0,0 → 1,106 |
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article} |
|
\usepackage[czech]{babel} |
\usepackage[pdftex]{graphicx} |
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8 |
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů |
\usepackage{rotating} |
|
\begin{document} |
|
\section*{Řešení 8. zadané úlohy - Jakub Kákona} |
|
\begin{enumerate} |
|
\item |
|
\begin{enumerate} |
\item |
|
Pro ověření minimální realizace si vytvoříme duální systém |
|
\begin{equation} |
\tilde{A} = A^T = |
\left[ \begin{array}{cccc} |
0 & 0 & 0 & -1 \\ |
1 & 0 & 0 & -4 \\ |
0 & 1 & 0 & -6 \\ |
0 & 0 & 1 & -4 \\ |
\end{array} |
\right] |
\end{equation} |
|
\begin{equation} |
\tilde{B} = C^T = |
\left[ \begin{array}{c} |
c_1 \\ |
c_2 \\ |
1 \\ |
0 \\ |
\end{array} |
\right] |
\end{equation} |
|
\begin{equation} |
\tilde{C} = B^T = |
\left[ \begin{array}{cccc} |
0 & 0 & 0 & 1 \\ |
\end{array} |
\right] |
\end{equation} |
|
Minimálnost realizace pak prověříme z duálního systému zjištěním hodnosti matice řiditelnosti. |
|
\begin{equation} |
C = \left[ \tilde{B}, \tilde{A} \tilde{B}, \tilde{A}^2 \tilde{B}, \tilde{A}^3 \tilde{B} \right] |
\end{equation} |
|
\begin{equation} |
C = |
\left[ \begin{array}{cccc} |
c_1 & c_2 & 1 & 0 \\ |
c_2 & 1 & 0 & -c_1 - 4c_2 - 6 \\ |
1 & 0 & - c_1 - 4c_2 - 6 & 4c_1 + 15c_2 + 20 \\ |
0 & - c_1 - 4c_2 - 6 & 4c_1 + 15c_2 + 20 & - 10c_1 - 36c_2 - 45\\ |
\end{array} |
\right] |
\end{equation} |
|
Pro splnění požadavku na realizaci systému, které nebude minimální, by bylo třeba najít takové $c_1, c_2$, aby hodnost matice řiditelnosti nebyla úplná. |
|
\item |
|
Pokud do realizace systému dosadíme $c_1 = 2, c_2 = 3$ tak matice řiditelnosti bude mít plnou hodnost 4. |
|
Realizace systému se tedy chová jako minimální a není třeba provádět Kalmanovu dekompozici. |
|
\item |
|
Ano, je to možné. Realizace druhého řádu může ze systému vzniknout například ze dvou minimálních realizací. |
|
\end{enumerate} |
|
\item |
|
\begin{enumerate} |
\item |
|
Určíme nejmenší společné jmenovatele jednotlivých sloupců. $(s+1)(s+2)$, $(s+1)(s+2)$ |
Oba jsou řádu 2. Rad řiditelné realizace je součet jejich stupňů. Tedy 4. |
|
|
Podobným způsobem určíme řád pozorovatelné realizace, ale hledáme společné jmenovatele jednotlivých řádků. $(s+1)$ a $(s+1)(s+2)$. Celkový řád pozorovatelné realizace je proto 3. |
|
\item |
|
Protože stupeň obou společných jmenovatelů je dva, tak snížíme řiditelnou realizaci o stupeň 2. A systém v takové realizaci pak nebude řiditelný. |
|
\item |
|
Sledováním systému pouze na jednom z výstupů opět snižujeme řád pozorovatelné realizace o stupeň 1 nebo 2. Systém proto přestane být pozorovatelný. |
|
\end{enumerate} |
|
\end{enumerate} |
\end{document} |