Subversion Repositories svnkaklik

Compare Revisions

No changes between revisions

Ignore whitespace Rev 757 → Rev 758

/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/15kVcukol.txt
1,6 → 1,6
Detector angle Rate at 15kV
2*theta/° R(15kV)/Imp/s
 
#Detector angle Rate at 15kV
#2*theta/° R(15kV)/Imp/s
#
8.0 7.0
8.4 6.0
8.8 3.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/15kVmokol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 15kV
2*theta/° R(15kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 15kV
#2*theta/° R(15kV)/Imp/s
 
8.0 10.0
8.4 8.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/19kVcukol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 19kV
2*theta/° R(19kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 19kV
#2*theta/° R(19kV)/Imp/s
 
8.0 11.0
8.4 10.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/19kVmokol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 19kV
2*theta/° R(19kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 19kV
#2*theta/° R(19kV)/Imp/s
 
8.0 14.0
8.4 11.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/22kVcukol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 22kV
2*theta/° R(22kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 22kV
#2*theta/° R(22kV)/Imp/s
 
8.0 24.0
8.4 31.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/22kVmokol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 22kV
2*theta/° R(22kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 22kV
#2*theta/° R(22kV)/Imp/s
 
8.0 35.0
8.4 29.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/30kVcukol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 30kV
2*theta/° R(30kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 30kV
#2*theta/° R(30kV)/Imp/s
 
8.0 151.0
8.4 154.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/30kVmokol.txt
1,5 → 1,5
Detector angle Rate at 30kV
2*theta/° R(30kV)/Imp/s
#Detector angle Rate at 30kV
#2*theta/° R(30kV)/Imp/s
 
8.0 323.0
8.4 330.0
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/Cu.png
Cannot display: file marked as a binary type.
svn:mime-type = application/octet-stream
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/Mo.png
Cannot display: file marked as a binary type.
svn:mime-type = application/octet-stream
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/plot.gp
1,7 → 1,8
set terminal png
 
#set key under
set xlabel "Uhel [°]"
set angles degrees
set xlabel "Energie [keV]"
set ylabel "intenzita [-]"
 
#f(x)=((4*x/1000*9.81*1.15)/(E*pi*0.000195**2))*100000
9,10 → 10,10
 
 
set output "Cu.png"
#f(x)=(-(x/1000*9.81*0.498**3))/(4*pi*0.000195**2))*100000
plot "15kVcukol.txt" using (1.2406e-6/(402.8 * sin($1/2))):2 with lines title "15kV", "19kVcukol.txt" using (1.2406e-6/(402.8 * sin($1/2))):2 with lines title "19kV", "22kVcukol.txt" using (1.2406e-6/(402.8 * sin($1/2))):2 with lines title "22kV", "30kVcukol.txt" using (1.2406e-6/(402.8 * sin($1/2))):2 with lines title "30kV"
 
plot "15kVcukol.txt" using 1:2 title "15kV", "19kVcukol.txt" using 1:2 title "19kV", "22kVcukol.txt" using 1:2 title "22kV", "30kVcukol.txt" using 1:2 title "30kV"
 
set output "Mo.png"
plot "15kVmokol.txt" using 1:2 title "15kV", "19kVmokol.txt" using 1:2, "22kVmokol.txt" using 1:2 title "22kV", "30kVmokol.txt" using 1:2 title "30kV"
plot "15kVmokol.txt" using (3.079*sin($1/2)):2 with lines title "15kV", "19kVmokol.txt" using (3.079*sin($1/2)):2 with lines title "19kV", "22kVmokol.txt" using (3.079*sin($1/2)):2 with lines title "22kV", "30kVmokol.txt" using (3.079*sin($1/2)):2 with lines title "30kV"
 
 
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/rentgenova_spektra.pdf
Cannot display: file marked as a binary type.
svn:mime-type = application/octet-stream
Property changes:
Added: svn:mime-type
+application/octet-stream
\ No newline at end of property
/dokumenty/skolni/PRA2/rentgenova_spaktra/rentgenova_spektra.tex
0,0 → 1,171
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article}
 
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage[pdftex]{graphicx}
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů
\usepackage{rotating}
 
% Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption.
\makeatletter
% http://www.texnik.de/floats/caption.phtml
% This does spacing around caption.
\setlength{\abovecaptionskip}{2pt} % 0.5cm as an example
\setlength{\belowcaptionskip}{2pt} % 0.5cm as an example
% This does justification (left) of caption.
\long\def\@makecaption#1#2{%
\vskip\abovecaptionskip
\sbox\@tempboxa{#1: #2}%
\ifdim \wd\@tempboxa >\hsize
#1: #2\par
\else
\global \@minipagefalse
\hb@xt@\hsize{\box\@tempboxa\hfil}%
\fi
\vskip\belowcaptionskip}
\makeatother
 
 
\begin{document}
 
\pagestyle{empty} %nastavení stylu stránky
\def\tablename{\textbf {Tabulka}}
 
\begin {table}[tbp]
\begin {center}
\begin{tabular}{|l|l|}
\hline
\multicolumn{ 2}{|c|}{\Large \bfseries FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE \huge\strut} \\ \hline
\textbf{Datum měření:} {4.3.2011} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline
\textbf{Pracovní skupina:} {4} & \textbf{Ročník a kroužek:} {Pa 9:30} \\ \hline
\textbf{Spolupracovníci:} {Jana Navrátilová} & \textbf{Hodnocení:} \\ \hline
\end{tabular}
\end {center}
\end {table}
 
\begin{center} \Large{Úloha 5: Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody} \end{center}
 
\begin{abstract}
\end{abstract}
 
\section{Úvod}
\subsection{Zadání}
\begin{enumerate}
 
\item V domácí přípravě vytvořte graf závislosti energie a vlnové délky záření na úhlu rozptylu na krystalu LiF. Vycházejte z tabulkových hodnot $h$ a $c$, mřížkovou konstantu krystalu berte jako $d = 201 pm$. Položte $n=1$\footnote{Pro pozorování maxim vyšších řádů než $n = 2$ by bylo třeba vzít krystal s menší mřížkovou konstantou, např. KBr.}.
\item Pomocí ručního ovládání rentgenové aparatury PHYWE změřte spektrum rentgenového záření měděné nebo molybdenové anody při napětí 35 kV. Volte skoky poloh G.-M. počítače po 1 stupni (otáčení krystalu spřažené s goniometrem), proud $0.8 - 1.0 \quad mA$. Počet fotonů zaznamenaných G.-M. počítačem v závislosti na energii nebo vlnové délce vyneste do grafu.
\item Pomocí softwarového ovládání a odečítání dat změřte spektra měděné a molybdenové anody pro urychlovací napětí 15 kV, 19 kV, 22 kV a 30 kV. Volte skoky poloh G.-M. počítače po $0.25 ^0$ nebo jemněji, nastavte nejvyšší možný proud. Označte maxima charakteristického záření pro oba materiály, spočítejte jejich energii a srovnejte je s tabulkovými hodnotami. Měření pro všechna napětí na dané anodě vynášejte do jednoho\footnote{Tj. získáte dva grafy - jeden pro molybdenovou a druhý pro měděnou anodu.} grafu v~závislosti na energii nebo vlnové délce.
 
\item Za použití dříve naměřených spekter určete přibližně hodnotu Planckovy konstanty. Z~Braggovy rovnice plyne
\begin{equation} \sin \vartheta \quad = \quad \frac{hc}{2dE} \end{equation}
kde $E$ je energie dopadajícího záření. Protože víte, jaká je maximální energie, kterou je ve~spektru možné nalézt ($E _{max} = eU$), a můžete určit úhel, na kterém spektrum končí, lze hodnotu $h$ dopočítat, znáte-li velikosti ostatních konstant. Budete postupovat následovně. Výše uvedenou rovnici lze upravit na tvar
\begin{equation} \sin \vartheta \quad = \quad \frac{hc}{2de} \frac{1}{U} \end{equation}
kde $U$ je urychlovací napětí. Vynesete-li do grafu hodnoty $\sin \vartheta$ v závislosti na $1/U$, získáte body, které by teoreticky měly ležet na přímce. Proložíte-li vynesené hodnoty přímkou, pak z její směrnice
\begin{equation} \sin \vartheta \quad = \quad a . \frac{1}{U} \qquad \qquad a \quad = \quad \frac{hc}{2de} \end{equation}
dopočítáte hodnotu Planckovy konstanty jako
\begin{equation} h \quad = \quad a\frac{2de}{c} \end{equation}
Nalezenou konstantu $h$ srovnejte s tabulkovou hodnotou.
\end{enumerate}
 
%\begin{equation} f(t)=Ae^{-\delta t}sin \left( {\frac{2\pi}{T}t+\varphi} \right) + S^{1(2)} \end{equation}
 
\section{Experimentální uspořádání a metody}
 
\subsection{Pomůcky}
35 kV rentgen PHYWE s vyměnitelnou anodou, PC.
 
\subsection{Teoretický úvod}
Rozlišujeme dva typy vzniku rentgenového záření brzdné a charakteristické. Princip brzdného je založen na rychle letících elektronech, které při interakci s elektrickými poli atomů terče vyzařují svou energii ve formě elektromagnetického záření. Toto záření je spojité protože zpomalující elektron může vyzářit jakoukoliv hodnotu energie avšak maximálně $eU$, kde $U$ je urychlovací napětí, jeho spektrum je spojité a široké. Na rozdíl charakteristické záření se vytváří, pomocí rychle letící elektronů, které vyrážení z anody určitého prvku elektrony v nižších hladinách. U~těch pak dochází k přechodu elektronů z vyšších slupek na ty nižší, prázdné a vyzařují tedy diskrétní spektrum záření, tedy alespoň v ideálním případě. Reálně atomy na svých hladinách lehce zakmitávají a my můžeme pozorovat špičky (peaky). \\
Braggova rovnice popisuje rozptyl rentgenového záření na krystalu. Matematickou podmíku pak můžeme jednoduše zapsat rovnicí
\begin{equation} n\lambda = 2d \sin \vartheta. \end{equation}
Pro elektromagnetické vlny platí vztah
\begin{equation} E = h \nu = \frac{hc}{\lambda}, \end{equation}
z těchto dvou předešlích vztahů dosazením jednoho do druhého a dosazením $n=1$, lze odvodit vztah 1.
\section{Výsledky a postup měření}
\subsection{Měření spektra rentgenového záření molybdenové anody pomocí ručního ovládání}
Zapnuly jsme přístroj rentgen PHYWE a dle návodu se seznámili s ovládacím panelem. Následně jsme dle bodu zadání 2 začali měřit rentgenové spektrum molybdenové anody, jelikož byla právě v přístroji. Nastavili jsme tedy urychlovací napětí 35kV, žhavící proud katody 1mA a bránu (gate) na 10s. Začali jsme proměřovat spektrum anody od 3$^\circ$ až po 52$^\circ$ s krokem 1$^\circ$. Ovšem při zjištění špičky (peaku), jsme radikálně zjemnili většinou na 0.2$^\circ$. Takto naměřenou charakteristiku jsme uvedli na obrázku 1.
 
\begin{figure}[htbp]
\includegraphics[width=14.5cm]{data/molybden_rucne.pdf}
\caption{Závislost zaznamenaných fotonů za 1s na vlnové délce, ruční měření anody Mo.}
\end{figure}
 
\subsection{Měření spektra rentgenového záření molybdenové a měděné anody pomocí počítačového řízení}
Zapnuli jsme počítač a software pro automatické měření. Nastavili jsme parametry měření, žhavící proud katody 1mA, počáteční úhle 2$^\circ$, krok 0.2$^\circ$, konečný úhel 60$^\circ$, bránu (gate) 1s a provedli jsme čtyři měření pro urychlovací napětí anody 15, 19, 22, 30kV. Až jsme měli vše změřeno zaměnili jsme molybdenovou anodu za měděnou a celé měření jsme zopakovali. Naměřené grafy jsou na obrázcích 2, 3. Z naměřených hodnot jsme pro oba materiály vybraly charakteristické špičky (peaky) a přiřadili jim tabulkové hodnoty (určili jsme přechod) podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 1, 2. Dále jsme pro tyto špičky určili $sin\theta$, které jsme v závislosti na $1/U$ vynesli do grafu a proložili, obrázek 4. Z fitu jsme určili hodnoty Planckovy konstanty $h_{Mo}=(4.8\pm0.4)10^{-34}Js$, $ h_{Cu}=(4.9\pm0.3)10^{-34}Js$.
 
\begin{table}[htbp]
\begin{tabular}{|r|r|r|l|r|r|}
\hline
\multicolumn{1}{|l|}{$Peak [^\circ]$} & \multicolumn{1}{l|}{$E_M [keV]$} & \multicolumn{1}{l|}{Řád} & Přechod & \multicolumn{1}{l|}{$E_{TAB} [keV]$} & \multicolumn{1}{l|}{$\delta_E [\%]$} \\ \hline
8.4 & 21.129 & 1 & $k\beta_1$ & 19.608 & 7.76 \\ \hline
18.8 & 19.156 & 2 & $k\beta_1$ & 19.608 & 2.31 \\ \hline
30.0 & 18.520 & 3 & $k\alpha_1+k\alpha_2$ & 17.429 & 6.26 \\ \hline
44.4 & 17.646 & 4 & $k\alpha_1+k\alpha_2$ & 17.429 & 1.25 \\ \hline
\end{tabular}
\caption{Charakteristické špičky molybdenové anody, naměřené i tabulkové hodnoty.}
\label{}
\end{table}
 
\begin{table}[htbp]
\begin{tabular}{|r|r|r|l|r|r|}
\hline
\multicolumn{1}{|l|}{$Peak [^\circ]$} & \multicolumn{1}{l|}{$E_M [keV]$} & \multicolumn{1}{l|}{Řád} & Přechod & \multicolumn{1}{l|}{$E_{TAB} [keV]$} & \multicolumn{1}{l|}{$\delta_E [\%]$} \\ \hline
18.0 & 9.989 & 1 & $k\beta_1$ & 8.905 & 12.17 \\ \hline
20.4 & 8.855 & 1 & $k\alpha_1+k\alpha_2$ & 8.037 & 10.18 \\ \hline
41.6 & 9.298 & 2 & $k\beta_1$ & 8.905 & 4.41 \\ \hline
47.8 & 8.333 & 2 & $k\alpha_1+k\alpha_2$ & 8.037 & 3.69 \\ \hline
\end{tabular}
\caption{Charakteristické špičky měděné anody, naměřené i tabulkové hodnoty.}
\label{}
\end{table}
 
 
\begin{figure}[htbp]
\includegraphics[width=14.5cm]{data/mo_data.pdf}
\caption{Závislost zaznamenaných fotonů za 1s na vlnové délce, PC měření anody Mo.}
\end{figure}
 
\begin{figure}[htbp]
\includegraphics[width=14.5cm]{data/cu_data.pdf}
\caption{Závislost zaznamenaných fotonů za 1s na vlnové délce, PC měření anody Cu.}
\end{figure}
 
\begin{figure}[htbp]
\includegraphics[width=8.5cm]{data/dominik/mo.png}
\includegraphics[width=8.5cm]{data/dominik/cu.png}
\caption{Proložení závislosti $sin\theta$ na $1/U$ (vlevo: Mo anoda; vpravo: Cu anoda).}
\end{figure}
 
%\begin{figure}[htbp]
%\includegraphics[width=8.5cm]{data/picture/000ml.pdf}
%\includegraphics[width=8.5cm]{data/picture/200ml.pdf}
%\caption{Spektrální analýza Helmholtzova rezonátoru naplněného vodou}
%\end{figure}
 
\section{Diskuse}
 
\begin{itemize}
\item V domácí přípravě jsem vytvořili grafy daných závislostí a uvedli jsme je v příloze, jako obrázky 5,6.
\item Pomocí ručního ovladání rentgenové aparatury jsem změřili spektrum rentgenového záření molybdenové anody. Naměřenou závislost jsme vynesli do grafu obrázek 1.
\item Rentgenovou aparaturou a softwarovou nádstavbou jsme změřili spektra měděné a molybdenové anody pro urychlovací napětí 15, 19, 22, 30kV. Grafy jsou uvedeny na obrázcích 2, 3. Označili jsme maxima a určili jejich energii, té jsme pak přiřazovali tabulkové hodnoty, podrobnosti v tabulce 1, 2. Podívame-li se do tabulek zjistíme, že relativní chyba je dosti vysoká, přesněji se jedná převážně o systematickou chybou. Tedy hodnoty nám vycházeli řádově o 9\% vyšší než tabulkové, s nižšími energiemi tento faktor mizel. Je možné, že samotný přístroj není zcela zkalibrovaný a odchylky se projevují nejvíce právě v té části, kde je úhel velmi malý, tedy funkce sinus se má dramatičtější růst.
\item Z fitu, obrázek 4, jsme určili hodnotu Planckovy konstanty $h_{Mo}=(4.8\pm0.4)10^{-34}Js$, $ h_{Cu}=(4.9\pm0.3)10^{-34}Js$, která se liší od tabulkové hodnoty $h=(6.626)10^{-34}Js$ o 26\%. Tento výsledek je nevalný a dal se předpovídat již z nepřesnosti naměřených maxim (peaků).
\end{itemize}
 
\section{Závěr}
Pomocí aparatury rentgen PHYWE, jsme změřili charakteristické spektrum rentgenového záření molybdenové a měděné anody. Z naměřených hodnot jsme určili maxima a pomocí fitu zjistili hodnoty Planckovy konstanty $h_{Mo}=(4.8\pm0.4)10^{-34}Js$, $ h_{Cu}=(4.9\pm0.3)10^{-34}Js$, která se liší od tabulkové hodnoty $h=(6.626)10^{-34}Js$ o 26\%.
 
\begin{thebibliography}{10} %REFERENCE
%\bibitem{3} doc. Ing. Ivan Štoll, CSc., \emph{Mechanika}, Vydavatelství ČVUT Praha, 1994
%\bibitem{3} $<$http://fyzika.fjfi.cvut.cz$>$
 
\bibitem{3} Z. Johan, R. Rotter, E. Slánský: "Analýza látek rentgenovými paprsky", SNTL 1970
\bibitem{3} R. Faukner: "Moderní fyzika", knihtiskárna Svoboda v Praze 1947
\bibitem{3} Ch. Kittel: "Úvod do fyziky pevných látek", Academia 1985
\bibitem{3} kol. autorů: "Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolský kurz", nakladatelství Prometheus 2001
\bibitem{3} kol. autorů: "X-ray data booklet", Lawrence Berkeley National Laboratory University of California January 2001
\bibitem{3} Particle Data Group: "Particle Physics Booklet", AIP Julay 1994
\bibitem{3} $<$http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/$>$
\end{thebibliography}
 
\end{document}