| Line 297... |
Line 297... |
| 297 |
|
297 |
|
| 298 |
Výstupní data jsou odesílána na sérový port s parametry 9800 8N1. A ke sběru dat lze použít libovolný textový terminál. Firmware zpracovává pouze prvních 20 příchozích znaků v každé řádce (řádka musí být ukončena ASCII znakem 13), všechny přečtené příchozí znaky jsou echovány zpět na výstup, je tak umožněna kontrola správnosti přenosu a implementace vlastní check-sum.
|
298 |
Výstupní data jsou odesílána na sérový port s parametry 9800 8N1. A ke sběru dat lze použít libovolný textový terminál. Firmware zpracovává pouze prvních 20 příchozích znaků v každé řádce (řádka musí být ukončena ASCII znakem 13), všechny přečtené příchozí znaky jsou echovány zpět na výstup, je tak umožněna kontrola správnosti přenosu a implementace vlastní check-sum.
|
| 299 |
Neznámý, nebo syntakticky špatný příkaz, je firmwarem ignorován a je vypsán nový prompt. Každá provedená výstupní řádka obsahuje identifikaci měření - TMP, M2, nebo M1.
|
299 |
Neznámý, nebo syntakticky špatný příkaz, je firmwarem ignorován a je vypsán nový prompt. Každá provedená výstupní řádka obsahuje identifikaci měření - TMP, M2, nebo M1.
|
| 300 |
|
300 |
|
| 301 |
\section{Výsledky}
|
301 |
\section{Výsledky}
|
| - |
|
302 |
\subsection{Naměřené charakteristiky}
|
| 302 |
Na dvou prototypech byla ověřena funkčnost čipu TDC-GP2 pomocí experimentu - měření zpoždění průchodu signálu vedením. Zpoždění bylo měřeno na dvou typech elektrických vedení.
|
303 |
Na dvou prototypech byla ověřena funkčnost čipu TDC-GP2 pomocí experimentu - měření zpoždění průchodu signálu vedením. Zpoždění bylo měřeno na dvou typech elektrických vedení.
|
| 303 |
|
304 |
|
| 304 |
\begin{itemize}
|
305 |
\begin{itemize}
|
| 305 |
\item Koaxiální kabel RG174
|
306 |
\item Koaxiální kabel RG174
|
| 306 |
\item Zkroucený pár vodičů 2x0,35$mm^2$ vnější průměr izolace 1,21mm délka 2x1m.
|
307 |
\item Zkroucený pár vodičů 2x0,35$mm^2$ vnější průměr izolace 1,21mm délka 2x1m.
|
| Line 320... |
Line 321... |
| 320 |
\end{center}
|
321 |
\end{center}
|
| 321 |
\end{figure}
|
322 |
\end{figure}
|
| 322 |
|
323 |
|
| 323 |
Průběh experimentu byl po několik hodin řízen z PC pomocí skriptu, který spouštěl měření času a teploty v opakujících se 5s intervalech.
|
324 |
Průběh experimentu byl po několik hodin řízen z PC pomocí skriptu, který spouštěl měření času a teploty v opakujících se 5s intervalech.
|
| 324 |
|
325 |
|
| - |
|
326 |
Podobným způsobem bylo provedeno měření i v měřícím módu 2, zde ale kvůli nutnosti generování delšího časového intervalu nemohlo být využito zpoždění signálu při průchodu vedením a proto byly impulzy generovány mikroprocesorem PIC18F4550.
|
| - |
|
327 |
|
| - |
|
328 |
Impulzy byly generovány dvou jednotlivých výstupech mikroprocesoru. (Pro START a STOP1 vstup TDC-GP2).
|
| - |
|
329 |
|
| - |
|
330 |
\begin{verbatim}
|
| - |
|
331 |
if(!input(MODE_SELECT))
|
| - |
|
332 |
{
|
| - |
|
333 |
while(!input(FIRE_DETECT));
|
| - |
|
334 |
|
| - |
|
335 |
output_high(START);
|
| - |
|
336 |
output_low(START);
|
| - |
|
337 |
delay_us(150);
|
| - |
|
338 |
|
| - |
|
339 |
output_high(STOP1);
|
| - |
|
340 |
output_low(STOP1);
|
| - |
|
341 |
delay_us(1);
|
| - |
|
342 |
|
| - |
|
343 |
output_high(STOP1);
|
| - |
|
344 |
output_low(STOP1);
|
| - |
|
345 |
delay_us(10);
|
| - |
|
346 |
|
| - |
|
347 |
output_high(STOP1);
|
| - |
|
348 |
output_low(STOP1);
|
| - |
|
349 |
}
|
| - |
|
350 |
\end{verbatim}
|
| - |
|
351 |
|
| - |
|
352 |
Z ukázky programu je vidět, že očekávané zpoždění třech výstupních impulzů měly být 150us, 151us a 161us. Z podstaty fungování mikroprocesoru jsou ale skutečné časy o něco delší. Konkrétně 150.243us, 151.408us a 161.575us pro zvýraznění fluktuací byly tyto časy odečteny od změřených dat a výsledný rozdíl zobrazen v obrázku \ref{PIC18F4550_generator}. Z obrázku je pak viditelné, že při měření nebyla zjištěna žádná teplotní závislost. Rozptyl naměřených hodnot je pak dán pravděpodobně spíše parametry použitého mikroprocesoru, než fluktuacemi měřící TDC jednotky.
|
| - |
|
353 |
|
| - |
|
354 |
Je třeba ale zdůraznit, že u všech měření nedocházelo v jejich průběhu k výraznější změně teploty. Nicméně měření vypovídají o pravděpodobném chování čipu TDC-GP2 v běžných stabilních laboratorních podmínkách.
|
| - |
|
355 |
|
| - |
|
356 |
|
| - |
|
357 |
\begin{figure}[htbp]
|
| - |
|
358 |
\begin{center}
|
| - |
|
359 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/PIC18F4550.png}
|
| - |
|
360 |
\caption{Naměřené fluktuace výstupů PIC18F4550 během časového měřícího módu 2}
|
| - |
|
361 |
\label{PIC18F4550_generator}
|
| - |
|
362 |
\end{center}
|
| - |
|
363 |
\end{figure}
|
| - |
|
364 |
|
| 325 |
\subsection{Použití}
|
365 |
\subsection{Použití}
|
| 326 |
|
366 |
|
| 327 |
Po vybavení přístroje potřebnými optickými elementy je pak možné jej použít k laserovému měření vzdáleností. Nebo i pro Time Correlated Photon Countig a v dalších aplikacích.
|
367 |
Po vybavení přístroje potřebnými optickými elementy je pak možné jej použít k laserovému měření vzdáleností. Nebo i pro Time Correlated Photon Countig a v dalších aplikacích.
|
| 328 |
|
368 |
|
| 329 |
\subsection{Možnosti dalšího vývoje}
|
369 |
\subsection{Možnosti dalšího vývoje}
|