| /dokumenty/skolni/VAK/difuzni _vyveva/difuzni.tex |
|---|
| 0,0 → 1,40 |
| \documentclass[12pt,a4paper,oneside]{article} |
| \usepackage[colorlinks=true]{hyperref} |
| \usepackage[utf8]{inputenc} |
| \usepackage[czech]{babel} |
| \usepackage{graphicx} |
| \textwidth 16cm \textheight 24.6cm |
| \topmargin -1.3cm |
| \oddsidemargin 0cm |
| \pagestyle{empty} |
| \begin{document} |
| \title{Čerpání difusní olejovou vývěvou} |
| \author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz} |
| \date{10.12.2010} |
| \maketitle |
| \thispagestyle{empty} |
| \begin{abstract} |
| \end{abstract} |
| \section{Úvod} |
| \begin{enumerate} |
| \item Sledujte čerpání uzavřeného objemu difusní olejovou vývěvou (DOV) od atmosférického až po dosažení přibližně ustáleného tlaku (>=1hod.). |
| \item Změřte pro několik hodnot tlaku spád na cloně (fi=5mm, l=1mm). |
| \item Ocejchujte výbojový manometr (Penning) podle ionizačního triodového vakuometru (po delším čerpání \aproxim 1 hod. Pro odplynění). |
| \item Z tlakového spádu na cloně určete efektivní čerpací rychlost DOV nad ventilem. |
| \item Určete maximální výstupní tlak DOV. (Tlak, při němž se hroutí čerpací proces.) |
| \item Body 2) a 3) mohou následovat v opačném pořadí. Mezi nimi je rekonstrukce recipientu (vložení přip vyjmutí clony). |
| \end{enumerate} |
| \section{Postup měření} |
| Na začátku měření byla aparatura naplněna vzduchem pro provoz difuzní vývěvy ale bylo nutné aparaturu předčerpat rotační vývěvou. Proto jsme přepojili ventily na aparatuře tak, aby ROV nesála vzduch přímo skrz DOV a aparaturu vyčerpali na tlak , kdy už bylo bez problémů možné zapnout DOV. Po značné době, zhruba 20minut od zapnutí vyhřívání DOV začala vývěva pracovat a tlak dále klesal. A mohli jsme tak začít kalibrovat výbojový vakuometr. Podařilo se nám však získat pouze několik hodnot, neboˇt po chvíli přestal být tlak v aparatuře stabilní a nakonec stoupl i na desíky Pa. V aparatuře se tedy pravděpodobně objevila netesnost, kterou se nám do konce měření nepodařilo najít a vyřešit. Pravděpodobně šlo o více netěsnotí na přírubách vlnovců u ventilů a ROV. Kde posdtupně zdegradovaly těsnící kroužky. |
| \section{Závěr} |
| Díky poruše aparatury se nám sice nepodařilo změřit tlakový spád na cloně. Ale alespon jsme poznali potíže spojené s čerpáním aparatury do vyššího vakua. |
| \end{document} |
| /dokumenty/skolni/VAK/difuzni _vyveva/zadani.txt |
|---|
| 1,7 → 1,7 |
| Čerpání difusní olejovou vývěvou |
| Sledujte čerpání uzavřeného objemu difusní olejovou vývěvou (DOV) od atmosférického až po dosažení přibližně ustáleného tlaku (>=1hod.). |
| ř |
| Změřte pro několik hodnot tlaku spád na cloně (fi=5mm, l=1mm). |
| Ocejchujte výbojový manometr (Penning) podle ionizačního triodového vakuometru (po delším čerpání \aproxim 1 hod. Pro odplynění). |
| /dokumenty/skolni/VAK/naparovani/naparovani.tex |
|---|
| 52,8 → 52,15 |
| Očištění podložních mikroskopických skel jsme provedli následujícím způsobem. Nejdříve byla umyta ultrazvukovou myčkou ve vodě s přidaným detergentem. Jako detergent bylo zvoleno tekuté mýdlo. |
| Po usušení bylo sklíčko z jedné strany ještě opláchnuto acetonem a otřeno nesterilním gázovým čtvercem. |
| Mezi tím byla ji |
| Mezi tím byla již aparaturav provozuschopném stavu a bylo možné připravit stříbrný drátek pro napařování. Podle výpočtunám vyšla délka drátku 6mm, v laboratoři nebyly moc přesné štípací kleště proto výsledný ústřižek měl spíše přibližné rozměry. |
| Drátek byl lásledně vložen do keramické vaničky a nad něj položeno do držáku očištěné krycí sklíčko. Po očištění těsnění isopropylalkoholem byl recipient uzavřen a spuštěna čerpací automatika, po dosažení dostatečného vakua . Jsme postupně začali zvyšovat proud odporovým vyhříváním vaničky pomocí regulovatelného autotransformátoru. Stříbro sezačalo tavit zhruba při napětí 42V podle stupnice na autotransformátoru. |
| Po odpaření celé stříbrné kuličky jsem vypnuli vyhřívání a vyčkali než vanička schladne. Následně bylo možné aparaturu opět naplanit vzduchem. Odstavení vývěv a otevření napouštěcího ventilu proběhlo opět automaticky. |
| Postup čerpání a napařování jsme zopakovali i s druhým sklíčem pouze s rozdílem, že jedno jsem otiskl ukazováček. Tím byla narušena možnost pevné vazby mezi stříbrem a sklem a napařené sklo se v místě otisku brzo odloupalo, navíc okolí otisku dále degraduje. Zřejmě postupnou difuzí kyselin z otisku ve vrstvě stříbra. |
| Následně bylo po měření zjištěno, že stříbrná vrstava má přes úhlopříčku napařeného čtverce elektrický odpor přibližně 10 Ohm |
| \section{Závěr} |
| Výsledkem byla dvě tence postříbřená sklíčka. Tenký povlak stříbra se i přes velkou opatrnost při jejich přepravě značně poškodil. Na nedokonale očištěném sklíčku s otiskem zmizelo postříbření v místech obtisku téměř dokonale. |