Line 24... |
Line 24... |
24 |
|
24 |
|
25 |
\item Modifikujte obvod podle Obr. 2. Změřte průběhy signálů v bodech A, B, C pro tři různá nastavení potenciometru (typicky 0 V, 1 V a 2 V, nastavení potenciometru charakterizujte napětím na vstupu 3 operačního zesilovače). Vysvětlete naměřené výsledky, uvažujte samostatně stejnosměrný a střídavý signál. Nakreslete průběhy výstupních signálů při buzení sinusovým signálem o amplitudě 1 V.
|
25 |
\item Modifikujte obvod podle Obr. 2. Změřte průběhy signálů v bodech A, B, C pro tři různá nastavení potenciometru (typicky 0 V, 1 V a 2 V, nastavení potenciometru charakterizujte napětím na vstupu 3 operačního zesilovače). Vysvětlete naměřené výsledky, uvažujte samostatně stejnosměrný a střídavý signál. Nakreslete průběhy výstupních signálů při buzení sinusovým signálem o amplitudě 1 V.
|
26 |
|
26 |
|
27 |
\end{enumerate}
|
27 |
\end{enumerate}
|
28 |
|
28 |
|
- |
|
29 |
|
- |
|
30 |
\section{Postup měření}
|
- |
|
31 |
|
- |
|
32 |
Nejprve jsme zesilovač zapojili jako inverující s derivačním článkem na výstupu. Zapojení je vidět na výstupu.
|
- |
|
33 |
|
29 |
\begin{figure}
|
34 |
\begin{figure}
|
30 |
\label{zesilovac}
|
35 |
\label{zesilovac}
|
31 |
\begin{center}
|
36 |
\begin{center}
|
32 |
\includegraphics [width=80mm] {ul31.png}
|
37 |
\includegraphics [width=100mm] {ul51.png}
|
33 |
\end{center}
|
38 |
\end{center}
|
34 |
\caption{Zapojení jednostupňového tranzistorového zesilovače}
|
39 |
\caption{Invertující zapojení operačního zesilovače s derivačním článkem na výstupu}
|
35 |
\end{figure}
|
40 |
\end{figure}
|
36 |
|
41 |
|
37 |
\section{Postup měření}
|
42 |
A pomocí generátoru a osciloskopu změřili amplitudovou a fázovou charakteristiku.
|
38 |
|
43 |
|
- |
|
44 |
\begin{figure}
|
- |
|
45 |
\label{amplituda}
|
- |
|
46 |
\begin{center}
|
- |
|
47 |
\includegraphics [width=150mm] {grafamp.png}
|
- |
|
48 |
\end{center}
|
39 |
Pracovní bod tranzistoru jsme navrhli podle hodnot ze zadání. Napětí na emitoru spočítáme jako $ \frac{15-5}{2760} \cdot 560 = 2,02 [V]$ Díky úbytku na PN přechodu báze emitor ale musí být na bázi napětí vyšší asi o 0,7 V takže 2,82V. Na tuto hodnotu navrhneme odporový dělič. Proud děličem musí být podstatně větší než proud do báze. Zvolíme pro jednoduchost hodnotu 1mA. $ \frac{15}{0,001} = 15 [kOhm] $ Tím máme daný celkový odpor děliče napětí. Hodnoty rezistorů pak vypočteme jako $ 2,82 \cdot \frac{15}{15} = 2,82 [kOhm]$ a druhý rezistor $ 15 -2,82 = 12,18 [kOhm] $. Tyto rezistory ale nejsou dostupné. Proto jsme zvolili hodnoty 2k7 a 13k. Takový to odporový dělič nastavil pracovní bod tranzistoru na 2,56 V, což je přijatelný kompromis.
|
49 |
\caption{Amplitudová charakteristika}
|
- |
|
50 |
\end{figure}
|
40 |
|
51 |
|
- |
|
52 |
\begin{figure}
|
- |
|
53 |
\label{faze}
|
- |
|
54 |
\begin{center}
|
- |
|
55 |
\includegraphics [width=150mm] {grafphase.png}
|
- |
|
56 |
\end{center}
|
- |
|
57 |
\caption{Fázová charakteristika}
|
- |
|
58 |
\end{figure}
|
- |
|
59 |
|
- |
|
60 |
Následně jsme zapojení pozměnili tak, že na jeden ze vstupů zesilovače bylo přivedeno napětí různé od 0V.
|
- |
|
61 |
|
- |
|
62 |
\begin{figure}
|
- |
|
63 |
\label{zesilovac}
|
- |
|
64 |
\begin{center}
|
- |
|
65 |
\includegraphics [width=100mm] {ul52.png}
|
- |
|
66 |
\end{center}
|
41 |
Velikost vazebního kondenzátoru určíme tak, aby příliš nezvětšovala vstupní impedanci zesilovače. Pro náš případ tedy bude stačit impedance menší než 2k7. Hodnota kondenzátoru je tedy $ \frac{1}{2 \pi f 2700} = 20 [nF] $ kde ze zadání f=3kHz.
|
67 |
\caption{Invertující zapojení operačního zesilovače pro sčítání malých signálů}
|
- |
|
68 |
\end{figure}
|
- |
|
69 |
|
- |
|
70 |
|
- |
|
71 |
V jednotlivých bodech obvodu byly naměřeny následující průběhy.
|
- |
|
72 |
|
- |
|
73 |
\begin{figure}
|
- |
|
74 |
\begin{center}
|
- |
|
75 |
\includegraphics [width=100mm] {0VA-B.png}
|
- |
|
76 |
\end{center}
|
- |
|
77 |
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 0V na vstupu +}
|
- |
|
78 |
\end{figure}
|
- |
|
79 |
|
- |
|
80 |
\begin{figure}
|
- |
|
81 |
\begin{center}
|
- |
|
82 |
\includegraphics [width=100mm] {0VA-C.png}
|
- |
|
83 |
\end{center}
|
- |
|
84 |
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 0V na vstupu +}
|
- |
|
85 |
\end{figure}
|
- |
|
86 |
|
- |
|
87 |
\begin{figure}
|
- |
|
88 |
\begin{center}
|
42 |
Ve skutečnosti jsem ale použili hodnotu 100nF.
|
89 |
\includegraphics [width=100mm] {0VB-C.png}
|
- |
|
90 |
\end{center}
|
- |
|
91 |
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 0V na vstupu +}
|
- |
|
92 |
\end{figure}
|
43 |
|
93 |
|
- |
|
94 |
|
- |
|
95 |
|
- |
|
96 |
\begin{figure}
|
- |
|
97 |
\begin{center}
|
- |
|
98 |
\includegraphics [width=100mm] {1VA-B.png}
|
- |
|
99 |
\end{center}
|
- |
|
100 |
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 1V na vstupu +}
|
- |
|
101 |
\end{figure}
|
- |
|
102 |
|
- |
|
103 |
\begin{figure}
|
- |
|
104 |
\begin{center}
|
- |
|
105 |
\includegraphics [width=100mm] {1VA-C.png}
|
- |
|
106 |
\end{center}
|
- |
|
107 |
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 1V na vstupu +}
|
- |
|
108 |
\end{figure}
|
- |
|
109 |
|
- |
|
110 |
\begin{figure}
|
- |
|
111 |
\begin{center}
|
- |
|
112 |
\includegraphics [width=100mm] {1VB-C.png}
|
- |
|
113 |
\end{center}
|
- |
|
114 |
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 1V na vstupu +}
|
- |
|
115 |
\end{figure}
|
- |
|
116 |
|
- |
|
117 |
|
- |
|
118 |
|
- |
|
119 |
|
- |
|
120 |
\begin{figure}
|
- |
|
121 |
\begin{center}
|
- |
|
122 |
\includegraphics [width=100mm] {2VA-B.png}
|
- |
|
123 |
\end{center}
|
- |
|
124 |
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 2V na vstupu +}
|
- |
|
125 |
\end{figure}
|
- |
|
126 |
|
- |
|
127 |
\begin{figure}
|
- |
|
128 |
\begin{center}
|
- |
|
129 |
\includegraphics [width=100mm] {2VA-C.png}
|
- |
|
130 |
\end{center}
|
- |
|
131 |
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 2V na vstupu +}
|
- |
|
132 |
\end{figure}
|
- |
|
133 |
|
- |
|
134 |
\begin{figure}
|
- |
|
135 |
\begin{center}
|
- |
|
136 |
\includegraphics [width=100mm] {2VB-C.png}
|
- |
|
137 |
\end{center}
|
- |
|
138 |
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 2V na vstupu +}
|
- |
|
139 |
\end{figure}
|
- |
|
140 |
|
- |
|
141 |
|
44 |
|
142 |
|
45 |
\section{Závěr}
|
143 |
\section{Závěr}
|
46 |
\begin{enumerate}
|
144 |
\begin{enumerate}
|
47 |
\item Hodnoty rezistorů k nastavení pracovního bodu jsme navrhli 2k7 a 13k, kapacita vstupního kondenzátoru nejméně 20nF.
|
145 |
\item Hodnoty rezistorů se od hodnot v zadání mírně lišily neboť byly použity hodnoty R1=122k6, R2=9k1, R3=2k24, R4=9k05.
|
- |
|
146 |
|
48 |
\item Měřením jsme ověřili, že tento obvod se skutečně chová, jako zesilovač.
|
147 |
\item Měřením byl víceméně potvrzen očekávatelný průběh fázové i amplitudové charakteristiky. U fázové charakteristiky je ale díky velké chybě měření při malých amplitudách určitá diskontinuita, která ale nemá vliv na platnost předpokladu.
|
49 |
\item Napěťové zesílení obvodu pro výstup A vychází jako $ \frac{2200}{560} = 3,92 $ což se ještě relativně dobře shoduje s naměřenou hodnotou -5,65x. Podobně vychází i naměřená hodnota 0,82 na výstupu B pro f=3,45kHz.
|
- |
|
50 |
\item Dynamické rozsahy jsme naměřili 7,2V na výstupu A a 1,92V na výstupu B při f=200kHz.
|
- |
|
51 |
\item Po zablokování emitoru tranzistoru kondenzátorem cca 200uF se napěťové zesílení na výstupu A silně zvětšilo na hodnotu -107,7x a na výstupu B naopak zmenšilo na 0,04x.
|
148 |
\item V modifikovaném zapojení s napěťovým zdrojem na jednom ze vstupů OZ bylo potvrzeno, že může v určitém rozsahu pracovat, jako sčítač signálů.
|
52 |
\end{enumerate}
|
149 |
\end{enumerate}
|
53 |
|
150 |
|
54 |
\begin{thebibliography}{99}
|
151 |
\begin{thebibliography}{99}
|
55 |
\end{thebibliography}
|
152 |
\end{thebibliography}
|
56 |
\end{document}
|
153 |
\end{document}
|