Subversion Repositories svnkaklik

\documentclass[12pt,a4paper,oneside]{article}
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage{graphicx}
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm
\topmargin -1.3cm 
\oddsidemargin 0cm
\pagestyle{empty}
\begin{document}
\title{Vlastnosti kapacitní vazby a superpozice signálů}
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz}
\date{15.2.2011}
\maketitle
\thispagestyle{empty}
\begin{abstract}
\end{abstract}

\section{Úvod}
\begin{enumerate}
\item K výstupu obvodu invertujícího zesilovače se zesílením -12 (viz předešlá úloha) připojte kombinaci R3, C1 a R4. Odvoďte velikost amplitudy signálu v bodech B a D v závislosti na signálu o frekvenci f v bodě A, považujte výstup operačního zesilovače v bodě B společně s odporem R3 za zdroj napětí s vnitřní impedancí rovnou R3.

\item Změřte amplitudovou a fázovou charakteristiku obvodu (vstup A, výstup D) v rozsahu frekvencí 30 Hz až 100 kHz, vyneste do společného grafu, zvolte vhodně typ grafu.

\item Modifikujte obvod podle Obr. 2. Změřte průběhy signálů v bodech A, B, C pro tři různá nastavení potenciometru (typicky 0 V, 1 V a 2 V, nastavení potenciometru charakterizujte napětím na vstupu 3 operačního zesilovače). Vysvětlete naměřené výsledky, uvažujte samostatně stejnosměrný a střídavý signál. Nakreslete průběhy výstupních signálů při buzení sinusovým signálem o amplitudě 1 V.

\end{enumerate}


\section{Postup měření}

Nejprve jsme zesilovač zapojili jako inverující  s derivačním článkem na výstupu. Zapojení je vidět na výstupu.

\begin{figure}
\label{zesilovac}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {ul51.png} 
\end{center}
\caption{Invertující zapojení operačního zesilovače s derivačním článkem na výstupu} 
\end{figure}

A pomocí generátoru a osciloskopu změřili amplitudovou a fázovou charakteristiku.

\begin{figure}
\label{amplituda}
\begin{center}
\includegraphics [width=150mm] {grafamp.png} 
\end{center}
\caption{Amplitudová charakteristika} 
\end{figure}

\begin{figure}
\label{faze}
\begin{center}
\includegraphics [width=150mm] {grafphase.png} 
\end{center}
\caption{Fázová charakteristika} 
\end{figure}

Následně jsme zapojení pozměnili tak, že na jeden ze vstupů zesilovače bylo přivedeno napětí různé od 0V.

\begin{figure}
\label{zesilovac}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {ul52.png} 
\end{center}
\caption{Invertující zapojení operačního zesilovače pro sčítání malých signálů} 
\end{figure}


V jednotlivých bodech obvodu byly naměřeny následující průběhy. 

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {0VA-B.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 0V na vstupu +} 
\end{figure}

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {0VA-C.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 0V na vstupu +} 
\end{figure}

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {0VB-C.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 0V na vstupu +} 
\end{figure}



\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {1VA-B.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 1V na vstupu +} 
\end{figure}

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {1VA-C.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 1V na vstupu +} 
\end{figure}

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {1VB-C.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 1V na vstupu +} 
\end{figure}




\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {2VA-B.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech A a B při 2V na vstupu +} 
\end{figure}

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {2VA-C.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech A a C při 2V na vstupu +} 
\end{figure}

\begin{figure}
\begin{center}
\includegraphics [width=100mm] {2VB-C.png} 
\end{center}
\caption{Průběh signálů v bodech B a C při 2V na vstupu +} 
\end{figure}

 
 
\section{Závěr}
\begin{enumerate}
        \item Hodnoty rezistorů se od hodnot v zadání mírně lišily neboť byly použity hodnoty R1=122k6, R2=9k1, R3=2k24, R4=9k05.
        
        \item Měřením byl víceméně potvrzen očekávatelný průběh fázové i amplitudové charakteristiky. U fázové charakteristiky je ale díky velké chybě měření při malých amplitudách určitá diskontinuita, která ale nemá vliv na platnost předpokladu. 
        \item V modifikovaném zapojení s napěťovým zdrojem na jednom ze vstupů OZ bylo potvrzeno, že může v určitém rozsahu pracovat, jako sčítač signálů.
\end{enumerate}     

\begin{thebibliography}{99}
\end{thebibliography}
\end{document}