Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 839 | Show entire file | Ignore whitespace | Details | Blame | Last modification | View Log

Rev 839 Rev 840
Line 81... Line 81...
81
Speciálně pro kondenzátor tvořený dvěma rovnoběžnými deskami (ve vzájemné vzdálenosti $d$) ve vzduchu ($\varepsilon \simeq \varepsilon_0 $), lze kapacitu najít využitím Gaussova zákona:
81
Speciálně pro kondenzátor tvořený dvěma rovnoběžnými deskami (ve vzájemné vzdálenosti $d$) ve vzduchu ($\varepsilon \simeq \varepsilon_0 $), lze kapacitu najít využitím Gaussova zákona:
82
\begin{equation}
82
\begin{equation}
83
 U = E\cdot d \quad\stackrel{Gauss}{=} \quad \frac{\sigma d}{\varepsilon} = \underbrace{\frac{d}{\varepsilon S}}_{1/C}Q \quad \Rightarrow \quad C = \frac{\varepsilon S}{d}.
83
 U = E\cdot d \quad\stackrel{Gauss}{=} \quad \frac{\sigma d}{\varepsilon} = \underbrace{\frac{d}{\varepsilon S}}_{1/C}Q \quad \Rightarrow \quad C = \frac{\varepsilon S}{d}.
84
\end{equation}
84
\end{equation}
85
 
85
 
86
Bezpečnostní normy připouštějí maximální náboj $50\mu C$ na deskách kondenzátoru. Uvažujeme - li napětí 100~kV a plochu deskového kondenzátoru \vel{1}{m^{2}}, dostáváme mezní vzdálenost kondenzátorových desek
86
Bezpečnostní normy připouštějí maximální náboj $50\mu C$ na deskách kondenzátoru. Uvažujeme - li napětí 100~kV a plochu deskového kondenzátoru, dostáváme mezní vzdálenost kondenzátorových desek
87
\begin{equation*}
87
\begin{equation}
88
 d=\frac{\varepsilon S U}{Q} = 1.77\jed{cm}.
88
 d= \frac{\varepsilon S U}{Q} = 1.77 cm.
89
\end{equation*}
89
\end{equation}
90
 
90
 
91
Nabité desky kondenzátoru na sebe vzájemně působí elektrostatickou přitažlivou silou
91
Nabité desky kondenzátoru na sebe vzájemně působí elektrostatickou přitažlivou silou
92
\begin{equation}
92
\begin{equation}
93
 F = \varepsilon\frac{ U^{2} S}{2 d^2} \label{h}
93
 F = \varepsilon\frac{ U^{2} S}{2 d^2} \label{h}
94
\end{equation}
94
\end{equation}
95
 
95
 
96
Napětí na kondenzátoru je však shora omezeno dielektrickou pevností okolního prostředí (v našem případě vzduchu: $30 kV\, cm^{-1}$). V pracovním úkolu \ref{tri} využijeme dobře definovaného průrazného napětí na kulovém jiskřišti
96
Napětí na kondenzátoru je však shora omezeno dielektrickou pevností okolního prostředí (v našem případě vzduchu: $30 kV\, cm^{-1}$). V pracovním úkolu \ref{tri} využijeme dobře definovaného průrazného napětí na kulovém jiskřišti
97
\begin{align}
97
\begin{equation}
98
  U_a &= 27.75 (1+\frac{0.757}{\sqrt{\delta D}}) \delta\frac{s}{f}\\ \label{ll} 
98
  U_a &= 27.75 (1+\frac{0.757}{\sqrt{\delta D}}) \delta\frac{s}{f}\\ \label{ll} 
99
  \delta &= \frac{b}{760}\cdot\frac{273+20}{273+t}
99
  \delta &= \frac{b}{760}\cdot\frac{273+20}{273+t}
100
\end{align}
100
\end{equation}
101
kde $U_a$ je napětí [kV], $s$ doskok, tedy vzdálenost mezi kuličkami jiskřiště [cm], $D$ průměr koulí [cm],  relativní hustota vzduchu, $b$ barometrický tlak [mm rtuťového sloupce], $t$ teplota v místnosti [$^oC$] a funkce $f$ je závislá na poměru $s/D$ a na poloze jiskřiště proti zemi.
101
kde $U_a$ je napětí [kV], $s$ doskok, tedy vzdálenost mezi kuličkami jiskřiště [cm], $D$ průměr koulí [cm],  relativní hustota vzduchu, $b$ barometrický tlak [mm rtuťového sloupce], $t$ teplota v místnosti [$^oC$] a funkce $f$ je závislá na poměru $s/D$ a na poloze jiskřiště proti zemi.
102
 
102
 
103
 
103
 
104
\section{Výsledky a postup měření}
104
\section{Výsledky a postup měření}
105
 
105
 
Line 153... Line 153...
153
\end{tabular}
153
\end{tabular}
154
\label{}
154
\label{}
155
\end{center}
155
\end{center}
156
\end{table}
156
\end{table}
157
 
157
 
158
Nalezená funkce \[f(s) = 31.1 * d + 886.9 \]
158
Nalezená funkce \[f(s) = 31.1 \times d + 886.9 \]
159
 
159
 
160
\subsection{Mapování elektrického pole}
160
\subsection{Mapování elektrického pole}
161
 
161
 
162
Mapování elektrického pole bylo realizováno měřením potenciálu ve skleněné kádince naplněné vodou ve které byly umístěny elektrody v několika konfiguracích. Rozložení pak bylo měřeno ve čtvercové síti s rastrem 5mm. 
162
Mapování elektrického pole bylo realizováno měřením potenciálu ve skleněné kádince naplněné vodou ve které byly umístěny elektrody v několika konfiguracích. Rozložení pak bylo měřeno ve čtvercové síti s rastrem 5mm. 
163
 
163
 
Line 193... Line 193...
193
 
193
 
194
\item Zjistili jsme, že deskový kondenzátor o ploše 1m$^2$ nabitý na 100kV začíná být podle norem nebezpečný při vzdálenosti desek menší, než 1cm. Vzhledem k rozměrům kondenzátoru v praktiku a elektrické pevnosti vzduchu, není reálně možné bezpečnostní normu překročit.
194
\item Zjistili jsme, že deskový kondenzátor o ploše 1m$^2$ nabitý na 100kV začíná být podle norem nebezpečný při vzdálenosti desek menší, než 1cm. Vzhledem k rozměrům kondenzátoru v praktiku a elektrické pevnosti vzduchu, není reálně možné bezpečnostní normu překročit.
195
 
195
 
196
\item Změřili jsme silové působení desek kondenzátoru při mezním průrazném napětí, avšak naměřený výsledek se příliš neshoduje s předpokládanou konstantní přitažlivou silou 0,9 N, které jsme při měření nedosáhli. Navíc měřená síla v průběhu měření klesala i přes to, že by měla být v tomto rozsahu nezávislá na vzdálenosti desek. Pravděpodobně to bylo způsobeno zbytkovou ionizací prostředí okolo kondenzátoru, kterou se nepodařilo odstranit ani výměnou vzduchu.
196
\item Změřili jsme silové působení desek kondenzátoru při mezním průrazném napětí, avšak naměřený výsledek se příliš neshoduje s předpokládanou konstantní přitažlivou silou 0,9 N, které jsme při měření nedosáhli. Navíc měřená síla v průběhu měření klesala i přes to, že by měla být v tomto rozsahu nezávislá na vzdálenosti desek. Pravděpodobně to bylo způsobeno zbytkovou ionizací prostředí okolo kondenzátoru, kterou se nepodařilo odstranit ani výměnou vzduchu.
197
 
197
 
198
\item Podařilo se určit neznámou funkci f(s) jako \[f(s) = 31.1 * d + 886.9 \].
198
\item Podařilo se určit neznámou funkci f(s) jako \[f(s) = 31.1 \times d + 886.9 \].
199
 
199
 
200
\item Zmapovali jsme pole v hrubé síti mezi elektrodami různých konfigurací. 
200
\item Zmapovali jsme pole v hrubé síti mezi elektrodami různých konfigurací. 
201
 
201
 
202
\end{itemize}
202
\end{itemize}
203
 
203
 
Line 205... Line 205...
205
 
205
 
206
Měřením byla úspěšně potvrzena většina teoretických předpokladů, kromě předpokládané konstantní závislosti působící síly mezi deskami kondenzátoru s napěťovým omezením daným elektrickou pevností dielektrika. 
206
Měřením byla úspěšně potvrzena většina teoretických předpokladů, kromě předpokládané konstantní závislosti působící síly mezi deskami kondenzátoru s napěťovým omezením daným elektrickou pevností dielektrika. 
207
 
207
 
208
\begin{thebibliography}{10}
208
\begin{thebibliography}{10}
209
 
209
 
-
 
210
http://praktika.fjfi.cvut.cz/Kondenzator/ cit 5.5.2011
-
 
211
 
210
\end{thebibliography}
212
\end{thebibliography}
211
\end{document}
213
\end{document}
212
214