegraphics [width=100mm] {neznamy.png} 
146
\end{center}
147
\caption{Změřené spektrum neznámého zářiče} 
148
\end{figure}
149
 
150
\subsection{Kalibrace detektoru}
151
 
152
Ze známých energií zářičů $^{60}\rm Co$ a $^{137}\rm Cs$ bylo možné kanálům analyzátoru přiřadit konkrétní hodnotu energie a tím získat kalibrační křivku. 
153
 
154
\begin{figure}
155
\label{amplituda}
156
\begin{center}
157
\includegraphics [width=100mm] {kalibrace.png} 
158
\end{center}
159
\caption{Kalibrační křivka scintilačního detektoru} 
160
\end{figure}
161
 
162
Dále jsme pro píky zářičů $^{60}\rm Co$ a $^{137}\rm Cs$ určili jejich šířku v polovině maxima. A z této hodnoty a jejich energií určili energetickou rozlišovací schopnost detektoru.
163
 
164
\begin{figure}
165
\label{amplituda}
166
\begin{center}
167
\includegraphics [width=100mm] {Ekalibrace.png} 
168
\end{center}
169
\caption{Energetická rozlišovací schopnost} 
170
\end{figure}
171
 
172
\subsection{Útlum olova}
173
 
174
Pro měření jsme použili několik vrstev olověných plátů. A změřili nejdříve spektrum za vrstvou olova 4,7mm. Pak jsme otočili detektor a přidali další vrstvu olova. Ovšem právě tato změna konfigurace měření znemožňuje přesně určit útlum v materiálu, neboť se tím změnila i konfigurace zářičů. Nicméně je z naměřených hodnot patrné, že vyšší energie jsou utlumeny méně, než energie nízké.  
175
 
176
\begin{figure}
177
\label{amplituda}
178
\begin{center}
179
\includegraphics [width=100mm] {olovo.png} 
180
\end{center}
181
\caption{Útlum vrstvy olova} 
182
\end{figure}
183
 
184
 
767 kaklik 185
\section{Diskuse}
775 kaklik 186
\begin{enumerate}
776 kaklik 187
\item Po správném nastavení osciloskopu připojeného na jednokanálový spektrometr bylo vidět průběhy mnoha pulzů překrývajících se přes sebe. Kde ve vyšších amplitudách byla patrná jistá nehomogenita,podle které bylo možno předpokládat existenci charakteristického píku.
767 kaklik 188
 
775 kaklik 189
\item Spektrum $ ^{137}\rm Cs$ jsme naměřili pomocí manuálního měření. Použité okno bylo 100mV. Naměřené spektrum je uvedeno v grafu.
767 kaklik 190
 
775 kaklik 191
\item Mnohokanálovým analyzátorem jsme naměřili podobným postupem i spektra dalších zářičů. $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$
767 kaklik 192
 
775 kaklik 193
\item Díky znalosti charakteristických energií $^{137}\rm Cs$ a $^{60}\rm Co$ jsme získali kalibrační křivku detektoru a také jeho rozlišovací schopnost v závislosti na energii záření. Obě tyto charakteristiky jsou vyneseny v grafech. 
194
 
776 kaklik 195
\item K přesnému určení bližších parametrů spektra $ ^{137}\rm Cs$ bohužel nemáme potřebná data, protože o část spektra jsme neplánovaně přišli zřejmě v důsledku chyby v softwaru. Což jsme zjistili až po ukončení měření. Nicméně některé hodnoty jsme přibližně určili z poznámek během měření. Pík zpětného rozptylu byl na 190 keV a Comptonova hrana 440keV. 
775 kaklik 196
 
776 kaklik 197
\item Neznámý zářič jsme díky charakteristické energii identifikovali jako.
775 kaklik 198
 
776 kaklik 199
\item Spektrálním analyzátorem jsem také naměřili přírodní pozadí v místnosti. Avšak naměřené intenzity jsou tak malé, že nemohou nijak výrazně ovlivnit tvar naměřených spekter. Zároveň se také nepodařilo v naměřeném pozadí identifikovat konkrétní zářiče, protože naměřená data neobsahují, žádný identifikovatelný pík.
775 kaklik 200
 
776 kaklik 201
 
775 kaklik 202
\end{enumerate}
203
 
767 kaklik 204
\section{Závěr}
776 kaklik 205
V měření se podařilo získat spektra zářičů $ ^{137}\rm Cs$ , $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$ kalibrovat scintilační detektor a zjistit jeho energetické rozlišení. A následně i identifikovat neznámý zářič.
767 kaklik 206
 
207
 
208
\begin{thebibliography}{10}      %REFERENCE
209
\bibitem{3} {http://praktika.fjfi.cvut.cz/GammaSpektr/GammaSpektr.pdf}{ -Zadání úlohy}
210
\end{thebibliography}
211
 
212
\end{document}