| Line 59... |
Line 59... |
| 59 |
|
59 |
|
| 60 |
\subsection{Srovnání kolimátoru}
|
60 |
\subsection{Srovnání kolimátoru}
|
| 61 |
Po nastavení stolku pro vzorek je třeba ještě srovnat optickou osu dalekohledu a kolimátoru. To lze udělat prosvětlením dalekohledu světelným křížem, a nastavením dalekohledu do optické osy kolimátoru. Se stavěcími šrouby dalekohledu se ale nehýbe, neboť by došlo k rozladění pozice vůči stolku pro vzorek - korekce se tak provádějí pouze kolimátorem.
|
61 |
Po nastavení stolku pro vzorek je třeba ještě srovnat optickou osu dalekohledu a kolimátoru. To lze udělat prosvětlením dalekohledu světelným křížem, a nastavením dalekohledu do optické osy kolimátoru. Se stavěcími šrouby dalekohledu se ale nehýbe, neboť by došlo k rozladění pozice vůči stolku pro vzorek - korekce se tak provádějí pouze kolimátorem.
|
| 62 |
|
62 |
|
| 63 |
\subsection{Srovnání měřeného hranolu}
|
63 |
\subsection{Srovnání měřeného hranolu}
|
| 64 |
Po srovnání optických os goniometru je možné na stolek umístit měřený vzorek a doladit jeho náklon, tak aby stěny byly kolmé k ose dalekohledu. Postup je v tomto případě stejný, jako u justace pomocí planparalelní destičky. Vzhledem k tomu, že měřený hranol nebyl rovnostranným trojúhelníkem (Na rozdíl od stavěcích šroubů), tak bylo vhodné jednu stranu hranolu umístit tak, aby půlila úhel u některého ze šroubů.
|
64 |
Po srovnání optických os goniometru je možné na stolek umístit měřený vzorek a doladit jeho náklon, tak aby stěny byly kolmé k ose dalekohledu. Postup je v tomto případě stejný, jako u justace pomocí planparalelní destičky. Pro zjednodušení způsobu justace bylo vhodné jednu stranu hranolu umístit tak, aby půlila úhel vrcholu trojúhelníka ze stavěcích šroubů. Pohybem tohoto šroubu se pak nemění náklon strany vedoucí osou úhlu, ale strany protilehlé.
|
| 65 |
|
65 |
|
| 66 |
|
66 |
|
| 67 |
\subsection{Měření lámavého úhlu}
|
67 |
\subsection{Měření lámavého úhlu}
|
| 68 |
Po korekci pozice vzorku bylo možné změřit lámavý úhel hranolu. Byla zvolena opět autokolimační metoda, aplikovaná tak, že na kruhové dělící stupnici goniometru byly změřeny hodnoty úhlů pro který je autokolimátor kolmý na stěnu hranolu. Tyto úhly byly 260$^\circ$ 30' 24" a 52$^\circ$ 36' 2". Výpočtem pak lze zjistit, že lámavý úhel hranolu je 27$^\circ$ 54' 22".
|
68 |
Po korekci pozice vzorku bylo možné změřit lámavý úhel hranolu. Byla zvolena opět autokolimační metoda, aplikovaná tak, že na kruhové dělící stupnici goniometru byly změřeny hodnoty úhlů pro který je autokolimátor kolmý na stěnu hranolu. Tyto úhly byly 260$^\circ$ 30' 24" a 52$^\circ$ 36' 2". Výpočtem pak lze zjistit, že lámavý úhel hranolu je 27$^\circ$ 54' 22".
|
| 69 |
|
69 |
|
| 70 |
\subsection{Měření úhlu nejmenší deviace}
|
70 |
\subsection{Měření úhlu nejmenší deviace}
|
| 71 |
|
71 |
|
| 72 |
Pro výpočet indexu lomu pak ještě ale chybí hodnota úhlu nejmenší deviace, kdy se změří nejmenší úhel lomu procházejícího paprsku hranolem. Toto měření se opět provádí symetricky z obou stran. A námi změřená hodnota byla 14$^\circ$ 54' 8".
|
72 |
Pro výpočet indexu lomu pak ještě ale chybí hodnota úhlu nejmenší deviace, kdy se změří nejmenší úhel lomu procházejícího paprsku hranolem. Toto měření se provádí symetricky z obou stran. Tak, že změříme úhly paprsků vystupujících z hranolu. Polovinou rozdílu jejich úhlových vzdáleností je pak úhel nejmenší deviace. Námi změřená hodnota byla 14$^\circ$ 54' 8".
|
| 73 |
|
73 |
|
| 74 |
Dosazením do vzorce 14 z \cite{navod} dostaneme hledaný index lomu 1,513.
|
74 |
Dosazením těchto hodnot do vzorce 14 z \cite{navod} dostaneme hledaný index lomu 1,513.
|
| 75 |
|
75 |
|
| 76 |
|
76 |
|
| 77 |
\section{Měření indexu lomu Abbého refraktometrem}
|
77 |
\section{Měření indexu lomu Abbého refraktometrem}
|
| 78 |
|
78 |
|
| 79 |
Díky tomu, že Abbého refraktometr principiálně měří přímo index lomu dané látky, stačilo před měřením pouze ověřit jeho kalibraci změřením indexu lomu ethalonu ze skla se známým indexem lomu. Tím, jsme ověřili, že přístroj je zkalibrovaný lépe, než je velikost chyby odečítání ze stupnice.
|
79 |
Díky tomu, že Abbého refraktometr principiálně měří přímo index lomu dané látky, stačilo před měřením pouze ověřit jeho kalibraci změřením indexu lomu ethalonu ze skla se známým indexem lomu. Tím, jsme ověřili, že přístroj je zkalibrovaný lépe, než je velikost chyby odečítání ze stupnice.
|