Line 71... |
Line 71... |
71 |
%\begin{equation} f(t)=Ae^{-\delta t}sin \left( {\frac{2\pi}{T}t+\varphi} \right) + S^{1(2)} \end{equation}
|
71 |
%\begin{equation} f(t)=Ae^{-\delta t}sin \left( {\frac{2\pi}{T}t+\varphi} \right) + S^{1(2)} \end{equation}
|
72 |
|
72 |
|
73 |
\section{Experimentální uspořádání a metody}
|
73 |
\section{Experimentální uspořádání a metody}
|
74 |
|
74 |
|
75 |
\subsection{Teoretický úvod}
|
75 |
\subsection{Teoretický úvod}
|
76 |
Rozlišujeme dva typy vzniku rentgenového záření brzdné a charakteristické. Princip brzdného je založen na rychle letících elektronech, které při interakci s elektrickými poli atomů terče vyzařují svou energii ve formě elektromagnetického záření. Toto záření je spojité, protože zpomalující elektron může vyzářit jakoukoliv hodnotu energie avšak maximálně $eU$, kde $U$ je urychlovací napětí, jeho spektrum je spojité a široké. Na rozdíl charakteristické záření je vytvářeno, díky rychle letícím elektronům, které vyrážení z anody elektrony v nižších hladinách. U~těch pak dochází k přechodu elektronů z vyšších slupek na ty nižší - prázdné a vyzařují tedy diskrétní spektrum záření.
|
76 |
Rozlišujeme dva typy vzniku rentgenového záření brzdné a charakteristické. Princip brzdného je založen na rychle letících elektronech, které při interakci s elektrickými poli atomů terče vyzařují svou energii ve formě elektromagnetického záření. Toto záření je spojité, protože zpomalující elektron může vyzářit jakoukoliv hodnotu energie avšak maximálně $eU$, kde $U$ je urychlovací napětí, spektrum brzdného záření je proto spojité a široké. Na rozdíl charakteristického záření, které je vytvářeno rychle letícími elektrony vyrážejícími z atomů anody elektrony v nižších hladinách. U~těch pak dochází k přechodu elektronů z vyšších slupek na ty nižší - prázdné a vyzařují tedy diskrétní spektrum záření.
|
77 |
\\
|
77 |
\\
|
78 |
Braggova rovnice popisuje rozptyl rentgenového záření na krystalu. Podmínku pak můžeme zapsat rovnicí
|
78 |
Braggova rovnice pak popisuje rozptyl vzniklého rentgenového záření na krystalu. Podmínku pak můžeme zapsat rovnicí
|
- |
|
79 |
|
79 |
\begin{equation} n\lambda = 2d \sin \vartheta. \end{equation}
|
80 |
\begin{equation} n\lambda = 2d \sin \vartheta. \end{equation}
|
- |
|
81 |
|
80 |
Pro elektromagnetické vlny platí vztah
|
82 |
Pro elektromagnetické vlny platí vztah
|
- |
|
83 |
|
81 |
\begin{equation} E = h \nu = \frac{hc}{\lambda}, \end{equation}
|
84 |
\begin{equation} E = h \nu = \frac{hc}{\lambda}, \end{equation}
|
- |
|
85 |
|
82 |
z těchto dvou předešlých vztahů dosazením $n=1$, lze odvodit vztah 1.
|
86 |
z těchto dvou předešlých vztahů dosazením $n=1$, lze odvodit vztah 1.
|
83 |
|
87 |
|
- |
|
88 |
\begin{figure}[htbp]
|
- |
|
89 |
\includegraphics[width=150mm]{angle_wavelenght.png}
|
- |
|
90 |
\caption{Závislost odražené vlnové délky na úhlu difrakčního krystalu}
|
- |
|
91 |
\end{figure}
|
- |
|
92 |
|
- |
|
93 |
\begin{figure}[htbp]
|
- |
|
94 |
\includegraphics[width=150mm]{angle_energy.png}
|
- |
|
95 |
\caption{Závislost odražené energie záření na úhlu natočení difrakčního krystalu}
|
- |
|
96 |
\end{figure}
|
- |
|
97 |
|
- |
|
98 |
|
84 |
|
99 |
|
85 |
\section{Výsledky a postup měření}
|
100 |
\section{Výsledky a postup měření}
|
86 |
|
101 |
|
87 |
\subsection{Manuální měření spektra Cu anody}
|
102 |
\subsection{Manuální měření spektra Cu anody}
|
88 |
Spektrum měděné anody jsme změřili nejdříve manuálně (ručním nastavováním úhlu detektoru a krystalu)
|
103 |
Spektrum měděné anody jsme změřili nejdříve manuálně (ručním nastavováním úhlu detektoru a krystalu)
|
89 |
|
104 |
|
90 |
\begin{figure}[htbp]
|
105 |
\begin{figure}[htbp]
|
91 |
\includegraphics[width=150mm]{Cu_manual.png}
|
106 |
\includegraphics[width=150mm]{Cu_manual.png}
|
92 |
\caption{Počet detekovaných fotonů za 1s vzhledem k vlnové délce pro Molybdenovou anodu}
|
107 |
\caption{Počet detekovaných fotonů za 1s manuálním měřením vzhledem k vlnové délce záření}
|
93 |
\end{figure}
|
108 |
\end{figure}
|
94 |
|
109 |
|
95 |
|
110 |
|
96 |
\subsection{Automatické měření spekter}
|
111 |
\subsection{Automatické měření spekter}
|
97 |
Pro automatické měření spektra byly nastaveny parametry měření, proud rentgenkou 1mA, počáteční úhel 8$^\circ$, krok 0.2$^\circ$, konečný úhel detektoru 120$^\circ$, měřící interval 1,5s a provedli jsme čtyři měření pro několik urychlovacích napětí 15, 19, 22, 30kV. Pro oba typy materiálu Cu i Mo. Z naměřených hodnot jsme pro oba materiály vybraly charakteristické špičky a přiřadili jim tabulkové hodnoty energií. Dále jsme pro tyto špičky určili $sin\theta$, které jsme v závislosti na $1/U$ fitovali přímkou. Z fitu jsme určili hodnotu Planckovy konstanty $h=(6,2\pm0.4)10^{-34}Js$.
|
112 |
Pro automatické měření spektra byly nastaveny parametry měření, proud rentgenkou 1mA, počáteční úhel 8$^\circ$, krok 0.2$^\circ$, konečný úhel detektoru 120$^\circ$, měřící interval 1,5s a provedli jsme čtyři měření pro několik urychlovacích napětí 15, 19, 22, 30kV. Pro oba typy materiálu Cu i Mo. Z naměřených hodnot jsme pro oba materiály vybraly charakteristické špičky a přiřadili jim tabulkové hodnoty energií. Dále jsme pro maximlní energie záření určili $sin\theta$, které jsme v závislosti na $1/U$ fitovali přímkou. Z fitu jsme zjistili hodnotu Planckovy konstanty $h=(6,3\pm0.4)10^{-34}Js$.
|
98 |
|
113 |
|
99 |
Naměřené hodnoty charakteristických peaků pro bylo 9,3346 keV pro měděnou anodu a 18,268keV pro molybdenovou anodu. Jim odpovídající tabulkové hodnoty pravděpodobně jsou $E_cu$ =8,905 keV a $E_mo$=19,608 keV
|
114 |
Naměřené hodnoty charakteristických peaků byly 9,3346 keV pro měděnou anodu a 18,268keV pro molybdenovou anodu. Jim odpovídající tabulkové hodnoty pravděpodobně jsou $E_cu$ =8,905 keV a $E_mo$=19,608 keV
|
100 |
|
115 |
|
101 |
\begin{figure}[htbp]
|
116 |
\begin{figure}[htbp]
|
102 |
\includegraphics[width=150mm]{Mo.png}
|
117 |
\includegraphics[width=150mm]{Mo.png}
|
103 |
\caption{Počet detekovaných fotonů za 1s vzhledem k vlnové délce pro Molybdenovou anodu}
|
118 |
\caption{Počet detekovaných fotonů za 1s vzhledem k vlnové délce pro Molybdenovou anodu}
|
104 |
\end{figure}
|
119 |
\end{figure}
|
Line 106... |
Line 121... |
106 |
\begin{figure}[htbp]
|
121 |
\begin{figure}[htbp]
|
107 |
\includegraphics[width=150mm]{Cu.png}
|
122 |
\includegraphics[width=150mm]{Cu.png}
|
108 |
\caption{Počet detekovaných fotonů za 1s vzhledem k vlnové délce pro Měděnou anodu}
|
123 |
\caption{Počet detekovaných fotonů za 1s vzhledem k vlnové délce pro Měděnou anodu}
|
109 |
\end{figure}
|
124 |
\end{figure}
|
110 |
|
125 |
|
- |
|
126 |
|
- |
|
127 |
\section{Diskuse}
|
- |
|
128 |
|
- |
|
129 |
\begin{enumerate}
|
- |
|
130 |
\item V přípravě jsme vytvořili, grafy závislosti energie a vlnové délky rozptýleného záření v závislosti na úhlu od roviny mřížky krystalu. Grafy jsou přiloženy jako součást teoretického rozboru.
|
- |
|
131 |
|
- |
|
132 |
\item Manuálním měřením jsme proměřili spektrum Cu anody při 35keV.
|
- |
|
133 |
|
- |
|
134 |
\item Automatickým měřením řízeným z PC jsme proměřili rentgenová spektra Měděné a Molybdenové anody pro 15 kV, 19 kV, 22 kV a 30 kV.
|
- |
|
135 |
|
- |
|
136 |
\item Nalezením úhlu pro maximální energii záření a fitováním naměřených hodnot, jsme určili přibližnou hodnotu Planckovi konstanty, jako $h=(6,3\pm0.4)10^{-34}Js$.
|
- |
|
137 |
|
- |
|
138 |
\end{enumerate}
|
- |
|
139 |
|
- |
|
140 |
|
- |
|
141 |
|
111 |
\section{Závěr}
|
142 |
\section{Závěr}
|
- |
|
143 |
|
- |
|
144 |
Pomocí aparatury jsme změřili charakteristické spektrum rentgenového záření molybdenové a měděné anody. Z
|
112 |
Pomocí aparatury jsme změřili charakteristické spektrum rentgenového záření molybdenové a měděné anody. Z naměřených hodnot jsme určili maxima a pomocí fitu zjistili hodnotu Planckovy konstanty $h=(6,2\pm0.4)10^{-34}Js$, tabulková hodnota je $h=(6.626)10^{-34}Js$. Což tedy je poměrně dobrá shoda.
|
145 |
naměřených hodnot jsme určili maxima a pomocí fitu zjistili hodnotu Planckovy konstanty $h=(6,3\pm0.4)10^{-34}Js$, tabulková hodnota je $h=(6.626)10^{-34}Js$.
|
113 |
|
146 |
|
114 |
\begin{thebibliography}{10} %REFERENCE
|
147 |
\begin{thebibliography}{10} %REFERENCE
|
115 |
\bibitem{zadani}{Zadání úlohy 5 - Rentgenová spektra}
|
148 |
\bibitem{zadani}{Zadání úlohy 5 - Rentgenová spektra}
|
116 |
{http://praktikum.fjfi.cvut.cz/mod/resource/view.php?id=194}
|
149 |
{http://praktikum.fjfi.cvut.cz/mod/resource/view.php?id=194}
|
117 |
\end{thebibliography}
|
150 |
\end{thebibliography}
|