| 19,13 → 19,48 |
|---|
| cílem měření bylo určit základní časové a energetické parametry TEA $CO_2$ |
| |
| \section{Postup měření} |
| Po napuštění pracovního plynu na tlak 75kPa bylo možné správnou funkci laseru, vložením tužkou začerněný ústřižek papíru na kterém bylo možné pozorovat záblesk. |
| Laser měl v důsledku netěsnosti nestabilní energii výstupního pulzu. Energie byla měřena bolometrickým snímačem byla měřena asi 20minut od napuštění laseru. Údaj pro čas 0s proto nedopovídá nejlepším parametrům. Nejvyšší naměřená energie byla zhruba 100mJ. |
| Po napuštění pracovního plynu na tlak 70kPa bylo možné ověřit správnou funkci laseru, vložením tužkou začerněného ústřižku papíru na kterém se při výstřelu objevil záblesk. |
| Laser měl v důsledku netěsnosti nestabilní energii výstupního pulzu. Energie byla měřena bolometrickým snímačem a to asi 20minut od napuštění laseru. Údaj pro čas 0s proto nedopovídá nejlepším parametrům nové směsi. Nejvyšší naměřená energie po napuštění byla zhruba 0,1 J. |
| |
| \begin{center} |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=100mm]{ruseni.png} |
| \caption{Časový průběh výstupního impulzu laseru s namodulovaným rušením} |
| \end{figure} |
| \end{center} |
| |
| Měření tvaru výstupního pulzu polovodičovým detektorem bylo značně zkomplikováno jednak malou aperturou detektoru a potom i rušením vznikajícím pravděpodobně rezonancí při připojení nabitého kondenzátoru k ionizačním elektrodám TEA laseru. |
| Byl proveden pokus o minimalizaci rušení elektrickou izolací stojánku s detektorem od optické lavice avšak útlum nebyl příliš výrazný. Pro lepší výsledek by pravděpodobně bylo třeba provéct kompletní elektromagnetickou izolaci detektoru od pole vznikajícího spínáním proudové špičky z kondenzátoru nabitého na asi 30kV. |
| |
| \begin{center} |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=100mm]{ruseni_utlumene.png} |
| \caption{Časový průběh výstupního impulzu laseru při izolaci stojánku s detektorem} |
| \end{figure} |
| \end{center} |
| |
| Nakonec se ale podařilo detekovat poměrně kvalitní impulz a změřit jeho šířku v polovině maxima. |
| |
| \begin{center} |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=100mm]{FWHM.png} |
| \caption{Zvětšenina části impulzu v místě jeho největší amplitudy} |
| \end{figure} |
| \end{center} |
| |
| Při měření celkové délky impulzu bylo poměrně komplikované určit dobu dosvitu, neboť intenzita klesá k nule velmi pozvolna. |
| |
| \begin{center} |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=100mm]{cely_impulz.png} |
| \caption{Celkový časový průběh výstupního impulzu} |
| \end{figure} |
| \end{center} |
| |
| \section{Výsledky} |
| |
| \begin{table}[htbp] |
| \caption{Energie výstupního pulzu v průběhu na času} |
| \caption{Energie výstupního pulzu v průběhu času} |
| \begin{center} |
| \begin{tabular}{|c|c|} |
| \hline |
| 47,5 → 82,15 |
|---|
| |
| Z tabulky je zřejmé, že průměrná hodnota výstupní energie byla přes dobu měření $0,052 \pm 0,013$ J. |
| |
| \begin{center} |
| \begin{figure} |
| \includegraphics[width=150mm]{energie.png} |
| \caption{Energie výstupního pulzu v průběhu času} |
| \end{figure} |
| \end{center} |
| |
| Dále bylo měřením zjištěno, že FWHM výstupního impulzu je asi 93ns při tlaku směsi 25kPa a při zvýšení tlaku na 80kPa se mírně snížila na 90ns. Celková délka výstupního pulzu byla 1,8us při tlaku 25kPa a při zvýšení tlaku o 5kPa vzrostla téměř na dvojnásobek 3,42us. |
| Znamená to, že v případě koncentrace větší části energie v hlavním pulzu by výkon byl zhruba 0,55MW. Avšak při rozložení energie do celé délku impulzu pouze 28,7kW. |
| |
| \end{document} |
| |
