| 0,0 → 1,91 |
|---|
| \documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article} |
| |
| \usepackage[czech]{babel} |
| \usepackage[pdftex]{graphicx} |
| \usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce |
| \usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8 |
| \usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů |
| \usepackage{rotating} |
| |
| % Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption. |
| \makeatletter |
| % http://www.texnik.de/floats/caption.phtml |
| % This does spacing around caption. |
| \setlength{\abovecaptionskip}{2pt} % 0.5cm as an example |
| \setlength{\belowcaptionskip}{2pt} % 0.5cm as an example |
| % This does justification (left) of caption. |
| \long\def\@makecaption#1#2{% |
| \vskip\abovecaptionskip |
| \sbox\@tempboxa{#1: #2}% |
| \ifdim \wd\@tempboxa >\hsize |
| #1: #2\par |
| \else |
| \global \@minipagefalse |
| \hb@xt@\hsize{\box\@tempboxa\hfil}% |
| \fi |
| \vskip\belowcaptionskip} |
| \makeatother |
| |
| |
| \begin{document} |
| |
| \pagestyle{empty} %nastavení stylu stránky |
| \def\tablename{\textbf {Tabulka}} |
| |
| \begin {table}[tbp] |
| \begin {center} |
| \begin{tabular}{|l|l|} |
| \hline |
| \multicolumn{ 2}{|c|}{\Large \bfseries Pozemní a družicové spoje \huge\strut} \\ \hline |
| \textbf{Datum měření:} {28.11.2012} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline |
| \textbf{Pracovní skupina:} {} & \textbf{Hodina:} {St 14:30} \\ \hline |
| \textbf{Spolupracovníci: } {} & \textbf{Hodnocení:} \\ \hline |
| \end{tabular} |
| \end {center} |
| \end {table} |
| |
| \begin{center} \Large{Návrh ionosférického spoje} \end{center} |
| |
| \begin{abstract} |
| \end{abstract} |
| |
| \subsection*{Zadání} |
| |
| Naplánovat ionosférické spojení mezi Prahou (50.10 N, 14.43 E) a pracovištěm, které se nachází na osamělé radiové stanici na jiné části zeměkoule Santa Clara (Cuba) 22,42 N 79,97 W. Tento spoj by měl být provozován s EIRP = 15 dBW v období listopadu 2012. Vaším úkolem je: |
| |
| \begin{enumerate} |
| \item určit zeměpisné parametry spoje, polohy míst odrazu od ionosféry a stanovit možné módy šíření |
| \item nalézt časové závislosti hodnot kritických kmitočtů jednotlivých vrstev ionosféry pro dané virtuální body |
| odrazu |
| \item stanovit provozní MUF celého spoje a FOT (OWT), pokud máte možnost během celého dne provozovat spojení na třech různých kmitočtech |
| \end{enumerate} |
| |
| \section{Výsledky výpočtu} |
| |
| \subsection{Určení zeměpisných parametrů spoje} |
| |
| Po dosazení do výrazů pro výpočet sférické vzdálenosti. Zjistíme, že vzdálenost mezi vysílačem v Praze a přijímačem v Santa Clara je přibližně 8430 km. |
| |
| \subsection{Určení způsobu šíření} |
| |
| Sférická vzdálenost je větší, než 4000km, bude proto docházet k šíření odrazy od ionosféry. Zároveň ale není podstatně větší, než 8000km. Bude proto pravděpodobně docházet ke dvěma odrazům v místech se středními souřadnicemi: |
| 38 N 52 W a 46 N 16 W |
| |
| |
| \subsection{Kritické kmitočty v místech odrazu} |
| |
| Pro jednotlivé odrazné plochy vychází MUF 26,23 MHz a 26,86 MHz. |
| |
| Provozní MUF spoje by tedy byl 26,23 MHz což ale není frekvence optimální pro vysílání. |
| |
| \begin{figure} |
| \begin{center} |
| \includegraphics [width=150mm] {./Santa_clara_Prague.png} |
| \caption{Spolehlivost spoje během listopadu v závislosti na frekvenci} |
| \end{center} |
| \label{utlum_chodba} |
| \end{figure} |
| |
| Z vypočítaných dat pak můžeme určit, že FOT pro časy 0-10 UT je 9,53MHz, následně pro časy 11-18 UT 24,36 MHz mezi časy 18-21 UT je komunikační díra a dále navazuje opět optimální frekvence 9,53 MHz. |
| |
| \end{document} |