| Line 1... |
Line 1... |
| 1 |
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article}
|
1 |
\documentclass[12pt,notitlepage,fleqn]{article}
|
| 2 |
|
2 |
|
| 3 |
\usepackage[czech]{babel}
|
3 |
\usepackage[czech]{babel}
|
| 4 |
\usepackage[pdftex]{graphicx}
|
4 |
\usepackage[pdftex]{graphicx}
|
| 5 |
\usepackage{fancyhdr,multicol} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce
|
5 |
\usepackage{fancyhdr,multicol,amsmath} %nastavení češtiny, fancy, grafiky, sloupce
|
| 6 |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
|
6 |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
|
| 7 |
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů
|
7 |
\usepackage[a4paper,text={17cm,25cm},centering]{geometry} %nastavení okrajů
|
| 8 |
\usepackage{rotating}
|
8 |
\usepackage{rotating}
|
| 9 |
|
9 |
|
| 10 |
% Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption.
|
10 |
% Here it is: the code that adjusts justification and spacing around caption.
|
| Line 108... |
Line 108... |
| 108 |
Vyjdeme z čočkové rovnice
|
108 |
Vyjdeme z čočkové rovnice
|
| 109 |
\begin{equation}
|
109 |
\begin{equation}
|
| 110 |
\frac{1}{a}+\frac{1}{a'}=\frac{1}{f}. \label{1}
|
110 |
\frac{1}{a}+\frac{1}{a'}=\frac{1}{f}. \label{1}
|
| 111 |
\end{equation}
|
111 |
\end{equation}
|
| 112 |
kde $a, a'$ jsou vzdálenosti předmětu, resp. obrazu od čočky, f je ohnisková vzdálenost.
|
112 |
kde $a, a'$ jsou vzdálenosti předmětu, resp. obrazu od čočky, f je ohnisková vzdálenost.
|
| 113 |
Z \eqref{1} vyjádříme
|
113 |
Z rovnice \eqref{1} vyjádříme
|
| 114 |
\begin{equation}
|
114 |
\begin{equation}
|
| 115 |
f=\frac{aa'}{a+a'} \label{o}
|
115 |
f=\frac{aa'}{a+a'}
|
| - |
|
116 |
\label{predmet_obraz}
|
| 116 |
\end{equation}
|
117 |
\end{equation}
|
| 117 |
|
118 |
|
| 118 |
Tuto metodu lze modifikovat tak, že je možné ji řešit graficky.
|
119 |
Tuto metodu lze modifikovat tak, že je možné ji řešit graficky.
|
| 119 |
|
120 |
|
| 120 |
\subsubsection{Besselova metoda} \label{co}
|
121 |
\subsubsection{Besselova metoda} \label{co}
|
| 121 |
|
122 |
|
| 122 |
Pokud máme spojnou čočku s ohniskovou vzdáleností \textbf{f}. A vzdálenost předmětu od stínítka \textbf{e} větší, než $4$\textbf{$\cdot$f}. Potom, je možné čočku umístit do dvou pozic mezi stínítko a předmět, tak aby na stínítku vznikl ostrý obraz. Pro ohniskovou vzdálenost čočky přitom platí:
|
123 |
Pokud máme spojnou čočku s ohniskovou vzdáleností \textbf{f}. A vzdálenost předmětu od stínítka \textbf{e} větší, než $4$\textbf{$\cdot$f}. Potom, je možné čočku umístit do dvou pozic mezi stínítko a předmět, tak aby na stínítku vznikl ostrý obraz. Pro ohniskovou vzdálenost čočky přitom platí:
|
| 123 |
|
124 |
|
| 124 |
\begin{equation}
|
125 |
\begin{equation}
|
| 125 |
f=\frac{e^2-d^2}{4e}.\label{b}
|
126 |
f=\frac{e^2-d^2}{4e}.
|
| - |
|
127 |
\label{b}
|
| 126 |
\end{equation}
|
128 |
\end{equation}
|
| 127 |
|
129 |
|
| 128 |
Pro ostrý obraz předmětu na stínítku platí vztah mezi vzdáleností předmětu a obrazu od čočky ($a, a'$) vztah:
|
130 |
Pro ostrý obraz předmětu na stínítku platí vztah mezi vzdáleností předmětu a obrazu od čočky ($a, a'$) vztah:
|
| 129 |
$a+a'=e.$ Vyjádřením $a'= e-a$ a dosazením do čočkové rovnice \eqref{1} dostaneme postupně
|
131 |
$a+a'=e.$ Vyjádřením $a'= e-a$ a dosazením do čočkové rovnice \eqref{1} dostaneme postupně
|
| 130 |
|
132 |
|
| 131 |
\begin{equation}
|
133 |
\begin{equation}
|
| 132 |
\frac{a'+a}{aa'}&=\frac{1}{f} \nonumber \\
|
134 |
\frac{a'+a}{aa'}&=\frac{1}{f} \nonumber \\
|
| 133 |
\frac{e}{a(e-a)}&=\frac{1}{f} \nonumber \\
|
135 |
\frac{e}{a(e-a)}&=\frac{1}{f} \nonumber \\
|
| - |
|
136 |
\end{equation}
|
| - |
|
137 |
|
| - |
|
138 |
\begin{equation}
|
| 134 |
a^2-ae+ef&=0. \label{4}
|
139 |
a^2-ae+ef&=0. \label{4}
|
| 135 |
\end{equation}
|
140 |
\end{equation}
|
| 136 |
|
141 |
|
| 137 |
|
142 |
|
| 138 |
Podle předpokladu $e>4f$, a tedy má rovnice \eqref{4} právě dvě řešení, které tvoří hledanou dvojici poloh, při kterých vzniká na stínítku ostrý obraz. Pro vzdálenost obou kořenů platí vztah:
|
143 |
Podle předpokladu $e>4f$, tedy má rovnice \eqref{4} právě dvě řešení, které tvoří hledanou dvojici poloh, při kterých vzniká na stínítku ostrý obraz. Pro vzdálenost obou kořenů platí vztah:
|
| 139 |
|
144 |
|
| 140 |
\begin{equation}
|
145 |
\begin{equation}
|
| 141 |
d&=\frac{e+\sqrt{e^2-4ef}}{2}-\frac{e-\sqrt{e^2-4ef}}{2} \nonumber \\
|
146 |
d&=\frac{e+\sqrt{e^2-4ef}}{2}-\frac{e-\sqrt{e^2-4ef}}{2} \nonumber \\
|
| 142 |
d&=\sqrt{e^2-4ef}. \label{5}
|
147 |
d&=\sqrt{e^2-4ef}. \label{5}
|
| 143 |
\end{equation}
|
148 |
\end{equation}
|
| 144 |
|
149 |
|
| 145 |
Vztah \eqref{b} dostaneme vyjádřením $f$.
|
150 |
Vztah \eqref{b} pak dostaneme vyjádřením $f$.
|
| 146 |
|
151 |
|
| 147 |
\subsubsection{Určení poloh ohniskových rovin tlustých čoček}
|
152 |
\subsubsection{Určení poloh ohniskových rovin tlustých čoček}
|
| 148 |
Provedeme pomocí dalekohledu zaostřeného na nekonečno. Předmět se bude nacházet v ohniskové rovině čočky, když skrz čočku a dalekohled uvidíme ostrý obraz předmětu.
|
153 |
Provedeme pomocí dalekohledu zaostřeného na nekonečno. Předmět se bude nacházet v ohniskové rovině čočky, když skrz čočku a dalekohled uvidíme ostrý obraz předmětu.
|
| 149 |
|
154 |
|
| 150 |
\subsubsection{Stanovení ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky} \label{dc}
|
155 |
\subsubsection{Stanovení ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky} \label{dc}
|
| Line 189... |
Line 194... |
| 189 |
|
194 |
|
| 190 |
\section{Výsledky a postup měření}
|
195 |
\section{Výsledky a postup měření}
|
| 191 |
|
196 |
|
| 192 |
\subsection{Měření ohniskových vzdáleností čoček}
|
197 |
\subsection{Měření ohniskových vzdáleností čoček}
|
| 193 |
\subsubsection{Odhadem} \label{odhad}
|
198 |
\subsubsection{Odhadem} \label{odhad}
|
| 194 |
Měřili jsme spojnou čočku označenou číslem +150. Její ohniskovou vzdálenost jsme určili odhadem vzdálenosti obrazu vzdálené lampy jako $\vys{13.5}{0.5}\jed{cm}$.
|
199 |
Měřili jsme spojnou čočku označenou číslem +150. Její ohniskovou vzdálenost jsme určili odhadem vzdálenosti obrazu vzdálené lampy jako 13,5$\pm$0,5cm.
|
| 195 |
|
200 |
|
| 196 |
\subsubsection{Autokolimací}
|
201 |
\subsubsection{Autokolimací}
|
| 197 |
Ohnisková vzdálenost čočky +150 určená autokolimační metodou je $\vys{14}{0.4}\jed{cm}$. Chyba měření je odhadnuta s ohledem na tloušťku čočky a ostrost obrazu zobrazovaného otvoru.
|
202 |
Ohnisková vzdálenost čočky +150 určená autokolimační metodou je 14$\pm$0.4cm. Chyba měření je odhadnuta s ohledem na tloušťku čočky a ostrost obrazu zobrazovaného otvoru.
|
| 198 |
|
203 |
|
| 199 |
\subsubsection{Z polohy předmětu a obrazu}
|
204 |
\subsubsection{Z polohy předmětu a obrazu}
|
| 200 |
Změřili jsme tři různé polohy předmětu a jeho obrazu vzhledem k čočce +150 (v tabulce \ref{ob}). Příslušné ohniskové vzdálenosti jsme vypočítali ze vztahu \eqref{o}.
|
205 |
Změřili jsme tři různé polohy předmětu a jeho obrazu vzhledem k čočce +150 (v tabulce \ref{ob}). Příslušné ohniskové vzdálenosti jsme vypočítali ze vztahu \eqref{predmet_obraz}.
|
| 201 |
\begin{table}[htbp]
|
206 |
\begin{table}[htbp]
|
| 202 |
\begin{center}
|
207 |
\begin{center}
|
| 203 |
\begin{tabular}{|cccc|}
|
208 |
\begin{tabular}{|cccc|}
|
| 204 |
\hline
|
209 |
\hline
|
| 205 |
\# & $a$ [cm] & $a'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline
|
210 |
\# & $a$ [cm] & $a'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline
|
| Line 210... |
Line 215... |
| 210 |
\end{center}
|
215 |
\end{center}
|
| 211 |
\caption{Určení ohniskové vzdálenosti spojné čočky +150 z pozic vzoru a obrazu. }
|
216 |
\caption{Určení ohniskové vzdálenosti spojné čočky +150 z pozic vzoru a obrazu. }
|
| 212 |
\label{ob}
|
217 |
\label{ob}
|
| 213 |
\end{table}
|
218 |
\end{table}
|
| 214 |
|
219 |
|
| 215 |
Celkový výsledek dostaneme jako aritmetický průměr hodnot; chybu odhadneme $\sqrt{\sigma_{1}^{2}+\sigma_{2}^{2}}$, kde $\sigma_{1}$ je chyba aritmetického průměru a $\sigma_{2}$ je chyba nepřímého měření. Ohnisková vzdálenost čočky +150 tedy vychází
|
220 |
Celkový výsledek dostaneme jako aritmetický průměr hodnot; chybu odhadneme $\sqrt{\sigma_{1}^{2}+\sigma_{2}^{2}}$, kde $\sigma_{1}$ je chyba aritmetického průměru a $\sigma_{2}$ je chyba nepřímého měření. Ohnisková vzdálenost čočky +150 tedy vychází f=14.1$\pm$0.1cm
|
| 216 |
\begin{equation*}
|
- |
|
| 217 |
f=\vys{14.1}{0.1}
|
- |
|
| 218 |
\end{equation*}
|
- |
|
| 219 |
|
221 |
|
| 220 |
|
222 |
|
| 221 |
\subsubsection{Besselova metoda}
|
223 |
\subsubsection{Besselova metoda}
|
| 222 |
Touto metodou jsme změřili ohniskovou vzdálenost tenké spojky +200, Ramsdenova okuláru a mikroskopového objektivu.
|
224 |
Touto metodou jsme změřili ohniskovou vzdálenost tenké spojky +200, Ramsdenova okuláru a mikroskopového objektivu.
|
| 223 |
Nejprve jsme pozorovali čočkou +200 předmět vytvořený otvorem a promítaný na matnici. Výpočet chyby jsme provedli podle vzorce chyb nepřímých měření. Neurčitost vzdálenosti předmětu od stínítka jsme brali 1\jed{mm}, neurčitost vzdálenosti dvou \textit{ostrých} poloh 2\jed{mm}.
|
225 |
Nejprve jsme pozorovali čočkou +200 předmět vytvořený otvorem a promítaný na matnici. Výpočet chyby jsme provedli podle vzorce chyb nepřímých měření. Neurčitost vzdálenosti předmětu od stínítka jsme brali 1mm, neurčitost vzdálenosti dvou \textit{ostrých} poloh 2mm.
|
| 224 |
|
226 |
|
| 225 |
\begin{table}[htbp]
|
227 |
\begin{table}[htbp]
|
| 226 |
\begin{center}
|
228 |
\begin{center}
|
| 227 |
\begin{tabular}{|ccc|}
|
229 |
\begin{tabular}{|ccc|}
|
| 228 |
\hline
|
230 |
\hline
|
| 229 |
$d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline
|
231 |
$d$ [cm] & $e'$ [cm] & $f$ [cm] \\ \hline
|
| 230 |
37.6 & 90.0 & \hod{18.6}{0.1} \\
|
232 |
37.6 & 90.0 & 18.6$\pm$0.1 \\
|
| 231 |
29.8 & 85.0 & \hod{18.6}{0.1} \\
|
233 |
29.8 & 85.0 & 18.6$\pm$0.1 \\
|
| 232 |
43.8 & 95.0 & \hod{18.7}{0.1} \\ \hline
|
234 |
43.8 & 95.0 & 18.7$\pm$0.1 \\ \hline
|
| 233 |
\end{tabular}
|
235 |
\end{tabular}
|
| 234 |
\end{center}
|
236 |
\end{center}
|
| 235 |
\caption{Besselova metoda, čočka +200.}
|
237 |
\caption{Besselova metoda, čočka +200.}
|
| 236 |
\label{c}
|
238 |
\label{c}
|
| 237 |
\end{table}
|
239 |
\end{table}
|
| 238 |
|
240 |
|
| 239 |
Ohniskovou vzdálenost čočky +200 jsme tedy stanovili na \vys{18.6}{0.1}\jed{cm}.
|
241 |
Ohniskovou vzdálenost čočky +200 jsme tedy stanovili na 18.6$\pm$0.1\jed{cm}.
|
| 240 |
|
242 |
|
| 241 |
U ostatních elementů v důsledku toho, že ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu a Ramsdenova okuláru je poměrně malá, pozorovali jsme obraz pomocným mikroskopem. výsledky měření jsou v tabulce \ref{m}.
|
243 |
U ostatních elementů v důsledku toho, že ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu a Ramsdenova okuláru je poměrně malá, pozorovali jsme obraz pomocným mikroskopem. výsledky měření jsou v tabulce \ref{m}.
|
| 242 |
|
244 |
|
| 243 |
\begin{table}[htbp]
|
245 |
\begin{table}[htbp]
|
| 244 |
\begin{center}
|
246 |
\begin{center}
|
| Line 254... |
Line 256... |
| 254 |
\end{center}
|
256 |
\end{center}
|
| 255 |
\caption{Besselova metoda; mikroskopový objektiv, Ramsdenův okulár}
|
257 |
\caption{Besselova metoda; mikroskopový objektiv, Ramsdenův okulár}
|
| 256 |
\label{m}
|
258 |
\label{m}
|
| 257 |
\end{table}
|
259 |
\end{table}
|
| 258 |
|
260 |
|
| 259 |
Ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu vychází \vys{2.38}{0.05}\jed{cm}, Ramsdenova okuláru \vys{2.97}{0.04}\jed{cm}.
|
261 |
Ohnisková vzdálenost mikroskopového objektivu vychází 2.38$\pm$0.05cm, Ramsdenova okuláru 2.97$\pm$0.04cm.
|
| 260 |
|
262 |
|
| 261 |
|
263 |
|
| 262 |
\subsubsection{Ohnisková vzdálenost rozptylky}
|
264 |
\subsubsection{Ohnisková vzdálenost rozptylky}
|
| 263 |
Měřená rozptylka byla označena číslem -100, pomocná spojka byla použita čočka +100. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce \ref{r}.
|
265 |
Měřená rozptylka byla označena číslem -100, pomocná spojka byla použita čočka +100. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce \ref{r}.
|
| 264 |
\begin{table}[htbp]
|
266 |
\begin{table}[htbp]
|
| 265 |
\begin{center}
|
267 |
\begin{center}
|
| 266 |
\begin{tabular}{|cccccc|}
|
268 |
\begin{tabular}{|cccccc|}
|
| 267 |
\hline
|
269 |
\hline
|
| 268 |
$l_1$\jed{cm} & $l_2$\jed{cm} & $l_3$\jed{cm} & a\jed{cm} & a'\jed{cm} & f\jed{cm} \\ \hline
|
270 |
$l_1$[cm] & $l_2$[cm] & $l_3$[cm] & a[cm] & a'[cm] & f[cm] \\ \hline
|
| 269 |
47.8 & 40.0 & 71.0 & 7.8 & 31.0 & 10.4 $\pm$ 0.4\\
|
271 |
47.8 & 40.0 & 71.0 & 7.8 & 31.0 & 10.4 $\pm$ 0.4\\
|
| 270 |
46.7 & 42.0 & 51.0 & 4.7 & 9.0 & 9.8 $\pm$ 0.9\\
|
272 |
46.7 & 42.0 & 51.0 & 4.7 & 9.0 & 9.8 $\pm$ 0.9\\
|
| 271 |
47.7 & 42.0 & 55.6 & 5.7 & 13.6 & 9.8 $\pm$ 0.6\\ \hline
|
273 |
47.7 & 42.0 & 55.6 & 5.7 & 13.6 & 9.8 $\pm$ 0.6\\ \hline
|
| 272 |
\end{tabular}
|
274 |
\end{tabular}
|
| 273 |
\end{center}
|
275 |
\end{center}
|
| 274 |
\caption{Měření ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky}
|
276 |
\caption{Měření ohniskové vzdálenosti tenké rozptylky}
|
| 275 |
\label{r}
|
277 |
\label{r}
|
| 276 |
\end{table}
|
278 |
\end{table}
|
| 277 |
Ohnisková vzdálenost rozptylky vychází \vys{10.0}{0.5}\jed{cm}.
|
279 |
Ohnisková vzdálenost rozptylky vychází 10.0$\pm$0.5cm.
|
| 278 |
|
280 |
|
| 279 |
\subsection{Polohy ohniskových rovin}
|
281 |
\subsection{Polohy ohniskových rovin}
|
| 280 |
Změřili jsme polohy ohniskové roviny Ramsdenova okuláru a mikroskopového objektivu. Vždy jsme měřili \textit{vnitřní} rovinu; tu, která se normálně nachází uvnitř přístroje a je zapotřebí pro určení optického intervalu. Vzdálenost jsme odečítali od konce osazení součástky.
|
282 |
Změřili jsme polohy ohniskové roviny Ramsdenova okuláru a mikroskopového objektivu. Vždy jsme měřili \textit{vnitřní} rovinu; tu, která se normálně nachází uvnitř přístroje a je zapotřebí pro určení optického intervalu. Vzdálenost jsme odečítali od konce osazení součástky.
|
| 281 |
|
283 |
|
| 282 |
\begin{tabular}{|lc|}
|
284 |
\begin{tabular}{|lc|}
|
| 283 |
\hline
|
285 |
\hline
|
| 284 |
Vzdálenost ohniskové roviny Ramsdenova okuláru od jeho kraje: & \vys{0.53}{0.05}\jed{cm}. \\
|
286 |
Vzdálenost ohniskové roviny Ramsdenova okuláru od jeho kraje: & 0.53$\pm$0.05cm. \\
|
| 285 |
Vzdálenost ohniskové roviny mikroskopového objektivu od jeho kraje: & \vys{1.04}{0.05}\jed{cm}. \\ \hline
|
287 |
Vzdálenost ohniskové roviny mikroskopového objektivu od jeho kraje: & 1.04$\pm$0.05cm. \\ \hline
|
| 286 |
\end{tabular}
|
288 |
\end{tabular}
|
| 287 |
|
289 |
|
| 288 |
|
290 |
|
| 289 |
|
291 |
|
| 290 |
\subsection{Zvětšení lupy}
|
292 |
\subsection{Zvětšení lupy}
|
| 291 |
|
293 |
|
| 292 |
Měření zvětšení lupy jsme provedli přímou metodou měřením poměru dvou stupnic zobrazených na sebe pomocí Abbeho kostky. Tím jsme určili zvětšení lupy na hodnotu 8,8 $\pm$ 0,3. Z námi změřené ohniskové vzdálenosti okuláru který byl použitý, jako lupa vyplývá ze vzorce hodnota zvětšení při akomodaci oka na nekonečno 8,42x.
|
294 |
Měření zvětšení lupy jsme provedli přímou metodou měřením poměru dvou stupnic zobrazených na sebe pomocí Abbeho kostky. Tím jsme určili zvětšení lupy na hodnotu 8,8 $\pm$ 0,3. Z námi změřené ohniskové vzdálenosti okuláru který byl použitý, jako lupa vyplývá ze vzorce hodnota zvětšení při akomodaci oka na nekonečno 8,42x.
|
| 293 |
|
295 |
|
| 294 |
\subsection{Zvětšení mikroskopu}
|
296 |
\subsection{Zvětšení mikroskopu}
|
| 295 |
Obdobným způsobem (pomocí zobrazované a referenční stupnice) jsme určili i zvětšení námi postaveného mikroskopu. Použitý optický interval měl velikost \vys{14.3}{0.1}\jed{cm}. Změřené zvětšení má hodnotu $Z_{l}= 50\,\pm\, 1$. Teoretick0 zvětšení by podle vzorce \eqref{mm} mělo být $Z_{teor}= 51\,\pm\, 2$.
|
297 |
Obdobným způsobem (pomocí zobrazované a referenční stupnice) jsme určili i zvětšení námi postaveného mikroskopu. Použitý optický interval měl velikost 14.3$\pm$0.1cm. Změřené zvětšení má hodnotu $Z_{l}= 50\,\pm\, 1$. Teoretické zvětšení by podle vzorce \eqref{mm} mělo být $Z_{teor}= 51\,\pm\, 2$.
|
| 296 |
|
298 |
|
| 297 |
\subsection{Zvětšení dalekohledu}
|
299 |
\subsection{Zvětšení dalekohledu}
|
| 298 |
Dále jsme měřili zvětšení dalekohledu. Pozorovali jsme stupnici ve vzdálenosti přibližně 9 m skrz dalekohled a zároveň (pomocí Abbeho kostky přes zrcátko) přímo (tj nezvětšenou). Získané zvětšení dalekohledu je $Z=6.7\, \pm \,0.2$. Teoretická hodnota vychází $Z_{teor}= 6.4\,\pm\,0.1$.
|
300 |
Dále jsme měřili zvětšení dalekohledu. Pozorovali jsme stupnici ve vzdálenosti přibližně 9 m skrz dalekohled a zároveň (pomocí Abbeho kostky přes zrcátko) přímo (tj nezvětšenou). Získané zvětšení dalekohledu je $Z=6.7\, \pm \,0.2$. Teoretická hodnota vychází $Z_{teor}= 6.4\,\pm\,0.1$.
|
| 299 |
|
301 |
|
| 300 |
|
302 |
|
| Line 324... |
Line 326... |
| 324 |
\subsection{Zvětšení optických přístrojů}
|
326 |
\subsection{Zvětšení optických přístrojů}
|
| 325 |
|
327 |
|
| 326 |
Změřené zvětšení mikroskopu se dobře shoduje s teoretickou hodnotou. V případě dalekohledu vychází jeho zvětšení poněkud větší, než teoreticky vypočítaná hodnota. Výsledek mohla ovlivnit některá zobrazovací vada. Při výpočtu se také předpokládá, že je oko umístěno hned u okuláru, což v praxi nebylo možné, neboť před okulárem byla ještě Abbeho kostka.
|
328 |
Změřené zvětšení mikroskopu se dobře shoduje s teoretickou hodnotou. V případě dalekohledu vychází jeho zvětšení poněkud větší, než teoreticky vypočítaná hodnota. Výsledek mohla ovlivnit některá zobrazovací vada. Při výpočtu se také předpokládá, že je oko umístěno hned u okuláru, což v praxi nebylo možné, neboť před okulárem byla ještě Abbeho kostka.
|
| 327 |
|
329 |
|
| 328 |
\section{Závěr}
|
330 |
\section{Závěr}
|
| 329 |
Několika metodami jsme určili ohniskovou vzdálenost tenké spojky +150, odhadem, autokolimací a Besselovou metodou. Dále jsme za použití pomocné čočky určili ohniskovou vzdálenost rozptylky -100. Zkoumali jsme také zvětšení základních optických přístrojů, jako lupa, mikroskop a dalekohled.
|
331 |
Několika metodami jsme určili ohniskovou vzdálenost tenké spojky +150, odhadem, autokolimací a Besselovou metodou. Dále jsme za použití pomocné čočky určili ohniskovou vzdálenost rozptylky -100. Zkoumali jsme také zvětšení základních optických přístrojů, jako lupa, mikroskop a dalekohled. Výstupem měření jsou hodnoty vykazující dobrou shodu s předpokládanými výsledky.
|
| 330 |
|
332 |
|
| 331 |
\begin{thebibliography}{10} %REFERENCE
|
333 |
\begin{thebibliography}{10} %REFERENCE
|
| 332 |
\bibitem{3} {http://praktika.fjfi.cvut.cz/GeomOptika/}{ -Zadání úlohy}
|
334 |
\bibitem{3} {http://praktika.fjfi.cvut.cz/GeomOptika/}{ -Zadání úlohy}
|
| 333 |
\end{thebibliography}
|
335 |
\end{thebibliography}
|
| 334 |
|
336 |
|