83,10 → 83,10 |
U = E\cdot d \quad\stackrel{Gauss}{=} \quad \frac{\sigma d}{\varepsilon} = \underbrace{\frac{d}{\varepsilon S}}_{1/C}Q \quad \Rightarrow \quad C = \frac{\varepsilon S}{d}. |
\end{equation} |
|
Bezpečnostní normy připouštějí maximální náboj $50\mu C$ na deskách kondenzátoru. Uvažujeme - li napětí 100~kV a plochu deskového kondenzátoru \vel{1}{m^{2}}, dostáváme mezní vzdálenost kondenzátorových desek |
\begin{equation*} |
d=\frac{\varepsilon S U}{Q} = 1.77\jed{cm}. |
\end{equation*} |
Bezpečnostní normy připouštějí maximální náboj $50\mu C$ na deskách kondenzátoru. Uvažujeme - li napětí 100~kV a plochu deskového kondenzátoru, dostáváme mezní vzdálenost kondenzátorových desek |
\begin{equation} |
d= \frac{\varepsilon S U}{Q} = 1.77 cm. |
\end{equation} |
|
Nabité desky kondenzátoru na sebe vzájemně působí elektrostatickou přitažlivou silou |
\begin{equation} |
94,10 → 94,10 |
\end{equation} |
|
Napětí na kondenzátoru je však shora omezeno dielektrickou pevností okolního prostředí (v našem případě vzduchu: $30 kV\, cm^{-1}$). V pracovním úkolu \ref{tri} využijeme dobře definovaného průrazného napětí na kulovém jiskřišti |
\begin{align} |
\begin{equation} |
U_a &= 27.75 (1+\frac{0.757}{\sqrt{\delta D}}) \delta\frac{s}{f}\\ \label{ll} |
\delta &= \frac{b}{760}\cdot\frac{273+20}{273+t} |
\end{align} |
\end{equation} |
kde $U_a$ je napětí [kV], $s$ doskok, tedy vzdálenost mezi kuličkami jiskřiště [cm], $D$ průměr koulí [cm], relativní hustota vzduchu, $b$ barometrický tlak [mm rtuťového sloupce], $t$ teplota v místnosti [$^oC$] a funkce $f$ je závislá na poměru $s/D$ a na poloze jiskřiště proti zemi. |
|
|
155,7 → 155,7 |
\end{center} |
\end{table} |
|
Nalezená funkce \[f(s) = 31.1 * d + 886.9 \] |
Nalezená funkce \[f(s) = 31.1 \times d + 886.9 \] |
|
\subsection{Mapování elektrického pole} |
|
195,7 → 195,7 |
|
\item Změřili jsme silové působení desek kondenzátoru při mezním průrazném napětí, avšak naměřený výsledek se příliš neshoduje s předpokládanou konstantní přitažlivou silou 0,9 N, které jsme při měření nedosáhli. Navíc měřená síla v průběhu měření klesala i přes to, že by měla být v tomto rozsahu nezávislá na vzdálenosti desek. Pravděpodobně to bylo způsobeno zbytkovou ionizací prostředí okolo kondenzátoru, kterou se nepodařilo odstranit ani výměnou vzduchu. |
|
\item Podařilo se určit neznámou funkci f(s) jako \[f(s) = 31.1 * d + 886.9 \]. |
\item Podařilo se určit neznámou funkci f(s) jako \[f(s) = 31.1 \times d + 886.9 \]. |
|
\item Zmapovali jsme pole v hrubé síti mezi elektrodami různých konfigurací. |
|
207,5 → 207,7 |
|
\begin{thebibliography}{10} |
|
http://praktika.fjfi.cvut.cz/Kondenzator/ cit 5.5.2011 |
|
\end{thebibliography} |
\end{document} |