| /dokumenty/skolni/VAK/difuzni _vyveva/difuzni.tex |
|---|
| 22,19 → 22,19 |
| \item Změřte pro několik hodnot tlaku spád na cloně (fi=5mm, l=1mm). |
| \item Ocejchujte výbojový manometr (Penning) podle ionizačního triodového vakuometru (po delším čerpání \aproxim 1 hod. Pro odplynění). |
| \item Ocejchujte výbojový manometr (Penning) podle ionizačního triodového vakuometru (po delším čerpání přibližně 1 hod. Pro odplynění). |
| \item Z tlakového spádu na cloně určete efektivní čerpací rychlost DOV nad ventilem. |
| \item Určete maximální výstupní tlak DOV. (Tlak, při němž se hroutí čerpací proces.) |
| \item Body 2) a 3) mohou následovat v opačném pořadí. Mezi nimi je rekonstrukce recipientu (vložení přip vyjmutí clony). |
| \item Body 2) a 3) mohou následovat v opačném pořadí. Mezi nimi je rekonstrukce recipientu (vložení případně vyjmutí clony). |
| \end{enumerate} |
| \section{Postup měření} |
| Na začátku měření byla aparatura naplněna vzduchem pro provoz difuzní vývěvy ale bylo nutné aparaturu předčerpat rotační vývěvou. Proto jsme přepojili ventily na aparatuře tak, aby ROV nesála vzduch přímo skrz DOV a aparaturu vyčerpali na tlak , kdy už bylo bez problémů možné zapnout DOV. Po značné době, zhruba 20minut od zapnutí vyhřívání DOV začala vývěva pracovat a tlak dále klesal. A mohli jsme tak začít kalibrovat výbojový vakuometr. Podařilo se nám však získat pouze několik hodnot, neboˇt po chvíli přestal být tlak v aparatuře stabilní a nakonec stoupl i na desíky Pa. V aparatuře se tedy pravděpodobně objevila netesnost, kterou se nám do konce měření nepodařilo najít a vyřešit. Pravděpodobně šlo o více netěsnotí na přírubách vlnovců u ventilů a ROV. Kde posdtupně zdegradovaly těsnící kroužky. |
| Na začátku měření byla aparatura naplněna vzduchem pro provoz difuzní vývěvy ale bylo nutné aparaturu předčerpat rotační vývěvou. Proto jsme přepojili ventily na aparatuře tak, aby ROV nesála vzduch přímo skrz DOV a aparaturu vyčerpali na tlak , kdy už bylo bez problémů možné zapnout DOV. Po značné době, zhruba 20minut od zapnutí vyhřívání DOV začala vývěva pracovat a tlak dále klesal. A mohli jsme tak začít kalibrovat výbojový vakuometr. Podařilo se nám však získat pouze několik hodnot, neboť po chvíli přestal být tlak v aparatuře stabilní a nakonec stoupl i na desítky Pa. V aparatuře se tedy pravděpodobně objevila netěsnost, kterou se nám do konce měření nepodařilo najít a vyřešit. Pravděpodobně šlo o více netěsností na přírubách vlnovců u ventilů a ROV. Kde postupně zpuchřely těsnící kroužky. |
| \section{Závěr} |
| Díky poruše aparatury se nám sice nepodařilo změřit tlakový spád na cloně. Ale alespon jsme poznali potíže spojené s čerpáním aparatury do vyššího vakua. |
| Díky poruše aparatury se nám sice nepodařilo změřit tlakový spád na cloně. Ale alespoň jsme poznali potíže spojené s čerpáním aparatury do vyššího vakua. |
| \end{document} |
| /dokumenty/skolni/VAK/kryosorpce/kryosorpce.tex |
|---|
| 53,7 → 53,7 |
| \section{dvoustupňové čerpání kryosorpční vývěvou} |
| Dvoustupňové čerpání kryosorpční vývěvou, probíhalo tak, že obě vývěvy byly spojeny a napušťeny vzduchem na atmosférický tlak. Následně byla jedna z vývěv ochlezena kapalným dusíkem. Čerpání tedy probíhalo z objemu obou vývěv. Při dosažení tlaku zhruba 10Pa byla první z vývěv odstavena a odpojena ventilem. Chladící dusíkovou náplň jsme přehodili na druhou vývěvu. Mezi tím alestačill tlak stoupnout na 200Pa. |
| Dvoustupňové čerpání kryosorpční vývěvou, probíhalo tak, že obě vývěvy byly spojeny a napuštěny vzduchem na atmosférický tlak. Následně byla jedna z vývěv ochlazena kapalným dusíkem. Čerpání tedy probíhalo z objemu obou vývěv. Při dosažení tlaku zhruba 10Pa byla první z vývěv odstavena a odpojena ventilem. Chladící dusíkovou náplň jsme přehodili na druhou vývěvu. Mezi tím ale stačil tlak stoupnout na 200Pa. |
| Čerpání druhým stupněm pokračovalo dále až k naměřenému tlaku 0,7Pa. |
| /dokumenty/skolni/VAK/naparovani/naparovani.tex |
|---|
| 18,18 → 18,18 |
| \section{Úvod} |
| \begin{enumerate} |
| \item Seznámit se s aparaturou: aparatura AV 63 s úpravou pro napařování z odporově vyhříbané vaničky. |
| \item Seznámit se s aparaturou: aparatura AV 63 s úpravou pro napařování z odporově vyhřívané vaničky. |
| \item Zapnout přivod el. napětí, vody a tlakového vzduchu a uvést AV 63 do provozu. Sledovat funkci aparatury a tlak až do cca 4 10^-3 Pa. |
| \item Zapnout přívod el. napětí, vody a tlakového vzduchu a uvést AV 63 do provozu. Sledovat funkci aparatury a tlak až do cca 4 10^-3 Pa. |
| \item Připravit sklíčka na napařování - očistit |
| zhruba otřít |
| vyprat ultrazvukem v saponátové vode |
| opláchnoout destilovanou vodou |
| vyprat ultrazvukem v saponátové vodě |
| opláchnout destilovanou vodou |
| opláchnout acetonem a zbytek stáhnout tamponem. |
| vlozit na stolek aparatury |
| vložit na stolek aparatury |
| \item pripravit k napareni vrstvy cca 10nm stribra. Vzdalenost sklíčka od vaničky. |
| \item připravit k napaření vrstvy cca 10nm stříbra. Vzdálenost sklíčka od vaničky. |
| \item Uzavřete aparaturu zvonem a čerpejte do vysokého vakua p< 5.10-3 Pa |
| 52,14 → 52,14 |
| Očištění podložních mikroskopických skel jsme provedli následujícím způsobem. Nejdříve byla umyta ultrazvukovou myčkou ve vodě s přidaným detergentem. Jako detergent bylo zvoleno tekuté mýdlo. |
| Po usušení bylo sklíčko z jedné strany ještě opláchnuto acetonem a otřeno nesterilním gázovým čtvercem. |
| Mezi tím byla již aparaturav provozuschopném stavu a bylo možné připravit stříbrný drátek pro napařování. Podle výpočtunám vyšla délka drátku 6mm, v laboratoři nebyly moc přesné štípací kleště proto výsledný ústřižek měl spíše přibližné rozměry. |
| Drátek byl lásledně vložen do keramické vaničky a nad něj položeno do držáku očištěné krycí sklíčko. Po očištění těsnění isopropylalkoholem byl recipient uzavřen a spuštěna čerpací automatika, po dosažení dostatečného vakua . Jsme postupně začali zvyšovat proud odporovým vyhříváním vaničky pomocí regulovatelného autotransformátoru. Stříbro sezačalo tavit zhruba při napětí 42V podle stupnice na autotransformátoru. |
| Mezi tím byla již aparatura v provozuschopném stavu a bylo možné připravit stříbrný drátek pro napařování. Podle výpočtu nám vyšla délka drátku 6mm, v laboratoři nebyly moc přesné štípací kleště proto výsledný ústřižek měl spíše přibližné rozměry. |
| Drátek byl následně vložen do keramické vaničky a nad něj položeno do držáku očištěné krycí sklíčko. Po očištění těsnění isopropylalkoholem byl recipient uzavřen a spuštěna čerpací automatika, po dosažení dostatečného vakua . Jsme postupně začali zvyšovat proud odporovým vyhříváním vaničky pomocí regulovatelného autotransformátoru. Stříbro se začalo tavit zhruba při napětí na topném článku 42V podle stupnice na autotransformátoru. |
| Po odpaření celé stříbrné kuličky jsem vypnuli vyhřívání a vyčkali než vanička schladne. Následně bylo možné aparaturu opět naplanit vzduchem. Odstavení vývěv a otevření napouštěcího ventilu proběhlo opět automaticky. |
| Po odpaření celé stříbrné kuličky jsem vypnuli vyhřívání a vyčkali než vanička ochladne. Následně bylo možné aparaturu opět naplnit vzduchem. Odstavení vývěv a otevření napouštěcího ventilu proběhlo opět automaticky. |
| Postup čerpání a napařování jsme zopakovali i s druhým sklíčem pouze s rozdílem, že jedno jsem otiskl ukazováček. Tím byla narušena možnost pevné vazby mezi stříbrem a sklem a napařené sklo se v místě otisku brzo odloupalo, navíc okolí otisku dále degraduje. Zřejmě postupnou difuzí kyselin z otisku ve vrstvě stříbra. |
| Postup čerpání a napařování jsme zopakovali i s druhým sklíčkem pouze s rozdílem, že jedno jsem otiskl ukazováček. Tím byla narušena možnost pevné vazby mezi stříbrem a sklem a napařené sklo se v místě otisku brzo odloupalo, navíc okolí otisku dále degraduje. Zřejmě postupnou difuzí kyselin z otisku ve vrstvě stříbra. |
| Následně bylo po měření zjištěno, že stříbrná vrstava má přes úhlopříčku napařeného čtverce elektrický odpor přibližně 10 Ohm |
| Následně bylo po měření zjištěno, že stříbrná vrstva má přes úhlopříčku napařeného čtverce elektrický odpor přibližně 10 Ohm, ale měření bylo velmi přibližné, protože není známý přechodový odpor kontaktů, proti vrstvě stříbra. |
| \section{Závěr} |
| Výsledkem byla dvě tence postříbřená sklíčka. Tenký povlak stříbra se i přes velkou opatrnost při jejich přepravě značně poškodil. Na nedokonale očištěném sklíčku s otiskem zmizelo postříbření v místech obtisku téměř dokonale. |
| /dokumenty/skolni/VAK/netesnosti/netesnosti.pdf |
|---|
| Cannot display: file marked as a binary type. |
| svn:mime-type = application/octet-stream |
| /dokumenty/skolni/VAK/netesnosti/netesnosti.tex |
|---|
| 68,6 → 68,10 |
| \begin{displaymath} E = \frac{(r q B)^2}{2 m}. \end{displaymath} |
| Po vyčíslení získáme energii \begin{displaymath} E = 2,8247 \times 10^{-16} [J] \end{displaymath} což odpovídá \begin{displaymath} E = 1763 [eV]. \end{displaymath}. A potřebné urychlovací napětí tedy je 1763 V. |
| Po vyčíslení získáme energii \begin{displaymath} E = 2,8247 \times 10^{-16} [J] \end{displaymath} což odpovídá \begin{displaymath} E = 1763 [eV]. \end{displaymath}. A potřebné urychlovací napětí tedy je 1763 V. |
| \section{Závěr} |
| V praktiku jsme si tak vyzkoušeli několik zajímavých metod pro hledání netěsností v aparatuře. Z nich některé mne překvapily svou jednoduchostí. A přitom vysokou účinností, jako například hledání netěsnosti pomocí ethanolu. |
| Práce s heliovým hledačem je sice mnohem efektivnější při malých netěsnostech, ale vyžaduje připojení velmi specifického přístroje k aparatuře, což myslím může někdy značně zkomplikovat experiment. Hlavně z hlediska ochrany heliového hledače před poškozením. |
| \end{document} |