0,0 → 1,207 |
\documentclass[12pt]{article} |
\usepackage{czech} |
\usepackage{array} |
\usepackage{times} |
\usepackage{graphicx} |
\usepackage{color} |
|
\usepackage[pdftex]{graphicx} |
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8 |
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů |
\usepackage{rotating} |
|
|
\textheight 230.0mm |
\textwidth 155.0mm |
%\topmargin 0.0mm |
\topmargin -20.0mm |
\oddsidemargin 0.0mm |
\parindent 0.0mm |
\renewcommand{\baselinestretch}{1.0} |
|
\newcommand{\vsp}[1]{\vspace{#1mm}} |
|
\begin{document} |
|
\thispagestyle{empty} |
|
\begin{center} |
\extrarowheight 1.5ex |
\begin{tabular}{c} |
\textbf{\Large České vysoké učení technické v Praze} \\ |
\textbf{\Large Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská} \\ |
\textbf{\Large Katedra fyzikální elektroniky} |
\end{tabular} |
\vsp{60} |
|
\textbf{\Huge Modul pro Time Correlated Photon Counting} |
\bigskip |
|
{\Large Ročníková práce} |
\end{center} |
\vfill |
|
\extrarowheight 0.75ex |
\begin{tabular}{>{\large}l>{\large}l} |
Autor páce: & \textbf{Jakub Kákona} \\ |
Školitel: & Ing. Jan Kodet \\ |
Konzultant: & Prof. Ing. Ivan Procházka, DrSc. \\ |
Školní rok: & \textbf{2010/2011} |
\end{tabular} |
\vsp{0} |
|
\pagebreak |
|
\mbox{} |
\vfill |
|
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem |
uvedl veškerou použitou literaturu. |
\vsp{10} |
|
\noindent |
\quad \hfill \textcolor{red}{\small Podpis studenta} \qquad \\ |
Praha, xx.xx.2011 \hfill Jakub Kákona \qquad |
\par |
\vsp{5} |
|
\pagebreak |
|
\tableofcontents |
|
\section{Zadání práce} |
|
Předmětem této práce je návrh konstrukce přístroje určeného k měření krátkých časových intervalů vázaných s elektrickými signály. |
Krátkým časovým intervalem se v tomto případě rozumí řádově desítky piko sekund až jednotky mikrosekund. Od přístroje je obvykle vyžadováno velké časové rozlišení ~65ps. Přístroj tohoto typu má široké uplatnění v medicíně průmyslu, kosmickém výzkumu a v experimentálních přístrojích fyziky vysokých energií. |
|
\subsection{Časově digitální převodník (TDC)} |
|
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=150mm]{./img/TDC_principle2.png} |
\caption{Ideové schéma měřící jednotky TDC} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=100mm]{./img/TDC_principle.png} |
\caption{Způsob přesného měření delších časových úseků} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
\section{Realizace} |
|
Pro konstrukci přístroje byl zvolen čip TDC-GP2 od firmy Acam. Tento integrovaný obvod využívá k měření krátkých časových intervalů řetězově zapojených hradel. Podle počtu překlopených hradel mezi pulzy START a STOP je pak možné určit délku časového intervalu. |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=150mm]{./img/blokove_schema.png} |
\caption{Ideové schéma cílového zařízení} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=150mm]{./img/TDC_block.png} |
\caption{Blokové schéma čipu TDC-GP2} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
\subsection{Testovací prototypy} |
|
Pro otestování funkčnosti zvoleného čipu byly sestaveny dva testovací prototypy, které se liší, především komunikační architekturou a způsobem generování testovacích impulzů. |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=150mm]{./img/prototyp1.jpg} |
\caption{1. testovací prototyp} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=150mm]{./img/prototyp2.jpg} |
\caption{2. testovací prototyp} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=100mm]{./img/prototype2.png} |
\caption{Způsob propojení modulů 2. prototypu} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
|
\subsection{Hardware} |
|
Pro realizaci experimentálního zařízení bylo s výhodou využito stávajícího elektronického vývojového systému MLAB, který byl pro účely realizace měřícího zařízení obohacen o nový modul GP201A, který obsahuje čip TDC-GP2. |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=150mm]{./img/GP2_PCB.png} |
\caption{Návrh plošného spoje modulu GP201A} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
|
\subsubsection{Kalibrační oscilátor} |
|
Princip měření čipu TDC-GP2 je ze své podstaty závislý na mnoha dalších proměnných (Rychlost překlápění hradel se mění například s teplotou a napájecím napětím) a proto je třeba měřící řetězec soustavně a systematicky kalibrovat. K tomu slouží externí oscilátor o kterém se předpokládá, že má stabilní periodu. Měřící řetězec TDC čipu se pak použije ke změření periody oscilátoru a je jej pak možné kalibrovat za předpokladu, že výstupní digitální hodnota z měřícího řetězce je lineární funkcí času. |
|
Při návrhu konstrukce prototypu bylo vybíráno z celé řady oscilátorů [viz příloha] a hodnoceny jejich parametry; cena, stabilita a dostupnost. |
|
\subsection{Software} |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=100mm]{./img/program.png} |
\caption{Hlavní programová smyčka řídícího mikrokontroléru PIC16F887 } |
\end{center} |
\end{figure} |
|
Programová smyčka řídícího mikrokontroléru je navržena tak, aby umožnila realizovat oba měřící režimy TDC čipu. |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=100mm]{./img/TDC_mode1.png} |
\caption{Průběh měření v čipu GP2 během měřícího módu 1.} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
\begin{figure}[htbp] |
\begin{center} |
\includegraphics[width=100mm]{./img/TDC_mode2.png} |
\caption{Průběh měření v čipu GP2 během měřícího módu 2.} |
\end{center} |
\end{figure} |
|
|
\section{Výsledky} |
|
\subsection{Použití} |
|
|
\subsection{Možnosti dalšího vývoje} |
|
\subsubsection{Komunikační protokol} |
|
\subsubsection{Speciální zpracování rychlých vstupních a výstupních signálů} |
|
\section{Závěr} |
|
|
%\pagebreak |
%\listoffigures |
|
\pagebreak |
|
\begin{thebibliography}{99} |
\bibitem{} |
\end{thebibliography} |
|
\end{document} |