| 37,17 → 37,17 |
|---|
| \begin{tabular}{|l|l|} |
| \hline |
| \multicolumn{ 2}{|c|}{\Large \bfseries FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE \huge\strut} \\ \hline |
| \textbf{Datum měření:} {10.5.2011} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline |
| \textbf{Pracovní skupina:} {4} & \textbf{Ročník a kroužek:} {Pa 9:30} \\ \hline |
| \textbf{Spolupracovníci:} {Jana Navrátilová} & \textbf{Hodnocení:} \\ \hline |
| \textbf{Datum měření:} {19.3.2011} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline |
| \textbf{Pracovní skupina:} {2} & \textbf{Hodina:} {Po 7:30} \\ \hline |
| \textbf{Spolupracovníci: Viktor Polák} {} & \textbf{Hodnocení:} \\ \hline |
| \end{tabular} |
| \end {center} |
| \end {table} |
| |
| \begin{center} \Large{Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů} \end{center} |
| \begin{center} \Large{Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení optických přístrojů} \end{center} |
| |
| \begin{abstract} |
| V úloze bylo použito několik metod měření ohniskových vzdáleností spojných čoček. Určili jsme ohniskovou vzdálenost rozptylky, Zkonstruovali jsme vlastní dalekohled a mikroskop. Změřili jsme zvětšení obou těchto přístrojů a porovnali s teoretickým výpočtem. |
| V úloze bylo použito několik metod měření ohniskových vzdáleností spojných čoček. Určili jsme ohniskovou vzdálenost spojky, okuláru a objektivu. Nasledně jsme sestavili dalekohled a mikroskop. Změřili jsme zvětšení obou těchto přístrojů a porovnali s teoretickým výpočtem. |
| \end{abstract} |
| |
| \section{Úvod} |
| 56,43 → 56,72 |
|---|
| |
| \subsection{Zadání} |
| \begin{enumerate} |
| \item Určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky následujícími metodami: odhadem, autokolimací, ze znalosti polohy předmětu a jeho obrazu (pro čtyři různé polohy předmětu; provést též graficky). Pokud jste se v Základech fyzikálních měření již s těmito metodami seznámili, je pro Vás tento úkol nepovinný. |
| \item Besselovou metodou určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky. V přípravě odvoďte rovnici č.(8) a načrtněte chod paprsků v obou případech, kdy je vidět ostrý obraz. Proč je nutná podmínka $e>4f$? Na čem závisí ohnisková vzdálenost čočky? |
| \item Určete ohniskovou vzdálenost tenké rozptylky. |
| \item Besselovou metodou změřte ohniskovou vzdálenost mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru. V přípravě vysvětlete rozdíl mezi Ramsdenovým a Huygensovým okulárem. |
| \item Abyste mohli určit optický interval mikroskopu v pracovním úkolu č. 7, určete nejprve polohy ohniskových rovin okuláru a objektivu. Rozmyslete si, zda potřebujete znát polohy jejich předmětových nebo obrazových ohniskových rovin. |
| \item Změřte zvětšení lupy při akomodaci oka na normální zrakovou vzdálenost. Stanovte z ohniskové vzdálenosti lupy zvětšení při oku akomodovaném na nekonečno. |
| \item Z mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru sestavte na optické lavici mikroskop a změřte jeho zvětšení. Rozmyslete si, jak velký optický interval je vhodné zvolit. |
| \item Ze spojky +200 a Ramsdenova okuláru sestavte na optické lavici dalekohled a změřte jeho zvětšení přímou metodou a z poměru průměrů vstupní a výstupní pupily. V přípravě vysvětlete rozdíl mezi Galileovým a Keplerovým dalekohledem, načrtněte chod paprsků v obou případech. |
| \item Výsledky měření zvětšení mikroskopu a dalekohledu porovnejte s hodnotami vypočítanými z ohniskových vzdáleností a optického intervalu. Ohniskové vzdálenosti jste naměřili s určitou chybou, můžete proto spočítat i chybu vypočítaných zvětšení. |
| \item Určete ohniskovou vzdálenost spojné čočky +200 Besselovou metodou a ze znaloasti polohy předmětu a jeho obrazu (minimálně pro 5 různých konfigurací; provést též graficky) V přípravě odvoďte rovnici č. 8, načrtněte chod paprsků pro obě metody a zdůvodněte nutnost podmínky $e>4f$. |
| |
| \item Změřte ohniskovou vzdálenost mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru Besselovou metodou. V přípravě vysvětlete rozdíl mezi Ramsdenovým a Huygensovým okulárem. |
| |
| \item Změřte zvětšení lupy při akomodaci oka na konvenční zrakovou vzdálenost. Stanovte z ohniskové vzdálenosti lupy zvětšení při oku akomodovaném na nekonečno. |
| |
| \item Určete polohy ohniskových rovin tlustých čoček (mikroskopický objektiv a Ramsdenův okulár) nutných pro výpočet zvětšení mikroskopu. |
| |
| \item Z mikroskopického objektivu a Ramsdenova okuláru sestavte na optické lavici mikroskop a změřte jeho zvětšení. |
| |
| \item Ze spojky +200 a Ramsdenova okuláru sestavte na optické lavici dalekohled. Změřte jeho zvětšení přímou metodou a z průměru pupil. V přípravě vysvětlete rozdíl mezi Galileovým a Keplerovým dalekohledem. |
| |
| \item Výsledky měření zvětšení mikroskopu a dalekohledu porovnejte s hodnotami vypočítanými z ohniskových vzdáleností. |
| |
| \end{enumerate} |
| |
| \subsection{Teoretický úvod} |
| |
| Pro tenkou spojnou čočku platí v případě geometrické optiky čočková zobrazovací rovnice |
| \begin{equation} \frac{1}{a}+\frac{1}{a'}=\frac{1}{f}, \end{equation} |
| |
| \begin{equation} |
| \frac{1}{a}+\frac{1}{a'}=\frac{1}{f}, |
| \end{equation} |
| |
| obdobnou rovnici můžeme zapsat i pro rozptylku |
| \begin{equation} \frac{1}{a'}-\frac{1}{a}=-\frac{1}{f}. \end{equation} |
| V obou případech je a i a' předmětová a obrazová vzdálenost. |
| |
| Boční zvětšení je definováno vztahem |
| \begin{equation} \beta =\frac{y'}{y}. \end{equation} |
| Kde y a y' jsou velikosti objektu a a obrazu. |
| \begin{equation} |
| \frac{1}{a'}-\frac{1}{a}=-\frac{1}{f}. |
| \end{equation} |
| |
| Pro měření Besselovou metodou použijeme výraz |
| \begin{equation} f=\frac{e^2 - d^2}{4e}. \end{equation} |
| e je pak celková vzdálenost mezi předmětem a stínítkem a d je vzdálenost mezi polohami čočky v kterých bylo možné na stínítku pozorovat ostrý obraz. |
| V obou případech je $a$ i $a'$ předmětová a obrazová vzdálenost. |
| |
| Boční zvětšení je pak definováno vztahem |
| |
| \begin{equation} |
| \beta =\frac{y'}{y}. |
| \end{equation} |
| |
| Kde $y$ a $y'$ jsou velikosti objektu a obrazu. |
| |
| Pro měření Besselovou metodou použijeme výraz (odvozeno dále v \ref{bessel_metoda}). |
| |
| \begin{equation} |
| f=\frac{e^2 - d^2}{4e}. |
| \end{equation} |
| |
| $e$ je pak celková vzdálenost mezi předmětem a stínítkem a $d$ je vzdálenost mezi polohami čočky v kterých je možné na stínítku pozorovat ostrý obraz. |
| |
| Zvětšení okuláru je dáno vztahem |
| \begin{equation} Z_2 = \frac{l}{f_2 }. \end{equation} |
| Zvětšení mikroskopu spošteme vztahem |
| \begin{equation} Z = Z_1 Z_2 = \frac{\Delta l}{f_1 f_2 }, \end{equation} |
| Oboje je vztaženo k takzvané konvenční zrakové vzdálenosti, která je l=25cm. |
| |
| \begin{equation} |
| Z_2 = \frac{l}{f_2}. |
| \end{equation} |
| |
| Zvětšení mikroskopu spočteme vztahem |
| |
| \begin{equation} |
| Z = Z_1 Z_2 = \frac{\Delta l}{f_1 f_2 }, |
| \end{equation} |
| |
| Oboje je vztaženo k takzvané konvenční zrakové vzdálenosti, která je $l=25$cm. |
| |
| \section{Experimentální uspořádání a metody} |
| |
| \subsection{Pomůcky} |
| Optická lavice s jezdci a držáky čoček, žárovka, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku s Abbeho kostkou, spojné čočky +100, +200, rozptylka -100, matnice, clona s otvorem, clona se šipkou, pomocný světelný zdroj s milimetrovou stupnicí, objektivový mikrometr se stupnicí 100 x 0,01 mm, matnice se stupnicí 50 x 0,1 mm, pomocný mikroskop se stupnicí v zorném poli, pomocný dalekohled. |
| Optická lavice s jezdci a držáky čoček, žárovka, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku s Abbeho kostkou, spojná čočka +200, matnice, clona se šipkou, pomocný světelný zdroj s milimetrovou stupnicí, objektivový mikrometr / clona se stupnicí 100 x 0,01 mm, matnice se stupnicí 50 x 0,1 mm, pomocný mikroskop se stupnicí v zorném poli, pomocný dalekohled. |
| |
| \subsection{Ohnisková vzdálenost tenké spojky} |
| |
| 109,51 → 138,70 |
|---|
| \begin{equation} |
| \frac{1}{a}+\frac{1}{a'}=\frac{1}{f}. \label{1} |
| \end{equation} |
| kde $a, a'$ jsou vzdálenosti předmětu, resp. obrazu od čočky, f je ohnisková vzdálenost. |
| kde $a, a'$ jsou vzdálenosti předmětu, resp. obrazu od čočky, $f$ je ohnisková vzdálenost. |
| Z rovnice \eqref{1} vyjádříme |
| \begin{equation} |
| |
| \begin{equation} |
| f=\frac{aa'}{a+a'} |
| \label{predmet_obraz} |
| \end{equation} |
| \label{predmet_obraz} |
| \end{equation} |
| |
| Tuto metodu lze modifikovat tak, že je možné ji řešit graficky. |
| |
| \subsubsection{Besselova metoda} \label{co} |
| |
| Pokud máme spojnou čočku s ohniskovou vzdáleností \textbf{f}. A vzdálenost předmětu od stínítka \textbf{e} větší, než $4$\textbf{$\cdot$f}. Potom, je možné čočku umístit do dvou pozic mezi stínítko a předmět, tak aby na stínítku vznikl ostrý obraz. Pro ohniskovou vzdálenost čočky přitom platí: |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=80mm]{predmet_obraz.jpg} |
| \caption{Grafické znázornění chodu paprsků při měření ohniskové vzdálenosti ze znalosti polohy předmětu a obrazu} |
| \end{figure} |
| |
| \subsubsection{Besselova metoda} |
| \label{bessel_metoda} |
| |
| Pokud máme spojnou čočku s ohniskovou vzdáleností $f$. A vzdálenost předmětu od stínítka $e$ větší, než $4 \cdot f$. Potom, je možné čočku umístit do dvou pozic mezi stínítko a předmět, tak aby na stínítku vznikl ostrý obraz. Pro ohniskovou vzdálenost čočky přitom platí: |
| |
| \begin{equation} |
| f=\frac{e^2-d^2}{4e}. |
| \label{b} |
| f=\frac{e^2-d^2}{4e}. |
| \label{bessel} |
| \end{equation} |
| |
| Pro ostrý obraz předmětu na stínítku platí vztah mezi vzdáleností předmětu a obrazu od čočky ($a, a'$) vztah: |
| $a+a'=e.$ Vyjádřením $a'= e-a$ a dosazením do čočkové rovnice \eqref{1} dostaneme postupně |
| |
| Pro ostrý obraz předmětu na stínítku platí mezi vzdáleností předmětu a obrazu od čočky ($a, a'$) vztah: $a+a'=e$ |
| |
| Vyjádřením $a'= e-a$ a dosazením do čočkové rovnice \eqref{1} dostaneme postupně |
| |
| \begin{equation} |
| \frac{a'+a}{aa'}&=\frac{1}{f} \nonumber \\ |
| \frac{e}{a(e-a)}&=\frac{1}{f} \nonumber \\ |
| \frac{a'+a}{aa'}=\frac{1}{f} \nonumber \\ |
| \end{equation} |
| |
| |
| \begin{equation} |
| \frac{e}{a(e-a)}=\frac{1}{f} \nonumber \\ |
| \end{equation} |
| |
| \begin{equation} |
| a^2-ae+ef&=0. \label{4} |
| a^2-ae+ef=0. \label{4} |
| \end{equation} |
| |
| |
| Podle předpokladu $e>4f$, tedy má rovnice \eqref{4} právě dvě řešení, které tvoří hledanou dvojici poloh, při kterých vzniká na stínítku ostrý obraz. Pro vzdálenost obou kořenů platí vztah: |
| Podle předpokladu $e>4f$, tedy má rovnice \eqref{4} právě dvě řešení, které tvoří hledanou dvojici poloh, při kterých vzniká na stínítku ostrý obraz. Pro vzdálenost obou kořenů platí vztah: |
| |
| \begin{equation} |
| d&=\frac{e+\sqrt{e^2-4ef}}{2}-\frac{e-\sqrt{e^2-4ef}}{2} \nonumber \\ |
| d&=\sqrt{e^2-4ef}. \label{5} |
| d=\frac{e+\sqrt{e^2-4ef}}{2}-\frac{e-\sqrt{e^2-4ef}}{2} \nonumber \\ |
| d=\sqrt{e^2-4ef}. \label{5} |
| \end{equation} |
| |
| Vztah \eqref{b} pak dostaneme vyjádřením $f$. |
| Rovnici \eqref{bessel} pak dostaneme vyjádřením $f$. |
| |
| \begin{figure}[htbp] |
| \includegraphics[width=100mm]{bessel.png} |
| \caption{Grafické znázornění chodu paprsků při měření ohniskové vzdálenosti Besselovou metodou} |
| \end{figure} |
| |
| \subsubsection{Určení poloh ohniskových rovin tlustých čoček} |
| Provedeme pomocí dalekohledu zaostřeného na nekonečno. Předmět se bude nacházet v ohniskové rovině čočky, když skrz čočku a dalekohled uvidíme ostrý obraz předmětu. |
| |
| \subsubsection{Stanovení ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky} \label{dc} |
| \subsubsection{Stanovení ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky} |
| |
| Měření ohniskové vzdálenosti rozptylky provedeme výpočtem ze znalosti polohy obrazu a předmětu. K měření ale musíme pomocnou spojkou nejprve vytvořit reálný obraz, jehož polohu je možné změřit. Z naměřených vzdáleností $l1, l2, l3$ (vzdálenosti předmětu od spojky, od obrazu s rozptylkou a obrazu bez rozptylky) pak vypočteme $a, a'$. (Vzdálenosti obrazů od rozptylky) Ohniskovou vzdálenost pak získáme z čočkové rovnice pro rozptylku |
| |
| \begin{equation} |
| \frac{1}{a}-\frac{1}{a'}=-\frac{1}{f}. |
| \end{equation} |
| 160,22 → 208,23 |
|---|
| |
| |
| \section{Optické přístroje} |
| |
| \subsection{Lupa} |
| Lupa je jeden z nejjednodušších optických přístrojů. |
| Úhlové zvětšení lupy je poměr mezi $\tan$ zorného úhlu $u'$, pod kterým vidíme předmět lupou k tangentě úhlu $u$, pod kterým pozorujeme předmět v tzv. \textit{konvenční zrakové vzdálenosti} $l=25 \,cm$. Tj. lze psát |
| |
| \begin{equation} |
| Z=\frac{\tan u'}{\tan u}. |
| \end{equation} |
| |
| \begin{itemize} |
| \item \textit{Při akomodaci oka na nekonečno:} $Z_{\infty}=\frac{l}{f}$ |
| \item \textit{Při akomodaci oka na konvenční zrakovou vzdálenost:} $Z_{l}=\frac{y'}{y}$, což je poměr mezi velikostí obrazu a předmětu. |
| \item Při akomodaci oka na nekonečno: $Z_{\infty}=\frac{l}{f}$ |
| \item Při akomodaci oka na konvenční zrakovou vzdálenost: $Z_{l}=\frac{y'}{y}$, což je poměr mezi velikostí obrazu a předmětu. |
| \end{itemize} |
| |
| \subsection{Mikroskop} |
| Mikroskop ve své základní konfiguraci je tvořen dvojicí čoček: objektivem a okulárem. Důležitou roli hraje vzájemná vzdálenost ohniskových rovin obou čoček, kterou nazýváme \textit{optickým intervalem soustavy} a značíme $\Delta$. |
| |
| |
| Celkové zvětšení mikroskopu je dáno vztahem |
| \begin{equation} |
| Z_{mik}=\frac{\Delta l}{f_{1}f_{2}} \label{mm} |
| 195,34 → 244,32 |
|---|
| \section{Výsledky a postup měření} |
| |
| \subsection{Měření ohniskových vzdáleností čoček} |
| \subsubsection{Odhadem} \label{odhad} |
| Měřili jsme spojnou čočku označenou číslem +150. Její ohniskovou vzdálenost jsme určili odhadem vzdálenosti obrazu vzdálené lampy jako 13,5$\pm$0,5cm. |
| |
| \subsubsection{Autokolimací} |
| Ohnisková vzdálenost čočky +150 určená autokolimační metodou je 14$\pm$0.4cm. Chyba měření je odhadnuta s ohledem na tloušťku čočky a ostrost obrazu zobrazovaného otvoru. |
| \subsubsection{Z polohy předmětu a obrazu} |
| Změřili jsme tři různé polohy předmětu a jeho obrazu vzhledem k čočce +200 (v tabulce \ref{ob}). Příslušné ohniskové vzdálenosti jsme vypočítali ze vztahu \eqref{predmet_obraz}. |
| |
| \subsubsection{Z polohy předmětu a obrazu} |
| Změřili jsme tři různé polohy předmětu a jeho obrazu vzhledem k čočce +150 (v tabulce \ref{ob}). Příslušné ohniskové vzdálenosti jsme vypočítali ze vztahu \eqref{predmet_obraz}. |
| \begin{table}[htbp] |
| \begin{center} |
| \begin{tabular}{|cccc|} |
| \begin{tabular}{|ccc|} |
| \hline |
| \# & $a$ [cm] & $a'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline |
| 1 & 23.0 & 35.5 & 14.0 $\pm$ 0.1 \\ |
| 2 & 30.0 & 26.5 & 14.1 $\pm$ 0.1\\ |
| 3 & 32.5 & 25.0 & 14.1 $\pm$ 0.1\\ \hline |
| $a$ [cm] & $a'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline |
| 44,55 & 30,9 & 18,2 $\pm$ 0.1 \\ |
| 34,6 & 40,1 & 18,6 $\pm$ 0.1 \\ |
| 41,45 & 33,85 & 18,6 $\pm$ 0.1 \\ |
| 39,7 & 35,1 & 18,6 $\pm$ 0.1 \\ |
| \hline |
| \end{tabular} |
| \end{center} |
| \caption{Určení ohniskové vzdálenosti spojné čočky +150 z pozic vzoru a obrazu. } |
| \caption{Určení ohniskové vzdálenosti spojné čočky +200 z pozic předmětu a obrazu.} |
| \label{ob} |
| \end{table} |
| |
| Celkový výsledek dostaneme jako aritmetický průměr hodnot; chybu odhadneme $\sqrt{\sigma_{1}^{2}+\sigma_{2}^{2}}$, kde $\sigma_{1}$ je chyba aritmetického průměru a $\sigma_{2}$ je chyba nepřímého měření. Ohnisková vzdálenost čočky +150 tedy vychází f=14.1$\pm$0.1cm |
| Celkový výsledek dostaneme jako aritmetický průměr hodnot; chybu odhadneme $\sqrt{\sigma_{1}^{2}+\sigma_{2}^{2}}$, kde $\sigma_{1}$ je chyba aritmetického průměru a $\sigma_{2}$ je chyba nepřímého měření. Ohnisková vzdálenost čočky +200 tedy vychází f=18.5$\pm$0.1cm |
| |
| |
| \subsubsection{Besselova metoda} |
| Touto metodou jsme změřili ohniskovou vzdálenost tenké spojky +200, Ramsdenova okuláru a mikroskopového objektivu. |
| Nejprve jsme pozorovali čočkou +200 předmět vytvořený otvorem a promítaný na matnici. Výpočet chyby jsme provedli podle vzorce chyb nepřímých měření. Neurčitost vzdálenosti předmětu od stínítka jsme brali 1mm, neurčitost vzdálenosti dvou \textit{ostrých} poloh 2mm. |
| Nejprve jsme pozorovali čočkou +200 předmět vytvořený otvorem ve tvaru šipky a promítaný na matnici. Výpočet chyby jsme provedli podle vzorce chyb nepřímých měření. Neurčitost vzdálenosti předmětu od stínítka jsme brali 1mm, neurčitost vzdálenosti dvou \textit{ostrých} poloh 2mm. Ohniskovou vzdálenost čočky +200 jsme tedy stanovili na 18.6$\pm$0.1 cm. |
| |
| \begin{table}[htbp] |
| \begin{center} |
| 229,9 → 276,12 |
|---|
| \begin{tabular}{|ccc|} |
| \hline |
| $d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline |
| 37.6 & 90.0 & 18.6$\pm$0.1 \\ |
| 29.8 & 85.0 & 18.6$\pm$0.1 \\ |
| 43.8 & 95.0 & 18.7$\pm$0.1 \\ \hline |
| 40,2 & 92 & 18,61 $\pm$0.1 \\ |
| 34,55 & 88 & 18,61 $\pm$0.1 \\ |
| 21,5 & 80 & 18,56 $\pm$0.1 \\ |
| 11 & 76 & 18,60 $\pm$0.1 \\ |
| \hline |
| |
| \end{tabular} |
| \end{center} |
| \caption{Besselova metoda, čočka +200.} |
| 238,29 → 288,43 |
|---|
| \label{c} |
| \end{table} |
| |
| Ohniskovou vzdálenost čočky +200 jsme tedy stanovili na 18.6$\pm$0.1\jed{cm}. |
| U ostatních elementů jsme v důsledku toho, že ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu a Ramsdenova okuláru je poměrně malá, pozorovali obraz pomocným mikroskopem. výsledky měření jsou v tabulce \ref{m}. |
| |
| U ostatních elementů v důsledku toho, že ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu a Ramsdenova okuláru je poměrně malá, pozorovali jsme obraz pomocným mikroskopem. výsledky měření jsou v tabulce \ref{m}. |
| \begin{table}[htbp] |
| \begin{center} |
| \begin{tabular}{|ccc|} |
| \hline |
| $d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline |
| 18 & 41,7 & 8,48 $\pm$ 0.04\\ |
| 26,6 & 50 & 8,96 $\pm$ 0.04\\ |
| 10,9 & 35 & 7,90 $\pm$ 0.04\\ |
| \hline |
| |
| \end{tabular} |
| \end{center} |
| \caption{Besselova metoda - mikroskopový objektiv} |
| \label{m} |
| \end{table} |
| |
| |
| \begin{table}[htbp] |
| \begin{center} |
| \begin{tabular}{|ccc|ccc|} |
| \begin{tabular}{|ccc|} |
| \hline |
| \multicolumn{3}{|c|}{mikroskopový objektiv} |
| & \multicolumn{3}{c|}{Ramsdenův okulár} \\ \hline |
| $d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] & $d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline |
| 3.40 & 10.5 & 2.36 $\pm$ 0.05& 2.65 & 12.5 & 2.99 $\pm$ 0.04\\ |
| 4.10 & 11.0 & 2.38 $\pm$ 0.05& 7.60 & 15.5 & 2.95 $\pm$ 0.04\\ |
| 2.45 & 10.0 & 2.36 $\pm$ 0.05& 2.90 & 12.5 & 2.96 $\pm$ 0.04\\ \hline |
| $d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline |
| 3.40 & 10.5 & 2.36 $\pm$ \\ |
| 4.10 & 11.0 & 2.38 $\pm$ \\ |
| 2.45 & 10.0 & 2.36 $\pm$ \\ |
| \hline |
| \end{tabular} |
| \end{center} |
| \caption{Besselova metoda; mikroskopový objektiv, Ramsdenův okulár} |
| \caption{Besselova metoda - Ramsdenův okulár} |
| \label{m} |
| \end{table} |
| |
| |
| Ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu vychází 2.38$\pm$0.05cm, Ramsdenova okuláru 2.97$\pm$0.04cm. |
| |
| |
| \subsubsection{Ohnisková vzdálenost rozptylky} |
| Měřená rozptylka byla označena číslem -100, pomocná spojka byla použita čočka +100. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce \ref{r}. |
| \begin{table}[htbp] |
