Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 792 | Details | Compare with Previous | Last modification | View Log

Rev Author Line No. Line
789 kaklik 1
\documentclass[12pt,czech]{article}
2
 
3
\usepackage[czech]{babel}
4
\usepackage[utf8]{inputenc}
5
\usepackage{times}
6
\usepackage{geometry}
7
\geometry{verbose,a4paper,tmargin=2cm,bmargin=2cm,lmargin=2cm,rmargin=2cm}
8
 
9
\usepackage{array}
10
 
11
\usepackage{graphicx}
12
%\usepackage{multirow}
13
%\usepackage{bigstrut}
14
%\usepackage{amsbsy}
15
 
16
%\pagestyle{plain}
17
 
18
%\renewcommand{\tan}{\textrm{tg}}
19
\newcommand{\tg}{\textrm{tg}}
20
\newcommand{\cm}{\textrm{cm}}
21
\newcommand{\m}{\textrm{m}}
22
\newcommand{\mm}{\textrm{mm}}
23
\newcommand{\nm}{\textrm{nm}}
24
 
25
 
26
\begin{document}
27
\noindent \begin{tabular}{|>{\raggedright}b{4cm}|>{\raggedright}b{13cm}|}
28
\hline 
29
\textbf{Název a \v{c}íslo úlohy}& Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické
30
senzory
31
 
32
\tabularnewline
33
\hline 
34
\textbf{Datum m\v{e}\v{r}ení}& 5. 4. 2011
35
\tabularnewline
36
\hline 
37
\textbf{M\v{e}\v{r}ení provedli}& Tomáš Zikmund, Jakub Kákona
38
\tabularnewline
39
\hline 
40
\textbf{Vypracoval}& Jakub Kákona
41
\tabularnewline
42
\hline 
43
\textbf{Datum}&
44
\tabularnewline
45
\hline 
46
\textbf{Hodnocení}&
47
\tabularnewline
48
\hline
49
\end{tabular}
50
 
51
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
52
 
53
\section{Navázání He-Ne LASERu do vlákna}
792 kaklik 54
Nejdříve bylo třeba navázat do vlákna co největší optický výkon z He-Ne laseru, který jsme v úloze měli k dispozici. Na optickém stole byl předpřipravený přípravek skládající se z křížového stolku s drážkou pro vlákno a justovacího stolku s mikroobjektivem skrz který procházel svazek z LASERu.  
789 kaklik 55
 
792 kaklik 56
Zkoušeli jsme několik metod včetně uchycení pomocí přiložených magnetů, ale vzhledem k tomu, že drážka v džáku pro vlákno byla podstatně větší než průměr vlákna, tak nejlepšího výsledku jsme dosáhli, když jsme odizolované a na lamačce zalomené vlákno uchytili na dně drážky pomocí dvou papírových polštářků přilepených samolepkou k držáku. Tím se nám podařilo navázat do vlákna výkon 107uW. 
789 kaklik 57
 
792 kaklik 58
 
59
 
789 kaklik 60
\section{Útlum vlákna v závislosti na ohybu}
61
 
792 kaklik 62
Útlum ohybu na vlákně jsme měřili tak, že jsme plastový světlovod postupně navíjeli na válečky různých průměrů. Naměřené výkony a vypočtené hodnoty útlumů jsou uvedeny v tabulce.   
789 kaklik 63
 
64
\begin{table}[htbp]
65
\caption{Útlum vlákna v závislosti na ohybu.}
66
\begin{center}
67
\begin{tabular}{|c|c|c|}
68
\hline
69
 & Váleček 12/6 – vnější průměr 5 cm &  \\ \hline
70
počet ohybů & přenesený výkon [uW] & Útlum [dB] \\ \hline
71
 
72
1 & 5650 & -0,12 \\ \hline
73
2 & 5620 & -0,14 \\ \hline
74
3 & 5580 & -0,18 \\ \hline
75
4 & 5570 & -0,18 \\ \hline
76
5 & 5550 & -0,2 \\ \hline
77
\multicolumn{1}{|l|}{} & Váleček 12/5 – vnější průměr 4 cm &  \\ \hline
78
počet ohybů & přenesený výkon [uW] & Útlum [dB] \\ \hline
79
 
80
1 & 5580 & -0,13 \\ \hline
81
2 & 5550 & -0,15 \\ \hline
82
3 & 5540 & -0,16 \\ \hline
83
4 & 5520 & -0,18 \\ \hline
84
5 & 5480 & -0,21 \\ \hline
85
\multicolumn{1}{|l|}{} & Váleček 12/4 – vnější průměr 3 cm &  \\ \hline
86
počet ohybů & přenesený výkon [uW] & Útlum [dB] \\ \hline
87
 
88
1 & 5243 & -0,37 \\ \hline
89
2 & 5176 & -0,43 \\ \hline
90
3 & 5103 & -0,49 \\ \hline
91
4 & 5047 & -0,54 \\ \hline
92
5 & 4947 & -0,62 \\ \hline
93
\end{tabular}
94
\end{center}
95
\label{}
96
\end{table}
97
 
98
 
792 kaklik 99
\begin{figure}[htbp]
100
\centering
101
\includegraphics[width=150mm]{zavity.png} 
102
\caption{Útlum vlákna navinutého na válečky různých průměrů}
103
\label{zavity}
104
\end{figure}
105
 
789 kaklik 106
\section{Mikroohyby na vlákně}
107
 
792 kaklik 108
Mikroohyby na vlákně jsme vytvořili zavedením dvou závitů sklěněného vlákna mezi destičky ovinuté drátem. Zatěžování závažím pak způsobovalo deformaci vlákna a útlum procházejícího záření. Měření jsme prováděli na dvou destičkách s různou hustotou závitů drátu. 
789 kaklik 109
 
110
\begin{figure}[htbp]
111
\centering
112
\includegraphics[width=150mm]{desticky.png} 
792 kaklik 113
\caption{Útlum vlákna stlačeného mezi dvě drátem ovinuté destičky v závislosti na zátěži}
789 kaklik 114
\label{mrizka}
115
\end{figure}
116
 
790 kaklik 117
\begin{table}[htbp]
118
\caption{Útlum vláken v závislosti na zatížení mikroohybových destiček.}
119
\begin{center}
120
\begin{tabular}{|c|c|c|c|c|}
121
\hline
122
 & \multicolumn{ 2}{c|}{Destička 11/2} & \multicolumn{ 2}{c|}{Destička 11/1} \\ \hline
123
hmotnost závaží [kg] & přenesený výkon [uW] & Útlum [dB] & přenesený výkon [uW] & Útlum [dB] \\ \hline
124
 
125
1 & 99 & -0,34 & 102 & -0,29 \\ \hline
126
1,2 & 95 & -0,52 & 100 & -0,37 \\ \hline
127
1,3 & 93,5 & -0,59 & 100 & -0,37 \\ \hline
128
1,4 & 92 & -0,66 & 99 & -0,42 \\ \hline
129
1,5 & 91 & -0,7 & 98 & -0,46 \\ \hline
130
1,6 & 89 & -0,8 & 97,5 & -0,48 \\ \hline
131
1,7 & 89 & -0,8 & 97 & -0,51 \\ \hline
132
1,8 & 87 & -0,9 & 95,5 & -0,57 \\ \hline
133
1,9 & 85 & -1 & 95,5 & -0,57 \\ \hline
134
\end{tabular}
135
\end{center}
136
\label{}
137
\end{table}
138
 
792 kaklik 139
Výsledky měření vypovídají, že na destičce s větší hustotou závitů drátu docházelo při stejné zátěži k menšímu útlumu. Což je zřejmě způsobeno rozkladem síly do větší plochy a tím snížení velikosti ohybů jádra a toto zlepšení převažuje nad zvíšením počtu ohybů.
790 kaklik 140
 
789 kaklik 141
\section{Clona v průřezu vlákna}
142
 
792 kaklik 143
Pro toto měření jsme mezi dva konce platových světlovodů umístili clonu, připevněnou na šroub tak aby s ní bylo možné posouvat a tím měnit zastínění vláken.
789 kaklik 144
 
790 kaklik 145
\begin{table}[htbp]
792 kaklik 146
\caption{Přenos mezi vlákny oddělenými clonkou.}
790 kaklik 147
\begin{center}
148
\begin{tabular}{|c|c|}
149
\hline
150
Pozice [mm] & přenesený výkon [uW] \\ \hline
151
 
152
0,2 & 1,145 \\ \hline
153
0,4 & 1,131 \\ \hline
154
0,6 & 1,097 \\ \hline
155
0,8 & 1,012 \\ \hline
156
1 & 0,852 \\ \hline
157
1,2 & 0,597 \\ \hline
158
1,4 & 0,223 \\ \hline
159
1,6 & 0,033 \\ \hline
160
1,8 & 0,026 \\ \hline
161
2 & 0,015 \\ \hline
162
2,2 & 0,015 \\ \hline
163
\end{tabular}
164
\end{center}
165
\label{}
166
\end{table}
789 kaklik 167
 
792 kaklik 168
\begin{figure}[htbp]
169
\centering
170
\includegraphics[width=150mm]{clona.png} 
171
\caption{Průběh přenosu rozděleného vlákna vzhledem k pozici clony}
172
\label{clona}
173
\end{figure}
790 kaklik 174
 
792 kaklik 175
 
176
 
789 kaklik 177
\section{Vliv prostředí na přenos vlákna}
178
 
792 kaklik 179
Vliv prostředí na přenos vlákna jsme zkoumali ponořením ohybu z plastového vlákna do kapalin s různým indexem lomu. Naměřené výsledky jsou uvedeny v tabulce.
180
 
789 kaklik 181
\begin{table}[htbp]
792 kaklik 182
\caption{Vliv typu kapaliny obklopující vlánko na přenesený výkon.}
789 kaklik 183
\begin{center}
184
\begin{tabular}{|c|c|c|}
185
\hline
186
 & přenesený výkon [uW] & Index lomu [-] \\ \hline
187
ethanol & 0,888 & 1,36 \\ \hline
188
voda & 0,965 & 1,33 \\ \hline
189
Olej 1,520 & 0,735 & 1,52 \\ \hline
190
Olej 1,515 & 0,730 & 1,52 \\ \hline
191
neznámá kap. & 0,780 &  (1,455 -/+ 0,05) (Glycerol 1,473) \\ \hline
192
vzduch & 1,524 & 1 \\ \hline
193
IPA (isopropylalkohol) & 0,825 & 1,38 \\ \hline
194
\end{tabular}
195
\end{center}
196
\label{}
197
\end{table}
198
 
792 kaklik 199
Lineární interpolací naměřených hodnot jsme určili index lomu neznámé kapaliny jako n=(1,455 -/+ 0,05) a běžná bezpečná kapalina s nejbližsím indexem lomu je glycerol n=1,473.
200
 
201
 
202
 
789 kaklik 203
\section{Vyzařovací charakteristika zakončení vlákna}
204
 
205
Pro toto měření byl použit demonstrační plastový vlnovod zakončený kolmo na svojí osu. Umístěný byl v pevném držáku okolo nějž bylo možné otáčet jiným vláknem stejného typu, které bylo odvedeno do snímače výkonu.
206
 
207
\begin{table}[htbp]
208
\caption{Vyzařující charakteristika konce vlákna měřená jiným optickým vláknem.}
209
\begin{center}
210
\begin{tabular}{|c|c|}
211
\hline
212
úhel [^\circ] & přenesený výkon [uW] \\ \hline
213
 
214
5 & 1,706 \\ \hline
215
10 & 1,522 \\ \hline
216
15 & 1,245 \\ \hline
217
20 & 1,039 \\ \hline
218
25 & 0,619 \\ \hline
219
30 & 0,410 \\ \hline
220
35 & 0,237 \\ \hline
221
40 & 0,131 \\ \hline
222
45 & 0,079 \\ \hline
223
50 & 0,051 \\ \hline
224
55 & 0,043 \\ \hline
225
\end{tabular}
226
\end{center}
227
\label{}
228
\end{table}
229
 
792 kaklik 230
\begin{figure}[htbp]
231
\centering
232
\includegraphics[width=150mm]{apertura.png} 
233
\caption{Průběh výkonu vyzařovaného z plastového vlákna do prostoru v závislosti na úhlu}
234
\label{clona}
235
\end{figure}
790 kaklik 236
 
792 kaklik 237
Z polynomialniho fitu naměřených dat lze určit hodnotu maximalniho vykonu 1,88 uW . Pak 5\% maximalniho vykonu (Pozadavek na měření numerické apartury) odpovídá 0,094 uW a tato hodnota se nachází na 42,56$^ \circ$ od osy vlákna. A výsledná naměřená numerická apertura vlákna tedy je NA = 0,676.
791 kaklik 238
 
792 kaklik 239
 
789 kaklik 240
\section{Typy optických senzorů}
241
 
792 kaklik 242
Lze snadno ověřit, že v praxi se běžně používají minimálně tyto typy vláknových senzorů 
789 kaklik 243
Tlak
244
http://www.opsens.com/en/industries/products/pressure/
245
 
246
Teplota
247
http://www.opsens.com/en/industries/products/temperature/
248
 
249
Napětí 
250
http://www.opsens.com/en/industries/products/strain/osp-a/
251
 
252
A posuv
253
http://www.opsens.com/en/industries/products/displacement/odp-a/
254
 
792 kaklik 255
I když tato čidla nejsou založena přímo na vlastnotech změny indexu lomu tak, jak je tomu v obsahu úlohy. 
256
 
257
Dalším zajímavým čidlem využívající optické vlákno je také vláknový gyroskop
258
 
259
http://www.tritech.co.uk/products/products-fibre-optic-gyro.htm
260
 
261
\section{Diskuse}
262
\begin{enumerate}
263
\item Do vlákna se nám pomocí přípravku podařilo navázat optický výkon 107uW. Pravděpodobně by mohlo být dosaženo lepšího výsledku lepším seřízením horizontální roviny LASERu a vlákna. Neboť nyní musel být fokusační objektiv mírně sklonněný, aby ohnisko dopadalo na jádro vlákna. A v důsledku toho došlo ke zhoršení podmínek navázání na vlákno. 
264
 
265
\item Měřením jsme ověřili, že přenos optického platového světlovodu silně klesá se zmenšujícím se poloměrem ohybů. 
266
 
267
\item Defeormací vlákna pomocí destiček jsme ověřili, že pro útlum vlákna není tolik podstatná velikost příčného tlaku, ale poloměr způsobených ohybů na vlákně.
268
 
269
\item Posouváním pozice clonky mezi rozděleným vláknem jsme zjistili, že takovýto transmisní senzor je relativně vhodný pro zjištění přítomnosti předmětu. Ale nehodí se příliš na měření jeho pozice, rozsah měření polohy je příliš nízký a navíc není lineární vzhledem k pozici předmětu.
270
 
271
\item Měřením útlumu ohybu v různých kapalinách jsme určili neznámou látku jako glycerol. Pro lepší přesnost měření by ale bylo třeba, aby odraz v ohybu byl lépe definovaný a neducházelo snadno ke změnám při manipulaci se senzorem. 
272
 
273
\item Zjistili jsme že numerická apertura plastového světlovodu je celkem očekávatelně poměrně velká (0,676). 
274
 
275
\item  Optické senzory mohou pracovat s různými principy detekce a jsou často konstruovatelné i pro extrémní podmínky a mají proto široké uplatnění v různých oblastech průmyslu.
276
 
277
\end{enumerate}
278
 
789 kaklik 279
\begin{thebibliography}{99}
280
 
792 kaklik 281
\bibitem{navod} Kolektiv KFE FJFI ČVUT: \emph{Úloha č. 8 - Vlastnosti optických vláken a optické senzory }, [online], [cit. 13. dubna 2011], http://optics.fjfi.cvut.cz/files/pdf/ZPOP\_08.pdf
789 kaklik 282
 
283
\end{thebibliography}
284
 
285
\end{document}