Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 601 | Show entire file | Ignore whitespace | Details | Blame | Last modification | View Log

Rev 601 Rev 604
Line 16... Line 16...
16
\begin{abstract}
16
\begin{abstract}
17
 
17
 
18
\end{abstract}
18
\end{abstract}
19
\section{Úvod}
19
\section{Úvod}
20
\begin{enumerate}
20
\begin{enumerate}
-
 
21
\item Zkalibrujte tlakoměr, zkontrolujte čidlo pro odečítání polohy pístu.
-
 
22
\item rozeberte nastíněný pracovní cyklus, popište jeho jednotlivé fáze v p - V diagramu.
21
.
23
\item Proveďte opakovaně popsaný cyklus s různými závažími. Získejte pro každé měření plochu uzavřenou křivkami v p-V diagramu a spočítejte rozdíl potenciálních energií pro dané závaží. Vynášejte obě hodnoty do grafu, výsledné hodnoty proložte přímkou. $W =a* \Delta E+b$ 
22
\end{enumerate}
24
\end{enumerate}
23
 
25
 
24
\section{Postup měření}
26
\section{Postup měření}
25
\subsection{Měření účinnosti Peltierova článku}
27
\subsection{Měření účinnosti Peltierova článku}
26
 
28
 
-
 
29
Aparaturu jsme zapojili podle zadání tak, aby bylo možné meřit elektricky přikon do zahřívacího odporu i výkon dodávaný do zátěže  Peltierovým článkem.
-
 
30
 
-
 
31
Po uvedení přístrojů do provozu měření probýhalo, tak, že jsme nastavili teplotu horké lázně a při odpojené zátěži počkali, až se ustálí. Následně jsme odečetli napětí, na Peltierově článku. A zátěž zapojili, teplotu horké lázně bylo nyní potřeba dorovnat na teplotu při odpojené zátěži, aby bylo možné určit vnitřní odpor měřeného článku a tepelný výkon, který neprochází přímo aktivní oblastí. Naměřená data jsou uvedena v tabulce \ref{Peltier} kde každý druhý řádek odpovídá připojené zátěži R = 2 Ohm. 
-
 
32
 
-
 
33
\begin{table}[htbp]
-
 
34
\begin{center}
-
 
35
\begin{tabular}{|c|c|c|c|c|c|c|}
-
 
36
\hline
-
 
37
$U_{h} [V]$ & \% & $I_{h} [A]$ & \% & $U_{sr}$ [mV] & $T_h [^\circ C]$ & $T_c [^\circ C]$\\ \hline
-
 
38
2,02 & 2,38 & 0,40 & 6,00 & 139,9 & 13 & 7 \\ \hline
-
 
39
2,40 & 2,00 & 0,47 & 5,11 & 84,9 & 13 & 7 \\ \hline
-
 
40
2,40 & 2,00 & 0,48 & 5,00 & 169,1 & 15 & 7,5 \\ \hline
-
 
41
2,70 & 8,89 & 0,54 & 4,44 & 101,9 & 15 & 7,5 \\ \hline
-
 
42
4,00 & 6,00 & 0,78 & 3,08 & 410 & 27 & 9 \\ \hline
-
 
43
4,50 & 5,33 & 0,86 & 2,79 & 236 & 27 & 10 \\ \hline
-
 
44
5,00 & 4,80 & 1,00 & 2,40 & 633 & 38 & 11 \\ \hline
-
 
45
5,20 & 4,62 & 1,01 & 2,38 & 310 & 38 & 15 \\ \hline
-
 
46
6,10 & 3,93 & 1,20 & 2,00 & 907 & 56 & 18 \\ \hline
-
 
47
6,50 & 3,69 & 1,30 & 9,23 & 487 & 56 & 20 \\ \hline
-
 
48
\end{tabular}
-
 
49
\end{center}
-
 
50
\caption{Hodnoty naměřené na Peltierově článku}
-
 
51
\label{Peltier}
-
 
52
\end{table}
-
 
53
 
-
 
54
Z těchto hodnot jsme pak vypočetli jeho účinnost, která byla bez korekce pod jedním procentem. Jak je vidět na grafu \ref{PeltierXCarnot}.
-
 
55
 
-
 
56
\begin{figure}
-
 
57
\begin{center}
-
 
58
\includegraphics[width=150mm]{peltier.pdf} 
-
 
59
\end{center}
-
 
60
\label{PeltierXCarnot}
-
 
61
\caption{Učinnost Peltierova článku v porovnání s Carnotovým strojem za stejných podmínek}
-
 
62
\end{figure}
-
 
63
 
-
 
64
Při aplikování korekce na vnitřní odpor a tepelné ztráty se účinnost dostala přibližně ke 4,55\%, 
27
 
65
 
28
\subsection{Carnotův Cyklus}
66
\subsection{Carnotův Cyklus}
-
 
67
 
-
 
68
Tepelný stroj jsme zatěžovali závažím o definované hmotnosti a ze změny jeho potenciální energie jsme určili práci, kterou stoj vykonal.
-
 
69
Energii v Carnotova cyklu jsme získali výpočtem z uzavřené plochy p-V diagramu. Náš naměřený výsledek je vidět v grafu \ref{carnot}.
29
  
70
 
-
 
71
\begin{figure}
-
 
72
\begin{center}
-
 
73
\includegraphics[width=150mm]{carnot.pdf}  
-
 
74
\caption{Práce a energie laboratorního tepelného stroje.}
-
 
75
\label{carnot}
-
 
76
\end{center}
-
 
77
\end{figure}
-
 
78
 
-
 
79
Při nafitování naměřených bodů výrazem $W =a* \Delta E+b$ se ukázalo, že koeficienty jsou: $a = 1.04815 \pm 0.01257$ , $b = 0.00517276 \pm 0.0008125$ Což znamená, že účinnost laboratorní aparatury je přibližně 95\%.
30
 
80
 
31
\section{Diskuse}
81
\section{Diskuse}
32
Největším problémem bylo měření zachování momentu hybnosti, kdy aparatura přecházela při změně konfirugace závaží do neopakovatelně definovaných stavů, což způsobilo značnou chybu.  
82
Při měření Peltierova článku by bylo asi vhodné použít kratší přívodní hadičky ke chladící lázni, jelikož voda se tak zbytečně ohřívá z původní teploty tání ledu a teplota studené strany článku se tak stává nestabilní.  
33
 
83
 
34
\section{Závěr}
84
\section{Závěr}
-
 
85
Potvrdili jsme, že účinnost Peltierova článku je značně nízká ve srovnání s Carnotovým cyklem, což opodstatňuje jeho nepoužití v elektrárnách místo parních turbín k přímému generování elektrické energie.  
35
 
86
 
36
 
87
 
37
\begin{thebibliography}{99}
88
\begin{thebibliography}{99}
38
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - Tepelný stroj}. \href{http://rumcajs.fjfi.cvut.cz/fyzport/Mechanika/HarmOscilator/osc.pdf}{http://rumcajs.fjfi.cvut.cz/fyzport/Mechanika/HarmOscilator/osc.pdf}.
89
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - Tepelný stroj}. \href{http://praktika.fjfi.cvut.cz/TepelnyStroj}{http://praktika.fjfi.cvut.cz/TepelnyStroj}
-
 
90
\bibitem{Stroje}{Zadání úlohy 12 - 	Účinnost tepelného stroje}.\href{http://fyzika.fjfi.cvut.cz/Peltier}{http://fyzika.fjfi.cvut.cz/Peltier}
39
\end{thebibliography}
91
\end{thebibliography}
40
\end{document}
92
\end{document}