Line 5... |
Line 5... |
5 |
\usepackage[pdftex]{graphicx}
|
5 |
\usepackage[pdftex]{graphicx}
|
6 |
\usepackage{pdfpages}
|
6 |
\usepackage{pdfpages}
|
7 |
\usepackage{comment}
|
7 |
\usepackage{comment}
|
8 |
\usepackage{amsmath}
|
8 |
\usepackage{amsmath}
|
9 |
\usepackage{url}
|
9 |
\usepackage{url}
|
- |
|
10 |
\usepackage[T1]{fontenc} % T1 kodovani fontu pro babel cestinu
|
10 |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
|
11 |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
|
11 |
\usepackage{color}
|
12 |
\usepackage{color}
|
12 |
\usepackage{dirtree}
|
13 |
\usepackage{dirtree}
|
13 |
|
14 |
|
14 |
% vzdy trash aux files potom latex, bibtex bakalarka.aux, potom makeglossaries bakalarka.glo (z command line) potom latex
|
15 |
% vzdy trash aux files potom latex, bibtex bakalarka.aux, potom makeglossaries bakalarka.glo (z command line) potom latex
|
Line 26... |
Line 27... |
26 |
\linespread{1.0}
|
27 |
\linespread{1.0}
|
27 |
|
28 |
|
28 |
|
29 |
|
29 |
\newcommand{\vsp}[1]{\vspace{#1mm}}
|
30 |
\newcommand{\vsp}[1]{\vspace{#1mm}}
|
30 |
|
31 |
|
31 |
\hyphenation{LASER}
|
- |
|
- |
|
32 |
|
32 |
|
33 |
|
33 |
\begin{document}
|
34 |
\begin{document}
|
34 |
\pagenumbering{roman}
|
35 |
\pagenumbering{roman}
|
35 |
|
36 |
|
36 |
\thispagestyle{empty}
|
37 |
\thispagestyle{empty}
|
Line 94... |
Line 95... |
94 |
\end{tabular}
|
95 |
\end{tabular}
|
95 |
\vsp{0}
|
96 |
\vsp{0}
|
96 |
|
97 |
|
97 |
\pagebreak
|
98 |
\pagebreak
|
98 |
|
99 |
|
- |
|
100 |
\includepdf[pages={1,2},landscape=false]{zadavaci_list.pdf}
|
- |
|
101 |
|
- |
|
102 |
\section*{Poděkování}
|
- |
|
103 |
Konstrukce prototypů laserového vysílače byla realizovaná z prostředků firmy Universal Scientific Technologies s.r.o.
|
- |
|
104 |
|
- |
|
105 |
\pagebreak
|
- |
|
106 |
|
99 |
\mbox{}
|
107 |
\mbox{}
|
100 |
\vfill
|
108 |
\vfill
|
101 |
|
- |
|
102 |
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem
|
109 |
Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem
|
103 |
uvedl veškerou použitou literaturu.
|
110 |
uvedl veškerou použitou literaturu.
|
104 |
\vsp{10}
|
111 |
\vsp{20}
|
105 |
|
112 |
|
106 |
\noindent
|
113 |
\noindent
|
107 |
\quad \hfill \qquad \\
|
114 |
\quad \hfill \qquad \\
|
108 |
Praha, 9.7.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad
|
115 |
Praha, 9.7.2012 \hfill Jakub Kákona \qquad
|
109 |
\par
|
116 |
\par
|
110 |
\vsp{5}
|
117 |
\vsp{5}
|
111 |
\pagebreak
|
118 |
\pagebreak
|
112 |
|
119 |
|
113 |
\includepdf[pages={1,2},landscape=false]{zadavaci_list.pdf}
|
120 |
\hyphenation{LASER výstup-ního dosta-tečné la-se-ro-vé-ho la-se-ro-vých od-ra-že-né-ho}
|
114 |
|
121 |
|
115 |
\begin{abstract}
|
122 |
\begin{abstract}
|
116 |
Práce se zabývá prověřením možnosti použití diodově čerpaného pevnotlátkového laserového modulu generujícího výstupní záření 532nm, jako laserového vysílače vhodného, pro miniaturní laserový dálkoměr. Tyto laserové moduly jsou běžně používány v zelených laserových ukazovátkách, proto jsou velmi dobře dostupné na rozdíl od polovodičových laserových diod pro tyto vlnové délky.
|
123 |
Práce se zabývá prověřením možnosti použití diodově čerpaného pevnotlátkového laserového modulu generujícího výstupní záření 532nm, jako laserového vysílače vhodného, pro miniaturní laserový dálkoměr. Tyto laserové moduly jsou běžně používány v zelených laserových ukazovátkách, proto jsou velmi dobře dostupné na rozdíl od polovodičových laserových diod pro tyto vlnové délky.
|
117 |
|
124 |
|
118 |
\textbf{Klíčová slova:} DPSSFD, laserový vysílač, laserový dálkoměr, zelené ukazovátko, 532nm, ceilometr.
|
125 |
\textbf{Klíčová slova:} DPSSFD, laserový vysílač, laserový dálkoměr, zelené ukazovátko, 532nm, ceilometr.
|
Line 345... |
Line 352... |
345 |
|
352 |
|
346 |
\subsection{Polovodičový diodový LASER}
|
353 |
\subsection{Polovodičový diodový LASER}
|
347 |
|
354 |
|
348 |
Polovodičové laserové diody, jsou aktuálně nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální. Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserů v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením.\cite{LD_zelene} Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká.
|
355 |
Polovodičové laserové diody, jsou aktuálně nejrozšířenějšími typy laserů, které dosahují dobrých parametrů avšak zatím pouze na vlnových délkách větších než cca 600nm, což pro použití v modelovém laserovém atmosférickém dálkoměru není ideální. Generování kratších vlnových délek pomocí laserových diod je ale v současné době v intenzivním vývoji vzhledem k potenciální možnosti použití modrých, zelených a červených laserů v barevných skenovacích projektorech s vysokým kontrastem a rozlišením.\cite{LD_zelene} Zatím ale nedosahují potřebných výstupních energií a navíc jejich pořizovací cena je stále dosti vysoká.
|
349 |
|
356 |
|
- |
|
357 |
|
- |
|
358 |
\subsection{Pevnolátkové lasery}
|
- |
|
359 |
|
- |
|
360 |
Pevnolátkový laser byl vůbec prvním spuštěným laserem \footnote{Rubínový laser, Maiman, 1960}, jejich čerpání bylo klasicky prováděno zábleskem výbojky. A už od počátku vzniku prvního laseru byla snaha o jejich využití k laserovému měření vzdálenosti, což bylo zajímavé hlavně pro vojenské aplikace. Vhodný impulz byl většinou generován pasivním Q-spínáním. Tento koncept má ale řadu nepříjemných vlastností, mezi které patří hlavně nízká účinnost (vyzařované spektrum čerpací výbojky se překrývá s absorpčními pásy jenom minimálně), malá životnost (řádově tisíce výstřelů) neboť dochází k opotřebení elektrod výbojky a ke kontaminaci plynu a také postupná degradace Q-spínače například rozkladem UV zářením.
|
- |
|
361 |
Moderní pevnolátkové lasery jsou proto nejčastěji čerpány polovodičovými diodami. Zvláště je to patrné v případech, kdy je jako aktivní prostředí využit \acrshort{Nd:YAG}, nebo \acrshort{Nd:YVO}. A v laserových dálkoměrech mají nadále největší zastoupení díky svým kompaktním rozměrům a odolnosti.
|
- |
|
362 |
|
350 |
\subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické}
|
363 |
\subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické}
|
351 |
|
364 |
|
352 |
Jde o konstrukci laseru, který jako aktivního prostředí využívá pevnolátkový krystal čerpaný polovodičovou diodou. V rezonátoru laseru je zároveň umístěn konverzní krystal, který díky nelineárním optickým jevům umožňuje generovat druhou harmonickou frekvenci základní vlnové délky generované aktivním prostředím. Toto konstrukční uspořádání je známo jako \gls{DPSSFD}.
|
365 |
Jde o konstrukci laseru, který jako aktivního prostředí využívá pevnolátkový krystal čerpaný polovodičovou diodou. V rezonátoru laseru je zároveň umístěn konverzní krystal, který díky nelineárním optickým jevům umožňuje generovat druhou harmonickou frekvenci základní vlnové délky generované aktivním prostředím. Toto konstrukční uspořádání je známo jako \gls{DPSSFD}.
|
353 |
|
366 |
|
354 |
\section{Metody generace krátkých impulzů}
|
367 |
\section{Metody generace krátkých impulzů}
|
Line 471... |
Line 484... |
471 |
\end{comment}
|
484 |
\end{comment}
|
472 |
|
485 |
|
473 |
|
486 |
|
474 |
\section{Dosavadní řešení problému}
|
487 |
\section{Dosavadní řešení problému}
|
475 |
|
488 |
|
476 |
Existuje již mnoho typů meteorologických přístrojů určených k měření výšky základny oblačnosti. Například jsou to laserové ceilometry Vaisala CL51 a CL31 oba využívají jako vysílač polovodičovou InGaAs diodu pracující na vlnové délce 910 nm. Detektor a vysílač mají koaxiální optiku s jednou společnou vnější čočkou. Energii ve výstupním impulzu výrobce neudává, ale zařízení je deklarováno jako Class 1M IEC/EN 60825-1.
|
489 |
Existuje již mnoho typů meteorologických přístrojů určených k měření výšky základny oblačnosti. Například jsou to laserové ceilometry \footnote{První optické ceilometry využívaly trianguační metodu měření vzdálenosti, kde byla oblačnost nasvětlována výkonným reflertorem.} Vaisala CL51 a CL31 oba využívají jako vysílač polovodičovou InGaAs diodu pracující na vlnové délce 910 nm. Detektor a vysílač mají koaxiální optiku s jednou společnou vnější čočkou. Energii ve výstupním impulzu výrobce neudává, ale zařízení je deklarováno jako Class 1M IEC/EN 60825-1. Roslišení přístroje je 5m.
|
477 |
|
- |
|
478 |
|
- |
|
479 |
|
490 |
|
- |
|
491 |
Všechny tyto profesionální řešení mají pro použití v kombinaci s robotickým dalekohledem společnou nevýhodu, že jejich cena je srovnatelná, nebo vyšší než hodnota dalšího vybavení robotizované observatoře. Tím pádem se pro tuto aplikaci stávají nedostupné.
|
480 |
|
492 |
|
481 |
|
- |
|
482 |
Speciálně pak pro aplikaci zabezpečení automatických teleskopů před poškozením možnými srážkami bylo v minulosti vyvinuto již několik přístrojů většinou pracujících na principu pasivní detekce termálního IR záření generovaného povrchem Země a odraženého od případné oblačnosti v atmosféře. Tato metoda, je velmi spolehlivá a používá se na mnoha automatických observatořích po celém světě. Má však ale díky svému pasivnímu principu nedostatky způsobené jednak roční variabilitou teplot a také geografickou polohou, proto vyžaduje poměrně dlouhotrvající kalibraci zařízení na lokální podmínky. Další nevýhodou, je pak také malé prostorové rozlišení. Například senzor MRAKOMĚR 4 má \acrshort{FOV} 40$^\circ$ což způsobuje koplikace při některých meteorologických situacích, kdy se například nad observatoří vyskytuje hustá kumulovitá oblačnost avšak místy obsahující trhliny, kterými by bylo možné potenciálně některé astronomické jevy ještě pozorovat.
|
493 |
Proto bylo v minulosti speciálně pro aplikaci zabezpečení automatických teleskopů před poškozením možnými srážkami vyvinuto již několik přístrojů většinou pracujících na principu pasivní detekce termálního IR záření generovaného povrchem Země a odraženého od případné oblačnosti v atmosféře. Tato metoda, je velmi spolehlivá a používá se na mnoha automatických observatořích po celém světě. Má však ale díky svému pasivnímu principu nedostatky způsobené jednak roční variabilitou teplot a také geografickou polohou, proto vyžaduje poměrně dlouhotrvající kalibraci zařízení na lokální podmínky. Další nevýhodou, je pak také malé prostorové rozlišení. Například senzor MRAKOMĚR 4 má \acrshort{FOV} 40$^\circ$ což způsobuje koplikace při některých meteorologických situacích, kdy se například nad observatoří vyskytuje hustá kumulovitá oblačnost avšak místy obsahující trhliny, kterými by bylo možné potenciálně některé astronomické jevy ještě pozorovat.
|
483 |
|
494 |
|
484 |
\subsection{Jiné pulzní dálkoměry}
|
495 |
\subsection{Jiné pulzní dálkoměry}
|
485 |
|
496 |
|
486 |
\subsection{Moderní laserové vysílače}
|
497 |
\subsection{Moderní laserové vysílače}
|
487 |
Polovodičové diody, pevnolátkové lasery
|
498 |
Polovodičové diody, pevnolátkové lasery
|
Line 628... |
Line 639... |
628 |
\end{center}
|
639 |
\end{center}
|
629 |
\end{figure}
|
640 |
\end{figure}
|
630 |
|
641 |
|
631 |
\section{Relaxační kmity DPSSFD modulu}
|
642 |
\section{Relaxační kmity DPSSFD modulu}
|
632 |
|
643 |
|
633 |
Během měření charakteristik modulů na zkonstruovaném zdroji proudu bylo zjištěno, že existuje pracovní oblast, kde dochází k samovolné pulzní modulaci výstupního záření. Tato oblast se nachází těsně nad prahem laserové generace. A lze jí nalézt postupným zvyšováním čerpacího výkonu a sledováním časové charakteristiky výstupního záření.
|
644 |
Během měření charakteristik modulů na zkonstruovaném zdroji proudu bylo zjištěno, že existuje pracovní oblast, kde dochází k samovolné pulzní modulaci výstupního záření. Tato oblast se nachází těsně nad prahem laserové generace v oblasti proudů 150--160mA. A lze jí nalézt postupným zvyšováním čerpacího výkonu a sledováním časové charakteristiky výstupního záření. Ukázky takto získaných výstupů jsou na oscilogramech \ref{relaxacni_kmity_20mW} a \ref{relaxacni_kmity_5mW}.
|
634 |
Při určité úrovni tato pulzní modulace dosahuje maximálního kontrastu a při dalším zvyšování úrovně čerpání se pulzy rozlévají i do oblastí s původně nulovou intenzitou záření. Až při dosažení běžného pracovního bodu je výstupní záření téměř konstantní v čase.
|
645 |
Při určitém proudu pulzní modulace dosahuje maximálního kontrastu (u měřených modulů 156mA při 20$^\circ$C) a při dalším zvyšování intenzity čerpání se pulzy rozlévají i do oblastí s původně nulovou intenzitou záření. Až při dosažení běžného pracovního bodu je výstupní záření téměř konstantní v čase.
|
635 |
|
646 |
|
636 |
Konkrétní pracovní bod ve kterém k takovýmto kmitům dojde je ale závislý na podmínkách ve kterých je laserový modul provozován. Podle pozorování má na tento jev vliv hlavně teplota modulu.
|
647 |
Konkrétní pracovní bod ve kterém k takovýmto kmitům dojde je ale závislý na podmín\-kách ve kterých je laserový modul provozován. Podle pozorování má na tento jev vliv hlavně teplota modulu. Na grafu \ref{proudovy_zdroj} je vynesen naměřený průběh střední intenzity záření jednoho z modulů (měřeno PIN detektorem a vypočítáno z plochy signálu). Při vyšších proudech je partný pokles výstupní intenzity způsobený pravděpodobně zahřátím modulu a poklesem účinnosti.
|
637 |
|
648 |
|
638 |
\begin{figure}[htbp]
|
649 |
\begin{figure}[htbp]
|
639 |
\includegraphics[width=150mm]{../../mereni/zdroj_proudu/PI_chart.png}
|
650 |
\includegraphics[width=150mm]{../../mereni/zdroj_proudu/PI_chart.png}
|
640 |
\caption{Závislost intenzity výstupního záření na proudu čerpací diodou.}
|
651 |
\caption{Závislost intenzity výstupního záření na proudu čerpací diodou.}
|
641 |
\label{proudovy_zdroj}
|
652 |
\label{proudovy_zdroj}
|
642 |
\end{figure}
|
653 |
\end{figure}
|
643 |
|
654 |
|
644 |
Jednou z uvažovaných konstrukčních variant vysílače pro laserový dálkoměr bylo využití těchto autonomních kmitů laseru, jako zdroje vhodných laserových impulzů. Ovšem vzhledem k nestabilitě tohoto režimu by tato možnost vyžadovala stabilizaci tohoto stavu regulačním obvodem, čehož by bylo asi možné dosáhnout Fourierovým rozkladem výstupního signálu a analýzou frekvenčních komponent. Ale vzhledem k faktu, že průběhy generované jednotlivými typy laserů nejsou naprosto identické, tak by byla tato cesta velmi komplikovaná.
|
655 |
Jednou z uvažovaných konstrukčních variant vysílače pro laserový dálkoměr bylo využití těchto autonomních kmitů laseru, jako zdroje vhodných laserových impulzů. Ovšem vzhledem k nestabilitě tohoto režimu by tato možnost vyžadovala stabilizaci tohoto stavu regulačním obvodem, čehož by bylo asi možné dosáhnout Fourierovým rozkladem výstupního signálu a analýzou frekvenčních komponent. Ale vzhledem k faktu, že průběhy generované jednotlivými typy laserů nejsou naprosto identické, tak by byla tato cesta velmi komplikovaná.
|
645 |
Navíc při měření výstupní energie, těchto relaxačních oscilací se ukázalo, že energie obsažená v jenom pulzu se pohybuje v rozsahu jednotek nJ. Konkrétně byla změřena hodnota 5,7 nJ při opakovací frekvenci 56kHz. Tuto energii nelze považovat za uspokojivý výsledek i přes to, že laserový vysílač má pracovat hlavně v noci a tudíž by bylo možné si dovolit zvyšování optické účinnosti z rovnice (\ref{radarova_rovnice}) zvětšováním vstupní apertury teleskopu přijímače. Velká vstupní apertura detektoru je ale z konstrukčních důvodů nepraktická. Měření je navíc pravděpodobně zatíženo chybou s faktorem 2--3 neboť energie v impulzu je spočítána ze středního výkonu výstupního záření, ale intenzita výstupního záření mezi impulzy neklesá až k nule. Skutečná energie v impulzu proto pravděpodobně bude ještě menší.
|
656 |
Navíc při měření výstupní energie, těchto relaxačních oscilací se ukázalo, že energie obsažená v jenom pulzu se pohybuje v rozsahu jednotek nJ. Konkrétně byla změřena hodnota 5,7 nJ při opakovací frekvenci 56kHz. Měření je navíc pravděpodobně zatíženo chybou s faktorem 2--3 neboť energie v impulzu je spočítána ze středního výkonu výstupního záření, ale intenzita výstupního záření mezi impulzy neklesá až k nule. Skutečná energie v impulzu proto pravděpodobně bude ještě menší. A proto energii nelze považovat za dostatečný výsledek i přes to, že laserový vysílač má pracovat hlavně v noci a tudíž by bylo možné zvyšování optické účinnosti z rovnice (\ref{radarova_rovnice}) zvětšováním vstupní apertury teleskopu přijímače. Velká vstupní apertura detektoru je ale z konstrukčních důvodů nepraktická.
|
646 |
|
657 |
|
647 |
Proto bylo zvoleno méně komplikované řešení - generování impulzů pulzním čerpáním a využití techniky spínání ziskem.
|
658 |
Proto bylo zvoleno méně komplikované řešení - generování impulzů pulzním čerpáním a využití techniky spínání ziskem.
|
648 |
|
659 |
|
649 |
\begin{figure}[htbp]
|
660 |
\begin{figure}[htbp]
|
650 |
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/autonomni_impulz.png}
|
661 |
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/autonomni_impulz.png}
|
Line 655... |
Line 666... |
655 |
|
666 |
|
656 |
\begin{figure}[htbp]
|
667 |
\begin{figure}[htbp]
|
657 |
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/1modul_5mW.png}
|
668 |
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/1modul_5mW.png}
|
658 |
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/2modul_5mW.png}
|
669 |
\includegraphics[height=60mm]{./img/oscilogramy/2modul_5mW.png}
|
659 |
\caption{Průběh výstupních impulzů v případě použití 5mW verze modulu (typ s menší výstupní hlavou M8).}
|
670 |
\caption{Průběh výstupních impulzů v případě použití 5mW verze modulu (typ s menší výstupní hlavou M8).}
|
660 |
\label{realizace_detektoru_5mW}
|
671 |
\label{relaxacni_kmity_5mW}
|
661 |
\end{figure}
|
672 |
\end{figure}
|
662 |
|
673 |
|
663 |
Těchto autonomně generovaných průběhů bylo možné dosáhnout již s původním regulačním obvodem. Avšak vzhledem k tomu, že ten je výkonově poddimenzován, tak nebylo možné modul takovým způsobem používat delší dobu.
|
674 |
Autonomně generovaných relaxačních kmitů bylo možné dosáhnout již s původním regulačním obvodem. Avšak vzhledem k tomu, že ten je výkonově poddimenzován, tak nebylo možné modul takovým způsobem používat delší dobu.
|
664 |
|
675 |
|
665 |
\section{Vlastní Řídící elektronika}
|
676 |
\section{Vlastní Řídící elektronika}
|
666 |
|
677 |
|
667 |
Aby bylo možné uvažovat o použití těchto laserových modulů, jako laserového dálkoměru je z výše popsaných důvodů nutné změnit způsob regulace laserového systému.
|
678 |
Aby bylo možné uvažovat o použití těchto laserových modulů, jako laserového dálkoměru je z výše popsaných důvodů nutné změnit způsob regulace laserového systému.
|
668 |
|
679 |
|
Line 675... |
Line 686... |
675 |
\label{proudovy_zdroj}
|
686 |
\label{proudovy_zdroj}
|
676 |
\end{figure}
|
687 |
\end{figure}
|
677 |
|
688 |
|
678 |
Stabilizovaný zdroj proudu byl jedním z prvních pokusů o zlepšení parametrů stávající regulace. Je zkonstruován opět jako lineární zdroj, ale jako výstupní budič je použit výkonový operační zesilovač L165. Proud je stabilizován udržováním napěťového úbytku na měřícím odporu. Tato hodnota je nastavována odporovým děličem ze zdroje referenčního napětí LM431.
|
689 |
Stabilizovaný zdroj proudu byl jedním z prvních pokusů o zlepšení parametrů stávající regulace. Je zkonstruován opět jako lineární zdroj, ale jako výstupní budič je použit výkonový operační zesilovač L165. Proud je stabilizován udržováním napěťového úbytku na měřícím odporu. Tato hodnota je nastavována odporovým děličem ze zdroje referenčního napětí LM431.
|
679 |
|
690 |
|
680 |
Na měřícím odporu je pak výstupem operačního zesilovače udržováno toto referenční napětí.
|
691 |
Na měřícím odporu je pak výstupem operačního zesilovače udržováno nastavené referenční napětí.
|
681 |
|
- |
|
682 |
|
- |
|
683 |
pridat schema zapojeni zdroje proudu.
|
- |
|
684 |
|
- |
|
685 |
|
692 |
|
686 |
Celý proudový zdroj je zkonstruovaný z následujících modulů stavebnice MLAB: OZPOWER01A, OZdual01B,
|
693 |
Celý proudový zdroj je zkonstruovaný z následujících modulů stavebnice MLAB: OZPOWER01A, OZdual01B,
|
687 |
|
694 |
|
688 |
Použití tohoto konstrukčního systému umožnilo zkonstruování variabilního laboratorního prototypu vysílače generujícího zesílené šumové impulzy. Vzhledem k principiálním problémům stabilizace pracovního bodu v režimu autonomních oscilací je nastavení vhodného budícího proudu ponecháno na uživateli prototypu.
|
695 |
Použití tohoto konstrukčního systému umožnilo zkonstruování variabilního laboratorního prototypu vysílače generujícího zesílené šumové impulzy. Ale vzhledem k principiálním problémům stabilizace pracovního bodu v režimu autonomních oscilací je nastavení vhodného budícího proudu ponecháno na uživateli prototypu.
|
689 |
|
696 |
|
690 |
\begin{table}[htbp]
|
697 |
\begin{table}[htbp]
|
691 |
\caption{Parametry laserového modulu napájeného zkonstruovaným zdrojem proudu.}
|
698 |
\caption{Parametry laserového modulu napájeného zkonstruovaným zdrojem proudu.}
|
692 |
\begin{center}
|
699 |
\begin{center}
|
693 |
\begin{tabular}{ccc}
|
700 |
\begin{tabular}{ccc}
|
Line 704... |
Line 711... |
704 |
\end{table}
|
711 |
\end{table}
|
705 |
|
712 |
|
706 |
|
713 |
|
707 |
\subsection{Pulsní budič laserové diody}
|
714 |
\subsection{Pulsní budič laserové diody}
|
708 |
|
715 |
|
- |
|
716 |
|
- |
|
717 |
\begin{figure}[htbp]
|
- |
|
718 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/vysilac.png}
|
- |
|
719 |
\caption{Koncepce použití navrženého pulsního budiče.}
|
- |
|
720 |
\label{MLAB_LRF}
|
- |
|
721 |
\end{figure}
|
- |
|
722 |
|
- |
|
723 |
|
709 |
Pulsní budič čerpací diody je vylepšením původního experimentu se zdrojem proudu. Je konstruován tak, aby umožnil kontinuální provoz i v dříve ověřeném režimu autonomních oscilací, čehož je dosaženo možností stabilizace budícího proudu v kontinuálním režimu.
|
724 |
Pulsní budič čerpací diody je vylepšením původního experimentu se zdrojem proudu. Je konstruován tak, aby umožnil kontinuální provoz i v dříve ověřeném režimu autonomních oscilací, čehož je dosaženo možností stabilizace budícího proudu v kontinuálním režimu.
|
710 |
|
725 |
|
711 |
Vzhledem k tomu, že od pulzního budiče jsou vyžadovány vysoké nároky na strmost proudových impulzů při proudech v rozsahu stovek mA, tak není vhodným řešením konstrukce budiče z diskrétních součástek. Neboť neumožňuje snížení parazitních indukčností a kapacit na nejnižší možnou úroveň. Tento fakt, kromě samotné možnosti generace krátkých impulzů komplikuje i nároky na stínění z důvodu zajištění elektromagnetické kompatibility. Integrované řešení navíc umožňuje dosáhnout vyšší spolehlivosti, protože snižuje počet pájených spojů. Moderní integrované obvody určené pro napájení laserových diod mají také další bezpečnostní funkce, jako je ochrana proti přepólování, nebo přepětí \cite{diskretni_integrovane}.
|
726 |
Vzhledem k tomu, že od pulzního budiče jsou vyžadovány vysoké nároky na strmost proudových impulzů při proudech v rozsahu stovek mA, tak není vhodným řešením konstrukce budiče z diskrétních součástek. Neboť neumožňuje snížení parazitních indukčností a kapacit na nejnižší možnou úroveň. Tento fakt, kromě samotné možnosti generace krátkých impulzů komplikuje i nároky na stínění z důvodu zajištění elektromagnetické kompatibility. Integrované řešení navíc umožňuje dosáhnout vyšší spolehlivosti, protože snižuje počet pájených spojů. Moderní integrované obvody určené pro napájení laserových diod mají také další bezpečnostní funkce, jako je ochrana proti přepólování, nebo přepětí \cite{diskretni_integrovane}.
|
712 |
|
727 |
|
713 |
Při návrhu tohoto typu budiče pro laserovou diodu bylo uvažováno o použití několika různých integrovaných obvodů. Jako velice perspektivní se zdály být obvody určené pro vysokorychlostní optické spoje. Od jejich použití bylo ale nakonec ustoupeno z důvodu jejich obecně malého budícího výkonu. A také kvůli vlastnostem specifickým pro optické přenosy, což znamená například předpoklad 50\% střídy signálu a také často implementované automatické regulační a měřící funkce, které nelze jednoduše ovlivnit. V následujícím seznamu je uveden souhrn uvažovaných obvodů.
|
728 |
Při návrhu tohoto typu budiče pro laserovou diodu bylo uvažováno o použití několika různých integrovaných obvodů. Jako velice perspektivní se zdály být obvody určené pro vysokorychlostní optické spoje. Od jejich použití bylo ale nakonec ustoupeno z důvodu jejich obecně malého budícího výkonu. A také kvůli vlastnostem specifickým pro optické přenosy, což znamená například předpoklad 50\% střídy signálu a také často implementované automatické regulační a měřící funkce, které nelze jednoduše ovlivnit. V následujícím seznamu je uveden souhrn uvažovaných obvodů.
|
714 |
|
729 |
|
715 |
\begin{description}
|
730 |
\begin{description}
|
716 |
\item[CX02068] - obvod pro buzení laserových diod pro ptické spoje. Náběžná a sestupná hrana má délku menčí než 180ps. Nedostatekem je však nízký bias proud, který je maximálně 100mA a modulační proud pouze 85mA.
|
731 |
\item[CX02068] - obvod pro buzení laserových diod pro ptické spoje. Náběžná a sestupná hrana má délku menčí než 180ps. Nedostatekem je však nízký bias proud, který je maximálně 100mA a modulační proud pouze 85mA.
|
717 |
\item[ADN2830] - je regulátor pro laserové diody pracující v CW režimu. Umožňuje poměrně vysoký provozní proud laserových diod (do 200mA). Regulace průměrného výstupního optického výkonu je založena na měření proudu monitorovací diodou. Neumoňuje však modulaci budícího proudu laserové diody.
|
732 |
\item[ADN2830] - je regulátor pro laserové diody pracující v CW režimu. Umožňuje poměrně vysoký provozní proud laserových diod (do 200mA). Regulace průměrného výstupního optického výkonu je založena na měření proudu monitorovací diodou. Neumožňuje však modulaci budícího proudu laserové diody.
|
718 |
\item[ADN2870] - je obvod určený pro modulaci vláknových laserů optických komunikací umožňuje modulační frekvence v rozsahu od 50 Mbps do 3,3 Gbps. Modulační proud je ale pouze 90mA a bias proud maximálně 100mA.
|
733 |
\item[ADN2870] - je obvod určený pro modulaci vláknových laserů optických komunikací umožňuje modulační frekvence v rozsahu od 50 Mbps do 3,3 Gbps. Modulační proud je ale pouze 90mA a bias proud maximálně 100mA.
|
719 |
\item[ADN2871] - je obvod s podobnými parametry, jako předchozí typ. S tím rozdílem, že má zjednodušenou regulační smyčku budícího proudu. To umožňuje modulační frekvence až do 4,25 Gbps
|
734 |
\item[ADN2871] - je obvod s podobnými parametry, jako předchozí typ. S tím rozdílem, že má zjednodušenou regulační smyčku budícího proudu. To umožňuje modulační frekvence až do 4,25 Gbps
|
720 |
\item[ONET1141L] - je obvod pro vysokorychlostní optické spoje s datovou propustností od 1 Gbps až do 11.3 Gbps. Zajímavým parametrem je bias proud laserové diody, který může být až 145mA. Obvod ale předpokládá speciální konstrukci laserové diody electroabsorptive modulated laser (EML) a i proto je udáván maximální modulační rozsah v napěťovém měřítku 2.0Vpp Single-Ended.
|
735 |
\item[ONET1141L] - je obvod pro vysokorychlostní optické spoje s datovou propustností od 1 Gbps až do 11.3 Gbps. Zajímavým parametrem je bias proud laserové diody, který může být až 145mA. Obvod ale předpokládá speciální konstrukci laserové diody electroabsorptive modulated laser (EML) a i proto je udáván maximální modulační rozsah v napěťovém měřítku 2.0Vpp Single-Ended.
|
721 |
\item[iC-HB] - obvod trojnásobného spínače pro laserové diody. Umožňuje spínat špičkově proudy do 300mA na jeden kanál, nebo v kontinuálním režimu reguluje proud do 65mA na jeden kanál. Obsahuje ochranné obvody proti přepětí a budící proudy je možné nastavit napětím, na řídících vstupech. Maximální modulační frekvence je 155MHz.
|
736 |
\item[iC-HB] - obvod trojnásobného spínače pro laserové diody. Umožňuje spínat špičkově proudy do 300mA na jeden kanál, nebo v kontinuálním režimu reguluje proud do 65mA na jeden kanál. Obsahuje ochranné obvody proti přepětí a budící proudy je možné nastavit napětím, na řídících vstupech. Maximální modulační frekvence je 155MHz.
|
722 |
\item[iC-HG] je šestikanálový budič laserovvých diod, umožňující modulaci celkovým proudem až 3A (po paralelním spojení všech kanálů). Modulační frekvence je až 200MHz. Má LVDS i TTL spouštěcí vstupy a možnost provozu na napětí až do 12V pro buzení modrých laserových diod.
|
737 |
\item[iC-HG] je šestikanálový budič laserovvých diod, umožňující modulaci celkovým proudem až 3A (po paralelním spojení všech kanálů). Modulační frekvence je až 200MHz. Má LVDS i TTL spouštěcí vstupy a možnost provozu na napětí až do 12V pro buzení modrých laserových diod.
|
Line 735... |
Line 750... |
735 |
|
750 |
|
736 |
Plošný spoje modulu je navržen tak, aby umožnil přímé osazení laserovým modulem s odebranou původní elektronikou. Laserová dioda je zaletována přímo do plošného spoje a tělo modulu je kvůli lepší mechanické stabilitě přilepeno k plošnému spoji modulu \ref{LDD_PCB}.
|
751 |
Plošný spoje modulu je navržen tak, aby umožnil přímé osazení laserovým modulem s odebranou původní elektronikou. Laserová dioda je zaletována přímo do plošného spoje a tělo modulu je kvůli lepší mechanické stabilitě přilepeno k plošnému spoji modulu \ref{LDD_PCB}.
|
737 |
|
752 |
|
738 |
\begin{figure}[htbp]
|
753 |
\begin{figure}[htbp]
|
739 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/LDD_PCB.png}
|
754 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/LDD_PCB.png}
|
740 |
\caption{Návrh plošného spoje pulsního budiče čerpací diody}
|
755 |
\caption{Návrh plošného spoje pulsního budiče LDD01A}
|
741 |
\label{LDD_PCB}
|
756 |
\label{LDD_PCB}
|
742 |
\end{figure}
|
757 |
\end{figure}
|
743 |
|
758 |
|
744 |
Modul má s ohledem na možný další vývoj laserových diod možnost zapojit diody s různými typy konfigurace vývodů z pouzdra. Nejběžnější konfigurace vývodů laserové a monitorovací diody jsou znázorněny na obrázku (\ref{LD_diody}).
|
759 |
Modul má s ohledem na možný další vývoj laserových diod možnost zapojit diody s různými typy konfigurace vývodů z pouzdra. Nejběžnější konfigurace vývodů laserové a monitorovací diody jsou znázorněny na obrázku (\ref{LD_diody}).
|
745 |
|
760 |
|
Line 800... |
Line 815... |
800 |
|
815 |
|
801 |
\bibliographystyle{ieeetr}
|
816 |
\bibliographystyle{ieeetr}
|
802 |
\bibliography{laserovy_vysilac}
|
817 |
\bibliography{laserovy_vysilac}
|
803 |
\addcontentsline{toc}{chapter}{Literatura}
|
818 |
\addcontentsline{toc}{chapter}{Literatura}
|
804 |
|
819 |
|
805 |
Konstrukce obou prototypů laserového vysílače byla realizovaná z prostředků firmy Universal Scientific Technologies s.r.o.
|
- |
|
806 |
|
- |
|
807 |
|
- |
|
808 |
\appendix
|
820 |
\appendix
|
809 |
|
821 |
|
810 |
\printglossaries
|
822 |
\printglossaries
|
811 |
\glsaddall
|
823 |
\glsaddall
|
812 |
|
824 |
|