| 10,9 → 10,9 |
|---|
| To je často velký problém, neboť na Zemi touto dobou existuje velké množství vysílačů, které pokrývají prakticky celé dostupné elektromagnetické spektrum a vytvářejí tak nepřebernou směs signálů, která se nejenom pro radioastronoma může stát nepřekonatelným problémem. Z tohoto důvodu byla již od počátků rádiového vysílání snaha udržet nad obsazením spektra určitou kontrolu a jedním z důsledků této snahy je například <a href="http://www.ukaranet.org.uk/basics/frequency_allocation.htm">tabulka přidělených kmitočtů pro radioastronomii</a>. Bohužel z mnoha důvodů nelze říci, že by tyto kmitočty byly dostatečně kvalitně čisté pro sériózní pozorování. Z toho vyplývá důležité zjištění, že v současné době nelze postupovat stejně jako v počátcích radioastronomie. A tedy i experimenty, vedoucí například k objevu reliktního záření nebo pulzarů, nelze v původní podobě zopakovat s uspokojivým výsledkem. |
| |
| This is big problem because at this moment many terrestrial transmitters are active and all this transceivers made desnse signal mictrure which can cause troubles not only to radioastronomers. |
| In consequence of this, there exist a tendence to control radiofrequency spectrum. As result of this controling the radiofrequency allocation table was created http://www.ukaranet.org.uk/basics/frequency_allocation.htm This table consist special bands allocated to radioastronomy use. But from many ... this bands are not clean enough for directly use in radioastronomy observations. As resul of this we cannot work by same way as radioastronomers in beginnig of radioastronomy. Many experiments namely, reliktive radiation detection and pulsar detection cant be realised in original form with satisfactive results. |
| In consequence of this, there exist a tendence to control radiofrequency spectrum. As result of this controling the radiofrequency allocation table was created \url{http://www.ukaranet.org.uk/basics/frequency_allocation.htm} This table consist special bands allocated to radioastronomy use. But from many ... this bands are not clean enough for directly use in radioastronomy observations. As resul of this we cannot work by same way as radioastronomers in beginnig of radioastronomy. Many experiments namely, reliktive radiation detection and pulsar detection cant be realised in original form with satisfactive results. |
| |
| Důkazem může být například projekt <a href="odkaz">RadioJOVE</a>, který přes svojí správnou ideu v dnešním civilizovaném světě jednoduše nefunguje. Důvodem jeho nefunkčnosti je právě přítomnost elektromagnetického smogu, který je řádově silnější, než Jupiter. A z praxe například i okolo světelného znečištění nelze očekávat nějakou radikální změnu k lepšímu. |
| Důkazem může být například projekt RadioJOVE, který přes svojí správnou ideu v dnešním civilizovaném světě jednoduše nefunguje. Důvodem jeho nefunkčnosti je právě přítomnost elektromagnetického smogu, který je řádově silnější, než Jupiter. A z praxe například i okolo světelného znečištění nelze očekávat nějakou radikální změnu k lepšímu. |
| |
| This RadioJOVE project has good idea in creating publicly available cheap radioastronomy receiver. But in old fashioned construction which can work in centers of desert. But it simply cant work in modern civilisation as it is know in Europe. Origin of its disfuncion is presence of strong radiofrequency interferences. This interferences are orders of magnitude stronger than Jupeter decametric emmisions. |
| From praqtice about light pollution we also know that there aro not much chance to improve this situation radicaly. |
| 35,7 → 35,7 |
|---|
| In beginning of radioastronomy receivers were constructed as simple station with single antenna or multi antenna array with fixed phasing. This approach were used due to limits of previous electronics. Main challenges were noise number and sensitivity due to poor characteristic of active electronic components such transistors and vacuum tubes. |
| |
| |
| Řešením je pravděpodobně použít přijímač, který bude mít velkou šířku pásma, nejlépe řádu MHz, a vysokou vstupní odolnost. A pokud možno půjde sfázovat s nějakým dalším na jiném místě planety. Existuje několik zařízení, které tyto požadavky splňují. V naprosté většině jde o takzvané <a href="link wikipedie">SDR</a> přijímače, jako například USRP, USRP2, SDR-IQ a SSRP. Tato zařízení ale mají většinou zásadní nevýhodu, že jejich pořizovací cena je více jak 1000$ a jsou velmi univerzální. Takže se moc nehodí na nějaké kontinuální pozorování, kde nebudou využity všechny jejich draze zaplacené vlastnosti. Poslední z uvedených <a href="link wikipedie">SSRP</a> je ale jednoduchá konstrukce 16bit AD převodníku připojeného k USB řadiči, který hrne všechna navzorkovaná data do PC. Je to velmi zajímavé zařízení s řádově nižší pořizovací cenou. Avšak v této podobě je omezené datovým tokem USB, které omezuje vzorkovací frekvenci na zhruba 30MSPS. Z čehož vyplývá, že v prvním Nyquistově pásmu není možné zpracovávat signály o frekvenci vyšší něž 15MHz. To je pro radioastronomické účely poměrně nízko. Řešením by byl přechod do vyšších Nyquistových zón, kde ale začne vznikat problém s vhodnou konstrukcí antialiasign filtru a omezením sample-hold obvodu na vstupu ADC. |
| Řešením je pravděpodobně použít přijímač, který bude mít velkou šířku pásma, nejlépe řádu MHz, a vysokou vstupní odolnost. A pokud možno půjde sfázovat s nějakým dalším na jiném místě planety. Existuje několik zařízení, které tyto požadavky splňují. V naprosté většině jde o takzvané <a href="link wikipedie">SDR</a> přijímače, jako například USRP, USRP2, SDR-IQ a SSRP. Tato zařízení ale mají většinou zásadní nevýhodu, že jejich pořizovací cena je více jak 1000 USD a jsou velmi univerzální. Takže se moc nehodí na nějaké kontinuální pozorování, kde nebudou využity všechny jejich draze zaplacené vlastnosti. Poslední z uvedených <a href="link wikipedie">SSRP</a> je ale jednoduchá konstrukce 16bit AD převodníku připojeného k USB řadiči, který hrne všechna navzorkovaná data do PC. Je to velmi zajímavé zařízení s řádově nižší pořizovací cenou. Avšak v této podobě je omezené datovým tokem USB, které omezuje vzorkovací frekvenci na zhruba 30MSPS. Z čehož vyplývá, že v prvním Nyquistově pásmu není možné zpracovávat signály o frekvenci vyšší něž 15MHz. To je pro radioastronomické účely poměrně nízko. Řešením by byl přechod do vyšších Nyquistových zón, kde ale začne vznikat problém s vhodnou konstrukcí antialiasign filtru a omezením sample-hold obvodu na vstupu ADC. |
| |
| |
| |