Line 6... |
Line 6... |
6 |
\usepackage{pdfpages}
|
6 |
\usepackage{pdfpages}
|
7 |
\usepackage{comment}
|
7 |
\usepackage{comment}
|
8 |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
|
8 |
\usepackage[utf8]{inputenc} %vstupni soubory v kodovani UTF-8
|
9 |
\usepackage{color}
|
9 |
\usepackage{color}
|
10 |
\linespread{2.0}
|
10 |
\linespread{2.0}
|
11 |
|
- |
|
- |
|
11 |
\renewcommand{\baselinestretch}{1.2}
|
12 |
|
12 |
|
13 |
|
13 |
|
14 |
\textheight 230.0mm
|
14 |
\textheight 230.0mm
|
15 |
\textwidth 155.0mm
|
15 |
\textwidth 155.0mm
|
16 |
%\topmargin 0.0mm
|
16 |
%\topmargin 0.0mm
|
Line 147... |
Line 147... |
147 |
|
147 |
|
148 |
Laserový dálkoměr je zařízení, které je schopno měřit vzdálenost objektu odrážejícího záření optických vlnových délek. Tyto objekty mohou být velmi různého charakteru a dálkoměr je pak v principu schopen měřit pevné, kapalné nebo i plynné struktury, případně i jejich kombinace.
|
148 |
Laserový dálkoměr je zařízení, které je schopno měřit vzdálenost objektu odrážejícího záření optických vlnových délek. Tyto objekty mohou být velmi různého charakteru a dálkoměr je pak v principu schopen měřit pevné, kapalné nebo i plynné struktury, případně i jejich kombinace.
|
149 |
|
149 |
|
150 |
Možnosti jeho aplikace jsou proto velmi rozsáhlé od zaměřování a mapování topografie terénu přes vytváření přesných tvarových modelů malých předmětů až po jeho použití v meteorologii, nebo pro vojenské aplikace.
|
150 |
Možnosti jeho aplikace jsou proto velmi rozsáhlé od zaměřování a mapování topografie terénu přes vytváření přesných tvarových modelů malých předmětů až po jeho použití v meteorologii, nebo pro vojenské aplikace.
|
151 |
|
151 |
|
152 |
\subsection{Principy měření vzdálenosti}
|
152 |
\section{Principy měření vzdálenosti}
|
153 |
|
153 |
|
154 |
Základním principem laserových dálkoměrů je změření nějaké vlastnosti signálu odraženého od předmětu vůči známým parametrům signálu vyzářeného vysílačem. Existuje k tomu několik používaných metod.
|
154 |
Základním principem laserových dálkoměrů je změření nějaké vlastnosti signálu odraženého od předmětu vůči známým parametrům signálu vyzářeného vysílačem. Existuje k tomu několik používaných metod.
|
155 |
|
155 |
|
156 |
\begin{itemize}
|
156 |
\begin{itemize}
|
157 |
\item Měření geometrického posunu stopy laseru na předmětu
|
157 |
\item Měření geometrického posunu stopy laseru na předmětu
|
158 |
\item Měření fázového posunu přijímaného a vysílaného signálu
|
158 |
\item Měření fázového posunu přijímaného a vysílaného signálu
|
159 |
\item Měření časového zpoždění vyslaného a odraženého fotonu (ToF - Time of Flight measurement).
|
159 |
\item Měření časového zpoždění vyslaného a odraženého fotonu (ToF - Time of Flight measurement).
|
160 |
\end{itemize}
|
160 |
\end{itemize}
|
161 |
|
161 |
|
162 |
\subsubsection{Triangulační metoda}
|
162 |
\subsection{Triangulační metoda}
|
163 |
|
163 |
|
164 |
Tato metoda měření je založena na geometrické vlastnosti světelného paprsku - světlo se v homogenním prostředí šíří přímočaře. Toho lze využít tak, že použijeme-li zdroj světla, který vydává málo rozbíhavý světelný paprsek (LASER) a pod určitým úhlem vůči ose pozorovatele jej budeme promítat na předmět, tak pozorovatel bude mít světelnou stopu v různých bodech zorného pole podle vzdálenosti pozorovaného předmětu.
|
164 |
Tato metoda měření je založena na geometrické vlastnosti světelného paprsku - světlo se v homogenním prostředí šíří přímočaře. Toho lze využít tak, že použijeme-li zdroj světla, který vydává málo rozbíhavý světelný paprsek (LASER) a pod určitým úhlem vůči ose pozorovatele jej budeme promítat na předmět, tak pozorovatel bude mít světelnou stopu v různých bodech zorného pole podle vzdálenosti pozorovaného předmětu.
|
165 |
|
165 |
|
166 |
Tato metoda, je velice snadná a proto existuje mnoho realizací od amatérských konstrukcí až po profesionální výrobky. Obvykle jsou tímto způsobem řešeny 3D skenery malých předmětů, jako jsou historické vázy, sochy, nebo jiná umělecká díla, která je vhodné tvarově zdokumentovat. Skener pak pro urychlení procesu nepoužívá pouze jeden světelný bod, který laser obvykle produkuje, ale použita cylindrická čočka, která svazek rozšíří do roviny ve směru řezu předmětu (laser-sheet). V tomto uspořádání pak stačí s laserem, nebo promítacím zrcátkem hýbat pouze v jedné ose, pro kompletní 3D obraz objektu.
|
166 |
Tato metoda, je velice snadná a proto existuje mnoho realizací od amatérských konstrukcí až po profesionální výrobky. Obvykle jsou tímto způsobem řešeny 3D skenery malých předmětů, jako jsou historické vázy, sochy, nebo jiná umělecká díla, která je vhodné tvarově zdokumentovat. Skener pak pro urychlení procesu nepoužívá pouze jeden světelný bod, který laser obvykle produkuje, ale použita cylindrická čočka, která svazek rozšíří do roviny ve směru řezu předmětu (laser-sheet). V tomto uspořádání pak stačí s laserem, nebo promítacím zrcátkem hýbat pouze v jedné ose, pro kompletní 3D obraz objektu.
|
167 |
|
167 |
|
168 |
Ke snímání obrazu je v tomto případě obvykle využíván maticový snímač - CCD, nebo CMOS. A metoda funguje pouze v rozsahu vzdáleností daných úhlem ve kterém se laser na předmět promítá a také úhlovou velikostí zorného pole snímače.
|
168 |
Ke snímání obrazu je v tomto případě obvykle využíván maticový snímač - CCD, nebo CMOS. A metoda funguje pouze v rozsahu vzdáleností daných úhlem ve kterém se laser na předmět promítá a také úhlovou velikostí zorného pole snímače.
|
169 |
|
169 |
|
170 |
Z praktických důvodů a požadavků na přesnost měření je tato metoda využívána pouze v rozsahu několika centimetrů až několika metrů.
|
170 |
Z praktických důvodů a požadavků na přesnost měření je tato metoda využívána pouze v rozsahu několika centimetrů až několika metrů.
|
171 |
|
171 |
|
172 |
\subsubsection{Fázová metoda}
|
172 |
\subsection{Fázová metoda}
|
173 |
|
173 |
|
174 |
U této metody je již vyžívána samotná vlastnost světla, že se prostorem šíří pouze omezenou rychlostí. A měření je prováděno tak, že vysílač vysílá určitým způsobem periodicky modulovaný signál, který se odráží od předmětu a dopadá na intenzitní detektor, který umožňuje jeho časovou korelaci s modulovaným odchozím signálem.
|
174 |
U této metody je již vyžívána samotná vlastnost světla, že se prostorem šíří pouze omezenou rychlostí. A měření je prováděno tak, že vysílač vysílá určitým způsobem periodicky modulovaný signál, který se odráží od předmětu a dopadá na intenzitní detektor, který umožňuje jeho časovou korelaci s modulovaným odchozím signálem.
|
175 |
|
175 |
|
176 |
Výsledkem měření tedy je fázové zpoždění odpovídající určité vzdálenosti. Očekávaným problémem této metody ale je fakt, že způsob modulace přímo ovlivňuje měřený rozsah tj. měření vzdálenosti je možné pouze na rozsahu jedné periody modulace. A vzhledem k tomu, že měřená vzdálenost není obvykle dopředu známa, tak je potřeba aby vysílač umožňoval mnoho způsobů modulace vysílaného svazku.
|
176 |
Výsledkem měření tedy je fázové zpoždění odpovídající určité vzdálenosti. Očekávaným problémem této metody ale je fakt, že způsob modulace přímo ovlivňuje měřený rozsah tj. měření vzdálenosti je možné pouze na rozsahu jedné periody modulace. A vzhledem k tomu, že měřená vzdálenost není obvykle dopředu známa, tak je potřeba aby vysílač umožňoval mnoho způsobů modulace vysílaného svazku.
|
177 |
|
177 |
|
Line 182... |
Line 182... |
182 |
Tato fázová metoda má ještě další variaci a to tu, že jako modulaci signálu je možné v určitých podmínkách využít samotnou vlnovou strukturu světla. A vysílaný i od předmětu odražený svazek nechat interferovat na maticovém snímači. Výsledná interference je pak velmi citlivá na vzájemný fázový posun obou svazků ve zlomcích vlnové délky.
|
182 |
Tato fázová metoda má ještě další variaci a to tu, že jako modulaci signálu je možné v určitých podmínkách využít samotnou vlnovou strukturu světla. A vysílaný i od předmětu odražený svazek nechat interferovat na maticovém snímači. Výsledná interference je pak velmi citlivá na vzájemný fázový posun obou svazků ve zlomcích vlnové délky.
|
183 |
|
183 |
|
184 |
Tím lze dosáhnout velmi velkého prostorového rozlišení ve smyslu měření změn vzdálenosti až na atomární úroveň tedy desítky až jednotky nanometrů. Tento princip je pak využíván ve specializovaných aplikacích, jako jsou velmi přesné obráběcí automaty, AFM mikroskopy, detektory gravitačních vln, nebo špionážní zařízení měřící zvukem vybuzené vibrace okenních výplní.
|
184 |
Tím lze dosáhnout velmi velkého prostorového rozlišení ve smyslu měření změn vzdálenosti až na atomární úroveň tedy desítky až jednotky nanometrů. Tento princip je pak využíván ve specializovaných aplikacích, jako jsou velmi přesné obráběcí automaty, AFM mikroskopy, detektory gravitačních vln, nebo špionážní zařízení měřící zvukem vybuzené vibrace okenních výplní.
|
185 |
|
185 |
|
186 |
|
186 |
|
187 |
\subsubsection{Měření doby šíření (ToF)}
|
187 |
\subsection{Měření doby šíření (ToF)}
|
188 |
|
188 |
|
189 |
Další metodou, kterou můžeme využít pro měření vzdálenosti na základě známé a konečné rychlosti šíření světla, je změření doby šíření určitého balíku fotonů, který vygenerujeme vysílačem a následně po odrazu od měřeného objektu detekujeme v detektoru. Změřená doba šíření pak odpovídá dvojnásobku vzdálenosti mezi vysílačem a měřeným předmětem.
|
189 |
Další metodou, kterou můžeme využít pro měření vzdálenosti na základě známé a konečné rychlosti šíření světla, je změření doby šíření určitého balíku fotonů, který vygenerujeme vysílačem a následně po odrazu od měřeného objektu detekujeme v detektoru. Změřená doba šíření pak odpovídá dvojnásobku vzdálenosti mezi vysílačem a měřeným předmětem.
|
190 |
|
190 |
|
191 |
\begin{equation}
|
191 |
\begin{equation}
|
192 |
d = \frac{ct}{2n}
|
192 |
d = \frac{ct}{2n}
|
Line 246... |
Line 246... |
246 |
\item[$K$] je parametr závisející na typech plynů v prostředí a jejich parciálních tlacích.
|
246 |
\item[$K$] je parametr závisející na typech plynů v prostředí a jejich parciálních tlacích.
|
247 |
\end{description}
|
247 |
\end{description}
|
248 |
|
248 |
|
249 |
Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův. Naměřená závislost ze zdroje je však uvedena na obrázku.
|
249 |
Pro měření oblačnosti (částic) je však podstatný Mieův rozptyl (Mie scaterring), ke kterému dochází na částicích, které jsou srovnatelné s vlnovou délkou záření. Tento rozptyl má složitější závislost na vlnové délce, než Rayleighův. Naměřená závislost ze zdroje je však uvedena na obrázku.
|
250 |
|
250 |
|
- |
|
251 |
\begin{figure}[htbp]
|
- |
|
252 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/grafy/vlocky_snih.jpg}
|
- |
|
253 |
\caption{Zjednodušené blokové schéma laserového vysílače.}
|
- |
|
254 |
\label{odrazivost_vlocky}
|
- |
|
255 |
\end{figure}
|
- |
|
256 |
|
251 |
\subsection{Délka výstupního světelného impulzu}
|
257 |
\subsection{Délka výstupního světelného impulzu}
|
252 |
|
258 |
|
253 |
V případě, že nás zajímá metoda založená na měření doby šíření, tak od laserového vysílače budeme také požadovat, aby umožňoval generovat krátké časové impulzy. Což je důležité proto, protože krátký časový impulz umožňuje dosáhnout lepšího časového rozlišení při měření a tím pádem i lepší prostorové rozlišení při měření vzdálenosti. Je to dáno tím, že v impulzu je obvykle vysláno velké množství fotonů ale zpátky do detektoru se jich vrátí pouze několik. A v případě dlouhého impulzu pak nejsme schopni určit z které části impulzu nám foton přišel.
|
259 |
V případě, že nás zajímá metoda založená na měření doby šíření, tak od laserového vysílače budeme také požadovat, aby umožňoval generovat krátké časové impulzy. Což je důležité proto, protože krátký časový impulz umožňuje dosáhnout lepšího časového rozlišení při měření a tím pádem i lepší prostorové rozlišení při měření vzdálenosti. Je to dáno tím, že v impulzu je obvykle vysláno velké množství fotonů ale zpátky do detektoru se jich vrátí pouze několik. A v případě dlouhého impulzu pak nejsme schopni určit z které části impulzu nám foton přišel.
|
254 |
|
260 |
|
255 |
Pro případ měření výšky základny oblačnosti, která sama o sobě nemá příliš strmý přechod je zbytečné měřit s přesností lepší, než řádově metry. Proto stačí od laserového vysílače požadovat délky pulzů kratší, než stovky nanosekund.
|
261 |
Pro případ měření výšky základny oblačnosti, která sama o sobě nemá příliš strmý přechod je zbytečné měřit s přesností lepší, než řádově metry. Proto stačí od laserového vysílače požadovat délky pulzů kratší, než stovky nanosekund.
|
Line 276... |
Line 282... |
276 |
Nejistota spuštění je časový parametr, který určuje velikost intervalu během kterého může po náhodném čase od sepnutí laseru dojít k vygenerování světelného impulzu. Skutečnost, že tato doba není striktně konstantní je dána mimo jiné například tím, že v laserovém oscilátoru vzniká stimulovaný světelný impulz na základě prvního uvolněného spontánního fotonu, k jehož uvolnění dochází v náhodném čase.
|
282 |
Nejistota spuštění je časový parametr, který určuje velikost intervalu během kterého může po náhodném čase od sepnutí laseru dojít k vygenerování světelného impulzu. Skutečnost, že tato doba není striktně konstantní je dána mimo jiné například tím, že v laserovém oscilátoru vzniká stimulovaný světelný impulz na základě prvního uvolněného spontánního fotonu, k jehož uvolnění dochází v náhodném čase.
|
277 |
|
283 |
|
278 |
Pro jednoduchost konstrukce laserového vysílače je výhodné, pokud laser generuje impulsy se známým zpožděním, nebot pak není nutné měřit přesnou dobu, kdy vygenerovaný balík fotonů ve skutečnosti opustil vysílač. Vzhledem k plánovanému použití vysílače, je asi rozumné požadovat aby jitter spuštění byl maximálně srovnatelný s generovanou délkou pulsu.
|
284 |
Pro jednoduchost konstrukce laserového vysílače je výhodné, pokud laser generuje impulsy se známým zpožděním, nebot pak není nutné měřit přesnou dobu, kdy vygenerovaný balík fotonů ve skutečnosti opustil vysílač. Vzhledem k plánovanému použití vysílače, je asi rozumné požadovat aby jitter spuštění byl maximálně srovnatelný s generovanou délkou pulsu.
|
279 |
Tento požadavek by byl nejlépe splnitelný pro polovodičový diodový laser. Ale vzhledem ke konstrukci DPSS modulu není úplně zřejmé, zda tohoto stavu je možné dosáhnout.
|
285 |
Tento požadavek by byl nejlépe splnitelný pro polovodičový diodový laser. Ale vzhledem ke konstrukci DPSS modulu není úplně zřejmé, zda tohoto stavu je možné dosáhnout.
|
280 |
|
286 |
|
- |
|
287 |
\chapter{Rozbor problému}
|
- |
|
288 |
|
281 |
\section{Druhy modulovatelných laserů}
|
289 |
\section{Druhy modulovatelných laserů}
|
282 |
|
290 |
|
283 |
V dnešní době existuje mnoho typů laserů. Avšak pouze malá část z nich je vhodná pro použití v laserových dálkoměrech. Omezením často bývají rozměry aparatury, hmotnost, pořizovací cena, provozní podmínky a odolnost při manipulaci.
|
291 |
V dnešní době existuje mnoho typů laserů. Avšak pouze malá část z nich je vhodná pro použití v laserových dálkoměrech. Omezením často bývají rozměry aparatury, hmotnost, pořizovací cena, provozní podmínky a odolnost při manipulaci.
|
284 |
|
292 |
|
285 |
\subsection{Polovodičový diodový LASER}
|
293 |
\subsection{Polovodičový diodový LASER}
|
Line 288... |
Line 296... |
288 |
|
296 |
|
289 |
\subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické}
|
297 |
\subsection{Pevnolátkový diodově čerpaný LASER s generací druhé harmonické}
|
290 |
|
298 |
|
291 |
Jde o konstrukci laseru, který jako aktivního prostředí využívá pevnolátkový krystal čerpaný polovodičovou diodou. V rezonátoru laseru je zároveň umístěn konverzní krystal, který díky nelineárním optickým jevům umožňuje generovat druhou harmonickou frekvenci základní vlnové délky generované aktivním prostředím. Toto konstrukční uspořádání je známo jako DPSSFD (Diode Pumped Solid State Frequency Doubled) LASER.
|
299 |
Jde o konstrukci laseru, který jako aktivního prostředí využívá pevnolátkový krystal čerpaný polovodičovou diodou. V rezonátoru laseru je zároveň umístěn konverzní krystal, který díky nelineárním optickým jevům umožňuje generovat druhou harmonickou frekvenci základní vlnové délky generované aktivním prostředím. Toto konstrukční uspořádání je známo jako DPSSFD (Diode Pumped Solid State Frequency Doubled) LASER.
|
292 |
|
300 |
|
- |
|
301 |
|
293 |
\section{Teoretické limity konstrukce}
|
302 |
\section{Teoretické limity konstrukce}
|
294 |
|
303 |
|
295 |
\subsection{Metody generace krátkých impulzů}
|
304 |
\subsection{Metody generace krátkých impulzů}
|
296 |
Pro měření vzdálenosti metodou ToF je klíčové aby vysílač mohl generovat krátké světelné impulzy. Obvykle se toho dosahuje několika různými metodami.
|
305 |
Pro měření vzdálenosti metodou ToF je klíčové aby vysílač mohl generovat krátké světelné impulzy. Obvykle se toho dosahuje několika různými metodami.
|
297 |
|
306 |
|
Line 357... |
Line 366... |
357 |
|
366 |
|
358 |
\subsection{Moderní laserové vysílače}
|
367 |
\subsection{Moderní laserové vysílače}
|
359 |
Polovodičové diody, pevnolátkové lasery
|
368 |
Polovodičové diody, pevnolátkové lasery
|
360 |
|
369 |
|
361 |
|
370 |
|
- |
|
371 |
\chapter{Řešení}
|
- |
|
372 |
|
362 |
|
373 |
|
363 |
\section{Řešení laserového vysílače}
|
374 |
\section{Konstrukce laserového vysílače}
|
364 |
|
375 |
|
365 |
Pro konstrukci laserového vysílače vhodného pro ToF LRF, je potřeba několik dílčích součástí. Znázorněných v blokovém schématu.
|
376 |
Pro konstrukci laserového vysílače vhodného pro ToF LRF, je potřeba několik dílčích součástí. Znázorněných v blokovém schématu.
|
366 |
|
377 |
|
367 |
\begin{figure}[htbp]
|
378 |
\begin{figure}[htbp]
|
368 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/LASER_transmitter.png}
|
379 |
\includegraphics[width=150mm]{./img/LASER_transmitter.png}
|
Line 660... |
Line 671... |
660 |
Pokud budeme vycházet z dříve realizovaných kostrukcí laserových dálkoměrů pro atmosférická měření, tak potřebná energie v jednom impulzu se pohybuje okolo 0,5uJ/100ns. Což odpovídá špičkovému výkonu 5W.
|
671 |
Pokud budeme vycházet z dříve realizovaných kostrukcí laserových dálkoměrů pro atmosférická měření, tak potřebná energie v jednom impulzu se pohybuje okolo 0,5uJ/100ns. Což odpovídá špičkovému výkonu 5W.
|
661 |
|
672 |
|
662 |
Z toho vyplývá, že pro lidský zrak je problematická zona do vzdálenosti Xm od vysílače. Existují sice speciální vlnové délky označované, jako Eye Safe okolo 1500nm, které neprochází rohovkou a tudíž, jsou v podstatě bezpečné pro oční sítnici. Ovšem tato vlnová délka není příliš vhodná pro detekci oblačnosti a navíc právní norma žádné skutečné Eye Safe vlnové délky nezná. Resením tohoto problému může být rekolimace svazku do většího průměru hned na výstupu vysílače.
|
673 |
Z toho vyplývá, že pro lidský zrak je problematická zona do vzdálenosti Xm od vysílače. Existují sice speciální vlnové délky označované, jako Eye Safe okolo 1500nm, které neprochází rohovkou a tudíž, jsou v podstatě bezpečné pro oční sítnici. Ovšem tato vlnová délka není příliš vhodná pro detekci oblačnosti a navíc právní norma žádné skutečné Eye Safe vlnové délky nezná. Resením tohoto problému může být rekolimace svazku do většího průměru hned na výstupu vysílače.
|
663 |
Casteně lze ale předpokládat, že bezpečnosti provozu vysílače napomůže i fakt, že generovaná vlnová délka je ve viditelné oblasti světla. A tudíž se nejedná o skryté nebezpeční.
|
674 |
Casteně lze ale předpokládat, že bezpečnosti provozu vysílače napomůže i fakt, že generovaná vlnová délka je ve viditelné oblasti světla. A tudíž se nejedná o skryté nebezpeční.
|
664 |
|
675 |
|
665 |
\section*{Závěr}
|
676 |
\chapter{Závěr}
|
666 |
|
677 |
|
667 |
Byla prozkoumána konstrukce běžně dostupných diodově čerpaných modulů používaných v laserových ukazovátkách a zjištěny jejich parametry, které byly vzhledem k jejich dostupnosti uznány jako zajímavé pro konstrukci vysílače pro laserový dálkoměr.
|
678 |
Byla prozkoumána konstrukce běžně dostupných diodově čerpaných modulů používaných v laserových ukazovátkách a zjištěny jejich parametry, které byly vzhledem k jejich dostupnosti uznány jako zajímavé pro konstrukci vysílače pro laserový dálkoměr.
|
668 |
Následně proto byla řešena úloha konstrukce vhodného řídícího obvodu pro čerpací laserovou diodu modulu.
|
679 |
Následně proto byla řešena úloha konstrukce vhodného řídícího obvodu pro čerpací laserovou diodu modulu.
|
669 |
|
680 |
|
670 |
Výsledkem práce jsou dva prototypy laserového vysílače vhodného pro další experimentální využití. Jednoduší varianta regulovatelného proudového zdroje, která vytváří impulzy samovolným kmitáním laseru. A sofistikovanější univerzální modul pro řízení laserových diod, který umonuje generovat pulsy řízením způsobem, nebo případně provozovat laser v pracovním bodě samovolného kmitání.
|
681 |
Výsledkem práce jsou dva prototypy laserového vysílače vhodného pro další experimentální využití. Jednoduší varianta regulovatelného proudového zdroje, která vytváří impulzy samovolným kmitáním laseru. A sofistikovanější univerzální modul pro řízení laserových diod, který umonuje generovat pulsy řízením způsobem, nebo případně provozovat laser v pracovním bodě samovolného kmitání.
|
Line 674... |
Line 685... |
674 |
Zadání práce bylo proto splněno v celém rozsahu.
|
685 |
Zadání práce bylo proto splněno v celém rozsahu.
|
675 |
|
686 |
|
676 |
\cite{model1}
|
687 |
\cite{model1}
|
677 |
|
688 |
|
678 |
|
689 |
|
679 |
|
- |
|
680 |
|
- |
|
681 |
|
- |
|
682 |
\pagebreak
|
- |
|
683 |
\listoffigures
|
- |
|
684 |
\pagebreak
|
- |
|
685 |
\listoftables
|
- |
|
686 |
\pagebreak
|
- |
|
687 |
|
- |
|
688 |
\includepdf[pages={1},landscape=true]{LDD01A.pdf}
|
- |
|
689 |
|
- |
|
690 |
|
- |
|
691 |
\begin{comment}
|
690 |
\begin{comment}
|
692 |
|
691 |
|
693 |
{thebibliography}{99}
|
692 |
{thebibliography}{99}
|
694 |
%\bibitem{}{Zdroj obrázku reflektivity oblačnosti}
|
693 |
%\bibitem{}{Zdroj obrázku reflektivity oblačnosti}
|
695 |
\href{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm}{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm}
|
694 |
\href{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm}{http://www.nohrsc.nws.gov/technology/avhrr3a/avhrr3a.htm}
|
Line 705... |
Line 704... |
705 |
%\end{thebibliography}
|
704 |
%\end{thebibliography}
|
706 |
\end{comment}
|
705 |
\end{comment}
|
707 |
|
706 |
|
708 |
\bibliographystyle{ieeetr}
|
707 |
\bibliographystyle{ieeetr}
|
709 |
\bibliography{laserovy_vysilac}
|
708 |
\bibliography{laserovy_vysilac}
|
710 |
\addcontentsline{toc}{section}{Literatura}
|
709 |
\addcontentsline{toc}{chapter}{Literatura}
|
711 |
|
710 |
|
- |
|
711 |
Konstrukce obou prototypů laserového vysílače byla realizovaná z prostředků firmy Universal Scientific Technologies s.r.o.
|
712 |
|
712 |
|
713 |
|
713 |
|
714 |
Konstrukce obou prototypů laserového vysílače byla realizovaná z prostředků firmy Universal Scientific Technologies s.r.o.
|
- |
|
- |
|
714 |
\pagebreak
|
- |
|
715 |
\listoffigures
|
- |
|
716 |
\pagebreak
|
- |
|
717 |
\listoftables
|
- |
|
718 |
\pagebreak
|
715 |
|
719 |
|
- |
|
720 |
\appendix
|
- |
|
721 |
|
- |
|
722 |
\printglossaries
|
- |
|
723 |
\glsaddall
|
- |
|
724 |
|
- |
|
725 |
\chapter{Schéma pulsního budiče}
|
716 |
!!zkontrolovat pridani vsech referenci a doformatovat podle normy!!
|
726 |
\includepdf[pages={1},landscape=true]{LDD01A.pdf}
|
717 |
|
727 |
|
718 |
\end{document}
|
728 |
\end{document}
|