Line 50... |
Line 50... |
50 |
|
50 |
|
51 |
\section{Difrakèní obrazce}
|
51 |
\section{Difrakèní obrazce}
|
52 |
|
52 |
|
53 |
V celé úloze jsme pouívali He-Ne laser s vlnovou délkou $\lambda = 632,8\,\nm$. Paprsek jsme nasmìrovali poadovaným smìrem pomocí nastavitelného zrcátka.
|
53 |
V celé úloze jsme pouívali He-Ne laser s vlnovou délkou $\lambda = 632,8\,\nm$. Paprsek jsme nasmìrovali poadovaným smìrem pomocí nastavitelného zrcátka.
|
54 |
|
54 |
|
55 |
Pro pozorování difrakce na hranì jsme museli svazek laserového záøení rozíøit. K tomu jsme pouili objektiv z mikroskopu. Pro vytvoøení èistého svazku jsme do výstupu z objektivu vloili clonku s malým otvorem (bodový zdroj). Pøed objektiv mikroskopu jsme vloili spojnou èoèku, tak aby její ohnisko bylo v místì bodového zdroje a paprsky vycházející z èoèky byly rovnobìné. Do takto rozíøeného svazku jsme vloili tenký rovnì zastøiený plech pøedstavující ostrou hranu. Ve vzdálenosti pøiblinì 3,5\,m jsme pozorovali difrakèní obrazec. V difrakèním obrazci byly znatelné prouky maxim a minim rovnobìné s hranou, nejlépe pozorovatelné v okolí hrany geometrického stínu. V geometrickém stínu bylo moné tyto prouky pozorovat také, ale s mnohem nií intenzitou.
|
55 |
Pro pozorování difrakce na hranì jsme museli svazek laserového záøení rozíøit. K tomu jsme pouili objektiv z mikroskopu. Pro vytvoøení èistého svazku jsme do výstupu z objektivu vloili clonku s malým otvorem (bodový zdroj). Pøed objektiv mikroskopu jsme vloili spojnou èoèku, tak aby její ohnisko bylo v místì bodového zdroje a paprsky vycházející z èoèky byly rovnobìné. Do takto rozíøeného svazku jsme vloili tenký rovnì zastøiený plech pøedstavující ostrou hranu. Ve vzdálenosti pøiblinì 3,5\,m jsme pozorovali difrakèní obrazec. V difrakèním obrazci byly znatelné prouky maxim a minim rovnobìné s hranou, nejlépe pozorovatelné v okolí hrany geometrického stínu.
|
56 |
|
56 |
|
57 |
Pro pozorování dalích difrakèních obrazcù jsme pouili úzký laserový svazek (bez rozíøení). U difrakce na tenkém drátì jsme pozorovali jedno centrální maximum jeho intenzita nebyla nejvyí uprostøed, ale spíe na okraji. Dalí maxima byly od sebe stejnì vzdáleny a jejich intenzita klesala se vzdáleností od centrálního maxima.
|
57 |
Pro pozorování dalích difrakèních obrazcù jsme pouili úzký laserový svazek (bez rozíøení). U difrakce na tenkém drátì jsme pozorovali jedno centrální maximum jeho intenzita nebyla nejvyí uprostøed, ale spíe na okraji. Dalí maxima byly od sebe stejnì vzdáleny a jejich intenzita klesala se vzdáleností od centrálního maxima.
|
58 |
|
58 |
|
59 |
U difrakce na tìrbinì jsme pozorovali podobný obrazec, který se liil pouze tím, e nejvyí intenzita centrálního maxima byla uprostøed. To potvrzuje platnost Babinetova doplòkového principu. Protoe drát a tìrbina jsou vzájemnì doplòkové útvary, souèet jejich polí musí být stejný jako pole samotného svazku bez stínítka. Vedlejí maxima musí být u obou obrazcù na stejných místech, avak jejich pole budou mít opaènou fázi.
|
59 |
U difrakce na tìrbinì jsme pozorovali podobný obrazec, který se liil pouze tím, e nejvyí intenzita centrálního maxima byla uprostøed. To potvrzuje platnost Babinetova doplòkového principu. Protoe drát a tìrbina jsou vzájemnì doplòkové útvary, souèet jejich polí musí být stejný jako pole samotného svazku bez stínítka. Vedlejí maxima musí být u obou obrazcù na stejných místech, avak jejich pole budou mít opaènou fázi.
|
60 |
|
60 |
|