0,0 → 1,183 |
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article} |
|
\usepackage[czech]{babel} |
\usepackage[pdftex]{graphicx} |
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8 |
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů |
\usepackage{rotating} |
|
\begin{document} |
|
\section*{Řešení 3. zadané úlohy - Jakub Kákona} |
|
\begin{enumerate} |
\item |
Diskrétní systém je v rovnovážném stavu v případě, když nemění svůj stav. Tedy všechny jeho následující stavy jsou rovny předchozím stavům. |
|
Z toho plyne: |
|
\begin{equation} |
x_1(k+1) = x_1(k)\\ |
x_2(k+1) = x_2(k) |
\end{equation} |
|
Dosazením do zadané soustavy získáme tvar: |
|
\begin{equation} |
x_1(k) = x_1(k)x_2(k)-1\\ |
x_2(k) = 2x_1(k)x_2(k)-2 |
\end{equation} |
|
Dále postupně řešíme soustavu těchto rovnic. |
|
\begin{equation} |
x_1(k) = \frac{1}{x_2(k)-1}\\ |
x_2(k) = \frac{2x_1(k)}{x_2(k)-1} -2 |
\end{equation} |
|
úpravou získáme kvadratickou rovnici |
|
\begin{equation} |
x_2(k)^2 - 3x_2(k) + 2 = 0 |
\end{equation} |
|
Její kořeny jsou: |
|
\begin{equation} |
{x_2}_1(k) = -1\\ |
{x_2}_2(k) = -2 |
\end{equation} |
|
Dosazením do vztahu pro $x_1$ dostaneme zbývající složky |
|
\begin{equation} |
{x_1}_1(k) = - \frac{1}{2}\\ |
{x_1}_2(k) = - \frac{1}{3}\\ |
\end{equation} |
|
|
A systém má dva rovnovážné body |
|
|
\begin{equation} |
a_1 = \left[ \begin{array}{c} |
- \frac{1}{2} \\ |
-1 \\ |
\end{array} |
\right] \\ |
a_2 = \left[ \begin{array}{c} |
- \frac{1}{3} \\ |
-2 \\ |
\end{array} |
\right] \\ |
\end{equation} |
|
|
\item |
Zadaná soustava rovnic může být přepsána do maticového tvaru |
|
\begin{equation} |
\dot x = Ax \\ |
A = \left[ \begin{array}{ccc} |
1 & -1 & 1 \\ |
1 & 0 & 1 \\ |
1 & 1 & 1 \\ |
\end{array} |
\right] |
\end{equation} |
|
Tato matice ale není regulární, proto má systém nekonečně mnoho rovnovážných bodů. Jejich vyjádření získáme požadavkem na nulové derivace v rovnovážných bodech. Řešíme tedy homogenní rovnici. |
|
\begin{equation} |
0 = Ax |
\end{equation} |
|
Tato rovnice má řešení |
|
\begin{equation} |
a = \left[ \begin{array}{c} |
-t \\ |
0 \\ |
t \\ |
\end{array} |
\right] \\ |
t \in R |
\end{equation} |
|
|
\item |
zadaný systém není asymptoticky stabilní, protože |
|
\begin{equation} |
\lim _{x \to \infty} \sin x(k) \neq 0 |
\end{equation} |
|
\item |
K určení stability nepomůže Sylvestrovo kritérium, proto |
najdeme vlastní čísla matice z charakteristického polynomu |
|
\begin{equation} |
\det (\lambda I - A) = |
\left[ \begin{array}{cc} |
\lambda & -1 \\ |
1 & \lambda\\ |
\end{array} |
\right] = \lambda ^2 + 1 |
\end{equation} |
|
Polynom má komplexní kořeny $\lambda _{1,2} = \pm j$ |
|
A matice je positivně semidefinitní. Systém je proto stabilní, ale ne asymptoticky. |
|
\item |
|
Pokud si zvolíme hodnoty $x_1(k)=x(k), x_2(k)=x(k+1)$ dostaneme $x_1(k+1)=x(k+1), x_1(k+1)=x_2(k)$ A můžeme vytvořit soustavu rovnic. |
|
\begin{equation} |
x_1(k+1)=x_2(k) \\ |
x_2(k+1)=-x_1(k) + u(k)\\ |
y(k)=x_1(k) \\ |
\end{equation} |
|
Kterou můžeme přepsat do tvaru |
|
\begin{equation} |
x_1(k+1)=\left[ \begin{array}{cc} |
0 & 1 \\ |
-1 & 0 \\ |
\end{array} |
\right] x(k) + \left[ \begin{array}{c} |
0 \\ |
1 \\ |
\end{array} |
\right] u(k) |
\\ |
y(k)=\left[ \begin{array}{cc} |
1 & 0 \\ |
\end{array} \right] x(k) + [0]u(k)\\ |
\end{equation} |
|
Z toho pak můžeme zjistit přenos systému |
|
\begin{equation} |
G(z)= C (zI - A)^{-1} B + D \\ |
G(z)=\left[ \begin{array}{cc} |
1 & 0 \\ |
\end{array} \right] \frac{1}{z^2 + 1 } |
\left[ \begin{array}{cc} |
z & 1 \\ |
-1 & z \\ |
\end{array} \right] |
\left[ \begin{array}{c} |
0 \\ |
1 \\ |
\end{array} \right] = \frac{1}{z^2 + 1} |
\end{equation} |
|
singularita přenosu nastává v bodech $z= \pm j$ A systém není BIBO stabilní, protože jeho póly nejsou uvnitř jednotkového kruhu, ale na jeho hranici. |
|
\end{enumerate} |
|
|
\end{document} |