Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Rev 722 | Go to most recent revision | Show entire file | Ignore whitespace | Details | Blame | Last modification | View Log

Rev 722 Rev 738
Line 24... Line 24...
24
 
24
 
25
\item Modifikujte obvod podle Obr. 2. Změřte průběhy signálů v bodech A, B, C pro tři různá nastavení potenciometru (typicky 0 V, 1 V a 2 V, nastavení potenciometru charakterizujte napětím na vstupu 3 operačního zesilovače). Vysvětlete naměřené výsledky, uvažujte samostatně stejnosměrný a střídavý signál. Nakreslete průběhy výstupních signálů při buzení sinusovým signálem o amplitudě 1 V.
25
\item Modifikujte obvod podle Obr. 2. Změřte průběhy signálů v bodech A, B, C pro tři různá nastavení potenciometru (typicky 0 V, 1 V a 2 V, nastavení potenciometru charakterizujte napětím na vstupu 3 operačního zesilovače). Vysvětlete naměřené výsledky, uvažujte samostatně stejnosměrný a střídavý signál. Nakreslete průběhy výstupních signálů při buzení sinusovým signálem o amplitudě 1 V.
26
 
26
 
27
\end{enumerate}
27
\end{enumerate}
28
 
28
 
-
 
29
 
-
 
30
\section{Postup měření}
-
 
31
 
-
 
32
Nejprve jsme zesilovač zapojili jako inverující  s derivačním článkem na výstupu. Zapojení je vidět na výstupu.
-
 
33
 
29
\begin{figure}
34
\begin{figure}
30
\label{zesilovac}
35
\label{zesilovac}
31
\begin{center}
36
\begin{center}
32
\includegraphics [width=80mm] {ul31.png} 
37
\includegraphics [width=100mm] {ul51.png} 
33
\end{center}
38
\end{center}
34
\caption{Zapojení jednostupňového tranzistorového zesilovače} 
39
\caption{Invertující zapojení operačního zesilovače s derivačním článkem na výstupu} 
35
\end{figure}
40
\end{figure}
36
 
41
 
37
\section{Postup měření}
42
A pomocí generátoru a osciloskopu změřili amplitudovou a fázovou charakteristiku.
38
 
43
 
-
 
44
\begin{figure}
-
 
45
\label{amplituda}
-
 
46
\begin{center}
-
 
47
\includegraphics [width=150mm] {grafamp.png} 
-
 
48
\end{center}
39
Pracovní bod tranzistoru jsme navrhli podle hodnot ze zadání. Napětí na emitoru spočítáme jako $ \frac{15-5}{2760} \cdot 560 = 2,02 [V]$ Díky úbytku na PN přechodu báze emitor ale musí být na bázi napětí vyšší asi o 0,7 V takže 2,82V. Na tuto hodnotu navrhneme odporový dělič. Proud děličem musí být podstatně větší než proud do báze. Zvolíme  pro jednoduchost hodnotu 1mA. $ \frac{15}{0,001} = 15 [kOhm] $ Tím máme daný celkový odpor děliče napětí. Hodnoty rezistorů pak vypočteme jako $ 2,82 \cdot \frac{15}{15} = 2,82 [kOhm]$ a druhý rezistor $ 15 -2,82 = 12,18 [kOhm] $. Tyto rezistory ale nejsou dostupné. Proto jsme zvolili hodnoty 2k7 a 13k. Takový to odporový dělič nastavil pracovní bod tranzistoru na 2,56 V, což je přijatelný kompromis. 
49
\caption{Amplitudová charakteristika} 
-
 
50
\end{figure}
40
 
51
 
-
 
52
\begin{figure}
-
 
53
\label{faze}
-
 
54
\begin{center}
-
 
55
\includegraphics [width=150mm] {grafphase.png} 
-
 
56
\end{center}
-
 
57
\caption{Fázová charakteristika} 
-
 
58
\end{figure}
-
 
59
 
-
 
60
Následně jsme zapojení pozměnili tak, že na jeden ze vstupů zesilovače bylo přivedeno napětí různé od 0V.
-
 
61
 
-
 
62
\begin{figure}
-
 
63
\label{zesilovac}
-
 
64
\begin{center}
-
 
65
\includegraphics [width=100mm] {ul52.png} 
-
 
66
\end{center}
41
Velikost vazebního kondenzátoru určíme tak, aby příliš nezvětšovala vstupní impedanci zesilovače. Pro náš případ tedy bude stačit impedance menší než 2k7. Hodnota kondenzátoru je tedy $ \frac{1}{2 \pi f 2700} = 20 [nF] $ kde ze zadání f=3kHz.
67
\caption{Invertující zapojení operačního zesilovače pro sčítání malých signálů} 
-
 
68
\end{figure}
-
 
69
 
-
 
70
 
-
 
71
V jednotlivých bodech obvodu byly naměřeny následující průběhy. 
-
 
72
 
-
 
73
\begin{figure}
-
 
74
\begin{center}
-
 
75
\includegraphics [width=100mm] {0VA-B.png} 
-
 
76
\end{center}
-
 
77
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 0V na vstupu +} 
-
 
78
\end{figure}
-
 
79
 
-
 
80
\begin{figure}
-
 
81
\begin{center}
-
 
82
\includegraphics [width=100mm] {0VA-C.png} 
-
 
83
\end{center}
-
 
84
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 0V na vstupu +} 
-
 
85
\end{figure}
-
 
86
 
-
 
87
\begin{figure}
-
 
88
\begin{center}
42
Ve skutečnosti jsem ale použili hodnotu 100nF.
89
\includegraphics [width=100mm] {0VB-C.png} 
-
 
90
\end{center}
-
 
91
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 0V na vstupu +} 
-
 
92
\end{figure}
43
 
93
 
-
 
94
 
-
 
95
 
-
 
96
\begin{figure}
-
 
97
\begin{center}
-
 
98
\includegraphics [width=100mm] {1VA-B.png} 
-
 
99
\end{center}
-
 
100
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 1V na vstupu +} 
-
 
101
\end{figure}
-
 
102
 
-
 
103
\begin{figure}
-
 
104
\begin{center}
-
 
105
\includegraphics [width=100mm] {1VA-C.png} 
-
 
106
\end{center}
-
 
107
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 1V na vstupu +} 
-
 
108
\end{figure}
-
 
109
 
-
 
110
\begin{figure}
-
 
111
\begin{center}
-
 
112
\includegraphics [width=100mm] {1VB-C.png} 
-
 
113
\end{center}
-
 
114
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 1V na vstupu +} 
-
 
115
\end{figure}
-
 
116
 
-
 
117
 
-
 
118
 
-
 
119
 
-
 
120
\begin{figure}
-
 
121
\begin{center}
-
 
122
\includegraphics [width=100mm] {2VA-B.png} 
-
 
123
\end{center}
-
 
124
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 2V na vstupu +} 
-
 
125
\end{figure}
-
 
126
 
-
 
127
\begin{figure}
-
 
128
\begin{center}
-
 
129
\includegraphics [width=100mm] {2VA-C.png} 
-
 
130
\end{center}
-
 
131
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 2V na vstupu +} 
-
 
132
\end{figure}
-
 
133
 
-
 
134
\begin{figure}
-
 
135
\begin{center}
-
 
136
\includegraphics [width=100mm] {2VB-C.png} 
-
 
137
\end{center}
-
 
138
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 2V na vstupu +} 
-
 
139
\end{figure}
-
 
140
 
-
 
141
 
44
 
142
 
45
\section{Závěr}
143
\section{Závěr}
46
\begin{enumerate}
144
\begin{enumerate}
47
 	\item Hodnoty rezistorů k nastavení pracovního bodu jsme navrhli 2k7 a 13k, kapacita vstupního kondenzátoru nejméně 20nF.
145
 	\item Hodnoty rezistorů se od hodnot v zadání mírně lišily neboť byly použity hodnoty R1=122k6, R2=9k1, R3=2k24, R4=9k05.
-
 
146
 	
48
 	\item Měřením jsme ověřili, že tento obvod se skutečně chová, jako zesilovač.
147
 	\item Měřením byl víceméně potvrzen očekávatelný průběh fázové i amplitudové charakteristiky. U fázové charakteristiky je ale díky velké chybě měření při malých amplitudách určitá diskontinuita, která ale nemá vliv na platnost předpokladu. 
49
 	\item Napěťové zesílení obvodu pro výstup A vychází jako $ \frac{2200}{560} = 3,92 $ což se ještě relativně dobře shoduje s naměřenou hodnotou -5,65x. Podobně vychází i naměřená hodnota 0,82 na výstupu B pro f=3,45kHz.
-
 
50
 	\item Dynamické rozsahy jsme naměřili 7,2V na výstupu A a 1,92V na výstupu B při f=200kHz.
-
 
51
 	\item Po zablokování emitoru tranzistoru kondenzátorem cca 200uF se napěťové zesílení na výstupu A silně zvětšilo na hodnotu -107,7x a na výstupu B naopak zmenšilo na 0,04x.
148
 	\item V modifikovaném zapojení s napěťovým zdrojem na jednom ze vstupů OZ bylo potvrzeno, že může v určitém rozsahu pracovat, jako sčítač signálů.
52
\end{enumerate}     
149
\end{enumerate}     
53
 
150
 
54
\begin{thebibliography}{99}
151
\begin{thebibliography}{99}
55
\end{thebibliography}
152
\end{thebibliography}
56
\end{document}
153
\end{document}