| 452,6 → 452,13 |
|---|
| Jednou z uvažovaných konstrukčních variant vysílače pro laserový dálkoměr bylo využití těchto autonomních kmitů laseru, jako zdroje vhodných laserových impulzů. Ovšem vzhledem k nestabilitě tohoto režimu by tato možnost vyžadovala detekci nestabilního stavu regulačním obvodem, čehož by bylo zřejmě pravděpodobně možné dosáhnout Fourierovým rozkladem výstupního signálu a analýzou frekvenčních komponent. Ale vzhledem k faktu, že průběhy generované jednotlivými typy laserů nejsou naprosto identické, tak by byla tato cesta velmi komplikovaná. |
| Z tohoto důvodu bylo zvoleno méně komplikované řešení - generování impulzů pulzním čerpáním a využití techniky spínání ziskem. |
| |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=80mm]{./img/oscilogramy/autonomni_impulz.png} |
| \includegraphics[width=80mm]{./img/oscilogramy/opakovaci_perioda.png} |
| \caption{Realizovaný detektor časového průběhu záření} |
| \label{realizace_detektoru} |
| \end{figure} |
| |
| \section{Vlastní Řídící elektronika} |
| |
| Aby bylo možné uvažovat o použití těchto laserových modulů, jako laserového dálkoměru je z výše popsaných důvodů nutné změnit způsob řízení laserového systému. |
| 484,6 → 491,8 |
|---|
| Vzhledem k tomu, že od pulzního budiče jsou vyžadovány vysoké nároky na strmost proudových impulzů při proudech v rozsahu stovek mA, tak není vhodným řešením konstrukce budiče z diskrétních součástek. Neboť to neumožňuje, snížení parazitních indukčností a kapacit na nejnižší možnou úroveň. Tento fakt, kromě samotné možnosti generace krátkých impulzů komplikuje i nároky na stínění z důvodu zajištění elektromagnetické kompatibility. |
| |
| |
| |
| |
| Schéma zkonstruovaného pulzního budiče je uvedeno v příloze. |
| |
| |
