| 52,7 → 52,7 |
|---|
| |
| V celé úloze jsme pouívali He-Ne laser s vlnovou délkou $\lambda = 632,8\,\nm$. Paprsek jsme nasmìrovali poadovaným smìrem pomocí nastavitelného zrcátka. |
| |
| Pro pozorování difrakce na hranì jsme museli svazek laserového záøení rozíøit. K tomu jsme pouili objektiv z mikroskopu. Pro vytvoøení èistého svazku jsme do výstupu z objektivu vloili clonku s malým otvorem (bodový zdroj). Pøed objektiv mikroskopu jsme vloili spojnou èoèku, tak aby její ohnisko bylo v místì bodového zdroje a paprsky vycházející z èoèky byly rovnobìné. Do takto rozíøeného svazku jsme vloili tenký rovnì zastøiený plech pøedstavující ostrou hranu. Ve vzdálenosti pøiblinì 3,5\,m jsme pozorovali difrakèní obrazec. V difrakèním obrazci byly znatelné prouky maxim a minim rovnobìné s hranou, nejlépe pozorovatelné v okolí hrany geometrického stínu. V geometrickém stínu bylo moné tyto prouky pozorovat také, ale s mnohem nií intenzitou. |
| Pro pozorování difrakce na hranì jsme museli svazek laserového záøení rozíøit. K tomu jsme pouili objektiv z mikroskopu. Pro vytvoøení èistého svazku jsme do výstupu z objektivu vloili clonku s malým otvorem (bodový zdroj). Pøed objektiv mikroskopu jsme vloili spojnou èoèku, tak aby její ohnisko bylo v místì bodového zdroje a paprsky vycházející z èoèky byly rovnobìné. Do takto rozíøeného svazku jsme vloili tenký rovnì zastøiený plech pøedstavující ostrou hranu. Ve vzdálenosti pøiblinì 3,5\,m jsme pozorovali difrakèní obrazec. V difrakèním obrazci byly znatelné prouky maxim a minim rovnobìné s hranou, nejlépe pozorovatelné v okolí hrany geometrického stínu. |
| |
| Pro pozorování dalích difrakèních obrazcù jsme pouili úzký laserový svazek (bez rozíøení). U difrakce na tenkém drátì jsme pozorovali jedno centrální maximum jeho intenzita nebyla nejvyí uprostøed, ale spíe na okraji. Dalí maxima byly od sebe stejnì vzdáleny a jejich intenzita klesala se vzdáleností od centrálního maxima. |
| |