43,8 → 43,7 |
|
\textbf{\large Praha -- 2012} \\ |
\textcolor{red}{\small Vzor titulní strany na pevných deskách} \\ |
\textcolor{red}{\small Jméno autora a rok ukončení práce taky na |
hřbetní straně} |
|
\end{center} |
|
\pagebreak |
86,8 → 85,8 |
\vsp{10} |
|
\noindent |
\quad \hfill \textcolor{red}{\small Podpis studenta} \qquad \\ |
Praha, xx.xx.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad |
\quad \hfill \qquad \\ |
Praha, 9.7.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad |
\par |
\vsp{5} |
|
246,12 → 245,12 |
\item[$K$] je parametr závisející na typech plynů v prostředí a jejich parciálních tlacích. |
\end{description} |
|
Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův. Naměřená závislost ze zdroje je však uvedena na obrázku. |
Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův. Naměřená závislost ze zdroje \cite{snih_vlocky} je však uvedena na obrázku \ref{odrazivost_mraky}. |
|
\begin{figure}[htbp] |
\includegraphics[width=150mm]{./img/grafy/vlocky_snih.jpg} |
\caption{Zjednodušené blokové schéma laserového vysílače.} |
\label{odrazivost_vlocky} |
\caption{Běžná závislost reflektance vodních oblaků v atmosféře. Barevnými křivkami je pak znázorněna reflektance sněhu.} |
\label{odrazivost_mraky} |
\end{figure} |
|
\subsection{Délka výstupního světelného impulzu} |
292,7 → 291,7 |
|
\subsection{Polovodičový diodový LASER} |
|
Polovodičové laserové diody, jsou nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální. Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserových diod v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením. Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká. |
Polovodičové laserové diody, jsou nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální. Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserových diod v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením.\cite{LD_zelene} Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká. |
|
\subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické} |
|
656,7 → 655,7 |
Zvláště problematické mohou být sníh, nebo námraza na optických komponentech. Kterou bude třeba řešit buď aktivním vyhříváním výstupních čoček a nebo mechanickou závěrkou, případě pohyblivou hlavicí podobnou přístroji MRAKOMĚR 2 ze zdroje. |
|
\subsubsection{Aktivní stabilizace teploty} |
Vzhledem k tomu, že pro správnou funkci polovodičové diody je kritická její provozní teplota. Tak by bylo vhodné zařízení vybavit systémem s aktivní regulací provozní teploty laseru, stávající stav konstantního odvodu tepla chladičem, je účinný pouze v prostředí s vhodným rozsahem teplot, které umožní ustálení tepelné rovnováhy. A tím i stabilizaci pracovního bodu laseru. Zároveň je známá závislost mezi provozní teplotou a životností diody, která odpovídá zhruba zdvojnásobení životnosti při redukci provozní teploty o 10$^\circ C$. |
Vzhledem k tomu, že pro správnou funkci polovodičové diody je kritická její provozní teplota. Tak by bylo vhodné zařízení vybavit systémem s aktivní regulací provozní teploty laseru, stávající stav konstantního odvodu tepla chladičem, je účinný pouze v prostředí s vhodným rozsahem teplot, které umožní ustálení tepelné rovnováhy. A tím i stabilizaci pracovního bodu laseru. Zároveň je známá závislost mezi provozní teplotou a životností diody, která odpovídá zhruba zdvojnásobení životnosti při redukci provozní teploty o 10$^\circ C$. \cite{LD_driving} |
|
\subsubsection{Kombinace s jinými přístroji} |
|
684,17 → 683,11 |
Pro reálnou aplikaci vysílače, a realizaci kompletního dálkoměru je třeba jej pouze doplnit o vhodný detektor a patřičně zakrytovat. |
Zadání práce bylo proto splněno v celém rozsahu. |
|
\cite{model1} |
|
|
\begin{comment} |
|
{thebibliography}{99} |
%\bibitem{}{Zdroj obrázku reflektivity oblačnosti} |
\href{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm}{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm} |
%\bibitem{}{Driving Diode Lasers is Staraightforward} |
\href{}{} |
%\bibitem{}{Osram set for green diode ramp in 2012} |
|
%\bibitem{diskretni_integrovane}{Discrete vs. Integrated, IC } |
\href{http://optics.org/news/1/7/17}{http://optics.org/news/1/7/17} |
\bibitem{laser_pointer}{Laser pointer. (2012, May 28). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 21:33, June 4, |
719,8 → 712,8 |
|
\appendix |
|
\printglossaries |
\glsaddall |
%\printglossaries |
%\glsaddall |
|
\chapter{Schéma pulsního budiče} |
\includepdf[pages={1},landscape=true]{LDD01A.pdf} |