52,8 → 52,15 |
Očištění podložních mikroskopických skel jsme provedli následujícím způsobem. Nejdříve byla umyta ultrazvukovou myčkou ve vodě s přidaným detergentem. Jako detergent bylo zvoleno tekuté mýdlo. |
Po usušení bylo sklíčko z jedné strany ještě opláchnuto acetonem a otřeno nesterilním gázovým čtvercem. |
|
Mezi tím byla ji |
Mezi tím byla již aparaturav provozuschopném stavu a bylo možné připravit stříbrný drátek pro napařování. Podle výpočtunám vyšla délka drátku 6mm, v laboratoři nebyly moc přesné štípací kleště proto výsledný ústřižek měl spíše přibližné rozměry. |
Drátek byl lásledně vložen do keramické vaničky a nad něj položeno do držáku očištěné krycí sklíčko. Po očištění těsnění isopropylalkoholem byl recipient uzavřen a spuštěna čerpací automatika, po dosažení dostatečného vakua . Jsme postupně začali zvyšovat proud odporovým vyhříváním vaničky pomocí regulovatelného autotransformátoru. Stříbro sezačalo tavit zhruba při napětí 42V podle stupnice na autotransformátoru. |
|
Po odpaření celé stříbrné kuličky jsem vypnuli vyhřívání a vyčkali než vanička schladne. Následně bylo možné aparaturu opět naplanit vzduchem. Odstavení vývěv a otevření napouštěcího ventilu proběhlo opět automaticky. |
|
Postup čerpání a napařování jsme zopakovali i s druhým sklíčem pouze s rozdílem, že jedno jsem otiskl ukazováček. Tím byla narušena možnost pevné vazby mezi stříbrem a sklem a napařené sklo se v místě otisku brzo odloupalo, navíc okolí otisku dále degraduje. Zřejmě postupnou difuzí kyselin z otisku ve vrstvě stříbra. |
|
Následně bylo po měření zjištěno, že stříbrná vrstava má přes úhlopříčku napařeného čtverce elektrický odpor přibližně 10 Ohm |
|
\section{Závěr} |
Výsledkem byla dvě tence postříbřená sklíčka. Tenký povlak stříbra se i přes velkou opatrnost při jejich přepravě značně poškodil. Na nedokonale očištěném sklíčku s otiskem zmizelo postříbření v místech obtisku téměř dokonale. |
|