| 43,8 → 43,7 |
|---|
| |
| \textbf{\large Praha -- 2012} \\ |
| \textcolor{red}{\small Vzor titulní strany na pevných deskách} \\ |
| \textcolor{red}{\small Jméno autora a rok ukončení práce taky na |
| hřbetní straně} |
| |
| \end{center} |
| |
| \pagebreak |
| 86,8 → 85,8 |
|---|
| \vsp{10} |
| |
| \noindent |
| \quad \hfill \textcolor{red}{\small Podpis studenta} \qquad \\ |
| Praha, xx.xx.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad |
| \quad \hfill \qquad \\ |
| Praha, 9.7.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad |
| \par |
| \vsp{5} |
| |
| 246,12 → 245,12 |
|---|
| \item[$K$] je parametr závisející na typech plynů v prostředí a jejich parciálních tlacích. |
| \end{description} |
| |
| Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův. Naměřená závislost ze zdroje je však uvedena na obrázku. |
| Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův. Naměřená závislost ze zdroje \cite{snih_vlocky} je však uvedena na obrázku \ref{odrazivost_mraky}. |
| |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=150mm]{./img/grafy/vlocky_snih.jpg} |
| \caption{Zjednodušené blokové schéma laserového vysílače.} |
| \label{odrazivost_vlocky} |
| \caption{Běžná závislost reflektance vodních oblaků v atmosféře. Barevnými křivkami je pak znázorněna reflektance sněhu.} |
| \label{odrazivost_mraky} |
| \end{figure} |
| |
| \subsection{Délka výstupního světelného impulzu} |
| 292,7 → 291,7 |
|---|
| |
| \subsection{Polovodičový diodový LASER} |
| |
| Polovodičové laserové diody, jsou nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální. Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserových diod v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením. Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká. |
| Polovodičové laserové diody, jsou nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální. Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserových diod v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením.\cite{LD_zelene} Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká. |
| |
| \subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické} |
| |
| 656,7 → 655,7 |
|---|
| Zvláště problematické mohou být sníh, nebo námraza na optických komponentech. Kterou bude třeba řešit buď aktivním vyhříváním výstupních čoček a nebo mechanickou závěrkou, případě pohyblivou hlavicí podobnou přístroji MRAKOMĚR 2 ze zdroje. |
| |
| \subsubsection{Aktivní stabilizace teploty} |
| Vzhledem k tomu, že pro správnou funkci polovodičové diody je kritická její provozní teplota. Tak by bylo vhodné zařízení vybavit systémem s aktivní regulací provozní teploty laseru, stávající stav konstantního odvodu tepla chladičem, je účinný pouze v prostředí s vhodným rozsahem teplot, které umožní ustálení tepelné rovnováhy. A tím i stabilizaci pracovního bodu laseru. Zároveň je známá závislost mezi provozní teplotou a životností diody, která odpovídá zhruba zdvojnásobení životnosti při redukci provozní teploty o 10$^\circ C$. |
| Vzhledem k tomu, že pro správnou funkci polovodičové diody je kritická její provozní teplota. Tak by bylo vhodné zařízení vybavit systémem s aktivní regulací provozní teploty laseru, stávající stav konstantního odvodu tepla chladičem, je účinný pouze v prostředí s vhodným rozsahem teplot, které umožní ustálení tepelné rovnováhy. A tím i stabilizaci pracovního bodu laseru. Zároveň je známá závislost mezi provozní teplotou a životností diody, která odpovídá zhruba zdvojnásobení životnosti při redukci provozní teploty o 10$^\circ C$. \cite{LD_driving} |
| |
| \subsubsection{Kombinace s jinými přístroji} |
| |
| 684,17 → 683,11 |
|---|
| Pro reálnou aplikaci vysílače, a realizaci kompletního dálkoměru je třeba jej pouze doplnit o vhodný detektor a patřičně zakrytovat. |
| Zadání práce bylo proto splněno v celém rozsahu. |
| |
| \cite{model1} |
| |
| |
| \begin{comment} |
| |
| {thebibliography}{99} |
| %\bibitem{}{Zdroj obrázku reflektivity oblačnosti} |
| \href{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm}{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm} |
| %\bibitem{}{Driving Diode Lasers is Staraightforward} |
| \href{}{} |
| %\bibitem{}{Osram set for green diode ramp in 2012} |
| |
| %\bibitem{diskretni_integrovane}{Discrete vs. Integrated, IC } |
| \href{http://optics.org/news/1/7/17}{http://optics.org/news/1/7/17} |
| \bibitem{laser_pointer}{Laser pointer. (2012, May 28). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 21:33, June 4, |
| 719,8 → 712,8 |
|---|
| |
| \appendix |
| |
| \printglossaries |
| \glsaddall |
| %\printglossaries |
| %\glsaddall |
| |
| \chapter{Schéma pulsního budiče} |
| \includepdf[pages={1},landscape=true]{LDD01A.pdf} |