WebSVN – svnkaklik – Diff – //dokumenty/skolni/PRA2/termalni_emise/emise.tex

 \section{Výsledky a postup měření}
 \subsection{Měření emisního proudu pro kladné anodové napětí}
 Nejdříve jsme prozkoumali konstrukci vakuové aparatury a začali čerpat rotační vývěvou, po dosažení mezního tlaku této vývěvy, jsme Byla zapnuta ještě turbomolekulární vývěva. Mezitím jsme zapojili měřící sestavu dle přiloženého schématu. Po dosažení mezního tlaku skoro $10^-4 Pa$ jsme vyzkoušeli funkčnost celé aparatury, nejdříve žhavení, tedy zvýšením žhavícího proudu a následně i tok náboje k anodám. Nakonec jsme otestovali radiační pyrometr.
-Zvyšovali jsme postupně tuto teplotu katody a vždy změřili emisní charakteristiku až do oblasti nasycení, všechny hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1. Pro  každou teplotu jsme sestavili graf. Po extrapolaci hodnot $I_0$ jsme následně jsme daty proložili přímku a vyfitovali hodnoty $A=(5,4 \pm 1,6) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$ a $\varphi _{v}=(10,7 \pm 0,6)V$.
+Zvyšovali jsme postupně tuto teplotu katody a vždy změřili emisní charakteristiku až do oblasti nasycení, všechny hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1. Pro  každou teplotu jsme sestavili graf. Po extrapolaci hodnot $I_0$ jsme následně jsme daty proložili přímku a vyfitovali hodnoty $A=(4,7 \pm 1,6) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$ a $\varphi _{v}=(4,7 \pm 0,6)V$.
 \begin{table}[htbp]
 \caption{Naměřené hodnoty emisního proudu v závislosti na napětí.}
 \begin{center}
 \begin{tabular}{|c|c|c|c|c|c|}
 \caption{Rychardsonova přímka}
 \end{center}
 \end{figure}
-Pokusili jsme se také ještě odhadnout a změřit
+Pokusili jsme se také ještě odhadnout teplotu žhaveného vlákna podle příkonu.
 \begin{figure}
 \begin{center}
 \label{amplituda}
 \includegraphics [width=150mm] {zhaveni.png}
 \caption{Závislost teploty katody na žhavícím příkonu}
 \end{center}
 \end{figure}
-\begin{table}[htbp]
-\caption{Teploty katody v závislosti na žhavícím výkonu}
-\begin{center}
-\begin{tabular}{|c|c|c|c|}
-\hline
-Příkon [W] & Teplota katody [K] & Vypoctena [K] & Chyba \% \\ \hline
-,14 & 1961 & 2334 & 19 \\ \hline
-,06 & 2062 & 2514 & 22 \\ \hline
-,35 & 2108 & 2880 & 37 \\ \hline
-,57 & 2156 & 2456 & 14 \\ \hline
-\end{tabular}
-\end{center}
-\label{}
-\end{table}
 \section{Diskuse}
 \begin{itemize}
 \item Změřili jsme závislost nasyceného proudu na teplotě. Měřený rozsah vyšel dobře do nasycené oblasti a naměřené hodnoty jsou proto téměř lineární.
-\item Naměřené hodnoty jsme pro porovnání zobrazili do jednoho grafu. Lineární extrapolací jsme určili hodnoty proudu pro nulové napětí. Hodnotami jsme následně proložili přímku a Vypočetli Richardsonovu konstantu $A=(5,4 \pm 1,6) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$ která se ovšem řádově liší od předpokládané hodnoty $A=(80) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$ výstupní práce pak vyšla $\varphi _{v}=(10,7 \pm 0,6)V$.
+\item Naměřené hodnoty jsme pro porovnání zobrazili do jednoho grafu. Lineární extrapolací jsme určili hodnoty proudu pro nulové napětí. Hodnotami jsme následně proložili přímku a Vypočetli Richardsonovu konstantu $A=(4,7 \pm 1,6) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$ která se ovšem řádově liší od předpokládané hodnoty $A=(80) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$ výstupní práce pak vyšla $\varphi _{v}=(4,7 \pm 0,6)V$.
 \item Chyby při určování konstant z fitu naměřených hodnot budou pravděpodobně způsobeny nějakou systematickou chybou.
 \item V důsledku poruchy aparatury se nepodařilo získat hodnoty pro záporná anodová napětí.
 \item Naměřenou teplotu a žhavící výkon jsme uvedli v grafu. Je patrné, že tato závislost je nelineární a při vyšších teplotách vzrůstá podíl vyzářené tepelné energie.
 \end{itemize}
 \section{Závěr}
-Při měření jsme si prakticky vyzkoušeli práci se sestavou vakuové techniky a zjistili komplikace při měření malých proudů v obvodu vakuové diody. Richardsonovu konstantu jsme určili fitováním grafu $A=(5,4 \pm 1,6) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$. Výstupní práci elektronů pro wolfram jsme určili $\varphi _{v}=(10,7 \pm 0,6)V$, která se od skutečné hodnoty $\varphi _{v} \approx 4.5V$ příliš výrazně neliší.
+Při měření jsme si prakticky vyzkoušeli práci se sestavou vakuové techniky a zjistili komplikace při měření malých proudů v obvodu vakuové diody. Richardsonovu konstantu jsme určili fitováním grafu $A=(4,7 \pm 1,6) 10^4 Am^{-2}K^{-2}$. Výstupní práci elektronů pro wolfram jsme určili $\varphi _{v}=(4,7 \pm 0,6)V$, která se od skutečné hodnoty $\varphi _{v} \approx 4.5V$ příliš výrazně neliší.
 \begin{thebibliography}{10}      %REFERENCE
 %\bibitem{3} doc. Ing. Ivan Štoll, CSc., \emph{Mechanika}, Vydavatelství ČVUT Praha, 1994
 %\bibitem{3} $<$http://fyzika.fjfi.cvut.cz$>$

Subversion Repositories svnkaklik

(root)//dokumenty/skolni/PRA2/termalni_emise/emise.tex – Rev 966 → 967