Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 945 | Only display areas with differences | Ignore whitespace | Details | Blame | Last modification | View Log

Rev 945 Rev 946
1
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article}
1
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article}
2
 
2
 
3
\usepackage[czech]{babel}
3
\usepackage[czech]{babel}
4
\usepackage[pdftex]{graphicx}
4
\usepackage[pdftex]{graphicx}
5
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce
5
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce
6
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
6
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
7
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů
7
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů
8
\usepackage{rotating}
8
\usepackage{rotating}
9
 
9
 
10
% Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption.
10
% Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption.
11
\makeatletter
11
\makeatletter
12
% http://www.texnik.de/floats/caption.phtml
12
% http://www.texnik.de/floats/caption.phtml
13
% This does spacing around caption.
13
% This does spacing around caption.
14
\setlength{\abovecaptionskip}{2pt}   % 0.5cm as an example
14
\setlength{\abovecaptionskip}{2pt}   % 0.5cm as an example
15
\setlength{\belowcaptionskip}{2pt}   % 0.5cm as an example
15
\setlength{\belowcaptionskip}{2pt}   % 0.5cm as an example
16
% This does justification (left) of caption.
16
% This does justification (left) of caption.
17
\long\def\@makecaption#1#2{%
17
\long\def\@makecaption#1#2{%
18
\vskip\abovecaptionskip
18
\vskip\abovecaptionskip
19
\sbox\@tempboxa{#1: #2}%
19
\sbox\@tempboxa{#1: #2}%
20
\ifdim \wd\@tempboxa >\hsize
20
\ifdim \wd\@tempboxa >\hsize
21
#1: #2\par
21
#1: #2\par
22
\else
22
\else
23
\global \@minipagefalse
23
\global \@minipagefalse
24
\hb@xt@\hsize{\box\@tempboxa\hfil}%
24
\hb@xt@\hsize{\box\@tempboxa\hfil}%
25
\fi
25
\fi
26
\vskip\belowcaptionskip}
26
\vskip\belowcaptionskip}
27
\makeatother
27
\makeatother
28
 
28
 
29
 
29
 
30
\begin{document}
30
\begin{document}
31
 
31
 
32
\pagestyle{empty} %nastavení stylu stránky
32
\pagestyle{empty} %nastavení stylu stránky
33
\def\tablename{\textbf {Tabulka}}
33
\def\tablename{\textbf {Tabulka}}
34
 
34
 
35
\begin {table}[tbp]
35
\begin {table}[tbp]
36
\begin {center}
36
\begin {center}
37
\begin{tabular}{|l|l|}
37
\begin{tabular}{|l|l|}
38
\hline
38
\hline
39
\multicolumn{ 2}{|c|}{\Large \bfseries FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE \huge\strut} \\ \hline
39
\multicolumn{ 2}{|c|}{\Large \bfseries FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE \huge\strut} \\ \hline
40
\textbf{Datum měření:} {12.3.2011} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline
40
\textbf{Datum měření:} {26.3.2011} & \textbf{Jméno:} {Jakub Kákona} \\ \hline
41
\textbf{Pracovní skupina:} {2} & \textbf{Hodina:} {Po 7:30} \\ \hline
41
\textbf{Pracovní skupina:} {2} & \textbf{Hodina:} {Po 7:30} \\ \hline
42
\textbf{Spolupracovníci: Viktor Polák} {} & \textbf{Hodnocení:}  \\ \hline 
42
\textbf{Spolupracovníci: Viktor Polák} {} & \textbf{Hodnocení:}  \\ \hline 
43
\end{tabular}
43
\end{tabular}
44
\end {center}
44
\end {center}
45
\end {table}
45
\end {table}
46
 
46
 
47
\begin{center} \Large{Měření spektra gamma záření scintilačním počítačem} \end{center}
47
\begin{center} \Large{Měření spektra gamma záření scintilačním počítačem} \end{center}
48
 
48
 
49
\begin{abstract}
49
\begin{abstract}
50
Úloha se zabývá měřením spekter nejběžnějších umělých zářičů a metodami cejchování scintilačního detektoru. 
50
Úloha se zabývá měřením spekter nejběžnějších umělých zářičů a metodami cejchování scintilačního detektoru. 
51
\end{abstract}
51
\end{abstract}
52
 
52
 
53
\section{Úvod}
53
\section{Úvod}
54
\subsection{Zadání}
54
\subsection{Zadání}
55
\begin{enumerate}
55
\begin{enumerate}
56
\item Pozorujte osciloskopem impulsy přiložených zářičů na výstupu jednokanálového spektrometru. Pokuste se odhadnout tvar spektra.(Osciloskop ukazuje tvary a amplitudy jednotlivých pulsů. Počet pulsů je dán intenzitou barvy a energie výškou impulsu.)
56
\item Pozorujte osciloskopem impulsy přiložených zářičů na výstupu jednokanálového spektrometru. Pokuste se odhadnout tvar spektra.(Osciloskop ukazuje tvary a amplitudy jednotlivých pulsů. Počet pulsů je dán intenzitou barvy a energie výškou impulsu.)
57
 
57
 
58
\item Naměřte spektrum impulsů $ ^{137}\rm Cs$ pomocí manuálního měření. Okno volte o šířce 100mV. Spektrum graficky zpracujte.
58
\item Naměřte spektrum impulsů $ ^{137}\rm Cs$ pomocí manuálního měření. Okno volte o šířce 100mV. Spektrum graficky zpracujte.
59
 
59
 
60
\item Naměřte spektrum impulsů $ ^{137}\rm Cs$ jednokanálovým analyzátorem pomocí automatického měření. Okno volte o šířce 100mV. Spektrum graficky zpracujte.
60
\item Naměřte spektrum impulsů $ ^{137}\rm Cs$ jednokanálovým analyzátorem pomocí automatického měření. Okno volte o šířce 100mV. Spektrum graficky zpracujte.
61
 
61
 
62
\item Mnoho kanálovým analyzátorem naměřte jednotlivá spektra přiložených zářičů $ ^{137}\rm Cs, ^{60}\rm Co, ^{241}\rm Am, ^{133}\rm Ba$. (Spektrum nabírejte 10 minut.)
62
\item Mnoho kanálovým analyzátorem naměřte jednotlivá spektra přiložených zářičů $ ^{137}\rm Cs, ^{60}\rm Co, ^{241}\rm Am, ^{133}\rm Ba$. (Spektrum nabírejte 10 minut.)
63
 
63
 
64
\item Pomocí naměřených spekter najděte kalibrační křivku spektrometru, závislost rozlišení spektrometru na energii záření.
64
\item Pomocí naměřených spekter najděte kalibrační křivku spektrometru, závislost rozlišení spektrometru na energii záření.
65
 
65
 
66
\item Z naměřeného spektra $ ^{137}\rm Cs$ určete hodnotu píku zpětného rozptylu, Comptonovy hrany, energii rentgenového píku a energii součtového píku. 
66
\item Z naměřeného spektra $ ^{137}\rm Cs$ určete hodnotu píku zpětného rozptylu, Comptonovy hrany, energii rentgenového píku a energii součtového píku. 
67
 
67
 
68
\item Mnohokanálovým analyzátorem naměřte spektrum neznámého zářiče. Určete tento zářič, pozorujte a zaznamenejte další jevy v jeho spektru. (Spektrum nabírejte 10minut.)
68
\item Mnohokanálovým analyzátorem naměřte spektrum neznámého zářiče. Určete tento zářič, pozorujte a zaznamenejte další jevy v jeho spektru. (Spektrum nabírejte 10minut.)
69
 
69
 
70
\item Mnohokanálovým analyzátorem naměřte spektrum pozadí v místnosti (zářiče uschovejte v trezoru), Najděte v pozadí přirozené zářiče a toto pozadí odečtěte od všech zaznamenaných spekter ještě před jejich vyhodnocením. (Pozadí nabírejte 10minut)  
70
\item Mnohokanálovým analyzátorem naměřte spektrum pozadí v místnosti (zářiče uschovejte v trezoru), Najděte v pozadí přirozené zářiče a toto pozadí odečtěte od všech zaznamenaných spekter ještě před jejich vyhodnocením. (Pozadí nabírejte 10minut)  
71
 
71
 
72
\item Graficky určete závislost koeficientu útlumu olova na energii gama záření.  (Použijte všechny zářiče současně, jednotlivá spektra nabírejte 5minut)  
72
\item Graficky určete závislost koeficientu útlumu olova na energii gama záření.  (Použijte všechny zářiče současně, jednotlivá spektra nabírejte 5minut)  
73
 
73
 
74
\end{enumerate}
74
\end{enumerate}
75
 
75
 
76
\section{Experimentální uspořádání a metody}
76
\section{Experimentální uspořádání a metody}
77
 
77
 
78
\subsection{Teoretický úvod}
78
\subsection{Teoretický úvod}
79
Radioaktivita je charakterizována, jako jev při němž se jádro atomu určitého prvku samovolně přemění na jádro jiného prvku, tento proces je často doprovázen emisí vysokoenergetického záření. Jádra s těmito vlastnostmi se nazývají radionuklidy - radioaktivní zářiče. Rozeznáváme $\alpha, \beta, \gamma $ zářiče. Aktivita je veličina charakterizující počet jader, které se přemění za 1s, jednotkou je 1 becquerel [Bq]. Počet jader ve vzorku se řídí rovnicí
79
Radioaktivita je charakterizována, jako jev při němž se jádro atomu určitého prvku samovolně přemění na jádro jiného prvku, tento proces je často doprovázen emisí vysokoenergetického záření. Jádra s těmito vlastnostmi se nazývají radionuklidy - radioaktivní zářiče. Rozeznáváme $\alpha, \beta, \gamma $ zářiče. Aktivita je veličina charakterizující počet jader, které se přemění za 1s, jednotkou je 1 becquerel [Bq]. Počet jader ve vzorku se řídí rovnicí
80
 
80
 
81
\begin{equation} \displaystyle N_{(t)}=N_0 \rm {e}^{-\lambda t}, \end{equation}
81
\begin{equation} \displaystyle N_{(t)}=N_0 \rm {e}^{-\lambda t}, \end{equation}
82
 
82
 
83
kde $N_0$ je počet jader na počátku měření a $\lambda$ je střední pravděpodobnost rozpadu jádra. Dále platí rovnost
83
kde $N_0$ je počet jader na počátku měření a $\lambda$ je střední pravděpodobnost rozpadu jádra. Dále platí rovnost
84
 
84
 
85
\begin{equation} \displaystyle \lambda=\frac{\rm {ln}2}{T_{\frac{1}{2}}},\end{equation} 
85
\begin{equation} \displaystyle \lambda=\frac{\rm {ln}2}{T_{\frac{1}{2}}},\end{equation} 
86
kde $T_{\frac{1}{2}}$ je poločas rozpadu, doba za kterou se rozpadne právě $\frac{1}{2}$ jader.
86
kde $T_{\frac{1}{2}}$ je poločas rozpadu, doba za kterou se rozpadne právě $\frac{1}{2}$ jader.
87
 
87
 
88
 
88
 
89
\subsubsection{Průchod záření látkou a jeho detekce}
89
\subsubsection{Průchod záření látkou a jeho detekce}
90
 
90
 
91
Vzhledem k tomu, že gama záření je elektromagnetické záření, které nelze detekovat přímými metodami. Tak je nutné využít vlastností jeho interakcí s látkou. 
91
Vzhledem k tomu, že gama záření je elektromagnetické záření, které nelze detekovat přímými metodami. Tak je nutné využít vlastností jeho interakcí s látkou. 
92
 
92
 
93
\begin{description}
93
\begin{description}
94
\item[Comptonův rozptyl] - Jedná se vlastně o pružnou srážku fotonu a elektronu. Foton změní svůj směr díky absorpci části energie volným elektronem. 
94
\item[Comptonův rozptyl] - Jedná se vlastně o pružnou srážku fotonu a elektronu. Foton změní svůj směr díky absorpci části energie volným elektronem. 
95
 
95
 
96
\item[Fotoefekt] - Foton všechnu energii předá elektronu, který byl vázán v atomu ten je nyní  vyražen a pohybuje se s kinetickou energií rovnou energii původního fotonu zmenšenou o vazebnou energii elektronu v atomu. 
96
\item[Fotoefekt] - Foton všechnu energii předá elektronu, který byl vázán v atomu ten je nyní  vyražen a pohybuje se s kinetickou energií rovnou energii původního fotonu zmenšenou o vazebnou energii elektronu v atomu. 
97
 
97
 
98
\item[Tvorba elektron/pozitronový párů] - Foton má dostatečnou energii ($ > 2m_ec^2$), při průletu silným polem zanikne za vniku elektron-pozitronového páru. Přitom předá část svojí hybnosti částici, která pole vytvořila. Obvykle tento proces nastává poblíž atomových jader. Následnou anihilací vzniknou dva fotony o energii 511 keV.  
98
\item[Tvorba elektron/pozitronový párů] - Foton má dostatečnou energii ($ > 2m_ec^2$), při průletu silným polem zanikne za vniku elektron-pozitronového páru. Přitom předá část svojí hybnosti částici, která pole vytvořila. Obvykle tento proces nastává poblíž atomových jader. Následnou anihilací vzniknou dva fotony o energii 511 keV.  
99
\end{description}
99
\end{description}
100
 
100
 
101
\subsubsection{Stínění gama záření}
101
\subsubsection{Stínění gama záření}
102
 
102
 
103
Při průletu gama fotonů látkou se nemění jejich energie, ale následkem srážek se postupně zmenšuje proud fotonů. Zeslabení monoenergetického svazku v takovém případě probíhá podle exponenciálního zákona
103
Při průletu gama fotonů látkou se nemění jejich energie, ale následkem srážek se postupně zmenšuje proud fotonů. Zeslabení mono energetického svazku v takovém případě probíhá podle exponenciálního zákona
104
 
104
 
105
\begin{equation}
105
\begin{equation}
106
 I(d) = I_0 e^{\mu d}
106
 I(d) = I_0 e^{\mu d}
107
\end{equation}  
107
\end{equation}  
108
 
108
 
109
kde $I(d)$ je intenzita svazku prošlého materiálem o tlouštce $d$, $I_0$ je počáteční intenzita  a $\mu $ se nazývá lineární koeficient útlumu. Tohoto exponenciálního útlumu intenzity se využívá při stínění gama záření.
109
kde $I(d)$ je intenzita svazku prošlého materiálem o tloušťce $d$, $I_0$ je počáteční intenzita  a $\mu $ se nazývá lineární koeficient útlumu. Tohoto exponenciálního útlumu intenzity se využívá při stínění gama záření.
110
 
110
 
111
\subsection{Pomůcky}
111
\subsection{Pomůcky}
112
Scintilační detektor, zdroj vysokého napětí NL2410, jednokanálový analyzátor PHYWE, čítač impulsů NL2301, multikanálový analyzátor PHYWE, osciloskop, počítač, zdroje gama záření, USB link PASCO 2100, program pro datový sběr Data Studio, program MEASURE.
112
Scintilační detektor, zdroj vysokého napětí NL2410, jednokanálový analyzátor PHYWE, čítač impulsů NL2301, multikanálový analyzátor PHYWE, osciloskop, počítač, zdroje gama záření, USB link PASCO 2100, program pro datový sběr Data Studio, program MEASURE.
113
 
113
 
114
\section{Výsledky a postup měření}
114
\section{Výsledky a postup měření}
115
 
115
 
116
\subsection{Manuální měření s jednokanálovým analyzátorem}
116
\subsection{Manuální měření s jednokanálovým analyzátorem}
117
 
117
 
118
Tento krok jsme na pokyn asistenta přeskočili. Na začátku měření jsme pouze stihli připojit osciloskop k měřící aparatuře a zobrazit na něm průběhy výstupních impulzů ze scintilačního detektoru.   
118
Tento krok jsme na pokyn asistenta přeskočili. Na začátku měření jsme pouze stihli připojit osciloskop k měřící aparatuře a zobrazit na něm průběhy výstupních impulzů ze scintilačního detektoru.   
119
 
119
 
120
\subsection{Automatický mnohakanálový analyzátor}
120
\subsection{Automatický mnohakanálový analyzátor}
121
 
121
 
122
Pomocí mnohakanálového analyzátoru připojeného k počítači jsme změřili gamma spektra zářičů $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$, které jsme pak graficky zpracovali. Spektrum každého ze zářičů bylo nabíráno $(600 \pm 10)$s.
122
Pomocí mnohakanálového analyzátoru připojeného k počítači jsme změřili gamma spektra zářičů $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$, které jsme pak graficky zpracovali. Spektrum každého ze zářičů bylo nabíráno $(600 \pm 10)$s.
123
 
123
 
124
\begin{figure}
124
\begin{figure}
125
\begin{center}
125
\begin{center}
126
\label{amplituda}
126
\label{amplituda}
127
\includegraphics [width=80mm] {Am241.png} 
127
\includegraphics [width=80mm] {Am241.png} 
128
\includegraphics [width=80mm] {Ba133.png}
128
\includegraphics [width=80mm] {Ba133.png}
129
\includegraphics [width=80mm] {Co60.png}  
129
\includegraphics [width=80mm] {Co60.png}  
130
\includegraphics [width=80mm] {Cs137.png} 
130
\includegraphics [width=80mm] {Cs137.png} 
-
 
131
\caption{Naměřená spektra jednotlivých zářičů.}
131
\end{center}
132
\end{center}
132
\end{figure}
133
\end{figure}
133
 
134
 
134
 
135
 
135
V naměřeném spektru cesia jsme pak identifikovali další jevy, jako špičku zpětného rozptylu na 218 keV, součtový pík na 1341,31 keV a Comptonovu hranu na 447,306 keV. 
136
V naměřeném spektru cesia jsme pak identifikovali další jevy, jako špičku zpětného rozptylu na 218 keV, součtový pík na 1341,31 keV a Comptonovu hranu na 447,306 keV. 
136
 
137
 
137
\begin{figure}
138
\begin{figure}
138
\begin{center}
139
\begin{center}
139
\label{amplituda}
140
\label{amplituda}
140
\includegraphics [width=150mm] {Cs137.png} 
141
\includegraphics [width=150mm] {Cs137.png} 
141
\end{center}
142
\end{center}
142
\end{figure}
143
\end{figure}
143
 
144
 
144
\subsection{Identifikace neznámého zářiče}
145
\subsection{Identifikace neznámého zářiče}
145
 
146
 
146
Ve spektru neznámého zářiče jsme nalezli dva charakteristické píky první s energií 528,4 keV a druhý s mnohem nižší intenzitou a energií 1275,2 keV. 
147
Ve spektru neznámého zářiče jsme nalezli dva charakteristické píky první s energií 528,4 keV a druhý s mnohem nižší intenzitou a energií 1275,2 keV. 
147
Neznámý zářič jsme určili jako $^{22}\rm Na$, podle charakteristického píku 1274,537keV.
148
Neznámý zářič jsme určili jako $^{22}\rm Na$, podle charakteristického píku 1274,537keV.
148
  
149
  
149
\begin{figure}
150
\begin{figure}
150
\label{amplituda}
151
\label{amplituda}
151
\begin{center}
152
\begin{center}
152
\includegraphics [width=100mm] {neznamy.png} 
153
\includegraphics [width=100mm] {neznamy.png} 
153
\end{center}
154
\end{center}
154
\caption{Změřené spektrum neznámého zářiče identifikovaného, jako $^{22}\rm Na$} 
155
\caption{Změřené spektrum neznámého zářiče identifikovaného, jako $^{22}\rm Na$} 
155
\end{figure}
156
\end{figure}
156
 
157
 
157
Ve spektru je ještě slabý náznak špičky na 695,6 keV, což ale pravděpodobně je artefakt od nedostatečně stíněného cesia. 
158
Ve spektru je ještě slabý náznak špičky na 695,6 keV, což ale pravděpodobně je artefakt od nedostatečně stíněného cesia. 
158
 
159
 
159
\subsection{Kalibrace detektoru}
160
\subsection{Kalibrace detektoru}
160
 
161
 
161
Ze známých energií zářičů bylo možné kanálům analyzátoru přiřadit konkrétní hodnotu energie a tím získat kalibrační křivku. $ \sigma = (0,6575 \pm 0,0067) / E - (16,4873 \pm 9,031) $
162
Ze známých energií zářičů bylo možné kanálům analyzátoru přiřadit konkrétní hodnotu energie a tím získat kalibrační křivku. $ \sigma = (0,6575 \pm 0,0067) / E - (16,4873 \pm 9,031) $
162
 
163
 
163
\begin{table}[h]
164
\begin{table}[h]
164
\centering
165
\centering
165
\begin{tabular}{ccc}
166
\begin{tabular}{ccc}
166
\hline
167
\hline
167
Kanál & $E_{tab}$ [keV] & $\sigma$\\ \hline
168
Kanál & $E_{tab}$ [keV] & $\sigma$\\ \hline
168
2040 & 1332,492 & 48,6 \\
169
2040 & 1332,492 & 48,6 \\
169
1813 & 1173,228 & 46,7 \\
170
1813 & 1173,228 & 46,7 \\
170
97,7 & 59,5409 & 13,8 \\
171
97,7 & 59,5409 & 13,8 \\
171
584 & 356,0129 & 28,4 \\
172
584 & 356,0129 & 28,4 \\
172
1040 & 661,657 & 47,3 \\
173
1040 & 661,657 & 47,3 \\
173
\hline
174
\hline
174
\end{tabular}
175
\end{tabular}
175
\caption{Tabulkové hodnoty energií přiřazené jednotlivým kanálům a jejich směrodatné odchylky.}
176
\caption{Tabulkové hodnoty energií přiřazené jednotlivým kanálům a jejich směrodatné odchylky.}
176
\label{tkal}
177
\label{tkal}
177
\end{table}
178
\end{table}
178
 
179
 
179
 
180
 
180
\begin{figure}
181
\begin{figure}
181
\label{amplituda}
182
\label{amplituda}
182
\begin{center}
183
\begin{center}
183
\includegraphics [width=100mm] {kalibrace.png} 
184
\includegraphics [width=100mm] {kalibrace.png} 
184
\end{center}
185
\end{center}
185
\caption{Kalibrační křivka scintilačního detektoru} 
186
\caption{Energetická kalibrační křivka scintilačního detektoru} 
186
\end{figure}
187
\end{figure}
187
 
188
 
188
Dále jsme pro píky zářičů určili jejich rozptyl. A z této hodnoty a jejich energií určili energetickou rozlišovací schopnost detektoru. Která je uvedena v grafu \ref{rozliseni}. Nafitovaná funkce je  $ \sigma = 11,6 / E +  0,039$
189
Dále jsme pro píky zářičů určili jejich rozptyl. A z této hodnoty a jejich energií určili energetickou rozlišovací schopnost detektoru. Která je uvedena v grafu \ref{rozliseni}. Nafitovaná funkce je  $ \sigma = 11,6 / E +  0,039$
189
 
190
 
190
\begin{figure}
191
\begin{figure}
191
\begin{center}
192
\begin{center}
192
\includegraphics [width=100mm] {kalibrace_sigma.png}  
193
\includegraphics [width=100mm] {kalibrace_sigma.png}  
193
\end{center}
194
\end{center}
194
\caption{Energetická rozlišovací schopnost}
195
\caption{Energetická rozlišovací schopnost (na svislé ose uveden rozptyl sigma)}
195
\label{rozliseni}
196
\label{rozliseni}
196
\end{figure}
197
\end{figure}
197
 
198
 
198
 
199
 
199
\subsection{Útlum olova}
200
\subsection{Útlum olova}
200
 
201
 
201
Pro měření jsme použili několik vrstev olověných plátů. A změřili nejdříve spektrum pozadí za vrstvou olova 2mm.   Potom jsme přidali zářiče a znovu změřili spektrum. 
202
Pro měření jsme použili několik vrstev olověných plátů. A změřili nejdříve spektrum pozadí za vrstvou olova 2mm.   Potom jsme přidali zářiče a znovu změřili spektrum. 
202
Dále byla přidána ještě jedna vrstva olova 1,5mm a znovu změřeno pozadí i utlumené spektrum se zářiči. Výsledné grafické zpracování je rozděleno do dvou grafů, kvůli odlišným požadavkům na rozsahy os pro jednotlivé zářiče.  
203
Dále byla přidána ještě jedna vrstva olova 1,5mm a znovu změřeno pozadí i utlumené spektrum se zářiči. Výsledné grafické zpracování je rozděleno do dvou grafů, kvůli odlišným požadavkům na rozsahy os pro jednotlivé zářiče.  
203
 
204
 
204
\begin{figure}
205
\begin{figure}
205
\label{stineni}
206
\label{stineni}
206
\begin{center}
207
\begin{center}
207
\includegraphics [width=150mm] {stineni.png} 
208
\includegraphics [width=150mm] {stineni.png} 
208
\end{center}
209
\end{center}
209
\caption{Útlum vrstvy olova pro Co} 
210
\caption{Útlum vrstvy olova pro Co} 
210
\end{figure}
211
\end{figure}
211
 
212
 
212
\begin{figure}
213
\begin{figure}
213
\label{stineni2}
214
\label{stineni2}
214
\begin{center}
215
\begin{center}
215
\includegraphics [width=150mm] {stineni2.png} 
216
\includegraphics [width=150mm] {stineni2.png} 
216
\end{center}
217
\end{center}
217
\caption{Útlum vrstvy olova pro Cs} 
218
\caption{Útlum vrstvy olova pro Cs} 
218
\end{figure}
219
\end{figure}
219
 
220
 
-
 
221
Z grafů pro útlumy je vidět, že při měření byly získány hodnoty pro tři tloušťky olova $d=0$, $d=2$, $d=3,5$ mm. Avšak pro fit jsou využity pouze dva. Je to z důvodu, že třetí bod nemá pro měření význam a je metodickou chybou měření. Důsledkem toho ale je, že fit má dva parametry a je fitován přes dva body, což znemožňuje určit jeho nejistotu. 
220
 
222
 
221
\begin{table}[h]
223
\begin{table}[h]
222
\centering
224
\centering
223
\begin{tabular}{ccc}
225
\begin{tabular}{ccc}
224
\hline
226
\hline
225
FWHM & $E_{tab}$ [keV] & $\mu $\\ \hline
227
FWHM & $E_{tab}$ [keV] & $\mu $\\ \hline
226
114,4 & 1332,492 & 0,244\\
228
114,4 & 1332,492 & 0,244\\
227
109,9 & 1173,228 & 0,20 \\
229
109,9 & 1173,228 & 0,20 \\
228
111,3 & 661,657 & 0,038 \\
230
111,3 & 661,657 & 0,038 \\
229
\hline
231
\hline
230
\end{tabular}
232
\end{tabular}
231
\caption{ Pološířky maxim jednotlivých charakteristických energií a zjištěné koeficienty útlumu $ \mu $ pro tyto energie}
233
\caption{ Pološířky maxim jednotlivých charakteristických energií a zjištěné koeficienty útlumu $ \mu $ pro tyto energie}
232
\label{tkal}
234
\label{tkal}
233
\end{table}
235
\end{table}
-
 
236
 
-
 
237
\begin{figure}
-
 
238
\begin{center}
-
 
239
\label{amplituda}
-
 
240
\includegraphics [width=80mm] {utlum0.png} 
-
 
241
\includegraphics [width=80mm] {utlum2.png}
-
 
242
\includegraphics [width=80mm] {utlum35.png}  
-
 
243
\caption{Naměřené hodnoty pro jednotlivé konfigurace stínění olovem. Obrázky ukazují princip vzniku "záporného útlumu olova".}
-
 
244
\end{center}
-
 
245
\end{figure}
234
 
246
 
235
Z grafů pro útlumy je vidět, že při měření byly získány hodnoty pro tři velikosti $d=0$, $d=2$, $d=3,5$ mm. Ašak pro fit jsou využity pouze dva. Je to z důvodu, že  
-
 
236
třetí bod nemá pro měření význam a je hrubou chybou. Důsledkem toho ale je, že fit má dva parametry a je fitován přes dva body, což znemožňuje určit jeho nejistotu. 
-
 
237
 
-
 
238
Důvod, proč u poslední nejtlustší vrstvy olova vyšel záporný útlum může být například v konfiguraci scintilačního krystalu před fotonásobičem nebot krystal je pravděpodobně umístěn v detektoru rovnoběžně se stenou detektoru. A my jsme stínění na detektor pokládali také rovnoběžně s touto stěnou, to znamená, že boční stínění bylo minimální. následně vzhledem k tomu, že měření bylo prováděno poměrově vůči "stínému pozadí v radiačnímu místnosti" a dářič byl během této doby pokládán nedaleko v rovině scintilačního krystalu, tak nastala situace, že naměřené radiační pozadí v místnosti je větší, než následné měření stínění ozářeného ze zářičů Co a Cs. 
247
Důvod, proč u poslední nejtlustší vrstvy olova vyšel záporný útlum může být například v konfiguraci scintilačního krystalu před fotonásobičem neboť krystal je pravděpodobně umístěn v detektoru rovnoběžně se stěnou detektoru. A my jsme stínění na detektor pokládali také rovnoběžně s touto stěnou, to znamená, že boční stínění bylo minimální. následně vzhledem k tomu, že měření bylo prováděno poměrově vůči "stíněnému pozadí v radiačnímu místnosti" a zářič byl během této doby pokládán nedaleko v rovině scintilačního krystalu, tak nastala situace, že naměřené radiační pozadí v místnosti je větší, než následné měření stínění ozářeného ze zářičů Co a Cs. 
239
 
248
 
240
\begin{figure}
249
\begin{figure}
241
\label{stineni2}
250
\label{stineni2}
242
\begin{center}
251
\begin{center}
243
\includegraphics [width=150mm] {utlum.png} 
252
\includegraphics [width=150mm] {utlum.png} 
244
\end{center}
253
\end{center}
245
\caption{Útlum pro jednotlivé vrstvy olova s odečteným pozadím} 
254
\caption{Útlum pro jednotlivé vrstvy olova s odečteným pozadím} 
246
\end{figure}
255
\end{figure}
247
 
256
 
248
\section{Diskuse}
257
\section{Diskuse}
249
\begin{enumerate}
258
\begin{enumerate}
250
\item Po správném nastavení osciloskopu připojeného na jednokanálový spektrometr bylo vidět průběhy mnoha pulzů překrývajících se přes sebe. Kde ve vyšších amplitudách byla patrná jistá nehomogenita,podle které bylo možno předpokládat existenci charakteristického píku.
259
\item Po správném nastavení osciloskopu připojeného na jednokanálový spektrometr bylo vidět průběhy mnoha pulzů překrývajících se přes sebe. Kde ve vyšších amplitudách byla patrná jistá nehomogenita,podle které bylo možno předpokládat existenci charakteristického píku.
251
 
260
 
252
\item Tento bod byl vynechán.
261
\item Tento bod byl vynechán.
253
 
262
 
254
\item Mnohokanálovým analyzátorem jsme naměřili podobným postupem i spektra zářičů $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co, ^{137}\rm Cs$ a $^{133}\rm Ba$ 
263
\item Mnohokanálovým analyzátorem jsme naměřili  spektra zářičů $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co, ^{137}\rm Cs$ a $^{133}\rm Ba$ 
255
 
264
 
256
\item Díky znalosti charakteristických energií jsme získali kalibrační křivku detektoru a také jeho rozlišovací schopnost v závislosti na energii záření. Obě tyto charakteristiky byly vyneseny v grafech. 
265
\item Díky znalosti charakteristických energií jsme získali kalibrační křivku detektoru a také jeho rozlišovací schopnost v závislosti na energii záření. Obě tyto charakteristiky byly vyneseny v grafech. 
257
 
266
 
258
\item  V naměřeném spektru cesia jsme pak identifikovali další jevy, jako špičku zpětného rozptylu na 218 keV, součtový pík na 1341,31 keV a Comptonovu hranu na 447,306 keV. Sekundární rentgenové záření je pravděpodobně utopeno v šumu. 
267
\item  V naměřeném spektru cesia jsme pak identifikovali další jevy, jako špičku zpětného rozptylu na 218 keV, součtový pík na 1341,31 keV a Comptonovu hranu na 447,306 keV. Sekundární rentgenové záření je pravděpodobně utopeno v šumu. 
259
 
268
 
260
\item Neznámý zářič jsme díky charakteristické energii 1275,2 keV identifikovali jako $^{22}\rm Na$.
269
\item Neznámý zářič jsme díky charakteristické energii 1275,2 keV identifikovali jako $^{22}\rm Na$.
261
 
270
 
262
\item Spektrálním analyzátorem jsem také naměřili přírodní pozadí v místnosti. Ale nepodařilo se v naměřeném pozadí identifikovat konkrétní zářiče, protože naměřená data neobsahují, žádný identifikovatelný pík, kromě špiček od našich zářičů špatně odstíněných během měření. 
271
\item Spektrálním analyzátorem jsem také naměřili přírodní pozadí v místnosti. Ale nepodařilo se v naměřeném pozadí identifikovat konkrétní zářiče, protože naměřená data neobsahují, žádný identifikovatelný pík, kromě špiček od našich zářičů špatně odstíněných během měření. 
263
 
272
 
-
 
273
\item Z naměřených dat při atenuaci záření olovem jsme určili koeficienty útlumu pro jednotlivé energie námi použitých zářičů $^{60}\rm Co, ^{137}\rm Cs$.
264
 
274
 
265
\end{enumerate}
275
\end{enumerate}
266
 
276
 
267
\section{Závěr}
277
\section{Závěr}
268
V měření se podařilo získat spektra zářičů $ ^{137}\rm Cs$ , $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$ kalibrovat scintilační detektor a zjistit jeho energetické rozlišení. A následně i identifikovat neznámý zářič jako $^{22}\rm Na$. Zajímavým výsledkem, je "záporný útlum olova" způsobený pravděpodobně geometrií aparatury a citlivostí detektoru na záření přicházející z boku.  
278
V měření se podařilo získat spektra zářičů $ ^{137}\rm Cs$ , $^{241}\rm Am$, $^{60}\rm Co$ a $^{133}\rm Ba$ kalibrovat scintilační detektor a zjistit jeho energetické rozlišení. A následně i identifikovat neznámý zářič jako $^{22}\rm Na$. Zajímavým výsledkem, je "záporný útlum olova" způsobený pravděpodobně geometrií aparatury a citlivostí detektoru na záření přicházející z boku.  
269
 
279
 
270
\begin{thebibliography}{10}      %REFERENCE
280
\begin{thebibliography}{10}      %REFERENCE
271
\bibitem{3} {http://praktikum.fjfi.cvut.cz/mod/resource/view.php?id=196}{ -Zadání úlohy}
281
\bibitem{3} {http://praktikum.fjfi.cvut.cz/mod/resource/view.php?id=196}{ -Zadání úlohy}
272
\end{thebibliography}
282
\end{thebibliography}
273
 
283
 
274
\end{document}
284
\end{document}